Na Blízký východ dorazila letadlová loď Theodore Roosevelt se svou údernou skupinou. Spojené státy tam teď mají tři úderné skupiny letadlových lodí připravené k boji, pokud se prezident Trump rozhodne obnovit válku s Íránem. Ve čtvrtek se navíc Trump sejde se Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem a na stole budou jaderné zbraně i Írán. Bývalý příslušník námořní pěchoty s bojovou zkušeností Matthew Hoh, dnes zástupce ředitele organizace Eisenhower Media Network, v diplomatický průlom nevěří. Válka podle něj vyčerpává hlavně Ameriku a její spojence.

Třetí letadlová loď: posila, ne střídání

Klip k tématu: Třetí letadlová loď: posila, ne střídání

klip od 01:20

Washington nechává záměrně nejasné, zda Theodore Roosevelt jinou loď vystřídá, nebo palebnou sílu v regionu rozšíří. Hoh nepochybuje, že jde o posilu. Úřadující ministr námořnictva minulý týden vzkázal rodinám posádek úderné skupiny George H. W. Bush, že je o Vánocích doma nečekají. Nasazení potrvá do března, loď a její doprovod tak stráví na moři celý rok.

Jedinou výjimkou by bylo, kdyby se do Pacifiku vrátila George Washington. Ta má domovský přístav v Japonsku a jejím úkolem je trvalá přítomnost v západním Pacifiku. Zhruba před pěti měsíci ji ale přesunuli do Arabského moře. Velitelství po celém světě mezitím bijí na poplach, kolik vojáků, munice a zásob válka s Íránem spotřebovává. Hoh přesto čeká, že i George Washington v regionu zůstane.

Podle zpráv od lidí z okolí administrativy existoval připravený plán obnovit boje ve středu 4. listopadu, den po volbách do Kongresu. Administrativa s porážkou republikánů počítala, její rozsah ji ale zaskočil. Výstupní průzkumy navíc ukázaly, že voliče rozhodla právě válka, a útok se proto odložil. Do čtvrtečního summitu se nejspíš nic nestane. Pokud ale summit nepřinese řešení, se kterým může Trump žít, válka se podle všeho rychle vrátí.

Summit bez zázraků

Klip k tématu: Summit bez zázraků

klip od 04:28

Že by se na summitu našlo řešení, nečeká podle Hoha nikdo. Ani Putin, ani Si nebudou deus ex machina, který válku ukončí. Žádný z nich se nevzdá podpory Íránu. Američané podle Hoha Číňany marně přemlouvají, aby přestali kupovat íránskou ropu. Výměnný obchod s Ruskem typu přestaňte podporovat Írán a my přestaneme podporovat Ukrajinu v reálné politice neexistuje.

Nejvíc, v co lze doufat, je posun v kontrole zbrojení, kterou svět naléhavě potřebuje. U války s Íránem ani u Ukrajiny Hoh od schůzky mnoho nečeká.

Jaderné zbraně: Trump chce dohodu pro tři

Klip k tématu: Jaderné zbraně: Trump chce dohodu pro tři

klip od 05:50

Trump před Bílým domem ohlásil, že se bude mluvit o denuklearizaci. Sám přitom přiznal, že je to těžké téma, protože se nikdo nechce vzdát svých jaderných zbraní. Dále chce probrat Írán, který má podle svých slov ve velmi dobrém stavu, Ukrajinu a obchod.

Co Trump od jednání chce, je podle Hoha těžké odhadnout. V minulosti mluvil tak, že vzbudil naději na skutečné snížení jaderných arzenálů, a ptal se, k čemu jsou zbraně, které nelze použít. Jaderné válce a odstrašení ale podle Hoha rozumí jen povrchně. Trump chce dohodu globální, ne dvoustrannou. To je paradox, protože v obchodu prosazuje výhradně dvoustranné smlouvy. Ke smlouvě s Ruskem chce přizvat i Čínu.

Rusové o dohodu skutečně stojí. Byli ochotni prodloužit smlouvu New START, která loni vypršela. Čína se ale nechce připojit k dokumentu, na jehož vzniku se nepodílela. Cítí se v nevýhodě: i když svůj arzenál rychle rozšiřuje, má zhruba třetinu jaderných sil USA a Ruska. Za americkými schopnostmi prvního úderu i včasného varování navíc výrazně zaostává. Zájem o nějakou dohodu přesto Hoh vidí u Moskvy i Pekingu. A právě Trumpova nevypočitatelnost a bezzásadovost mohou paradoxně průlom v kontrole zbrojení přinést.

Proč by kdokoli měl věřit Washingtonu

Klip k tématu: Proč by kdokoli měl věřit Washingtonu

klip od 09:42

Proč by kdokoli uzavíral dohodu s Washingtonem? Trump vypověděl smlouvu o likvidaci raket středního doletu (INF) i smlouvu o otevřeném nebi a nevyužil možnost prodloužit New START. Spojené státy s Izraelem navíc napadly Írán dvakrát uprostřed jednání.

Nejde ale jen o Trumpa. George W. Bush v roce 2001 jednostranně odstoupil od smlouvy o protiraketové obraně (ABM). Barack Obama sice New START podepsal (Hoh tehdy ve Washingtonu lobboval za její přijetí), zaplatil za ni ale modernizací amerických jaderných sil za zhruba tři biliony dolarů. Právě odchod od ABM a tato modernizace vedly Čínu k rozšíření arzenálu. Rusko odpovědělo celou flotilou zbraní soudného dne: raketami Orešnik, podmořským dronem Poseidon i střelou s plochou dráhou letu poháněnou malým jaderným reaktorem.

Joe Biden se mohl vrátit ke smlouvě INF. Místo toho USA rozmístily rakety Tomahawk v Japonsku a na Filipínách a mluvilo se o Německu. Protiraketové systémy stojí v Polsku a Rumunsku. S Moskvou mohl Biden také jednat o dalším trvání New START. Nespolehlivost tak podle Hoha neprokázal jen Trump, ale každý americký prezident posledních let.

Čínský arzenál: strašení proti číslům

Klip k tématu: Čínský arzenál: strašení proti číslům

klip od 13:30

Spolehnout se lze naopak na americké elity, které přiživují strach a volají po dalších a větších zbraních. Brent Sadler ve vysílání Fox News prohlásil, že Čína léta odmítá o jaderných zbraních jednat a ztrojnásobuje svůj arzenál. Do několika let prý dorovná USA a možná předstihne i Rusko.

Čísla vypadají jinak. Čína míří podle odborných odhadů k tisíci hlavicím do roku 2030. Pentagon dříve odhadoval, že do roku 2035 by jich mohla mít 1 500. Rusko jich má kolem 4 600, z toho zhruba 2 600 taktických, což je samostatný problém a další důvod, proč se ke smlouvám o kontrole zbrojení vrátit. Když Peking a Moskva slyší takové výroky, vyvozují z nich, že Washington řešení nechce.

Hoh připomíná výrok Joea Bidena z roku 2001, kdy působil v senátním výboru pro zahraniční vztahy. Biden tehdy s odkazem na zpravodajské služby varoval, že Bushův odchod od smlouvy ABM povede Čínu ke ztrojnásobení jaderného arzenálu. Čínské chování je tedy předvídatelné a racionální. Když Spojené státy umějí prvním úderem zničit velkou část čínských raket a zbytek odpovědi sestřelit protiraketovou obranou, Peking musí raket mít víc.

Do roku 2001 Číně stačilo zhruba 300 hlavic. To odpovídá i studiím amerického letectva, podle kterých by Spojeným státům k odstrašení stačilo 300 hlavic. Když takové výroky opakuje nejen komentátor v televizi, ale celý Washington, s kým má Peking v dobré víře jednat? Hoh připomíná slova Henryho Kissingera, že být nepřítelem Ameriky je nebezpečné a být jejím přítelem smrtelné. Spojencům i protivníkům USA to teď dochází a zaplatí za to i američtí občané.

Jack Keane chce zpátky do války

Klip k tématu: Jack Keane chce zpátky do války

klip od 19:13

Druhým tématem summitu má být válka s Íránem. Kdo doufal, že rozhovor s Putinem a Si pomůže válce předejít, musí počítat i s hlasy, které jakoukoli diplomacii sabotují. Jack Keane ve vysílání Fox News prohlásil, že sankce a blokáda režim nesvrhnou. Válka se podle něj zastavila 7. dubna jen proto, že Íránci přes Katar a Pákistán předstírali zájem o dohodu, a dohodu podepsanou v červnu pak porušili. Jako jediné řešení vidí rozsáhlé bojové operace spolu se sankcemi a blokádou.

Sledovat Marka Levina a Jacka Keana je podle Hoha mediální obdoba čichání lepidla. Červnové memorandum o porozumění porušili podle něj Američané, a to během několika dní po podpisu, když se pokusili protlačit lodě Hormuzským průlivem. I to je důvod, proč Spojeným státům nikdo nevěří.

Představa, že cestou vpřed jsou jen další rozsáhlé boje, je podle Hoha absurdní. Írán prošel dvanáctidenní válkou v červnu 2025, dvěma koly bojů předtím, sankcemi, blokádou, pokusy o izolaci, kybernetickými útoky, sabotážemi i desítky let trvajícími atentáty. Neustoupil ani o krok.

Moskva a Peking přihlížejí

Klip k tématu: Moskva a Peking přihlížejí

klip od 22:30

Čína a Rusko sledují, jak se Spojené státy samy lámou. Umějí spočítat, co znamená, že Amerika s jedenácti letadlovými loděmi musí držet každou z nich na moři celý rok místo obvyklých šesti až osmi měsíců. Vědí, že americké zásoby munice docházejí a že na každý létající stroj letectva, námořnictva nebo námořní pěchoty připadají nejspíš dva v opravě. Írán je sice jejich spojenec, ale rádi přihlížejí, jak se Američané vyčerpávají, aniž by je to cokoli stálo. Přesně tak, jak Washington chce, aby se Rusko vyčerpalo na Ukrajině.

Hoh vzpomíná, jak se jeho známý v roce 2010, na vrcholu eskalace v Afghánistánu, zeptal úředníků čínského ministerstva zahraničí, co by pro ně bylo strategicky nejlepší. Odpověděli, že Spojené státy uvízlé v nevyhratelných válkách na Blízkém východě. To Číňané říkali před patnácti lety a přesně to se teď děje.

Co vzkáže Si Trumpovi

Klip k tématu: Co vzkáže Si Trumpovi

klip od 25:06

Írán se nevzdá. Pokud splní, co slibuje pro případ obnovené války, zdrtí světovou ekonomiku. Nejméně by to zasáhlo Čínu a Rusko, ale i Čína dostává velkou část ropy z Íránu a Perského zálivu. Má sice strategické zásoby 1,1 až 1,4 miliardy barelů a podle některých odhadů by vydržela až rok bez dovozu, čerpat je ale nechce.

Si podle Hoha Trumpovi vzkáže hlavně opatrnost. Čína dovážela z Íránu zhruba milion a půl až dva miliony barelů denně z celkových deseti až dvanácti milionů. Těch deset procent by nahradila jinde. Katastrofa, kterou by obnovená válka způsobila ropným státům Zálivu, je ale něco, co Peking vidět nechce. Trump v červnu při podpisu memoranda tvrdil, že nechce být Herbertem Hooverem, který zavleče svět do velké hospodářské krize. Číňané mu to podle Hoha připomenou a nabídnou obchody, na kterých vydělají obě strany. Zároveň ale odmítnou podílet se na americké akci, na blokádě i na izolaci Íránu.

Ekonomické škrcení a sousedé v Zálivu

Klip k tématu: Ekonomické škrcení a sousedé v Zálivu

klip od 28:45

Zatímco Keane chce zpátky k boji, ministr financí Scott Bessent spoléhá na ekonomické nástroje. Íránské vedení podle něj sedí v podzemních bunkrech jako krysy v kanálu a nevidí, jak zle je nahoře. Íránská ekonomika se podle Bessenta od března 2026 do března 2027 propadne o 25 procent, rychleji než Rusko po rozpadu Sovětského svazu. Odkud ta čísla má, není jasné. Škody v Íránu jsou skutečné, ale představa, že se kvůli nim Teherán podvolí, je mimo realitu.

I kdyby čísla seděla, dvouciferný propad zažívají podle Hoha i Kuvajt, Bahrajn, Katar, Irák a Saúdská Arábie. Vyhýbají se mu z monarchií Zálivu nejspíš jen Spojené arabské emiráty a Omán. Ničit vlastní spojence je podle Hoha hloupost a Spojené státy se už nestřílejí do nohy, ale prakticky do hlavy. Hodně z toho souvisí s egem: Bessent se podle Hoha vidí jako ekonomický Eisenhower 21. století.

Washington kopíruje politiku vůči Iráku z let 1991 až 2003. Irák byl tehdy úplně izolovaný, proti němu se obrátilo i Jordánsko, blokádu vymáhali všichni a USA ho opakovaně bombardovaly. Nefungovalo to. Ústřední velitelství (CENTCOM) minulý týden oznámilo operaci Iron Gate, která má zastavit pozemní obchod s Íránem. The New York Times hned napsal, že Turecko, Pákistán i Irák odmítly. Bude CENTCOM útočit drony na kamiony čekající na hraničních přechodech?

Írán nekapituloval po 47 letech izolace, sabotáží, blokád a válek. Proč by to dělal teď, když ví, že stačí vydržet dva roky? Trump je pro něj nejhorší možný případ. Případní nástupci Benjamina Netanjahua jako Gadi Eizenkot, Bennett nebo Lieberman nejsou sousedé, jaké by si Teherán přál, ale nejsou to Netanjahu. Totéž platí o Vanceovi nebo o kterémkoli demokratovi v Bílém domě. Íránci sami přiznávají, jak těžké to bude, ale kapitulaci Hoh nečeká.

Blokáda jako cesta k eskalaci

Klip k tématu: Blokáda jako cesta k eskalaci

klip od 33:52

Když USA ve 30. a na počátku 40. let uvalily ropnou blokádu na Japonsko, mělo ho to donutit ke kapitulaci. Japonsko místo toho eskalovalo a přišel Pearl Harbor. Hrozí podobná reakce i dnes, pokud se Trump rozhodne Írán dva roky vyhladovět?

Íránci podle Hoha dávají jasně najevo, že kdo se podílí na blokádě, sankcích a izolaci, je součástí americké války. O víkendu zaútočili na letiště v Bahrajnu a za poslední den najelo v Hormuzském průlivu na miny sedm lodí. Sousedé musejí volit, zda dál půjdou s Američany, kteří je podle Hoha zradili a jejichž jediným zájmem v regionu je Izrael. Kdo Trumpovi daruje letadlo za půl miliardy dolarů, nemá zaručeno, že Trump zvedne telefon.

Tak jasně se to nikdy nevyhrotí, ale je vidět, kam se kdo naklání. Spojené arabské emiráty na přelomu srpna a září ohlásily konec veškerého obchodu s Íránem. Hoh to označuje za nesmysl: přes Perský záliv dál plují tradiční plachetnice dhau s lednicemi a pohovkami z Emirátů do Íránu.

Na rozdíl od Iráku v 90. letech vede Írán čilou diplomacii. Jeho představitelé jezdí do Moskvy i Dillí a k sousedům, sousedé jezdí za nimi. Před dvěma týdny navštívila Teherán vysoká delegace Turecka, Pákistánu a Saúdské Arábie. Nežádala kapitulaci. Saúdové prosili, ať na ně Írán neútočí, mluvilo se o Jemenu a hlavně o tom, jak bude Blízký východ vypadat po válce. Írán je přesvědčen, že čas hraje pro něj.

Kartu CIA a Mosadu uvnitř Íránu už Američané a Izraelci podle Hoha vyčerpali. Koncem loňského roku a začátkem letošního podporovali povstání, protesty a nepokoje, dodávali zbraně i komunikační techniku a zahynuly tisíce Íránců. Lidské zpravodajské zdroje jsou nejspíš spotřebované.

Izrael, Libanon a americké páky

Klip k tématu: Izrael, Libanon a americké páky

klip od 39:47

O jakémkoli řešení nelze mluvit bez Izraele. Memorandum ze 17. června obsahuje sedm podmínek, které Írán teď považuje za nesmlouvatelné a chce je splnit předem, ještě před jaderným jednáním. První odstavec obsahuje dvě nejtěžší: konec války proti Hamásu v Gaze a proti Hizballáhu v Libanonu. Trump na otázku, co udělá s Netanjahuovým prohlášením, že izraelské síly z Libanonu neodejdou, odpověděl, že problémy řeší rychle, i s Netanjahuem. Asi tak, jako chtěl ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin.

Hoh připomíná, že izraelská vláda je nejistá a čeká se, jakou koalici nebo menšinovou vládu sestaví Gadi Eizenkot. Trump by se podle něj svého nejlepšího přítele Netanjahua rychle zbavil. Představu, že Netanjahu Trumpa ovládá, podle Hoha nabourávají zprávy, že Netanjahu volá Trumpovi denně a žádá obnovení války. Celý říjen kolovaly zprávy, že USA s Izraelem zaútočí na Írán před izraelskými nebo americkými volbami či po nich. Šéf Mosadu Roman Gofman minulý týden ve Washingtonu přesvědčoval Steva Witkoffa a další, že USA musejí Írán napadnout. Trump to zatím neudělal.

Páky Washington má. Může zastavit zbraně za miliardy dolarů, které jsou na cestě. Bidenova administrativa dala Izraeli pomoc za 21 miliard dolarů a americké nákladní letadlo nebo loď tehdy připlouvaly do Izraele každých 15 hodin. Část pomoci jsou dlouhodobé dodávky: nové stíhačky F-15, vrtulníky Apache a další technika. Už samotná Trumpova zmínka o konci roční pomoci 3,8 miliardy dolarů vyvolala v Izraeli nevoli.

Do Libanonu navíc Izrael nevstoupil bez amerického souhlasu. Zelenou mu podle tiskových zpráv dali Brett McGurk a Amos Hochstein z Bidenovy administrativy. Pokud by USA podporu stáhly, mohla by je následovat Evropa a zavést sankce kvůli okupaci v Libanonu, nejspíš pod vedením Francie. Spojené státy zajišťují Izraeli víc protiraketové obrany než Izrael sám sobě.

Jenže jak by kterýkoli izraelský premiér obhájil stažení doma, kde Smotrič a Ben Gvir chtějí vyhnat všechny ze Západního břehu i z Gazy a kde se slibovalo nárazníkové pásmo až k řece Lítání? Válka v Libanonu je v Izraeli populární. Opozice včetně Eizenkota se koncem léta sjednotila právě proti příměří v Libanonu. Hoh připouští, že stažení by bylo politicky velmi problematické. Izrael by se možná dohodl s Hizballáhem a doufal, že na severní osady nedopadnou rakety. Nebo by stáhl vojáky a jih Libanonu proměnil v zónu volné palby: okupace palbou místo okupace přítomností. Země by zůstala zničená a statisícům Libanonců nepřístupná, jen by zmizela videa izraelských vojáků bourajících domy. Trumpově administrativě by to možná stačilo.

Obnoví válku s Íránem sám Izrael?

Klip k tématu: Obnoví válku s Íránem sám Izrael?

klip od 50:22

Jsou dva možné scénáře: Izrael odmítne odejít a bude křičet, že ho Amerika opouští v hodině největšího nebezpečí. Nebo si sám najde záminku a válku s Íránem obnoví. Úřednická vláda Benjamina Netanjahua podle Hoha vidí v obnovené válce politický prospěch. Izraelský tisk dnes psal o sporu mezi zpolitizovaným, silně pravicovým Mosadem, který tvrdí, že Írán překročil červené linie, a vojenskou rozvědkou, podle níž je nepřekročil. Před tímto nebezpečím varoval i Gadi Eizenkot, a to v souvislosti s Íránem, ne s Libanonem, Sýrií nebo Palestinou.

Netanjahu by krizí mohl prodloužit své působení v čele úřednické vlády, sestavit mimořádnou koaliční vládu nebo odsunout volby. Nebezpečí, že současná vláda udělá právě tohle, je podle Hoha velmi reálné.

Co když se prosadí jestřábi

Klip k tématu: Co když se prosadí jestřábi

klip od 53:14

Jack Keane a další jestřábi neustále tlačí na návrat k válce. Nepočítají ale s tím, co má v ruce Írán. I The Wall Street Journal připouští, že mu zbývá až 2 500 raket, a skutečný počet bude podle všeho vyšší. Írán je dál vyrábí. Trump i ministr Hegseth opakovaně tvrdili, že USA zničily 85 procent íránské výrobní kapacity. Pod žulové hory se ale bombami dostat nedá. Írán navíc ohlásil, že zrušil dřívější omezení doletu raket na 2 000 kilometrů.

Podle úniků z Washingtonu měla obnovená válka podobu tří dnů intenzivních úderů. To stačí na zničení íránské rozvodné sítě a na potrestání obyvatel za to, že se odmítají vzdát. Eskalační převahu ale podle Hoha drží Írán a uznává to čím dál víc lidí. Může zasáhnout energetické cíle v celém regionu, tankery čekající u Fudžajry na překládku z lodi na loď, podmořské kabely v průlivu i datová centra v Zálivu. V září poprvé vypálil protilodní střely na americké letadlové lodě. Američany vytlačil z jejich základen, takže se soustředili v Jordánsku a Izraeli, a Írán pokračuje v ničení amerických letadel a zařízení v Jordánsku.

Zprávy, že Íránci chystají útoky na letecké základny v Anglii, považuje Hoh za nesmysl a šíření strachu. Proč by ale nemohli zaútočit na americké síly v Evropě nebo jinde, třeba na Diegu Garcii? Tohle je podle něj poslední válka, ve které mají Spojené státy bezpečné zázemí. V každé další válce už americké síly nikde v bezpečí nebudou. Íránci zatím nelhali o počtu raket ani o podzemních továrnách. Hoh proto věří i tomu, že mají systémy, které ještě nenasadili.

Američané naopak další eskalační možnosti nemají. Bombardéry B-1 létají 36hodinové mise s řízenými střelami JASSM, které nad raketovými městy pod horami vytvářejí jen pěkný ohňostroj. Zbývají jaderné zbraně, nebo otevřená kampaň teroru proti civilnímu obyvatelstvu. Tu už ale podle Hoha USA vedou: Bloomberg v květnu zjistil z družicových snímků, že jen třetina budov zasažených Američany a Izraelci v Íránu byla vojenská. Ani to nezabralo.

Závěr

Tři letadlové lodě a hlasy z Fox News tlačí Washington zpátky do války, která podle Hoha nemá vojenské řešení. Írán nekapituluje, sousedé v Zálivu krvácejí ekonomicky víc než on a Čína s Ruskem přihlížejí, jak se americká moc vyčerpává. Jediným racionálním plánem je odejít. Nezbývá než doufat, že ho Trumpovi na čtvrtečním summitu dokážou prodat Putin a Si.