Poslanecká sněmovna na 24. schůzi ve středu 7. července projednávala senátní vratku sněmovního tisku 90 – novely zákonů v oblasti veřejných rozpočtů, jejíž součástí je i změna pravidel rozpočtové odpovědnosti. Původně šlo o transpoziční předlohu, která do českého práva přenáší reformovaný evropský fiskální rámec; během projednávání se ale stala jedním z nejostřeji vedených sporů volebního období. Rozprava trvala hodiny a skončila až k ranním hodinám hlasováním, ve kterém sněmovní většina odmítla senátní úpravy a schválila vládní znění.
Vláda: sněmovní verze je promyšlený celek
Ministryně financí Alena Schillerová v úvodním vystoupení doporučila setrvat na znění, které schválila sněmovna. Ocenila, že debata v Senátu byla věcná a kvalifikovaná, zároveň ale argumentovala, že rozpočtová pravidla nejsou zákonem pro ideální časy – musí fungovat ve chvílích, kdy se věci nevyvíjejí podle plánu, když stát připravuje rozpočet, reaguje na mimořádné události nebo financuje strategické investice. Právě proto mají být podle ní předvídatelná, srozumitelná a vnitřně konzistentní. Řada senátních změn podle ministryně působí na první pohled rozumně, v souhrnu ale vnáší do zákona právní nejistotu a dělá ho složitějším a méně použitelným. Sněmovní verze naopak podle ní tvoří celek, v němž jednotlivé změny dávají smysl ve vzájemných souvislostech.
Bezpečnostní výjimka: stát musí umět reagovat rychle
Vláda obhajovala možnost překročit výdaje v případě zhoršené bezpečnostní situace tím, že bezpečnostní prostředí se dnes může měnit výrazně rychleji než dřív a stát musí být schopen jednat ještě dřív, než nastanou krizové stavy podle ústavního zákona. Podle ministryně jde o závěr bezpečnostních institucí i národních a mezinárodních cvičení a příslušná změna se připravovala již za minulé vlády. Námitku, aby zhoršenou bezpečnostní situaci konstatovala bezpečnostní rada státu, označila za nadbytečnou – totéž podle ní předpokládá už sám vládní návrh, protože výdaje lze překročit jen na základě opatření připraveného bezpečnostní radou státu. Snaha vtěsnat složitou bezpečnostní realitu do několika vět zákona podle vlády jen otevírá prostor pro výkladové spory.
Zrušení zvláštního účtu rezervy důchodů
Jedním z nejvíce zjednodušených témat byla podle ministryně otázka zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění. Odmítla představu, že vláda sahá na peníze budoucích důchodců: důchody jsou mandatorním výdajem státu a stát za ně nese plnou odpovědnost bez ohledu na účetní evidenci. Žádný oddělený důchodový účet fakticky neexistuje – jde o přebytek vybraného sociálního pojištění, který už jednou vstoupil do hospodaření státního rozpočtu. Aby stát peníze na zvláštní účet převedl, musel by si je podle ministryně znovu půjčit, a tedy zvýšit svůj dluh. Vytvářet rezervu na budoucnost tím, že se stát dnes víc zadluží, označila za nesmysl; skutečnou jistotou pro budoucí důchodce jsou podle ní zdravé veřejné finance a rostoucí ekonomika.
Cesta jako Německo: investice a růst
Vláda odmítla výklad, že novela rozvolňuje rozpočtovou odpovědnost. Podle ministryně nikoho nezbavuje povinnosti hospodařit odpovědně a Česko zůstane mezi rozpočtově nejodpovědnějšími zeměmi EU. Novelu přirovnala k přístupu Německa a zdůraznila, že hospodářský růst je nejlepší cestou k rozpočtové konsolidaci. Kritizovala přitom fiskální rámec zděděný po předchozí vládě jako nastavený v nesouladu s realitou státního rozpočtu – podle ní si předchozí kabinet vyjednal s Evropskou komisí nízké schodky, ale ve vlastním listopadovém fiskálním výhledu počítal s jejich výrazným překročením. Sněmovnu proto požádala, aby setrvala na znění, které při předchozím hlasování schválila.
Senát vrátil zákon se čtyřmi pojistkami
Autorem senátních pozměňovacích návrhů byl senátor Tomáš Goláň. Senát podle něj zákon nezamítl, jen se zaměřil na nejpalčivější body a vrátil je s úpravami, které mají zachovat parlamentní kontrolu. První se týká bezpečnostní výjimky: v jejím rámci by vláda mohla navýšit deficit až o deset procent, což by u letošního rozpočtu znamenalo zhruba 240 miliard korun. Senát proto navrhl, aby výrazně zhoršenou bezpečnostní situaci konstatovala bezpečnostní rada státu usnesením za přesně vymezených podmínek. Druhým bodem je infrastrukturní úniková doložka, u níž Senát přidal strop 1 % HDP, aby se investiční výdaje nedostaly zcela mimo sledovaný rozpočtový rámec. Dalšími návrhy Senát vracel povinnost řídit se zákonem o rozpočtové odpovědnosti i u přepracovaného rozpočtu a zachování zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění.
Pevné hlasování stanoveno na jednu hodinu ranní
Koaliční poslankyně navrhla, aby pevné hlasování proběhlo přibližně za pět hodin – ve středu v jednu hodinu ranní, nebo po ukončení rozpravy. Opozice podala protinávrh na odložení hlasování až na zářijovou schůzi, ten ale sněmovní většina zamítla (pro 51, proti 96). Návrh na pevný termín v jednu hodinu ranní pak prošel poměrem 97 ku 51. Termín se stal jedním z hlavních sporů večera: opozice v něm viděla nedostatečný prostor pro debatu o změněném znění zákona, koalice naopak poukazovala na to, že se předloha v různých čteních projednávala už mnoho hodin.
Výhrady opozice
Opoziční poslanci z ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a KDU-ČSL naopak podporovali senátní verzi. Argumentovali, že fiskální pravidla mají platit i tehdy, když jsou politicky nepohodlná, a odmítali princip, kdy vláda místo změny hospodaření mění sama pravidla. Upozorňovali na letošní rozpočet, který podle Národní rozpočtové rady překročil zákonný limit o 64 miliard korun, i na riziko rychlejšího růstu dluhu a vyšších nákladů na jeho obsluhu. Kritizovali také rozšíření výjimek, oslabení parlamentní kontroly a zásahy do rozpočtové nezávislosti institucí. Část opozice avizovala podání k Ústavnímu soudu.
Střet o proceduru a Ústavní soud
Závěr rozpravy provázela ostrá výměna mezi ministryní a opozicí. Schillerová opakovaně reagovala faktickými poznámkami a odmítla výtku, že opozice nedostala prostor: podle ní probíhala debata v prvním a druhém čtení i před třetím čtením mnoho hodin, konal se rozpočtový výbor i odborný seminář, na který se však dostavila jen malá část opozice. Vytkla některým opozičním řečníkům, že místo věcné diskuse o obsahu zákona opakovali dřívější projevy a čas určený na debatu nevyužili k rozboru senátních návrhů. Opozice naopak trvala na tom, že senátní vratka je věcně odlišný návrh, který si zaslouží samostatné projednání, a že zkrácení rozpravy posílí její argumenty u Ústavního soudu.
Výsledek: sněmovní verze přijata
Po závěrečných slovech senátora Goláně a ministryně financí sněmovna hlasovala. Senátní verze zákona (tisk 90/6) nezískala potřebnou podporu – pro bylo 29 poslanců, proti 132. Následně sněmovna hlasovala o vládním znění ve tvaru, v jakém bylo původně postoupeno Senátu (tisk 90/5), a to přijala potřebnou většinou. Po zpochybnění a opakovaném hlasování byl výsledek potvrzen poměrem 101 pro a 63 proti. Sněmovní většina tak prosadila vládní verzi novely rozpočtových pravidel a odmítla senátní pojistky. Předsedající poté 24. schůzi přerušil.
Závěr
Sněmovna schválila novelu rozpočtových pravidel v podobě, kterou prosazovala vláda, a odmítla omezení navržená Senátem. Zatímco koalice předlohu obhajovala jako předvídatelný rámec umožňující investice a rychlou reakci státu, opozice v ní viděla rozvolnění fiskálních pravidel a chystá ústavní stížnost. O definitivní podobě pravidel i o tom, zda obstojí procedura jejich přijetí, tak může ještě rozhodovat Ústavní soud.
