Vláda na svém jednání projednala rozsáhlý balík bodů a po jeho skončení je na tiskové konferenci shrnula. Řeč přišla na spor o účast prezidenta na summitu NATO v Ankaře, na prodražený pavilon Expo v Ósace, prodloužení regulace cen paliv, zastavení zdražování dálničních známek, preferenci českých potravin ve veřejném stravování i na nominaci nových soudců. Následující přehled shrnuje konkrétní rozhodnutí a stanoviska, která na jednání padla.
Summit NATO v Ankaře a spor o účast prezidenta
V čele české delegace na letošním summitu NATO v Ankaře bude podle usnesení vlády premiér. Na základě předběžného opatření Ústavního soudu, které vládě nařídilo zařadit prezidenta republiky Petra Pavla i jeho doprovod do oficiální delegace, byla tato akreditace doplněna. Vláda toto opatření naplnila, byť rychlé rozhodnutí soudu označila za nezvyklé.
Letošní summit je citlivý především kvůli navrhovaným závazkům. Zejména Německo prosazuje, aby členské státy NATO každoročně platily 70 miliard eur pro Ukrajinu, s čímž Česká republika souhlasit nemůže — potřebuje prostředky pro domácí rozpočet a dlouhodobě neplní výdaje ve výši dvou procent HDP. Právě zde by se pozice prezidenta mohla lišit od pozice vlády, která za zahraniční a bezpečnostní politiku podle ústavy odpovídá.
Vláda proto vyzvala prezidenta, aby zvážil svou letošní účast, a už teď deklaruje, že příští rok, kdy se summit koná v albánské Tiraně a bude spíše na prezidentské úrovni, může Českou republiku reprezentovat hlava státu. Prezident bude mít pro cestu do Ankary vlastní letadlo, premiér se zbytkem delegace poletí zvlášť; delegaci ale vláda považuje za jeden celek vedený předsedou vlády. Zbytek sporných otázek se přesouvá z mediální a politické roviny na pracovní úroveň mezi ministerstvem zahraničních věcí a Kanceláří prezidenta republiky.
Expo 2025 v Ósace: pavilon za víc než 600 milionů půjde k zemi
Vláda schválila řešení kolem českého pavilonu na Expo 2025 v japonské Ósace, který se stal symbolem špatně řízeného státního projektu. Původní rozpočet počítal s 290 miliony korun a tehdejší generální komisař Soška se zavázal sehnat od sponzorů dalších zhruba 170 milionů — ty však téměř nezajistil, takže musela minulá vláda přidat dalších asi 120 milionů, aby projekt nezkrachoval. Na krytí problému bylo navíc přesměrováno 90 milionů původně určených na rekonstrukci zastupitelského úřadu v Berlíně.
Po započtení soudních sporů, předžalobních výzev a pohledávek po splatnosti vychází, že celý projekt přijde daňové poplatníky na více než 600 milionů korun místo schválených 290 milionů. Pro srovnání, chorvatský pavilon stál 60 milionů. Vítězný koncept přitom vůbec neřešil, co se s pavilonem stane po skončení výstavy — bez plánu demontáže, odvozu i vyčíslení nákladů. Kontrola odhalila i to, že z rozpočtu pavilonu bylo hrazeno školné pro děti generálního komisaře v Japonsku, a že jedna zakázka byla zadána firmě, která vznikla až několik měsíců poté, co ji vyhrála.
Jelikož se nenašel žádný kupec — zájem odmítlo i brněnské výstaviště — a k demolici vyzývá jak Japonsko, tak Mezinárodní asociace pro výstavnictví, je jedinou hospodárnou variantou demolice. Pozemek má být uveden do původního stavu, termín 31. července 2026 se podařilo neoficiálně posunout do září. Součástí kauzy je i osud Českých center: jejich rozpočet kvůli pavilonu skončil vloni ve ztrátě přes 200 milionů korun, což je zákonný důvod pro jejich zrušení. Za spojení kanceláře generálního komisaře s Českými centry od ledna 2023 vláda kritizuje bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského.
Aby České centrum jako značka nemuselo skončit, rozhodla vláda využít prostředky, které mělo ministerstvo zahraničí účelově vázané na nákup nové budovy zastupitelského úřadu v Kyjevě. Vláda zrušila usnesení z roku 2024 o koupi této budovy; česká mise v Kyjevě bude řešena formou pronájmu. Uvolněné investiční prostředky mají po schválení rozpočtovým výborem pokrýt nevypořádané závazky, demolici i ztrátu Českých center. Vedle dvou trestních oznámení podaných Českými centry je připraveno podat další tři trestní oznámení plynoucí z veřejnosprávní kontroly.
Prodloužení regulace cen benzinu a nafty
Vláda rozhodla o prodloužení cenové regulace benzinu a nafty, kterou spustila 8. dubna letošního roku v reakci na situaci na Blízkém východě a související prudké zdražování paliv. Pokud v následujících třech týdnech zůstane mezinárodní situace stabilní a ceny ropy se nebudou výrazně vychylovat, je na neděli 19. července naplánováno úplné ukončení těchto mimořádných opatření. Od 20. července by tak prodej pohonných hmot běžel opět ve standardním režimu.
Součástí opatření je mimořádné prominutí spotřební daně ve výši 1,939 koruny na litr (plus DPH), jehož rozpočtový dopad činí zhruba miliardu korun měsíčně. Podle vlády největší rizika podle reakcí světových trhů pomíjejí a podobně postupují i okolní země. Ministerstvo financí bude ceny sledovat i po zrušení regulace a je připraveno opatření operativně obnovit — nově prosazený zákon umožňuje vládě regulovat pohonné hmoty obdobně jako energie či plyn, kdyby se někdo chtěl na cenách rychle zhojit.
Konec zdražování dálničních známek
Vláda schválila návrh na zastavení valorizace dálničních známek od roku 2027 a posílá jej do parlamentu. Roční známka dnes stojí 2570 korun; bez tohoto kroku by se cena dostala nad úroveň sousedního Rakouska. Valorizaci aktivovala minulá vláda, v jejímž důsledku cena známky vzrostla o 70 procent od roku 2023 — z 1500 na 2570 korun.
Souběžně je v parlamentu projednávána i změna iniciovaná Senátem, která zavádí čtyřiadvacetihodinovou dálniční známku; tento návrh vláda podpořila již dříve a Státní fond dopravní infrastruktury pro něj připravil potřebné kroky. Ušetřené prostředky mají být kompenzovány úsporami z nedávno přijatého nového modelu výběru mýtného.
Přednost českým potravinám ve veřejném stravování
Vláda přijala usnesení, podle kterého by státní instituce a samospráva měly více upřednostňovat české lokální potraviny ve stravování pro zaměstnance i na veřejných akcích. Do konce roku 2028 by měla státní správa a samospráva vynaložit nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin na zboží domácího a regionálního původu a 5 procent na biopotraviny.
Potravinová suverenita Česka klesá — komoditní soběstačnost je zhruba na 75 procentech a podíl lokálních potravin na talíři se snižuje. Institucionální stravování přitom tvoří asi polovinu objemu gastra v zemi a týká se i zdravotnictví, sociální péče či bezpečnostních složek. Opatření, které rezort zemědělství zahájil už v květnu ve svých organizacích, doprovází metodická podpora a stejný přístup se doporučuje také hejtmanům a starostům. Vláda zároveň projednala změnu v podpoře včelařství — bez rozpočtových nároků chce umožnit vyšší částku na jednu žádost pro vzdělávací akce, včelařské kroužky pro děti a vybavení chovatelů.
Nominace patnácti nových soudců
Vláda schválila nominaci 15 kandidátů na nové soudce, mezi nimi je 11 žen a čtyři muži. Po třech budou přiděleni k Městskému soudu v Praze a k soudu v Ostravě, po dvou ke krajským soudům v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Brně a jeden do Plzně. Součástí návrhu je i jmenování předsedkyně Krajského soudu v Ostravě, doktorky Teterové, která ve výběrovém řízení získala 48 z 50 možných bodů.
Tato jmenovací etapa je oproti minulosti záměrně malá. Šest dní před nástupem nového vedení resortu jmenovala předchůdkyně Eva Decroix 47 soudců a naplněnost stavu tak dosáhla 99,7 procenta. Každý soudce přitom stojí daňové poplatníky přibližně 3,3 milionu korun ročně. Za deset let přitom klesla agenda soudů zhruba o 20 procent v civilní a téměř o čtvrtinu v trestní oblasti, počet soudců ale zůstává stejný. Do provedení justiční reformy, která umožní lépe zacílit obsazení jednotlivých regionů a zajistit zastupitelnost, budou jmenovací etapy úsporné. Kandidáty jmenuje na návrh ministra prezident republiky s kontrasignací premiéra.
Neutrální stanovisko k novele o střetu zájmů
Vláda zaujala neutrální stanovisko k poslanecké novele zákona o střetu zájmů a připojila k ní zhruba deset doporučení, jak by měl být zákon upraven, změněn či jinak nastaven. Jde o poslanecký, nikoli vládní návrh. Jedním z bodů je například otázka, zda se má úprava skutečně vždy týkat takzvaných skutečných majitelů — technický detail s praktickým dopadem. Stanovisko i doporučení jsou veřejné.
Závěr
Jednání vlády přineslo mix bezpečnostních, ekonomických i resortních rozhodnutí — od organizace účasti na summitu NATO přes nákladné vypořádání pavilonu Expo až po opatření, která se přímo dotknou peněženek řidičů a podoby veřejného stravování. Řada bodů teď míří do parlamentu, kde se rozhodne o jejich definitivní podobě.
