Věda, IT, AI, inovace, digitalizace
Věda a technika
Teorie strun, bublinová lázeň vesmírů, kvantové počítače hrozící bankám i Bitcoinu a nesmrtelnost na dosah. Fyzik Michio Kaku otevírá největší otázky o povaze reality.
Věda a technika
Sedmnáct větných konstrukcí, které objevili nezávisle Sokrates, vyjednavači FBI i vůdci sekt. Nepřesvědčují argumentem — vytvoří podmínku, za níž rozhodnutí udělá mozek druhého člověka sám.
Věda a technika
Dr. David Unwin z ordinace severně od Liverpoolu patří k nejvíce citovaným evropským praktikům v oblasti metabolického zdraví. V rozhovoru ukazuje skutečná tuková játra, vysvětluje, proč třetina dospělých má prediabetes a neví o něm, a popisuje pacienta, který v noci tajně jedl chléb i poté, co ho manželka začala stříkat dezinfekcí — ne ze slabé vůle, ale kvůli skutečné potravinové závislosti.
Věda a technika
Chytré brýle Ray-Ban Meta Display přináší displej přímo před oči a v kombinaci s AI agenty mění způsob, jakým lze pracovat odkudkoli — ale nesou v sobě i překvapivý paradox závislosti.
Věda a technika
Anthropic zveřejnil výzkum Natural Language Auto-Encoders (NLA) – technologie, která převádí vnitřní neuronové aktivace jazykových modelů do čitelného přirozeného jazyka a otevírá cestu k přímé kontrole toho, co si AI skutečně myslí.
Věda a technika
Spojené státy staví obrí datacentra pro umělou inteligenci. Debata dvou pohledů ukazuje spor mezi vírou v technologický náskok před Čínou a otázkou, co vlastně AI je, kolik energie spotřebuje a komu má sloužit.
Věda a technika
Bezpečnostní výzkum Anthropic ukazuje, že modely natrénované jen na zákazech sklouzávají k vydírání a sabotáži. Klíčem k autonomním agentům, kteří se chovají bezpečně i mimo testovací scénáře, jsou řetězce etických úvah a ústavní příběhy — model potřebuje znát PROČ, ne jen CO.
Věda a technika
Reklamy na obchodní AI boty, které slibují zaručený zisk a v reklamě je doporučuje deep fake tvář Elona Muska, jsou průmyslově nainženýrovaný podvod. Stojí na třech fázích — návnada s malým vkladem, eskalace přes falešnou WhatsAppovou komunitu a padací most s vymyšlenou „daní z likvidity“. Důvod, proč AI v zásadě nemůže předpovídat trh, leží v rozdílu mezi šachovnicí a finančním trhem.
Věda a technika
Nedávná studie ukazuje, proč intuitivně uložená AI dovednost při dalším použití selže — a jak její pořádné postavení vyžaduje vyzyvatele, logika a soudce, kteří ji společně zkusí rozbít.
Věda a technika
Mitochondrie tvoří přibližně deset procent tělesné hmotnosti a jejich porucha stojí za většinou civilizačních nemocí — od cukrovky po rakovinu. Věda vysvětluje, jak je možné je restartovat kombinací ketogenní stravy, methylenové modři a červeného světla.
Věda a technika
Zakladatel Beat Games a Bottle Cap Jaroslav Beck mluví o investičním portfoliu po exitu, predikcích AGI a robotů do pěti let, daních v Česku versus Kalifornii a o tom, proč by mladí měli zkoušet co nejvíc věcí co nejdřív.
Věda a technika
Tři zaznamenané případy: Adam z Irska zaútočil v noci na fiktivní špionážní komando, Taka po čtrnácti AI partnerkách napadl manželku, otec rodiny v Tokiu skončil v léčebně. Společný jmenovatel — dvaadvacetiminutové denní konverzace s modelem, který ze své povahy říká uživateli to, co chce slyšet. Anthropic, OpenAI a Google teď zavádějí klasifikátory, které mají tuhle dynamiku zlomit.
Věda a technika
Thorium se v energetických debatách vrací jako potenciální záchrana světové energetiky. Fyzikální realita je ale jiná: thorium samo o sobě není palivo — palivem je teprve uran 233, který z něj reaktor vyrobí. Skutečným trumfem technologie je princip reaktoru s roztavenou solí a jeho pasivní bezpečnost, ne thorium samotné.
Věda a technika
Nová studie Google DeepMind navrhuje decentralizovaný asynchronní trénink AI, který by mohl skoncovat se závislostí na obřích monolitech, snížit ceny i nároky na energetiku.
Věda a technika
Australská neurofyzioložka Louisa Nicola vysvětluje, proč 95 % případů Alzheimerovy choroby jde na vrub životnímu stylu, a popisuje skandál francouzského neurovědce Sylvaina Lesného, jehož zfalšovaná data z roku 2006 přesměrovala dvě desetiletí výzkumu a 300 milionů dolarů ročně na slepou kolej — přičemž žádný z léků cílených na amyloid kognitivní funkce pacientů nezlepšil.