Páteční živé vysílání ve dvou se točilo kolem ankety, zda mají mít ruští sportovci znovu přístup na mezinárodní soutěže. Na řadu ale přišly i medaile z Pražského hradu, nový člen Rady Českého rozhlasu, spor o koncesionářské poplatky, dění kolem polského Ústavního tribunálu a vlna protestů po celé Evropě. Hostem byl Vlášek, který se věnuje investicím do zlata.
Proč zlato zakolísalo
Zlato v pátek oslabilo zhruba o dvě procenta. Důvodů je podle Vláška celá řada: v Americe roste inflace a Fed nechce snižovat úrokové sazby, spíš se mluví o jejich zvýšení. K tomu se přidaly výběry zisků po předchozím růstu, technická korekce, při níž automatické obchodní systémy prodávají s klesající cenou a pokles tím prohlubují, nervozita spekulantů a investoři, kteří potřebovali likviditu na akciových trzích. Hlavní dlouhodobé faktory, tedy zadlužování států a geopolitické napětí, se podle něj nemění.
Z chatu přišla otázka, jestli cenu zlata ovlivní, když na mistrovství světa vyhrají zlato Rusové. Neovlivní: zlaté medaile obsahují jen asi procento ryzího zlata, jejich hodnota je sběratelská. A výroba zlata ze rtuti v jaderném reaktoru, která nedávno obletěla internet? Takový reaktor zatím neexistuje, zlato by z něj bylo několik týdnů radioaktivní a výroba by vyšla mnohonásobně dráž než těžba. Uměle vyrobit zlato v malém množství umí v CERNu už dávno, jen za tisícinásobně vyšší náklady.
Ruští sportovci: sport a politika se míchat nemají
Hlavní otázka večera zněla: Souhlasíte, aby měli sportovci z Ruska přístup na mezinárodní soutěže? Do konce vysílání hlasovalo přes 1300 lidí a 90 procent z nich odpovědělo ano, zhruba deset procent ne.
Politika do sportu nepatří, sport lidi spojuje, ne rozděluje. Kdyby se podle stejného měřítka trestaly všechny státy, které někde válčí, nemohli by soutěžit ani Američané, kteří neustále někoho „demokraticky osvobozují“: Venezuela, Írán, Irák, Libye, Sýrie, Afghánistán. Doplácejí na to obyčejní sportovci, kteří léta dřou, aby se jednou dostali na mistrovství světa, a za politiku své země nemohou. Ze severských zemí a podle některých zpráv i z Německa se přitom ozývá, že by se šampionátu s Rusy účastnit nechtěly, a hrozí, že se celá věc znovu pokazí.
Historie podobné příběhy pamatuje. Za socialismu Československo bojkotovalo olympijské hry v Los Angeles a známé je video plačící Fibingerové, které zmařili kariérní vrchol. Stejně absurdní bylo, když se v Obecním domě zakazovalo vystoupení operní pěvkyně Netrebko.
Medaile z Hradu: projev, Smoček, Burýšek a Hřebejk
Předávání státních vyznamenání ke 28. říjnu bylo podle obou spíš absurdní divadlo, u kterého člověk neví, zda se smát, nebo plakat. Nejvíc vadila pasáž prezidentova projevu oslavující statečné signatáře Charty 77, kteří nevěděli, jak jejich podpis dopadne. Od člověka, který v té době sloužil režimu, to působí nepatřičně a teze, že si to už odpracoval, neobstojí. S vyznamenanými samotnými problém nemá a prezident na udělování vyznamenání podle čl. 63 Ústavy právo má, ať je tedy dá, komu chce. Ocenit je třeba, jak se na Hradě cítil jako ryba ve vodě: když jeden ze starších pánů zavrávoral, pohotově mu pomohl, a k režisérovi Smočkovi, který seděl, se sklonil a dal mu vyznamenání na klín, aniž by ho nutil vstávat.
Medaili Za zásluhy dostal také influencer Jiří Burýšek, autor youtubového kanálu Jirka vysvětluje věci. Diváci v chatu se rozdělili: podle jednoho je jeho ocenění ostuda, jiný připomněl, že kanál se věnuje spíš vědeckým tématům, zpracovaným kvalitně a neutrálně. Namátkou zhlédnutá dvě videa byla opravdu dobrá. Otázkou zůstává, zda to na státní vyznamenání stačí, nebo zda vyznamenání slouží k tomu, aby se ukázala cesta i dalším tvůrcům videí.
Vyznamenání převzal i režisér Hřebejk. Že ho dostal autor nechvalně proslulých výroků na adresu Miloše Zemana, působí signifikantně: kdo adoroval současného prezidenta, dočkal se odměny. Ze společenské stránky večera zbyla poznámka o fialových šatech první dámy, které připomínaly reklamu na Milku, a uznání pro paní Havlovou, která byla podle obou do posledního detailu bezchybná.
Promotér MMA v Radě Českého rozhlasu
Sněmovna zvolila do Rady Českého rozhlasu Jakuba Jíru. Hosta jeho jméno nic neříkalo. Jde o kamaráda Tomia Okamury, se kterým točí podcast, a o promotéra soutěže MMA Clash. Jíra je mladý a porazil zkušené harcovníky. Při slyšení před mediálním výborem nepřesvědčil. Dá se to ale vzít i s humorem: když může mít medaili influencer, proč by nemohl sedět v rozhlasové radě promotér. Aspoň se to vyvažuje.
Vondráček: opozice mě radikalizuje
Z rozhovoru, který poskytl poslanec ANO a bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček, zazněla ukázka o mediálním zákoně. Vondráček odmítá, že by souvisel s výsledkem voleb, zákon podle něj ve Sněmovně leží od června. Sám se za nepřítele České televize nepovažuje, ještě jako předseda Sněmovny pořádal semináře o hledání společného řešení. Teď ho ale podle vlastních slov radikalizuje opozice a aktivisté, kteří ze sporu dělají otázku „jsi s námi, nebo proti nám“. Když si má vybrat, vybírá si stranu, že se s Českou televizí bude muset něco dělat. Organizátoři stávek jí podle něj dělají medvědí službu.
Výtku, že vládní většina neumožnila debatu, odmítá. V prvním čtení se věcná debata nevede, zaznívají politická stanoviska klubů. Opozice podle něj hned avizovala, že zákon nepustí ani přes první čtení. Jednací den trval 20 hodin, padlo zhruba 175 faktických poznámek od asi 40 poslanců, opozice si brala přestávky a pak následovala devítihodinová rozprava. Zachování faktických poznámek přitom byl při přípravě nového jednacího řádu hlavní požadavek právě opozice.
Obyčejného občana podle obou diskutujících napadne jednoduchá otázka: proč předsedající nevyhlásí jednu přestávku pro všechny, když každý klub chce dvě hodiny? Vlášek jde ještě dál. Veřejnoprávní televize podle něj ve 21. století není potřeba, nejraději by ji zprivatizoval, ať funguje komerčně. Jedinou skutečnou hodnotou České televize je podle něj archiv. Ostatně z pořadů, jejichž práva televize prodává, byl podle informací z Rady České televize největší zájem o Chalupáře. Divák z chatu navrhl, aby si stát veřejnou službu, třeba zpravodajství o pohromách a válkách, objednal v soutěži u komerční televize. Ve Spojených státech podle informací, které si diskutující během vysílání dohledali, skončilo v roce 2025 státní financování veřejnoprávního vysílání.
Krejčí: jaderné mocnosti si nesmějí přestat volat
Ukázka z rozhovoru s politologem Oskarem Krejčím se týkala diplomacie jaderných mocností. Ta v sobě podle něj nese jiný typ odpovědnosti: nejde jen o Ukrajinu, ale o přežití lidstva, a kontakty mezi jadernými velmocemi nelze přerušit kvůli válce ve Vietnamu ani na Ukrajině. Kdyby se konflikt eskaloval k jaderným zbraním, prohrají všichni.
Případné setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga by se podle Krejčího Ukrajiny týkalo jen okrajově. Přestože naše média líčí, že se Rusko se Spojenými státy dohodlo, jde stále o americkou zástupnou válku proti Rusku: Američané už přímo neposílají zbraně, ale dodávají zpravodajské informace a prodávají zbraně Evropanům, aby je předali Ukrajině. K mírovému ukončení války naopak vyzývá Čína nebo Brazílie. Trump by válku rád ukončil, protože potřebuje rozjet obchod s Ruskem, a bude to hrát postupně, kus za kus, až na konci vznikne mír. Ruský způsob vedení války je podle Krejčího vzhledem k vojenskému potenciálu zdrženlivý. Pro srovnání připomněl Aleppo a irácká města, kde po osvobozování nezůstal kámen na kameni.
Couvne vláda od zrušení poplatků?
Jak dopadne zrušení poplatků za veřejnoprávní média? Vlášek je přesvědčený, že koalice to musí dotáhnout, couvnutí by bylo nedůstojné a strategicky chybné. Totéž tento týden řekl předseda Sněmovny Tomio Okamura. Moderátor sdílí stejný názor, pozoruje ale, že premiérovi Babišovi celý spor nedělá dobře. Babiš podle něj nesnáší lidi v ulicích, na rozdíl od Miloše Zemana, kterému to bylo jedno. Kdyby na chystanou demonstraci na Letné přišlo extrémně mnoho lidí, mluví se o 250 tisících, mohlo by to s ním zacvičit.
Vlášek namítá, že na Letnou chodí stále titíž lidé, kteří nejsou Babišovými voliči. Mnozí z nich podle něj nevědí, že jsou zneužití v boji o peníze pro jiné lidi, se kterými nemají nic společného, a žádné ohrožení nezávislosti České televize nehrozí. Zazněla i připomínka slov komentátora Hejmy ze Žlutého psa: Česká televize byla, je a bude prorežimní, a protože teď žijeme v režimu Evropské unie, je prounijní.
Polsko: policie u Ústavního tribunálu
Během vysílání dorazila zpráva z Polska. Ve Varšavě se policie objevila u sídla Ústavního tribunálu, kde došlo k protestům a potyčkám. Spouštěčem bylo oznámené pozastavení výkonu funkce předsedy tribunálu Bogdana Święczkowského. Někteří demonstranti překonali oplocení, policie zadržela tři lidi. Prezident Karol Nawrocki přerušil návštěvu Senegalu a nechal letadlo otočit zpět do Polska. Opozice mluví o státním převratu.
Kořeny sporu sahají do roku 2015, kdy se k moci dostala konzervativní strana Právo a spravedlnost a začala prosazovat zásadní reformu justice. Deklarovaným cílem bylo zbavit soudní systém pozůstatků komunistické minulosti, kritici naopak tvrdili, že reformy vedly k politickému ovládnutí soudnictví. Nyní se podle všeho odvolává někdo, koho tehdy nominovali, a s tím část lidí nesouhlasí. Diváci v chatu to líčí tak, že premiér Tusk poslal na Ústavní tribunál policii.
Evropa v ulicích
Polsko zapadá do širšího obrazu: Evropa je v ohni. Demonstruje se v Portugalsku, Španělsku, Francii, Itálii i Albánii. V Irsku proběhly a znovu se chystají protimigrační nepokoje, v Německu protestují mladí proti povinné vojenské službě a zbrojení a jiní za remigraci. V Polsku se předtím demonstrovalo proti dohodě s Mercosurem a dovozu levných nekvalitních potravin z Jižní Ameriky. Na víkend se chystají další protesty ve Francii.
Vlášek přidal srovnání z vlastní analýzy. Mladí Portugalci protestují, protože nemovitosti za šest let zdražily o 126 procent. V Praze ceny za stejnou dobu stouply o 156 procent, jenže mladí lidé, kteří českou televizi možná nikdy neviděli, tady vyrážejí do ulic za to, aby mohli dál platit poplatky. Nad všemi protesty visí otázka, komu slouží. Demonstrace v Itálii a ve Francii podle analýz, které Vlášek procházel, podporují desítky neziskových organizací.
Zákon o zahraničních agentech a Trumpův model
Diváci v chatu připomínali, že Babiš může zákon o poplatcích změnit, a pokud koalice zrušení poplatků a zákon o zahraničních agentech po vzoru amerického FARA neprosadí, je politicky mrtvá. Takový zákon je potřeba jako sůl, ve Spojených státech platí od 30. let minulého století. Brání se mu ti, kdo se bojí, že by bylo zřejmé, odkud plyne jejich financování, a proto ho označují za ruský zákon, ačkoli je americký.
Moderátor čekal, že Babiš převezme Trumpův model: Trump měl před druhým zvolením na stole připravený štos dekretů a hned první den je začal podepisovat. Babiš o moc bojoval dlouho, tak by měl mít vše nachystané a první den to poslat do Sněmovny. Místo toho je podle obou „medový“ a do střetů se nehrne. Proč, nevědí. Podle jednoho čtení mu už nejde o byznys, ale o to, co po něm zůstane.
Závěr
Většina hlasujících by ruské sportovce na soutěže pustila a oba diskutující s nimi souhlasí: sport má spojovat a politika do něj nepatří. Medaile z Hradu, včetně té pro influencera, a zvolení promotéra MMA do Rady Českého rozhlasu brali s ironií. U poplatků čekají, že koalice necouvne, i když pochybují o Babišově odhodlání jít do střetu. Pohled za hranice, od varšavského Ústavního tribunálu po protesty v Itálii a Portugalsku, ukázal Evropu, kde se demonstruje skoro všude.
