Jan Klein: Za stav Evropy nemohou migranti ani politici, ale naše lhostejnost

Na pražské zastávce akce European Shield Tour vystoupil 10. října 2026 Jan Klein. Přijel prý rovnou ze svatby bratrance a omluvil se, že se kvůli náročnému období nestihl pořádně připravit. Projev postavil na statistikách o kriminalitě, terorismu a ekonomice migrace v západní Evropě. Ze zdánlivě černé vize ale vyvodil nečekaný závěr: viníky nejsou podle něj ani migranti, ani politici, nýbrž lhostejnost samotné evropské společnosti.

Klein se na úvod zeptal, zda jsou v publiku odpůrci iniciativy Save Europe Act.¹ Nikdo se nepřihlásil. Řečník přesto zdůraznil, že o názorovou pluralitu stojí: nikdo podle něj nemá patent na pravdu a k té objektivní se lidé dobírají právě střetem opačných názorů. Sám se prý nepovažuje za extrémního konzervativce ani pravičáka, jen za člověka, který rád čte, přemýšlí a pozoruje.

Kriminalita v Německu a Švédsku podle Kleina

klip od 2:50

Výchozí tezi Klein formuloval jako zkušenost z mnoha hádek u rodinných večeří a ve firemních kuchyňkách: kultury vyrůstají z odlišných hodnotových rámců, které nejsou vždy slučitelné, a to přináší problémy včetně růstu kriminality. Jako první fakt uvedl, že Syřané a Afghánci mají v Německu podle oficiálních statistik zhruba desetkrát vyšší pravděpodobnost, že spáchají násilný trestný čin, než etničtí Němci.² „Je to tady za našima hranicema,“ připomněl publiku.

Dále zmínil, že v Německu dochází denně ke dvěma skupinovým znásilněním a že devět desetin z nich podle něj páchají potomci přistěhovalců z Blízkého východu, ve Francii spíš ze subsaharské Afriky.³ Švédsko si podle Kleina kvůli přeplněným věznicím musí pronajímat cely v Estonsku.⁴

Co se v letech 2015 až 2017 odbývalo jako xenofobie a strach z neznáma, dnes podle řečníka prošlo „kontrolou realitou“. Sám si prý přál, aby se mýlil. Jako příklady jmenoval hlavní nádraží v Hamburku, Marseille, Brusel a noční Vídeň během vánočních trhů. Návštěvu rakouského hudebního klubu publiku ironicky doporučil jako „úžasnej adrenalinovej zážitek“.

Argument o hrstce potížistů a průzkum Pew

klip od 6:07

Na častou námitku, že se celek soudí podle hrstky potížistů, Klein odpověděl průzkumem Pew Research Center z muslimských zemí. Ten se lidí ptal, zda lze ospravedlnit sebevražedné útoky na civilisty. Takové útoky podle řečníka omlouvá 16 procent dotázaných v Turecku, 33 procent v Libanonu a 62 procent v pásmu Gazy.⁵ V přepočtu na shromáždění, kterému mluvil, by to podle něj znamenalo desítky přítomných.

Důraz kladl právě na to, že jde o útoky na civilisty. Ve válce umírají lidé, ale umírat by podle něj měli vojáci, ne civilisté, a soucit s civilními oběťmi patří k jádru evropské kultury. Připustil, že odpovědi mohou být ovlivněné zkušeností dotázaných, a připomněl, že ani Egypt nechce přijímat obyvatele pásma Gazy.⁶ Chtěl tím podle svých slov ukázat jediné: obraz komunity složené z chudáků, kteří jsou jen oběťmi několika zlých lidí, není černobílý.

Evropané v řadách Islámského státu

klip od 9:36

Nejvíc alarmující je podle Kleina složení jednotek Islámského státu, organizace, které se podle jeho slov bály i ostatní teroristické skupiny a jejíž zvěrstva se do evropských médií dostala jen zlomkem. Od porážky Islámského státu podle něj uplynulo osm až deset let.⁷

Většina lidí prý neví, že se k Islámskému státu přidalo téměř pět tisíc občanů Evropské unie, z Francie, Německa, Belgie, Švédska, Nizozemska či Rakouska, které zfanatizovali kazatelé na telegramových skupinách.⁸ Zhruba 2 500 z nich se podle řečníka vrátilo a dnes jako řádní občané volí ve Francii, Belgii, Švédsku nebo Německu. Kdo si v Paříži půjde koupit croissant, může podle něj stát ve frontě za člověkem, který v Sýrii stínal hlavy. Díky volnému pohybu osob se takový člověk může legálně dostat i do Česka. Klein zdůraznil, že jde o realitu ověřitelnou z oficiálních zdrojů, ne z alternativních webů.

Ekonomický argument a data z Dánska

klip od 14:03

Nejčastějším argumentem pro migraci je podle řečníka stárnutí populace a nízká porodnost: levnou pracovní sílu mají nahradit migranti. Levná pracovní síla podle něj fungovala a funguje, jako příklad slušné a pracovité komunity jmenoval Vietnamce. Zmínil také Japonsko, které se podle něj rozhodlo „platit ten náklad“; zbytek této pasáže v automatických titulcích chybí.

Za nejlepší zdroj dat označil Dánsko, které si podle něj „nehraje na falešnou korektnost“ a ve statistikách rozlišuje, kdo je potomkem přistěhovalců. Jinde v Evropě se pachatelé vykazují jako Němci či Francouzi, a média tak podle Kleina vytvářejí dojem, že trestné činy páchají „blonďáci z Německa“. Dánská data podle něj vyvracejí i ekonomický argument: průměrný Dán přispěje do státního rozpočtu zhruba 3 000 eur ročně, zatímco průměrný přistěhovalec z Blízkého východu a subsaharské Afriky, včetně druhé a třetí generace, stojí rozpočet přibližně 10 600 eur.⁹ Klein přitom zdůraznil, že migranty ze západních zemí, například Slováky, Poláky či Čechy, do této skupiny nepočítá.

Publikum vyzval, aby tato čísla předávalo dál lidem s opačným názorem. Mnozí podle něj znají jen informace ze své bubliny a bubliny se musejí prolínat, aby se lidé navzájem učili.

Demografický výhled podle řečníka

klip od 17:46

Klein upozornil, že zatímco porodnost Evropanů je nízká, uzavřené komunity z Blízkého východu ji mají vysokou, i když v dalších generacích klesá. Sám přiznal, že na to neexistuje jednotná exaktní analýza. Podle matematického modelu, z něhož vychází, by ale zhruba za 25 let měla být populace Evropské unie napůl tvořena potomky přistěhovalců z Blízkého východu a subsaharské Afriky.¹⁰ Pro názornost připomněl, že před 25 lety byl rok 2001 a od covidu uplynulo jen pár let.

Zmínil i Švédsko, kde podle něj pachatelem přepadového znásilnění je z 80 procent člověk neevropského původu.¹¹ Kdyby se k vyšší pravděpodobnosti násilné trestné činnosti připočetl takový demografický vývoj, celková kriminalita by podle řečníka výrazně vzrostla. Nekompatibilitu přitom výslovně vztáhl k hodnotovému rámci, nikoli k etnicitě.

Obžaloba lhostejnosti, ne politiků

klip od 20:38

V závěrečné části Klein posluchače překvapil. Nepřišel podle svých slov házet špínu na lidi z Blízkého východu či subsaharské Afriky, protože to není jejich chyba. Vinu nepřičítá ani Merkelové, ani von der Leyenové, ani politikům, na které se pořád nadává. „Todle je obžaloba naší společnosti,“ prohlásil. Politici jsou podle něj účtenkou, ne příčinou: účtenkou morální lhostejnosti.

Tou lhostejností myslí mávnutí rukou nad nesmyslem v kanceláři či u rodinné večeře, kde někdo hájí progresivní názory založené na falešné toleranci, a únavu, kvůli které se člověk raději pustí do seriálu, než aby se hádal. Politici podle Kleina společnost netvoří, společnost tvoří politiky. Stav Evropy je tedy odrazem v zrcadle, a právě proto se s ním dá ještě něco dělat.

Palach a výzva neustupovat

klip od 22:43

Na závěr řečník připomněl, že kousek od místa shromáždění se upálil Jan Palach, a citoval jeho známou větu, že člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.¹² Na komentáře typu „s tím se už nedá nic dělat“ odpověděl, že dělat se dá vždycky. Jako doklad, co dokáže vytrvalý zápal, uvedl, že ještě před dvaceti lety by nikdo nevěřil, že se bude prosazovat představa mnoha pohlaví.

Zápal ale podle něj musí trvat i tehdy, když se nikdo nedívá: doma, v práci i v komentářích. Lhostejnost převlečená za toleranci je podle Kleina morální lenost, stejně jako nadávání v hospodě nebo na sociálních sítích. „Tolerance s násilníkem je netolerancí k obětem,“ shrnul. Jediné, co se podle něj počítá, je zvednout hlas a s lidmi s opačným názorem mluvit z očí do očí, slušně a bez agrese a nenávisti.

Závěr

Jan Klein v projevu spojil čísla o kriminalitě v Německu a Švédsku, průzkum postojů k sebevražedným útokům, evropské bojovníky Islámského státu a dánská rozpočtová data do teze, že kulturní nekompatibilita už není strašák, ale realita. Odpovědnost za ni však nepřisoudil migrantům ani politikům, nýbrž lhostejnosti evropské společnosti. Projev uzavřel výzvou k vytrvalé, ale slušné diskusi s lidmi, kteří vidí svět jinak.