AJ Gentile, tvůrce populárního kanálu o záhadách, konspiracích a dávných civilizacích, se v rozhovoru vrací k otázkám, které přesahují hranice jednoho státu: zda Spojené státy už nepřišly o roli supervelmoci, jestli umělá inteligence neskončí vyhubením lidstva a k čemu slouží vlna zveřejňovaných videí neidentifikovaných objektů. Druhou polovinu rozhovoru tvoří záhady minulosti — Atlantida, megalitický yard, uzavřené jeskyně Grand Canyonu a neandrtálci. Gentile přitom sám rozlišuje, co považuje za doložené a co jen za dobrý příběh.
Čína už Ameriku předběhla, jen si toho nikdo nevšiml
Řeč přijde na pád velkých mocností — Německa, Sovětského svazu a hlavně Británie, po které roli světové supervelmoci převzaly Spojené státy. Podle Gentileho se totéž už stalo Americe: supervelmocí je dnes Čína. Čína podle něj uvažuje v horizontu staletí, zatímco Amerika v týdnech a měsících.
Varování „musíme zastavit Čínu“ mu nedává smysl. Peking podle něj nikde nepodniká vojenská dobrodružství a válku se Spojenými státy nechce, protože by mu zkolabovala ekonomika. Tchaj-wan považuje za součást Číny a umělé ostrovy, které Čína staví, za stavby v mezinárodních vodách, jaké dělají i jiní. Navrhuje svět rozdělit na dvě polokoule a Čínu nechat být. Ani hrozbu ze strany Ruska nebere vážně — Rusové, se kterými mluvil, válku s Amerikou nechtějí — a nerozumí, proč by měla být pro Američany tak důležitá Ukrajina. Moderátor namítá, že Ukrajina slouží jako zkušební polygon nových zbraní v reálném čase.
Hlavním důvodem, proč Čína vede, jsou podle Gentileho technologie a umělá inteligence. S moderátorem se shodnou i na energetice: Čína staví elektrárny jednu za druhou a rozjíždí jadernou energetiku, zatímco Spojené státy podle Gentileho kvůli regulacím nic podobného nepostaví. A protože umělá inteligence potřebuje obrovské množství elektřiny, kdo má energii, má i náskok v AI. Rýpne si i do americké zahraniční politiky: Spojené státy kvůli ropě sáhly po Venezuele, a galon benzinu přesto stojí pět dolarů.
Umělá inteligence jako konec lidstva
Na otázku, zda bude umělá inteligence koncem lidstva, Gentile odpovídá, že nejspíš ano. Důvodem je, že ani její tvůrci pořádně nevědí, jak a proč funguje, a přitom je stále chytřejší a vyvíjí se rychleji, než kdokoli čekal. Připomíná Geoffreyho Hintona, označovaného za otce umělé inteligence, který léta varuje, že systémy nelze nechat, aby se učily samy — a přesně to se děje.
Zastavit se podle něj nikdo nehodlá: ani OpenAI, ani Anthropic, ani Elon Musk, a nikdo nemá vliv na to, co udělá Čína a její ByteDance. Firmě Anthropic, která se prezentuje jako etická, nevěří kvůli spolupráci s americkým ministerstvem obrany. Sám přiznává, že za čínské modely pro práci s videem platí ročně desítky tisíc dolarů, protože jsou nejlevnější a nejlepší — a tím vlastně posílá peníze čínské komunistické straně.
Nejvíc ho děsí okamžik, kdy si stroj položí otázku, k čemu vlastně potřebuje lidi. Z pohledu „bezduchého počítače“ jsou lidé špinaví a neefektivní, perou se o zdroje, brání stavbě toho, co stroj potřebuje, a hrozí, že planetu zničí jadernými zbraněmi. Logickým krokem by bylo se jich zbavit. Za svého života to Gentile nečeká, možná ani za života svého syna, ale obává se o jeho děti.
Moderátor je zdrženlivější: na vyhynutí lidstva nevěří, ale čeká, že se mocenské uspořádání světa změní k nepoznání — hranice států mohou ztratit význam, protože jednotlivci už dnes mají větší bohatství než celé země. Gentile dodává, že tolik moci by pak bylo v rukou hrstky lidí. Regulaci přesto odmítá: žádná vláda podle něj umělé inteligenci nerozumí natolik, aby ji mohla řídit, a co americký stát reguluje, to končí chaosem. Ke svému postoji se hlásí jako k „stoickému“ — špatně kvůli tomu nespí, protože s tím stejně nic nenadělá.
Videa UAP jako odvedení pozornosti
Divácký dotaz míří na to, zda vlna zveřejňovaných informací o neidentifikovaných anomálních jevech (UAP) neslouží jen k odvedení pozornosti od geopolitických událostí. Gentile si myslí, že na tom hodně je. Zbrojařská firma, která vyvíjí špičkovou techniku, může mít zájem vypustit do světa pár videí s UFO. A dodavatel armády v době relativního míru udrží tok peněz, když lidi vyděsí tím, že Amerika neovládá vlastní nebe — třeba kvůli dronům nad vojenskými objekty.
Ze zveřejněných záznamů podle něj zatím nic zásadního nevyplynulo. Výjimkou je třeba kovová koule nad Sýrií, kterou vysvětlit neumí, ale naprostou většinu videí — kolem 88 procent — vysvětlit lze. Moderátor upozorňuje, že UAP se v médiích vynořují ve chvílích, kdy se mluví o Epsteinových spisech. V rozhovoru zazní i to, že podobně zmizely z titulků drony nad New Jersey nebo spisy o atentátu na Kennedyho.
K samotné otázce mimozemšťanů je Gentile opatrný. Že existují, považuje vzhledem k počtu hvězd za pravděpodobné, ale většinu toho, co lidé na obloze vidí, má za experimentální letadla. Stále víc se kloní k vysvětlení přes vyšší dimenze ve fyzikálním smyslu a připouští i duchovní rozměr celého jevu, o kterém od sedmdesátých let mluví Jacques Vallée.
Atlantida mohla být Santorini
Na příběhu o Atlantidě podle Gentileho něco je, jen nešlo o technicky vyspělou supercivilizaci. Sám se přiklání k výkladu, že Atlantida byl ostrov ve Středomoří, nejspíš dnešní Santorini s osadou Akrotiri, a jejími obyvateli byli Mínojci. Ti byli ve své době největší mocností — a pak náhle zmizeli, když jejich ostrov vybuchl.
O Mínojcích se dodnes ví překvapivě málo: nevíme, jak sami sebe nazývali, a jejich písmo zatím nikdo nerozluštil. Gentile proto nehledá Atlantidu uprostřed Atlantiku ani v saharské struktuře Richat, jak navrhují jiné teorie. Jistý si ale není.
Megalitický yard: geniální objev, nebo výběr vhodných dat?
Vědec z Oxfordu Alexander Thom celá desetiletí měřil kamenné kruhy a pravěké stavby v Británii, hlavně ve Skotsku, a došel k závěru, že stavitelé používali jednotnou délkovou míru — takzvaný megalitický yard, zhruba 2,72 stopy (asi 83 cm). Na stavbách s ní nacházel přesné pravé úhly a pythagorejské trojúhelníky. Zastánci teorie navíc vypočítávají, že kombinací megalitického yardu s hvězdným rokem a dělením oblohy na stupně, minuty a vteřiny vychází obvod Země s odchylkou kolem půl procenta — pravěcí stavitelé by tedy byli zdatnými astronomy.
Gentile ale předkládá i druhou stranu. Thom prozkoumal kolem 400 lokalit, avšak pracoval hlavně s těmi, které jeho teorii odpovídaly, a ostatní vyřazoval. Pozdější laserová měření ukázala, že čísla „skoro sedí“, ale ne tak přesně, jak tvrdil. Sám Thom přiznával, že z dostatku bodů v terénu lze sestavit pravoúhlý trojúhelník i dokonalý kruh. Gentile proto teorii považuje spíš za vyvrácenou — na rozdíl od egyptských loktů se navíc nikdy nenašlo žádné měřidlo odpovídající megalitickému yardu. Uznává však, že uspokojivé jiné vysvětlení zatím nikdo nepředložil.
Grand Canyon a uzavřené jeskyně
Pokud by měl Gentile znát pravdu o jediné konspiraci, vybral by si Grand Canyon. Příběh začíná rokem 1909, kdy podle legendy G. E. Kincaid při hledání ložisek stříbra objevil vysoko ve skalní stěně vstup do jeskyně se schody. Uvnitř měl najít sochu připomínající Buddhu, bronzové zbraně, brnění, mumie na policích a obrovskou podzemní síň, v níž mohly žít tisíce lidí. Kincaid prý pracoval pro Smithsonův institut, ten na místo vyslal profesora S. A. Jordana a artefakty si nechal poslat. Pak institut tvrdil, že o ničem neví.
Gentile připouští, že příběh bývá označován za podvrh. Upozorňuje ale, že se našly starší novinové články o výpravě, které „podvrh“ o několik týdnů předcházejí, a že Smithsonův institut nakonec přiznal, že muži jménem Kincaid a Jordan skutečně existovali a byli na jeho výpravách — jeden byl ovšem entomolog a druhý v oblasti údajně vůbec nebyl. Podle Gentileho je celá věc přinejmenším podivná.
Za podezřelé považuje i další okolnosti: řada míst v kaňonu nese jména podle starého Egypta, přestože už měla jména od indiánského kmene Hopiů; většina jeskyní je zamřížovaná a prozkoumáno je jen zhruba jedno procento; skupina, která se dostala nad údajný vchod, natočila kroužící vrtulníky a letadla nad oblastí se zákazem letů. Úřady zákaz vstupu zdůvodňují bezpečností, například bleskovými povodněmi. Gentile oponuje, že jeskyně jsou časové kapsle s nálezy starými tisíce let a nechat je neprozkoumané je nepřijatelné.
Za mlčením vidí spíš ideologii tehdejší doby: Smithsonův institut se podle něj na začátku dvacátého století zdráhal připustit, že by původní obyvatelé Ameriky mohli vybudovat vyspělou civilizaci. Jako příklad uvádí Cahokii, centrum mississippské kultury, které bylo kolem roku 1100 podle něj větší než tehdejší Londýn — a o kterém se ve školách téměř neučí.
Neandrtálci byli chytřejší, než se myslelo
Na otázku po původu člověka Gentile odpovídá, že věří v evoluci, ale dosud mu nikdo uspokojivě nevysvětlil, co se zhruba před 300 tisíci lety stalo, že se z chytrých primátů stal moderní člověk — jediný živočich, který si uvědomuje sám sebe i vlastní smrtelnost.
O neandrtálcích ví, že byli kultivovanější, než se dlouho předpokládalo: měli hudbu a hudební nástroje, umění, vyřezávané figurky a pevné rodinné vazby. Gentile je navíc líčí jako první, kdo vedl organizované války — před padesáti tisíci lety podle něj vládli planetě a naši předkové se před nimi schovávali v jeskyních. Situaci údajně změnil až vynález luku a šípů, který umožnil útočit z bezpečné vzdálenosti. Neandrtálci přitom měli větší mozek než my.
Závěr
Gentile se pohybuje mezi dvěma polohami. U geopolitiky a umělé inteligence mluví vážně a pesimisticky: Čína podle něj Ameriku už předběhla v energetice i technologiích a umělá inteligence, kterou nikdo nehodlá zastavit, může lidstvo jednou považovat za zbytečné. U záhad minulosti ochotně vypráví legendy, ale sám je třídí — megalitický yard má spíš za vyvrácený, Atlantidu hledá v doložené mínojské civilizaci a u Grand Canyonu žádá hlavně jedno: aby se jeskyně otevřely a prozkoumaly.
