Čtvrtý jednací den 24. schůze poslanecké sněmovny přinesl tři dominantní linie. Vláda Andreje Babiše prosadila třetím čtením nový zákon o státních zaměstnancích, který nahrazuje dosavadní služební zákon. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka odmítl rámovat probíhající vlnu veder jako projev klimatické krize a označil ji za lokálně teplé počasí. A ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný spolu s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou obhájili komunikaci vlády k občanům v souvislosti s tropickými teplotami. Opoziční návrhy programu — od bytových kauz až po krizový plán pro vlny veder — vládní většina jeden po druhém zamítla.
Sněmovna schválila nový zákon o státních zaměstnancích
Nejdůležitější legislativní bod dne — poslanecký návrh poslanců Radka Vondráčka, Renaty Vesecké, Libora Vondráčka a Zuzany Ožanové na vydání zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (sněmovní tisk 76) — prošel třetím čtením v poměru 84 hlasů pro, 56 proti. Nový zákon o státních zaměstnancích nahradí dosavadní zákon o státní službě.
Předkladatelé argumentují modernizací a větší flexibilitou: zákon zjednodušuje personální procesy, mění postavení státního tajemníka, ruší takzvaný bazén státních zaměstnanců a soustředí koordinaci státní služby pod úřad vlády. Podle navrhovatelky Zuzany Ožanové reaguje úprava také na nové výzvy v oblasti správních agend a posiluje roli ministerstva financí při systemizaci. Vládní koalice se shodla na účinnosti k 1. listopadu 2026, s tím, že část ustanovení nabude účinnosti až k 1. lednu 2027.
V průběhu hlasovací procedury, která čítala téměř třicet jednotlivých pozměňovacích návrhů, prošel i návrh poslankyně Pošarové rozšiřující výjimky ze vzdělání i na vedoucí státní zaměstnance, dále úprava systemizace navržená Ožanovou, prodloužení lhůty pro pracovní hodnocení, povinnost zaměstnance oznamovat trestní stíhání a fakultativní posílení role státního tajemníka na základě rozhodnutí člena vlády. Naopak protinávrhy opozice na opakování druhého čtení i na zamítnutí celého návrhu sněmovní většina neschválila.
Procedurální stop debatě a pevný čas hlasování
Předtím než sněmovna ke třetímu čtení dospěla, prosadila vládní koalice procedurálním návrhem ministra Borise Šťastného pevný termín hlasování na 13:15 téhož dne. Šťastný odůvodnil návrh tím, že v prvním, druhém i třetím čtení dostali poslanci a poslankyně dostatečný prostor k vyjádření, a proto je možné přistoupit k hlasování. Protinávrhy na odložení o týden (1. července ve 13:00 nebo ve 13:30) sněmovna zamítla v poměru 19 ku 86, respektive 19 ku 85. Vlastní návrh na hlasování ještě téhož dne prošel 83 hlasy proti 47.
Důsledkem bylo, že rozprava byla ukončena ještě před tím, než dostali plný prostor opoziční řečníci včetně předsedy pirátského klubu. Po krátkém procedurálním ohrazení sněmovna ukončení rozpravy schválila 77 hlasy proti 55 a přistoupila ke schválené hlasovací proceduře. Po přijetí klíčových pozměňovacích návrhů, mimo jiné výborového návrhu ústavněprávního výboru a úprav prodlužujících funkční období vedoucích státních zaměstnanců, se hlasovalo o návrhu jako celku.
Macinka: žádná klimatická krize, jen lokálně teplé počasí
K návrhu na zařazení bodu o krizové komunikaci vlády k vlně veder, který předložila poslankyně Irena Ferčíková Konečná, vystoupil ministr zahraničních věcí Petr Macinka s pozicí, že klimatická krize v České republice spočívá v tom, že v létě je horko, v zimě je zima a v noci je tma. Macinka odmítl rámovat probíhající extrémní teploty jako důsledek klimatické změny a označil přístup opozice za projev přehřátí strany zelených. Současně upozornil, že ministerstvo zdravotnictví má na sociálních sítích materiály, jak se v horkých dnech chovat.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný v navazujícím vystoupení rovněž odmítl pojem globální oteplování a hovořil o lokálně teplém počasí v České republice a části Evropy. Jako lékař i jako ministr doporučil občanům dát si v období extrémních veder pauzu od sportu, aby zdraví vyhrálo nad osobním rekordem. Postoj koalice tak nadále stojí na tom, že vlna veder je věcí individuální odpovědnosti a aktuálních doporučení, nikoli důvodem k politickému přerámování energetické nebo adaptační agendy.
Juchelka obhajoval komunikaci ministerstva zdravotnictví
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka uvedl konkrétní výčet komunikace, kterou ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s vedry zveřejnilo. Připomněl příspěvek o rozdílu mezi úžehem a úpalem na Instagramu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, kampaň Bezpečné léto 2026 na Facebooku resortu, video s pražským záchranářem Karlem Kirsem a desatero pro horké dny publikované ministerstvem.
Cílem Juchelkovy intervence bylo dokázat, že tvrzení o nečinnosti vlády je nepravdivé. Resort podle něj systematicky upozorňuje občany na zdravotní rizika spojená s vysokými teplotami a sociální sítě i tiskové zprávy jsou novinářům běžně k dispozici. Tento výklad — že stávající nástroje komunikace stačí a krizová ucelená agenda není potřeba — sněmovní většina následně potvrdila tím, že všechny opoziční návrhy k zařazení bodu o vlně veder zamítla.
Hlasování o programu: koalice odmítla bytové kauzy i klimatické body
Vládní většina v sérii hlasování zamítla všechny opoziční návrhy nových bodů programu. Návrh na bod Bydlení jako veřejný zájem nejen pro Babišovy bytové barony neprošel poměrem 47 pro a 79 proti. Návrh na bod Kdy odvoláte ministryni Zuzanu Mrázovou sněmovna odmítla 49 hlasy pro a 79 proti. Rovněž neuspěly návrhy na bod o nezávislosti soudů, na bod o krizové komunikaci k vlnám veder, na bod o zrušení Krytu a varování před vedry, na zařazení rodinného balíčku a novely o ochraně hospodářské soutěže jako prvních bodů dne, na bod o ústavním sporu vlády a prezidenta o účast na summitu NATO i na bod o postavení neformálních pečujících.
Koalice tím dala najevo, že program sněmovny se bude řídit projednáváním třetích čtení vládou prosazovaných zákonů a že agendy nadnesené opozicí — bytové kauzy okolo ministryně pro místní rozvoj a šéfky úřadu vlády, klimatická adaptace, péče o blízké nebo ústavní spor s Hradem — nedostanou v rámci této schůze prostor.
Doprovodný zákon a postavení tajemníků obcí
Bezprostředně po schválení samotného zákona o státních zaměstnancích sněmovna začala projednávat doprovodný zákon (sněmovní tisk 77), který upravuje desítky souvisejících předpisů. Navrhovatelka Zuzana Ožanová načetla tři legislativně-technické úpravy a oznámila posun účinnosti na 1. listopadu 2026, respektive 1. ledna 2027 u vybraných ustanovení, s odůvodněním neočekávaného prodloužení legislativního procesu.
Z koaličních lavic se k pozměňovacímu návrhu, který zavádí pětileté funkční období tajemníků obecních a městských úřadů a ředitelů krajských úřadů, přihlásil poslanec Martin Kupec. Navrhovaná úprava podle něj nezavádí automatickou výměnu tajemníků, ale přirozený mechanismus pravidelného vyhodnocení výkonu vrcholného managementu veřejné správy. Pokud je tajemník úspěšný, může být potvrzen ve funkci na další období. Logiku úpravy spatřuje Kupec ve sladění principů profesionalizace veřejné správy mezi státní správou a samosprávou. Projednávání tohoto bodu sněmovna ve dvě hodiny odpoledne přerušila do úterý 30. června.
Závěr
Čtvrtý jednací den 24. schůze potvrdil aktuální mocenskou rovnováhu. Vláda Andreje Babiše má v parlamentu stabilní většinu na prosazení vlastní agendy, včetně zásadní reformy státní služby, a má i procesní disciplínu nutnou k tomu, aby ukončila debatu pevným časem hlasování. Současně koalice odmítá rámovat vlnu veder jako důvod k systémové změně a trvá na tom, že stávající informační kanály ministerstev jsou pro veřejnost dostatečné. Opoziční tlak na zařazení bytových kauz, ústavního sporu s prezidentem nebo plánu na ochranu zdraví před vedry sice zazněl, ale na programu schůze se neprojevil. Hlasování o doprovodném zákonu k reformě státní správy bude pokračovat v úterý 30. června.
