Česká politika, společnost, legislativa
Domácí
Poslanecká sněmovna pokračovala ve druhém čtení v debatě o protiobstrukční novele jednacího řádu. Na stole je zkrácení projevů, omezení faktických poznámek, nový institut otázek na vládu i spor o účinnost — a řada pozměňovacích návrhů od pravidel výborů až po zákaz alkoholu v jednacím sále.
Domácí
Poprvé se na českém území chystá sudetoněmecký sjezd — v Brně. Redakční debata rozebírá, zda jde o gesto smíření, nebo o provokaci, vrací se ke sporu o Benešovy dekrety, kolektivní vinu i k číslům obětí poválečného odsunu.
Domácí
Schůzka Andreje Babiše a Petra Pavla na Hradě skončila bez dohody o summitu NATO v Ankaře a Hrad mává kompetenční žalobou. Vedle toho spor o sudetoněmecký sjezd v Brně, Turkův návrh k větrným elektrárnám i úvaha o tom, jakého prezidenta by Česku slušelo.
Domácí
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) představila zákon, který má napravit fiskální pravidla zděděná po vládě Petra Fialy. Předchozí kabinet podle ní těsně před koncem mandátu schválil pravidla, jež sám nedodržoval.
Domácí
Ladislav Jakl propojuje rozpad bezpečnostních pojistek studené války, oslabování svobody slova a karlovarský sjezd sudetských Němců do jednoho obrazu: národní stát ztrácí sílu uhájit vlastní loajality.
Domácí
Mandátový a imunitní výbor sněmovny projednal podnět občana k dřívějšímu Turkovu výroku o „parazitech“, k jehož řešení ale nemá pravomoc, opozice bojkotovala mimořádnou schůzi ke sjezdu sudetských Němců v Brně a kněz Marek Orko Vácha označil vládu za „nejhorší od sametové revoluce“. Jak tato témata vypadají z koaliční lavice.
Domácí
Bývalý premiér za volantem traktoru, prezident jako tvář reklamní kampaně bez vlastního souhlasu, demonstrace kolem České televize a v Brně chystaný sudetoněmecký sjezd. Týden, ve kterém česká politika dodala víc vizuálního obsahu než reálných rozhodnutí.
Domácí
Pozdní příchod premiéra na Hrad, spor o cestu prezidenta na summit NATO do Ankary i nadcházející sjezd sudetoněmeckého Landsmannschaftu v Brně — tři kauzy jednoho víkendu, které dohromady kreslí jednu linii Pražského hradu vůči vznikající vládě a obnažují dvojí metr na kolektivní vinu i politickou vulgaritu.
Domácí
Tomio Okamura strávil v Bělehradě den a půl, který v české zahraniční politice odpovídá restartu. Prezident Vučić, premiér i předsedkyně parlamentu Brnabićová ho přijali jako jednoho z mála blízkých lídrů. Komentátor Radim Panenka přibližuje, jak Fialova vláda vztahy se Srbskem zanedbala a co z toho nyní Okamura napravuje.
Domácí
Česká televize si nečekanou miliardu z rozpočtu rozdělila do platů, vláda chce Pavla vynechat z delegace na summit NATO v Ankaře a Brno se chystá hostit historicky první sjezd sudetských Němců v Česku. Novinář Miroslav Korecký nabízí čtení nejostřejších uzlů týdne.
Domácí
Seminář k české justici v Poslanecké sněmovně 27. května otevírá kauzu Petra Kramného i selhání znaleckých posudků. Spolek Šalamoun statistikou ukazuje, že Severní Korea od roku 2009 povolila víc obnov řízení než Česko.
Domácí
Pediatrička a dětská neuroložka Alena Dernerová ve druhém dílu rozhovoru pro Rádio Universum kritizuje připravovanou Národní očkovací strategii, podhlášenost nežádoucích účinků v systémech Sukl a ÚZIS a postup, kterým je těhotným ženám podávána kombinovaná vakcína proti černému kašli s tetanem — bez toho, aby o druhé složce byly informovány. Otevírá také pandemickou smlouvu WHO a zásadní otázku, zda zdraví znamená totéž co vakcinaci.
Domácí
Místopředseda SPD Radim Fiala v rozhovoru ve studiu XTV vysvětluje, proč jeho strana vyvolala sněmovní obstrukci kvůli usnesení o sudetoněmeckém landsmanšaftu, omlouvá se za noční výrok ze sněmovny a otevírá témata Benešových dekretů, deklarace s AfD i chystaných cest premiéra Babiše do Číny a předsedy Senátu na Tchaj-wan.
Domácí
Institut české levice pořádá k 80. výročí konce druhé světové války oslavu na Staroměstském náměstí. Josef Skála v rozhovoru spojuje letošní akci s mechanismem dvojí satanizace pováleční historie a souběžnou organizací sjezdu sudetoněmeckého Landsmanšaftu v Brně. Sněmovní opozice podle něj projevila ochotu k revizi pováleční dohody — a taková dohoda má jasný mezinárodněprávní rámec v Postupimi a v pařížské reparační dohodě.
Domácí
Sjezd sudetoněmeckého Landsmanšaftu v Brně je akt usmíření i politická provokace zároveň, soudí politolog Oskar Krejčí. Česká diplomacie podle něj není připravena reagovat — Polsko odsunulo přes osm milionů Němců, my tři, a paralely s polskou zkušeností nikdo nevyužívá. Postupimská konference a pařížská reparační dohoda zůstávají právním základem, který je potřeba aktivně uplatňovat.