Komentáře, analýzy, rozhovory
Názory
Jaroslav Grünwald popisuje, jak po třinácti letech psychózy, drog a halucinací jeho peklo zmizelo během zlomku vteřiny — při čtení věty, že člověk si vytváří svou vlastní realitu. Co nedokázala psychiatrie, podle něj zvládla jediná myšlenka.
Názory
Generace, která uvykla komfortu, je v krizi mnohem zranitelnější, než si připouští. Instruktor přežití radí, jak nepodlehnout panice, kde má každý slabá místa a proč se vyplatí mít hotovost, papírovou mapu a krabičku cigaret.
Názory
Bývalý senátor a brněnský onkolog Jan Žaloudík komentuje sudetský sjezd v Brně, biologické rizika éry Crispr a malý deep state v české politice. Motoristé jsou podle něj všelidová strana, kterou není potřeba volit zvlášť.
Názory
Historik a slavista Michal Téra rozebírá, jak se v Česku po roce 1990 vyrobil obraz Ruska jako démonického antisvěta. Servisní elity, Václav Havel, Martin C. Putna a kolektivní vina podle něj posunuly rusofobii na hranici rasismu.
Názory
John Lennox, oxfordský matematik a filosof, vysvětluje, proč ho věda vedla k víře, co křesťanství říká o umělé inteligenci a transhumanismu, a jak odpovídá na nejtěžší námitky ateistů.
Názory
Sedmasedmdesátiletý slovenský spisovatel a bývalý diplomat Jozef Banáš se vrátil z duchovní pouti k prameni Gangy. Mluví o vyjití ze zóny komfortu, o smrti jako žatvě i o tom, proč ho politika po návratu z Himálaje přestala vzrušovat.
Názory
Krize v Knihovně Václava Havla, kterou rozpoutal ředitel Tomáš Sedláček vizí učinit z prvního porevolučního prezidenta marketingový produkt, otevřela otázku, jak číst Havlův odkaz po čtvrtstoletí. Esejista a disident Havel zůstává; politik Havel je příběhem proměny pacifisty v militaristu, idealisty v pragmatika, umělce v celebritu a socialisty v kapitalistu. Komentář zasazuje tuto tezi do kontextu květnového sudetoněmeckého setkání v Brně, vznikající občanské společnosti kolem větrných elektráren a alibistického zdržení se hlasování v OSN.
Názory
George Jirka Suchánek, kuchař z pražského Orbisu, utekl v polovině 60. let z výletu do Vídně, do USA přiletěl s deseti dolary v kapse a o pětatřicet let později vyprodal hlavní sál Carnegie Hall pro Karla Gotta a Helenu Vondráčkovou. Vzpomínkový rozhovor z Floridy mapuje cestu přes Traiskirchen, kuchyně u Vašatů, hollywoodský Ambassador v noci atentátu na Roberta Kennedyho až k 48 newyorským restauracím a chystaným memoárům.
Názory
Dlouholetá poradenská praxe pro digitální podnikatele a investory ukazuje sedm vzorců, které se v týmech a firmách opakují bez ohledu na obor — tolerování toxiků kvůli krátkodobému deliveru, nedostatečně agresivní benchmark trhu, „koupení klidu“ místo koncepčního řešení, volba lojálního slabšího kolegy nad chytrým, promítání vlastního nasazení na zaměstnance, kompenzace motivace penězi a otevírání zbytečných tail rizik.
Názory
Pohrdání vlastní identitou je podle historika a slavisty Michala Téry čistě českým unikem v evropském srovnání — Poláci jsou hrdí Slované, Slovinci, Srbové ani Slováci své kořeny nepopírají. V rozhovoru pro Rádio Universum vysvětluje, proč pohrdání i „hurá slovanství“ mají stejný kořen, kterým je komplex méněcennosti.
Názory
Investigativní žurnalistika dlouhodobě otevírá temná zákoutí mocenských elit — a vyčerpává každého, kdo ji dělá poctivě. Komentář v tomto monologu nevolá po útěku, ale po obrácení optiky: zlo pojmenovávat dál, ale přestat ho šířit jako jed. Beznaděj je v tomto čtení doslova hřích a velký obraz dějin podle něj směřuje k decentralizované pravdě.
Názory
Slovo „odolnost“ se stalo módním zaklínadlem, které zastírá, že krize tu byly vždy, a militarizuje veřejnou debatu. Od stavu české armády přes spor o vojenskou službu až po kult oficírů kolem prezidenta i náčelníka generálního štábu.
Názory
Historik a slavista Michal Téra vysvětluje, proč je slovanství faktem české identity, a ne ideologií — a proč snahy odříznout střední Evropu od slovanských kořenů odpovídají staré německé imperiální koncepci Mitteleuropy.
Názory
Publicistka Karolína Stonjeková čte českou scénu bez servítků: opakování prázdných frází jako návrat do minulosti, toxicita korporátů, dvojí metr na demonstrace a bublinové fungování veřejnoprávních médií.
Názory
Sean Stone, filmový režisér a syn Olivera Stonea, líčí vlastní iniciaci v newyorské lóži Cornerstone Lodge, záhadné telefonáty, které ho po výstupu pronásledovaly, okultní základ vzestupu Britského impéria za Alžběty I. prostřednictvím postavy Johna Dee a symboliku Pentagonu jako pětistranného rituálního obrazce. Rozhovor přechází od zednářství a enochijských strážců přes finanční architekturu světové moci až k transhumanistickému programu mRNA a neurálních propojení.