Příloha Rubriky.cz · třetí díl

Kdo hlídá stát — a kdo hlídá hlídače

Stát má ruce, kterými vynucuje pravidla: policii, celníky, dozorce, vojáky, tajné služby. A má oči, které hlídají peníze a trh: centrální banku, kontrolní úřad, regulátory. Tato stránka ukazuje, komu která z těch rukou podléhá, kdo ji smí jmenovat a odvolat — a kdo dohlíží na dohlížitele. Nejzajímavější jsou výjimky: složky, které záměrně nevisí na žádném ministrovi.

První díl Ústava ČR přehledně ukazuje, kdo co smí. Druhý díl Jak funguje český stát ukazuje, jak se to děje. Tento třetí ukazuje, kdo hlídá, že se to děje podle pravidel.

7 bezpečnostních sborů
3 zpravodajské služby
98 soudů
41 tisíc policistů
269,7 mld. Kč na obranu a vnitro (2026)

Proč neexistuje jedno slovo

Bezpečnostní sbory, ozbrojené síly, orgány činné v trestním řízení

Zákon nezná žádný zastřešující pojem pro všechno, co stát používá k vynucování a kontrole. Zná několik užších — a každý znamená něco jiného. Právě v mezerách mezi nimi se rozhoduje o tom, kdo komu velí.

Bezpečnostní sbory

Jediná skupina s přesnou zákonnou definicí. Zákon o služebním poměru (č. 361/2003 Sb., § 1) jich vyjmenovává přesně sedm:

Policie ČR
Hasičský záchranný sbor ČR
Celní správa ČR
Vězeňská služba ČR
Generální inspekce bezpečnostních sborů
Bezpečnostní informační služba
Úřad pro zahraniční styky a informace

Ředitel každého z nich má pětileté funkční období a nesmí být jmenován víc než dvakrát po sobě. Armáda mezi nimi není — vojáci mají vlastní zákon. Obecní policie také ne — je to orgán obce.

Ozbrojené síly

Armáda ČR, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž (zákon č. 219/1999 Sb.). Vrchním velitelem je prezident, řídí je ale ministerstvo obrany — to je smysl civilního řízení armády.

Ústavní zákon o bezpečnosti (č. 110/1998 Sb.) k nim přidává ještě „ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby“.

Orgány činné v trestním řízení

Soud, státní zástupce a policejní orgán (§ 12 trestního řádu). Tři role, které se nesmějí slít: policie vyšetřuje, státní zástupce dozoruje a žaluje, soud rozhoduje.

„Policejním orgánem“ tu není jen policie — v určených věcech i celníci, Vojenská policie, GIBS nebo Vězeňská služba.

Bezpečnostní systém a jeho koordinace

Nejširší pojem — zahrnuje vládu, Parlament, soudy i samosprávu. Koordinuje ho Bezpečnostní rada státu: pracovní orgán vlády, který vede premiér a který má šest stálých výborů (od zahraniční politiky přes zpravodajskou činnost po kybernetickou bezpečnost).

Pro krize existuje Ústřední krizový štáb; na místě zásahu velí operační střediska integrovaného záchranného systému.

Komu která složka podléhá

Mapa hlídačů

Sloupec říká, na kom instituce visí — kdo jmenuje jejího šéfa a komu se zodpovídá. Barva říká, k čemu slouží. Většina represivních složek patří „svému“ ministerstvu; nejcitlivější orgány jsou z resortů záměrně vyvázané a ty úplně vpravo nepodléhají vládě vůbec. Klepnutím na instituci se dozvíte, kdo ji vede, co smí a kdo ji hlídá.

↔ Schématem lze posouvat do stran.

Tři výjimky stojí za zapamatování: BIS podléhá celé vládě, ne ministru vnitra; inspekce, která vyšetřuje policisty, podléhá premiérovi; a centrální banka, kontrolní úřad i Ústavní soud nepodléhají vládě vůbec. Karty níže popisují každou instituci zvlášť.

Policie České republiky (PČR)

zákon č. 273/2008 Sb. · od roku 1991

Bezpečnost
Ministerstvo vnitra

Největší bezpečnostní sbor. Vedle krajských ředitelství má útvary s celostátní působností — mezi nimi Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), Národní protidrogovou centrálu, Útvar rychlého nasazení, Kriminalistický ústav nebo útvary chránící prezidenta a ústavní činitele. Tyto útvary zřizuje ministr vnitra na návrh policejního prezidenta.

Komu podléháMinisterstvo vnitra — policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi vnitra.

Kdo jmenuje vedeníPolicejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra; funkční období je pět let, tutéž osobu lze jmenovat nejvýše dvakrát po sobě (zákon č. 361/2003 Sb.).

Hlavní pravomocPrověřování a vyšetřování trestných činů, veřejný pořádek, dopravní a cizinecká agenda, ochrana ústavních činitelů.

Čísla41 067 policistů (k 14. 11. 2025) · Policejní prezidium · 14 krajských ředitelství

Kdo ji hlídá

Státní zástupce dozoruje každé přípravné řízení (§ 174 trestního řádu).
Soud povoluje vazbu, odposlech i domovní prohlídku.
GIBS vyšetřuje trestné činy policistů.
Ministr vnitra, sněmovní výbor pro bezpečnost a komise pro kontrolu použití odposlechů a sledování.

V praxi

NCOZ vznikla 1. srpna 2016 sloučením dvou útvarů: proti organizovanému zločinu a proti korupci a finanční kriminalitě. Že se to stalo, je fakt; zda šlo o zefektivnění, nebo o rozbití nepohodlného útvaru, je spor o motivy — a ten do mapy nepatří. Obecné poučení je jiné: strukturu celostátních útvarů může změnit ministr, ne Parlament.

Hasičský záchranný sbor ČR (HZS)

zákon č. 320/2015 Sb. · od roku 2001

Bezpečnost
Ministerstvo vnitra

Jeden ze sedmi bezpečnostních sborů, ale s jinou mocí než policie: nikoho nezatýká a trestné činy nevyšetřuje. Donucení má ve státním požárním dozoru — může zastavit provoz a za porušení požárních předpisů uložit pokutu, firmě až milion korun. Je páteří integrovaného záchranného systému (zákon č. 239/2000 Sb.): jeho základními složkami jsou hasiči, jednotky požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR; obecní policie, armáda nebo neziskové organizace jsou složkami ostatními.

Komu podléháMinisterstvo vnitra.

Kdo jmenuje vedeníGenerálního ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra (pět let, nejvýše dvakrát po sobě).

Hlavní pravomocPožární ochrana, záchranné a likvidační práce, ochrana obyvatelstva, koordinace integrovaného záchranného systému.

Kdo ji hlídá

Ministr vnitra.
NKÚ kontroluje hospodaření.

V praxi

Do mapy patří proto, že při krizi — povodně, výpadek energie, pandemie — se z hasičů stává uzel, přes který stát velí: operační střediska HZS řídí zásah všech složek na místě.

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)

zákon č. 153/1994 Sb. · od roku 1994

Bezpečnost
Ministerstvo vnitra
komise PS

Nejméně viditelná ze tří zpravodajských služeb: nemá vlastní zákon jako BIS a Vojenské zpravodajství, řídí se jen obecným zákonem o zpravodajských službách. Sbírá informace v cizině a doma je předává vládě a prezidentovi.

Komu podléháMinisterstvo vnitra — úkoly dostává prostřednictvím ministra vnitra, jediná ze tří služeb zavěšená pod jedním resortem.

Kdo jmenuje vedeníŘeditele jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády.

Hlavní pravomocInformace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a zájmy státu; působí mimo území republiky.

Kdo ji hlídá

Vláda.
Stálá komise Sněmovny pro kontrolu činnosti ÚZSI (od roku 2018).
Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb.

V praxi

Dlouho byla jedinou službou bez vlastní sněmovní kontrolní komise. Ta vznikla až k 1. lednu 2018 spolu s Orgánem nezávislé kontroly — a ten pak dalších šest let existoval jen na papíře, protože Sněmovna jeho členy poprvé zvolila teprve v červnu 2024.

Celní správa ČR (CS ČR)

zákon č. 17/2012 Sb. · od roku 1993

Bezpečnost
Ministerstvo financí

Ozbrojený bezpečnostní sbor, který je zároveň výběrčím daní. Tvoří ji Generální ředitelství cel a celní úřady. V daňové a celní kriminalitě má postavení policejního orgánu — smí používat operativně pátrací prostředky a má vlastní zásahovou skupinu.

Komu podléháMinisterstvo financí.

Kdo jmenuje vedeníGenerálního ředitele jmenuje a odvolává ministr financí (pět let, nejvýše dvakrát po sobě).

Hlavní pravomocSpráva cel a spotřebních daní, kontrola zboží; ve vymezených trestních věcech postavení policejního orgánu.

Kdo ji hlídá

Státní zástupce (v trestním řízení).
GIBS vyšetřuje trestné činy celníků.
Ministr financí.

V praxi

Dvojí tvář je záměr: celník na letišti i vyšetřovatel karuselového podvodu je tentýž sbor. Spolu s Finanční správou a policejní NCOZ tvoří Daňovou Kobru — společný tým proti daňovým únikům, který nemá vlastní zákon, jen dohodu tří úřadů.

Finanční správa ČR (FS)

zákon č. 456/2011 Sb. · od roku 2013

Finance
Ministerstvo financí

Tři patra: Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady. Není to bezpečnostní sbor — úředníci nemají zbraně ani uniformy — a přesto má pravomoc, kterou policie nemá: může vám sama vyměřit dluh a sama ho vymáhat exekucí, bez soudu.

Komu podléháMinisterstvo financí.

Kdo jmenuje vedeníV čele stojí generální ředitel Generálního finančního ředitelství, kterého jmenuje ministr financí.

Hlavní pravomocSpráva daní, daňová kontrola, vyměření a exekuce daňových nedoplatků.

Kdo ji hlídá

Odvolací finanční ředitelství a správní soudy (žaloby proti platebním výměrům).
Ministr financí.
NKÚ.

V praxi

Kontrolní síla státu vůči běžnému člověku je tu větší než u policie: daňová kontrola nepotřebuje podezření z trestného činu. Obrana vede přes odvolání a správní žalobu — pořadí a lhůty popisuje sesterská příloha.

Kudy se bránit rozhodnutí úřadu →

Finanční analytický úřad (FAÚ)

zákon č. 253/2008 Sb. · od roku 2017

Finance
Ministerstvo financí
komise PS

Banky, směnárny, notáři, realitní kanceláře i kasina mu mají povinnost hlásit podezřelé obchody. Úřad je vyhodnotí a podezření z trestného činu předá policii, typicky NCOZ. Sám nikoho nestíhá; může ale na krátkou dobu zastavit podezřelou platbu, aby ji policie a soud stihly zajistit.

Komu podléháMinisterstvo financí (správní úřad v jeho podřízenosti).

Kdo jmenuje vedeníŘeditele jmenuje a odvolává ministr financí.

Hlavní pravomocFinanční zpravodajská jednotka: přijímá a analyzuje oznámení o podezřelých obchodech, může krátkodobě odložit provedení transakce, koordinuje provádění mezinárodních sankcí.

Kdo ji hlídá

Stálá komise Sněmovny pro kontrolu činnosti FAÚ.
Ministr financí.

V praxi

Jediný z hlídačů, jehož výstupy jdou skoro výhradně dovnitř státu: veřejnost výsledek nevidí, dokud se z oznámení nestane obžaloba. K tomu koordinuje mezinárodní sankce — v Česku tedy provádí i zmrazení majetku osob ze sankčních seznamů.

Armáda České republiky (AČR)

zákon č. 219/1999 Sb. · od roku 1993

Bezpečnost
Ministerstvo obrany

Armáda není bezpečnostní sbor — vojáci se řídí vlastním zákonem o vojácích z povolání. Ozbrojené síly tvoří armáda, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Vrchním velitelem je prezident, ale úkoly, rozpočet a nákupy drží vláda: to je smysl civilního řízení armády.

Komu podléháMinisterstvo obrany; vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident republiky.

Kdo jmenuje vedeníNáčelníka Generálního štábu jmenuje prezident republiky na návrh vlády po projednání ve sněmovním výboru pro obranu; podřízen je ministru obrany.

Hlavní pravomocObrana státu, plnění spojeneckých závazků, pomoc při krizích a katastrofách doma.

Kdo ji hlídá

Vláda a ministr obrany (civilní řízení a demokratická kontrola).
Parlament: válečný stav, souhlas s vysláním vojsk (čl. 43 Ústavy), výbor pro obranu.
NKÚ (zakázky a hospodaření).

V praxi

Vyslat vojáky do zahraničí může vláda sama nejvýše na 60 dnů (obranné závazky, mírové operace, záchranné práce); Parlament to může zrušit nesouhlasem jedné komory. Delší mise schvaluje Parlament.

čl. 43 Ústavy →

Vojenské zpravodajství (VZ)

zákon č. 289/2005 Sb. · od roku 2005

Bezpečnost
Ministerstvo obrany
komise PS

Jediná služba, která dělá rozvědku i kontrarozvědku zároveň — u civilních služeb jsou ty dvě role rozdělené mezi BIS a ÚZSI. Od roku 2021 má navíc zákonný úkol kybernetické obrany: proti útoku na síťovou infrastrukturu smí zasáhnout, nejen ho sledovat.

Komu podléháMinisterstvo obrany — je jeho součástí, úkoly dostává prostřednictvím ministra obrany.

Kdo jmenuje vedeníŘeditele jmenuje ministr obrany se souhlasem vlády po projednání ve sněmovním výboru pro bezpečnost.

Hlavní pravomocVojenská rozvědka i kontrarozvědka; od července 2021 také kybernetická obrana státu.

Kdo ji hlídá

Vláda.
Stálá komise Sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb.
Zpravodajskou techniku povoluje soudce.

V praxi

Kybernetická obrana byla první výrazné rozšíření pravomocí tajné služby po dlouhé době a prošlo až na druhý pokus — první návrh ztroskotal na obavách z detekčních sond v sítích operátorů.

Vojenská policie (VP)

zákon č. 300/2013 Sb. · od roku 1991

Bezpečnost
Ministerstvo obrany

Policie uvnitř armády: řeší přestupky a trestné činy vojáků a hlídá vojenské objekty. Vůči civilistům má pravomoci jen ve vojenských prostorech nebo když jde o vojenský majetek.

Komu podléháMinisterstvo obrany.

Kdo jmenuje vedeníNáčelníka Vojenské policie jmenuje ministr obrany po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny.

Hlavní pravomocPolicejní ochrana ozbrojených sil, vojenských objektů a materiálu; prověřování a vyšetřování trestných činů vojáků.

Kdo ji hlídá

Ministr obrany.
Státní zástupce (v trestním řízení).

V praxi

Její příslušníky Generální inspekce nevyšetřuje — působnost GIBS končí u civilních sborů. Vojenské soudy Česko nemá, vojáky soudí obecné soudy.

Vězeňská služba ČR (VS)

zákon č. 555/1992 Sb. · od roku 1993

Bezpečnost
Ministerstvo spravedlnosti

Tři složky: vězeňská stráž ve věznicích, justiční stráž v budovách soudů a státních zastupitelství a správní služba. Je to jediný sbor, jehož „klienti“ jsou pod jeho mocí nepřetržitě — proto ho hlídá víc očí než kterýkoli jiný: státní zástupce, ombudsman i inspekce.

Komu podléháMinisterstvo spravedlnosti.

Kdo jmenuje vedeníGenerálního ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti (pět let, nejvýše dvakrát po sobě).

Hlavní pravomocVýkon vazby a trestu odnětí svobody, střežení a doprovod vězňů, ochrana soudů a státních zastupitelství (justiční stráž).

Kdo ji hlídá

Státní zástupce vykonává dozor nad výkonem vazby a trestu.
Veřejný ochránce práv navštěvuje místa, kde jsou lidé omezeni na svobodě.
GIBS vyšetřuje trestné činy příslušníků.
Ministr spravedlnosti.

V praxi

Nejvíc kontrolovaný a nejméně sledovaný sbor. Přeplněnost věznic patří k opakovaným zjištěním ombudsmana i evropského výboru proti mučení — je to ale téma, které volby nevyhrává, a tak se řeší pomalu.

Státní zastupitelství (SZ)

zákon č. 283/1993 Sb. · od roku 1994

Justice
Ministerstvo spravedlnosti

Čtyři stupně kopírující soudy. Ústava mu věnuje jediný článek (čl. 80) a řadí ho k moci výkonné, ne soudní — to je klíč k celé sekci: žalobce není soudce. V přípravném řízení je ale „pánem“ — policii dává závazné pokyny, může její rozhodnutí rušit a vyšetřovat sám.

Komu podléháMinisterstvo spravedlnosti vykonává správu, ne řízení: do konkrétní věci ministr zasahovat nesmí.

Kdo jmenuje vedeníNejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti — od roku 2024 na sedm let bez možnosti opakování (zákon č. 83/2024 Sb.). Odvolat ho může jen z důvodů uvedených v zákoně.

Hlavní pravomocDozor nad policií v přípravném řízení (§ 174 trestního řádu), podání obžaloby, zastupování veřejné žaloby před soudem.

Čísla97 státních zastupitelství: 86 okresních · 8 krajských · 2 vrchní · Nejvyšší v Brně

Kdo ji hlídá

Vyšší státní zastupitelství (dohled uvnitř soustavy).
Soud — obžalobu může odmítnout nebo vrátit k došetření, vazbu nepovolit.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu.
Vláda — odvolání nejvyššího státního zástupce podléhá přezkumu Nejvyššího správního soudu.

V praxi

Vztah k vládě je nejcitlivější místo justice: nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda, tedy ti, které může jednou stíhat. Novela z roku 2024 volnost odvolání omezila — dřív stačilo rozhodnutí vlády, dnes jen z důvodů v zákoně a s přezkumem u soudu. Plnou nezávislost po vzoru generální prokuratury nezavedla.

čl. 80 Ústavy →

Soudy

zákon č. 6/2002 Sb. · od roku 1993

Justice
Ministerstvo spravedlnosti

Čtyřstupňová soustava: okresní, krajské, vrchní a nahoře Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Soudce nelze proti jeho vůli odvolat ani přeložit. Vůči ostatním hlídačům je soud poslední instancí: policie i státní zástupce potřebují jeho souhlas k vazbě, odposlechu i prohlídce.

Komu podléháNikdo v rozhodování. Státní správu soudů — budovy, rozpočet, počty míst — vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Kdo jmenuje vedeníSoudce jmenuje prezident republiky bez časového omezení. Předsedy Nejvyššího soudu, vrchních a krajských soudů jmenuje prezident, předsedy okresních soudů ministr spravedlnosti.

Hlavní pravomocJen soud rozhoduje o vině a trestu (čl. 90 Ústavy); přezkoumává rozhodnutí úřadů; povoluje vazbu, odposlechy a domovní prohlídky.

Čísla98 soudů: 86 okresních · 8 krajských · 2 vrchní · Nejvyšší soud · Nejvyšší správní soud

Kdo ji hlídá

Odvolací a dovolací soudy (instanční přezkum).
Ústavní soud (ústavní stížnost).
Kárné senáty Nejvyššího správního soudu.
Ministr spravedlnosti může podat kárnou žalobu, ne dát pokyn.

V praxi

Nezávislost se týká rozhodování, ne správy. O tom, kolik má soud soudců, jaký rozpočet a kdo povede okresní soud, rozhoduje ministerstvo — Česko patří k menšině zemí Evropské unie bez Nejvyšší rady soudnictví.

čl. 82 Ústavy →

Bezpečnostní informační služba (BIS)

zákon č. 154/1994 Sb. · od roku 1994

Bezpečnost
Vláda a její předseda
komise PS

Kontrarozvědka bez policejních pravomocí: nesmí nikoho zatknout, vyslýchat ani stíhat. Sbírá informace a předává je vládě, prezidentovi a dalším adresátům; co s nimi bude, rozhodují oni. Zpravodajskou techniku jí musí povolit soudce.

Komu podléháVláda jako celek — ne Ministerstvo vnitra. Vláda za její činnost odpovídá a koordinuje ji; prezident jí smí ukládat úkoly jen s vědomím vlády.

Kdo jmenuje vedeníŘeditele jmenuje a odvolává vláda po projednání ve sněmovním výboru pro bezpečnost; funkční období pět let, nejvýše dvakrát po sobě.

Hlavní pravomocInformace o hrozbách uvnitř státu: cizí zpravodajské služby, terorismus, extremismus, organizovaný zločin, ochrana utajovaných informací.

Kdo ji hlídá

Vláda.
Stálá komise Sněmovny pro kontrolu činnosti BIS.
Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb (činný od července 2024).
Odposlech a sledování povoluje soudce vrchního soudu.

V praxi

Vyvázání z resortu vnitra je záměr: kdyby BIS řídil ministr, měl by jeden člen vlády v ruce informace o ostatních. Cenou je, že služba odpovídá „všem“, tedy nikomu konkrétnímu — proto existuje sněmovní komise a od roku 2024 konečně i nezávislý kontrolní orgán s přístupem do živých spisů.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS)

zákon č. 341/2011 Sb. · od roku 2012

Bezpečnost
Vláda a její předseda
komise PS

Odpověď na otázku, kdo vyšetřuje policisty. Do roku 2011 to dělala Inspekce Policie ČR — útvar ministerstva vnitra, tedy téhož resortu, kterému odpovídá policejní prezident. GIBS je samostatný ozbrojený sbor: její příslušníci nejsou policisté a šéf nepodléhá ministru vnitra.

Komu podléháPředseda vlády — ředitel je mu z výkonu funkce odpovědný.

Kdo jmenuje vedeníŘeditele jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh vlády po projednání ve sněmovním výboru pro bezpečnost; funkční období pět let.

Hlavní pravomocVyhledávání, prověřování a vyšetřování trestných činů příslušníků a zaměstnanců Policie ČR, Celní správy, Vězeňské služby a samotné inspekce; zkoušky spolehlivosti.

Kdo ji hlídá

Státní zástupce — dozor jako u každého policejního orgánu.
Stálá komise Sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS.
Předseda vlády.

V praxi

Zavěšení pod premiéra řeší jeden střet a otevírá jiný: inspekce nezávislá na ministru vnitra je závislá na předsedovi vlády. Mechanismus selhává přesně ve chvíli, kdy by se vyšetřování mohlo dotknout premiéra nebo jeho okolí — zákon pro ten případ žádnou pojistku nemá.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)

zákon č. 264/2025 Sb. · od roku 2017

Bezpečnost
Vláda a její předseda

Nejmladší z bezpečnostních úřadů, sídlí v Brně. Vznikl 1. srpna 2017 vyčleněním kybernetické agendy z Národního bezpečnostního úřadu. Není to tajná služba — nemá zpravodajské prostředky. Jeho síla je v regulaci: může uložit povinnosti bankám, nemocnicím i energetikům a jeho varování má právní následky. Od 1. listopadu 2025 se řídí novým zákonem o kybernetické bezpečnosti (transpozice evropské směrnice NIS2), který okruh povinných subjektů rozšířil z desítek na tisíce.

Komu podléháSamostatný ústřední správní úřad — nad ním stojí jen vláda.

Kdo jmenuje vedeníŘeditele jmenuje a odvolává vláda po projednání ve sněmovním výboru pro bezpečnost.

Hlavní pravomocUkládá povinnosti provozovatelům důležitých systémů (banky, nemocnice, energetika), vydává varování, řeší incidenty, prověřuje šifrovací prostředky.

Kdo ji hlídá

Vláda.
Sněmovní výbor pro bezpečnost.
Správní soudy (uložená opatření a pokuty).

V praxi

Varování z prosince 2018 před technikou dvou čínských výrobců ukázalo, co samostatný úřad zmůže: nejde o zákaz, ale správci povinných systémů musí riziko zohlednit — v praxi to dodavatele vyřazuje ze zakázek. Rozhodnutí, které by se u ministerstva četlo jako politické, tu vydal úřad bez ministra.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ)

zákon č. 412/2005 Sb. · od roku 1998

Bezpečnost
Vláda a její předseda
komise PS

Úřad, který rozhoduje, kdo smí pracovat s utajovanými informacemi: prověřuje úředníky, vojáky, policisty i firmy ucházející se o citlivé zakázky. Po roce 2017, kdy kybernetickou agendu převzal NÚKIB, zůstal u prověrek a utajení.

Komu podléháSamostatný ústřední správní úřad — nad ním stojí jen vláda.

Kdo jmenuje vedeníŘeditele jmenuje vláda po projednání ve sněmovním výboru pro bezpečnost.

Hlavní pravomocBezpečnostní prověrky osob a firem, ochrana utajovaných informací, certifikace technických prostředků.

Kdo ji hlídá

Vláda.
Stálá komise Sněmovny pro kontrolu činnosti NBÚ.
Správní soud — proti neudělení prověrky lze podat žalobu.

V praxi

Neudělení prověrky je jeden z nejtišších způsobů, jak někoho odstavit: úřad důvody nemusí sdělit v plném rozsahu, aby nevyzradil zdroj. Soudní přezkum existuje, ale soudce vidí víc než žadatel.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

zákon č. 273/1996 Sb. · od roku 1996

Regulace
Regulační úřady

Pravomoc, která přesahuje většinu ministerstev: může zrušit zadávací řízení na dálnici, uložit pokutu ve výši procent obratu firmy nebo zablokovat fúzi. Sídlí v Brně a v prvním i druhém stupni rozhoduje tentýž úřad — o rozkladu rozhoduje předseda.

Komu podléháÚstřední správní úřad bez nadřízeného ministerstva; v rozhodování nezávislý.

Kdo jmenuje vedeníPředsedu jmenuje prezident republiky na návrh vlády na šest let, nejvýše dvakrát; nesmí být členem politické strany.

Hlavní pravomocKartely a zneužití dominantního postavení, přezkum veřejných zakázek, dohled nad veřejnou podporou a významnou tržní silou.

Kdo ji hlídá

Správní soudy (Krajský soud v Brně, Nejvyšší správní soud).
Sněmovní hospodářský výbor.

V praxi

Právě soustředění obou stupňů u předsedy s dlouhým mandátem je terčem dlouhodobé kritiky: nezávislost na vládě je vysoká, nezávislost uvnitř úřadu nízká. Obrana vede až k soudu — a ten trvá roky, zatímco zakázka běží.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)

zákon č. 110/2019 Sb. · od roku 2000

Regulace
Regulační úřady

Jediný hlídač, jehož vedení navrhuje Senát — ne vláda ani Sněmovna. Kontroluje zacházení s osobními údaji v soukromém i veřejném sektoru, včetně policie a ministerstev. Evropské nařízení mu dává sankční strop až 20 milionů eur nebo 4 % obratu.

Komu podléháNezávislý ústřední správní úřad.

Kdo jmenuje vedeníPředsedu a místopředsedu jmenuje prezident republiky na návrh Senátu.

Hlavní pravomocDozor nad zpracováním osobních údajů u úřadů i firem, kontroly, pokuty podle nařízení GDPR.

Kdo ji hlídá

Správní soudy.
Senát navrhuje vedení.

V praxi

Vůči státu je to jeden z mála orgánů, který smí kontrolovat, jak s daty občanů nakládají samotné bezpečnostní složky — s výjimkou zpravodajských služeb, na které se obecný dozor nevztahuje.

Sektoroví regulátoři (ERÚ, ČTÚ, RRTV, SÚJB a další)

různé zákony

Regulace
Regulační úřady

Skupina úřadů, o kterých se mluví jen při krizi cen energií nebo sporu o licenci — a které přitom rozhodují o účtech za elektřinu, o tom, co běží v rádiu, a o bezpečnosti jaderných elektráren. Podrobný přehled je v tabulce níže.

Komu podléháÚstřední správní úřady bez ministerstva; vedení obsazuje vláda, u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Sněmovna.

Kdo jmenuje vedeníRadu Energetického regulačního úřadu (5 členů) i Radu Českého telekomunikačního úřadu (5) jmenuje vláda; členy RRTV (13) volí Sněmovna a jmenuje předseda vlády; předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jmenuje vláda.

Hlavní pravomocCeny a licence v energetice, kmitočty a poštovní trh, rozhlasové a televizní vysílání, jaderná bezpečnost.

Kdo ji hlídá

Správní soudy.
Vláda — odvolání členů rad z důvodů uvedených v zákoně.
Evropské agentury a Evropská komise tam, kde regulace plyne z práva EU.

V praxi

Nezávislost je tu formální: členy rad vláda jmenuje a z důvodů v zákoně i odvolává. V červenci 2019 vláda odvolala dva členy Rady Energetického regulačního úřadu s odkazem na informace tajné služby; soudní přezkum se táhl roky a odvolání nakonec obstálo. Doložený příklad toho, že papírová nezávislost regulátora končí tam, kde začne vůle vlády. Hodnocení důvodů necháváme stranou.

Tabulka regulátorů →

Ústavní soud (ÚS)

čl. 83 Ústavy; zákon č. 182/1993 Sb. · od roku 1993

Justice
Mimo vládní hierarchii

Jediný hlídač, který smí zrušit rozhodnutí všech ostatních — včetně zákona, který přijal Parlament. Není vrcholem soudní pyramidy; stojí vedle ní a hlídá, zda všechno ostatní drží v mezích Ústavy.

Komu podléháNikdo — soudní orgán ochrany ústavnosti mimo soustavu obecných soudů.

Kdo jmenuje vedeníPatnáct soudců jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu na deset let; předsedu a místopředsedy jmenuje prezident z řad soudců.

Hlavní pravomocRuší zákony a jiné předpisy odporující ústavnímu pořádku, rozhoduje o ústavních stížnostech, o ústavní žalobě na prezidenta i o rozpuštění politické strany.

Kdo ji hlídá

Senát — souhlas se jmenováním každého soudce.
Veřejnost — nálezy jsou odůvodněné a zveřejněné.

V praxi

Jeho jedinou pojistkou je způsob obsazení: prezident navrhuje, Senát schvaluje, deset let mandátu — a zbavit ho funkce může jen kárné řízení před plénem samotného soudu. Koho ti dva vyberou, ten dvě volební období rozhoduje o mezích moci obou.

čl. 83 Ústavy →

Česká národní banka (ČNB)

čl. 98 Ústavy; zákon č. 6/1993 Sb. · od roku 1993

Finance
Mimo vládní hierarchii

Nejnezávislejší úřad ve státě: vláda ani Parlament do jmenování bankovní rady nemluví a úkoly jí dávat nesmějí. Zároveň je největším dohledovým orgánem — pod ní je celý finanční trh a bance může odebrat licenci. Kdo hlídá ji? Prakticky jen zákon, soud a veřejnost.

Komu podléháNikdo — ústavně nezávislá; zasahovat do její činnosti lze jen zákonem.

Kdo jmenuje vedeníSedmičlennou bankovní radu jmenuje prezident republiky sám, bez spolupodpisu premiéra, na šest let, nejvýše dvakrát.

Hlavní pravomocMěnová politika a cenová stabilita; dohled nad bankami, pojišťovnami, kapitálovým trhem, penzijními společnostmi a platebními institucemi; udělování i odebírání licencí.

Kdo ji hlídá

Parlament a vláda dostávají roční zprávu o dohledu — pokyny dávat nesmějí.
Správní soudy (rozhodnutí v dohledu).
NKÚ jen u provozních výdajů a majetku.

V praxi

Nezávislost centrální banky je záměrná ochrana před vládou, která by si ráda půjčovala levně. Znamená ale, že o úrokových sazbách — a tím o hypotékách milionů lidí — rozhoduje sedm lidí, které vybral jeden člověk a které nelze odvolat za obsah jejich rozhodnutí.

čl. 98 Ústavy →

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

čl. 97 Ústavy; zákon č. 166/1993 Sb. · od roku 1993

Finance
Mimo vládní hierarchii

Kontroluje všechny ostatní — a nemůže nikoho potrestat. Nemá pravomoc uložit pokutu, nařídit vrácení peněz ani odvolat úředníka; jeho nástrojem je zveřejněný kontrolní závěr. Proč to tak je, popisuje sesterská příloha.

Komu podléháNikdo — nezávislý na moci zákonodárné, výkonné i soudní.

Kdo jmenuje vedeníPrezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny na devět let; patnáct členů Kolegia volí Sněmovna na návrh prezidenta úřadu.

Hlavní pravomocKontrola hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu; kontrolní závěry předává vládě a Sněmovně.

Kdo ji hlídá

Poslanecká sněmovna — navrhuje vedení, volí členy, projednává závěry.
Kárná komora: prezident NKÚ a dva soudci Nejvyššího soudu.

V praxi

Dlouhá léta se vede spor o rozšíření jeho záběru na obce, kraje, veřejné firmy a veřejnoprávní média. Vyžaduje to změnu Ústavy, a proto pokusy opakovaně končí na Senátu nebo s koncem volebního období.

Kontrola: nález bez sankce →

Veřejný ochránce práv (VOP)

zákon č. 349/1999 Sb. · od roku 2000

Justice
Mimo vládní hierarchii

Hlídač bez donucení: nemůže zrušit rozhodnutí, uložit pokutu ani nikoho odvolat. Může požadovat nápravu, obrátit se na nadřízený úřad, vládu nebo veřejnost — jeho jedinou zbraní je publicita. Sídlí v Brně a ročně řeší tisíce podnětů.

Komu podléháNikdo — volí ho Poslanecká sněmovna, za obsah své činnosti je neodvolatelný.

Kdo jmenuje vedeníVolí ho Sněmovna na šest let, nejvýše dvakrát, z kandidátů navržených prezidentem republiky a Senátem.

Hlavní pravomocProšetřuje postup úřadů, věznic, policie i správy soudů; navštěvuje místa, kde jsou lidé omezeni na svobodě; od července 2025 je i národní lidskoprávní institucí a vedle něj působí ochránce práv dětí.

Kdo ji hlídá

Poslanecká sněmovna — výroční zpráva.

V praxi

Právě bezzubost je jeho síla: úřady s ním jednají, protože zveřejněné zjištění ombudsmana čtou média i Sněmovna, zatímco prohraný soud si přečte jen účastník. Vůči bezpečnostním sborům má jednu tvrdou pravomoc navíc — ohlášené i neohlášené návštěvy věznic, cel a zařízení pro cizince.

Obecní (městská) policie (OP)

zákon č. 553/1991 Sb. · od roku 1992

Bezpečnost
Mimo vládní hierarchii

Jediná uniformovaná složka, kterou neřídí stát. Ve městech se jmenuje městská policie, zákon ale zná jen obecní. Není bezpečnostním sborem podle služebního zákona a nevede trestní řízení — pachatele trestného činu smí zadržet a předat Policii ČR.

Komu podléháObec — zastupitelstvo ji zřizuje obecně závaznou vyhláškou, řídí ji starosta nebo pověřený zastupitel.

Kdo jmenuje vedeníStrážníci jsou zaměstnanci obce; kdo je vede, určuje obec.

Hlavní pravomocMístní záležitosti veřejného pořádku: doprava v obci, měření rychlosti, přestupky, odchyt zvířat. Trestné činy neřeší.

Kdo ji hlídá

Zastupitelstvo a starosta.
Ministerstvo vnitra — osvědčení strážníků a dozor nad odbornou způsobilostí.
Policie ČR — spolupráce, ne nadřízenost.

V praxi

Pro většinu lidí je to přitom „policie“, se kterou se potkají nejčastěji: pokuta za parkování nebo rychlost přijde spíš od strážníka než od policisty. Kolik jich obec má a co dělají, rozhoduje zastupitelstvo — proto se liší město od města.

Trestní řízení

Policie vyšetřuje, žalobce řídí, soud rozhoduje

Nejdůležitější vztah v celé mapě není mezi ministrem a policií, ale mezi policií a státním zástupcem. Trestní řád ho staví jednoznačně: v přípravném řízení je pánem žalobce. Policie prověřuje a vyšetřuje, on její postup dozoruje, dává jí závazné pokyny, může její rozhodnutí zrušit nebo úkon provést sám — a nakonec podává obžalobu. Před soudem už je ale jen jednou ze stran.

↔ Schématem lze posouvat do stran.

Na papíře

Státní zastupitelství je nezávislé na policii i na ministerstvu: ministerstvo spravedlnosti vykonává jen správu, pokyn do konkrétní věci nesmí dát nikdo zvenčí a obecné pokyny vydává sám nejvyšší státní zástupce.

V praxi

Špičku soustavy — nejvyššího státního zástupce — jmenuje vláda, tedy ti, které může jednou stíhat. Do roku 2024 ho vláda mohla i bez udání důvodu odvolat; novela (zákon č. 83/2024 Sb.) zavedla sedmileté období bez opakování, odvolání jen z důvodů uvedených v zákoně a přezkum u Nejvyššího správního soudu. Je to střední cesta: ztížené odvolání, ne nezávislost po vzoru generální prokuratury.

Dozor není dohled

Dvě podobná slova, dva různé vztahy. Dozor vykonává státní zástupce nad policií v konkrétním případu. Dohled vykonává vyšší státní zastupitelství nad nižším — může mu dávat závazné pokyny a věc mu i odebrat. První míří ven, na policii; druhé dovnitř soustavy. Když se v novinách píše, že „vrchní státní zastupitelství případ převzalo“, jde o dohled.

Kdo vyšetřuje vyšetřovatele

Podezření na trestný čin policisty, celníka nebo dozorce nevyšetřuje jejich vlastní sbor, ale Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je to samostatný ozbrojený sbor podřízený předsedovi vlády; její vyšetřování dozoruje opět státní zástupce. Do roku 2011 to dělala inspekce podřízená ministru vnitra — tedy stejnému člověku jako policie.

Obžaloba není rozsudek

Že někdo „čelí obžalobě“, znamená jen to, že státní zástupce považuje důkazy za dostatečné. O vině rozhoduje výhradně soud (čl. 90 Ústavy) — a může obžalobu odmítnout, vrátit státnímu zástupci k došetření nebo obžalovaného zprostit. Policie ani žalobce nemají ke slovu „vinen“ žádnou cestu.

Evropský žalobce

U trestných činů proti rozpočtu Evropské unie — dotační podvody, přeshraniční daňové úniky — může věc převzít Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) se sídlem v Lucemburku. Účastní se ho 25 členských států včetně Česka; mimo stojí jen Dánsko a Irsko. Jeho pověření žalobci sedí u českých soudů, ale pokyny od českých úřadů nepřijímají.

Soudy a jejich správa

Nezávislé rozhodování, závislá správa

Soudce nelze odvolat ani přeložit proti jeho vůli a nikdo mu nesmí říkat, jak má rozhodnout. O tom, kolik má soud soudců, jaký má rozpočet a kdo ho povede, ale nerozhodují soudci — rozhoduje ministerstvo spravedlnosti. Právě v tomto rozdílu je česká justice zvláštní.

86okresních soudůvčetně obvodních v Praze a Městského soudu v Brně; první stupeň většiny věcí

8krajských soudůvčetně Městského soudu v Praze; odvolání a závažné věci v prvním stupni

2vrchní soudyPraha a Olomouc; odvolání proti krajským soudům

2nejvyšší soudyNejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, oba v Brně; sjednocují rozhodování

1Ústavní soudmimo soustavu; hlídá ústavnost všech ostatních, včetně zákonů

Na papíře

Soudní moc je nezávislá; soudce jmenuje prezident bez časového omezení (čl. 93 Ústavy) a nikdo ho nesmí za rozhodnutí postihnout.

V praxi

Česko patří k menšině zemí Evropské unie bez Nejvyšší rady soudnictví — orgánu, ve kterém by justice spravovala sama sebe. Státní správu soudů vykonává ministerstvo, soudcovské rady mají jen poradní hlas a předsedy okresních soudů jmenuje ministr. Slovensko má Súdnu radu, Polsko Krajowou radu soudnictví (Krajowa Rada Sądownictwa); polský příklad po roce 2017 ale zároveň ukazuje, že špatně obsazená rada se stane nástrojem politické kontroly. Německo a Rakousko radu nemají podobně jako Česko.

Osm soudních krajů, čtrnáct krajů

Soudní kraje dodnes kopírují správní členění z roku 1960 — soudy v Jihlavě nebo Pardubicích spadají pod krajské soudy v jiných městech, než sídlí hejtman. Osm soudních krajů proti čtrnácti samosprávným je zdrojem opakovaných návrhů na reorganizaci; žádný zatím neprošel.

Kdo soudce přece jen hlídá

Instančně vyšší soud, který rozhodnutí přezkoumá; Ústavní soud přes ústavní stížnost; a kárné senáty Nejvyššího správního soudu, kde soudci soudí soudce. Kárnou žalobu může podat i ministr spravedlnosti nebo předseda soudu — to je jediná cesta, jak exekutiva na konkrétního soudce vůbec dosáhne. Ministerstvo pracuje zhruba se třemi tisíci soudcovských míst.

Ombudsman: síla bez sankce

Veřejný ochránce práv nemůže zrušit rozhodnutí ani nikoho potrestat. Prošetřuje postup úřadů, věznic i správy soudů (průtahy, ne obsah rozsudku), navštěvuje místa, kde jsou lidé omezeni na svobodě, a od července 2025 je i národní lidskoprávní institucí s ochráncem práv dětí po boku. Volí ho Sněmovna na šest let; jeho jedinou zbraní je zveřejněná zpráva.

Ruce justice mimo soudní síň

Rozsudek někdo musí vykonat. Peněžité tresty a dluhy vymáhají soudní exekutoři — soukromé osoby jmenované ministrem spravedlnosti, se samosprávnou komorou. Alternativní tresty a dohled nad podmíněně odsouzenými zajišťuje Probační a mediační služba pod ministerstvem. Vazbu a vězení drží Vězeňská služba — bezpečnostní sbor, ne úřad.

Finanční a ekonomický dohled

Kdo hlídá peníze

Dvě instituce jsou nezávislé přímo z Ústavy, peníze politiky hlídá vlastní nezávislý úřad a zbytek visí na ministerstvu financí. Rozdíl je v tom, komu se zodpovídají — a co smějí udělat, když něco najdou.

Česká národní banka: nezávislá, s tvrdými nástroji

Sedmičlennou bankovní radu jmenuje prezident sám, bez spolupodpisu premiéra (čl. 98 Ústavy); vláda ani Parlament jí nesmějí dávat pokyny. Vedle měnové politiky je jediným dohledem nad celým finančním trhem: banky, pojišťovny, penzijní společnosti, obchodníci s cennými papíry, platební instituce. Může udělit i odebrat licenci. Parlamentu jednou ročně předkládá zprávu; její dohledová rozhodnutí přezkoumají správní soudy a NKÚ smí kontrolovat jen její provozní výdaje. Víc kontroly zvenčí není.

Nejvyšší kontrolní úřad: nález bez sankce

Nezávislý na všech třech mocích (čl. 97 Ústavy). Kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění rozpočtu, ale nemůže uložit pokutu, nařídit vrácení peněz ani nikoho odvolat. Zveřejní závěr a předá ho vládě a Sněmovně. Dlouholetý spor o rozšíření jeho záběru na obce, kraje a veřejné firmy vyžaduje změnu Ústavy — proto opakovaně ztroskotává. Podrobněji v sesterské příloze: Kontrola: nález bez sankce.

Finanční analytický úřad: oči uvnitř bank

Banky, směnárny, notáři, realitky i kasina mu hlásí podezřelé obchody. Úřad — podřízený ministerstvu financí — je vyhodnotí, podezření předá policii (typicky NCOZ) a může platbu na krátkou dobu zastavit. Koordinuje i mezinárodní sankce: rozhoduje, čí majetek v Česku zamrzne. Hlídá ho stálá komise Sněmovny; veřejnost výsledky nevidí, dokud se z nich nestane obžaloba.

Finanční a Celní správa: výběrčí i vyšetřovatel

Finanční správa vyměřuje a vymáhá daně bez soudu — daňová kontrola nepotřebuje podezření z trestného činu. Celní správa je zároveň ozbrojený sbor s postavením policejního orgánu v daňové kriminalitě. Spolu s policejní NCOZ tvoří Daňovou Kobru, společný tým proti velkým daňovým únikům — bez vlastního zákona, jen na základě dohody tří úřadů.

Peníze politiky

Financování stran a kampaní hlídá Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí v Brně, jehož vedení navrhuje Senát. Může uložit pokutu za nepřiznaný dar nebo neprůhlednou kampaň, nemůže ale stranu rozpustit — to smí jen soud. Vzorec, podle kterého stát stranám platí, rozebírá sesterská příloha v části Moc, kterou nikdo nevolil.

Na papíře

Hospodaření státu prochází nezávislou kontrolou a finanční trh nezávislým dohledem — obojí zakotvené přímo v Ústavě.

V praxi

Nezávislost a síla se tu vylučují. ČNB je nezávislá a má tvrdé nástroje, ale hlídá trh, ne stát. NKÚ je nezávislý a hlídá stát, ale nemá žádný nástroj kromě publicity. A úřady s tvrdými nástroji vůči státu i lidem — finanční správa, celníci, FAÚ — podléhají ministrovi financí. Kdo je zároveň nezávislý, silný a míří na stát, v mapě chybí.

Sektorové úřady

Regulátoři: úřady, které rozhodují o vaší peněžence

O ceně elektřiny, o tom, kdo smí vysílat, zda se dvě firmy smějí spojit a jestli je jaderná elektrárna bezpečná, nerozhodují ministři, ale regulační a kontrolní úřady. Část z nich stojí formálně mimo ministerstva a rozhoduje nezávisle (ÚOHS, ERÚ, ČTÚ a další), část jsou inspekce podřízené ministerstvům. Kdo je obsazuje, se liší úřad od úřadu — a to rozhoduje o tom, jak nezávislé skutečně jsou.

Úřad	Co hlídá	Kdo obsazuje vedení	Kam patří
Úřad pro ochranu hospodářské soutěžeÚOHS	kartely, veřejné zakázky, veřejná podpora	předsedu jmenuje prezident na návrh vlády, 6 let, nejvýše 2×	samostatný ústřední úřad
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutíÚDHPSH	financování stran a volebních kampaní	předsedu jmenuje prezident na návrh Senátu, členy volí Senát	nezávislý úřad, Brno
Úřad pro ochranu osobních údajůÚOOÚ	osobní údaje, GDPR	předsedu jmenuje prezident na návrh Senátu	nezávislý ústřední úřad
Energetický regulační úřadERÚ	ceny a licence v elektřině, plynu a teple	pětičlennou Radu jmenuje vláda na návrh ministra průmyslu, 5 let	ústřední úřad, Jihlava
Český telekomunikační úřadČTÚ	sítě, kmitočty, poštovní služby	pětičlennou Radu jmenuje vláda	ústřední úřad
Rada pro rozhlasové a televizní vysíláníRRTV	licence a obsah vysílání	13 členů volí Sněmovna, jmenuje předseda vlády	ústřední úřad (mediální rada)
Státní úřad pro jadernou bezpečnostSÚJB	jaderná bezpečnost, radiační ochrana	předsedu jmenuje vláda	ústřední úřad
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuřeÚPDI	přístup k železnici a letištím	předsedu jmenuje vláda	ústřední úřad
Státní úřad inspekce práceSÚIP	pracovní podmínky, nelegální práce	generální inspektor (služební zákon)	Ministerstvo práce a sociálních věcí
Česká obchodní inspekceČOI	ochrana spotřebitele, bezpečnost výrobků	ústřední ředitel (služební zákon)	Ministerstvo průmyslu a obchodu
Státní zemědělská a potravinářská inspekceSZPI	potraviny, jejich označování a kvalita	ústřední ředitel (služební zákon)	Ministerstvo zemědělství
Česká inspekce životního prostředíČIŽP	ovzduší, voda, odpady, lesy	ředitel (služební zákon)	Ministerstvo životního prostředí
Státní ústav pro kontrolu léčivSÚKL	léky, zdravotnické prostředky, lékárny	ředitel (služební zákon)	Ministerstvo zdravotnictví
Úřad pro civilní letectví · Drážní úřadÚCL · DÚ	letecký a železniční provoz	ředitelé (služební zákon)	Ministerstvo dopravy

Na papíře

Nezávislý regulátor je ústřední správní úřad, který v rozhodování nepodléhá nikomu; členové jeho rady mají pevné funkční období a odvolat je lze jen z důvodů uvedených v zákoně. Inspekce pod ministerstvy takovou pojistku nemají — jsou to běžné správní úřady.

V praxi

Důvody v zákoně vykládá ten, kdo odvolává — vláda. V červenci 2019 odvolala dva členy Rady Energetického regulačního úřadu s odkazem na informace tajné služby a třetímu členovi neprodloužila mandát. Soudní přezkum se táhl roky: Nejvyšší správní soud musel nejdřív vyjasnit, jakou žalobou se lze vůbec bránit, a Městský soud v Praze odvolání potvrdil až po doplnění podkladů tajné služby. Doložený je průběh, ne motivy — a právě průběh ukazuje mechanismus: formální nezávislost regulátora trvá jen tak dlouho, dokud ji vláda chce respektovat. Silnější pojistkou je jmenování mimo vládu — u ÚOHS prezidentem, u Úřadu pro ochranu osobních údajů na návrh Senátu.

Kontrola kontrolorů

Kdo hlídá hlídače

Správní soudy.

Nezávislý orgán a veřejnost

Evropská komise a evropské agentury tam, kde regulace plyne z práva EU.

Inspekce pod premiérem

GIBS byla vyvázána z ministerstva vnitra, aby mohla nezávisle vyšetřovat policisty. Pověsili ji ale na předsedu vlády, který jmenuje a odvolává jejího ředitele. Mechanismus funguje, dokud se vyšetřování netýká premiéra nebo jeho okolí — pro ten případ zákon žádnou pojistku nemá. Zvenčí na inspekci dohlíží jen sněmovní komise a státní zástupce v konkrétních věcech.

Žalobce jmenovaný vládou

Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Od roku 2024 na sedm let bez opakování a s odvoláním jen z důvodů v zákoně, které přezkoumá soud. Argument pro: stabilita a ochrana před politickým tlakem. Argument proti: šéf žaloby, kterého lze sedm let prakticky odvolat jen soudní cestou, se vymyká demokratické odpovědnosti. Obojí je legitimní — proto se debata o úplném odpojení od vlády vede dál.

Tajné služby: kontrola s přístupem do spisů až od roku 2024

Sněmovní komise pro BIS a Vojenské zpravodajství existují od devadesátých let, pro ÚZSI od roku 2018 — poslanci ale vidí jen to, co jim služba ukáže. Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb — pět členů volených Sněmovnou na návrh vlády, s přístupem do živých případů — sice zákon zná od roku 2018, Sněmovna ho ale poprvé obsadila až v červnu 2024. Šest let tak existoval pouze na papíře.

Hlídači bez sankce

NKÚ a ombudsman mají společný rys: mohou zjistit cokoli a vynutit nic. Jejich nástrojem je zveřejněný závěr, který si někdo musí přečíst — vláda, Sněmovna, novináři, voliči. Není to chyba v návrhu, ale rozhodnutí: kontrolní orgán se sankční pravomocí by sám potřeboval hlídače. Účinnost této kontroly proto stojí a padá s veřejností.

Mezinárodní napojení

Část dohledu nad českými hlídači vede přes hranice, kam vláda nedosáhne:

EPPO — evropský žalobce přebírá věci týkající se peněz EU; české úřady mu nevelí.
Europol, Eurojust, Interpol — policejní a justiční spolupráce, sdílení dat.
OLAF — evropský úřad pro boj proti podvodům, partner NKÚ, policie i celníků.
Frontex — ochrana vnějších hranic, kde působí cizinecká policie.
NATO — armáda je součástí kolektivní obrany a integrované protivzdušné obrany.
Jednotný mechanismus dohledu ECB — ČNB v něm není, protože Česko nemá euro (vstoupit lze i bez něj), s evropskými orgány dohledu ale spolupracuje.

Co se dá dohledat

Každý hlídač v mapě zveřejňuje výroční zprávu: policie i GIBS statistiky, BIS veřejnou výroční zprávu, NKÚ kontrolní závěry, ombudsman souhrnnou zprávu, ČNB zprávu o dohledu, ÚOHS rozhodnutí. Kdo chce vědět, co hlídači loni dělali, nemusí čekat na skandál — stačí číst.

Odkud údaje pocházejí

Zdroj a poznámky

Co je fakt s pramenem. Podřízenost, jmenování a pravomoci vycházejí ze zřizovacích zákonů uvedených u každé instituce (zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb., o Policii ČR č. 273/2008 Sb., o zpravodajských službách č. 153/1994 Sb., o BIS č. 154/1994 Sb., o Vojenském zpravodajství č. 289/2005 Sb., o GIBS č. 341/2011 Sb., o ozbrojených silách č. 219/1999 Sb., o Celní správě č. 17/2012 Sb., o Vězeňské službě č. 555/1992 Sb., o obecní policii č. 553/1991 Sb., o kybernetické bezpečnosti č. 264/2025 Sb., o ochraně utajovaných informací č. 412/2005 Sb., o soudech a soudcích č. 6/2002 Sb., o státním zastupitelství č. 283/1993 Sb. ve znění zákona č. 83/2024 Sb., o Veřejném ochránci práv č. 349/1999 Sb., o ČNB č. 6/1993 Sb., o NKÚ č. 166/1993 Sb., o ÚOHS č. 273/1996 Sb. a dalších) a z Ústavy — články 43, 62, 80, 82, 83, 90, 93, 97 a 98 najdete v plném znění na stránce Ústava ČR přehledně. Dozor nad policií plyne z § 174 trestního řádu (č. 141/1961 Sb.). Počty soudů a státních zastupitelství odpovídají metodice Ministerstva spravedlnosti (86 okresních včetně obvodních v Praze a Městského soudu v Brně, 8 krajských včetně Městského soudu v Praze, 2 vrchní, 2 nejvyšší). Počet policistů uvádí Policejní prezidium ČR (41 067 k 14. 11. 2025). Rozpočtové kapitoly Obrana a Vnitro čteme ze zákona o státním rozpočtu na rok 2026, stejně jako sesterská příloha. Údaje o parlamentních komisích a Orgánu nezávislé kontroly pocházejí z psp.cz, o EPPO z eppo.europa.eu, o odvolání členů Rady ERÚ z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (10 As 391/2020) a navazujícího rozsudku Městského soudu v Praze. Všechno jsme ověřovali 12. 9. 2026.

Co je redakční zjednodušení. Rozdělení do sedmi sloupců podle nadřízeného a do čtyř barevných klastrů je naše pomůcka pro první orientaci — Celní správa je zároveň výběrčím daní i policejním orgánem, ČNB je regulátor i ústavní orgán, ministerstvo spravedlnosti soudy „spravuje“, ale neřídí. Hranice mezi bezpečnostní a dohledovou složkou je místy neostrá; mapa proto pracuje s klastry, ne s tvrdými přihrádkami. Popisy „na papíře / v praxi“ jsou zjednodušením a nejsou právním výkladem ani poradenstvím.

Co tu záměrně není. Jména současných šéfů úřadů — mění se rychleji než cokoli jiného na této stránce a o mechanismu neříkají nic. Hodnocení konkrétních vlád a politiků. Kauzy vyprávěné jako kauzy: doložené události (vznik NCOZ v roce 2016, odvolání členů Rady ERÚ v roce 2019, varování NÚKIB z roku 2018) uvádíme jako fakta a výklad jejich motivů necháváme čtenáři. Kdykoli se změní podřízenost některé služby, vznikne Nejvyšší rada soudnictví nebo se rozšíří pravomoci NKÚ, mapa se musí překreslit. Našli jste nepřesnost nebo zastaralý údaj? Napište nám přes kontaktní formulář.