Tom Homan vystoupil na akci Turning Point USA na Baylor University v Texasu s bilancí prvního roku řízení ochrany hranic pod Trumpovou administrativou. Zopakoval tři úkoly, které mu prezident Trump při nástupu zadal: zajistit hranici, řídit masové deportace a najít 300 000 pohřešovaných dětí propuštěných Bidenem nevěřeným sponzorům. Na konci akce padla ostrá otázka publika na izraelský lobbing a válku s Íránem.
Nejbezpečnější hranice v dějinách USA: čísla a personální plány
Za Bidenovy éry přicházelo k hranici v některé dny až 12 000 lidí denně. V den konání akce na Baylor University bylo hlášeno pouhých 116 příchodů, přičemž všichni byli obráceni zpět — nulové propuštění do vnitrozemí trvá již jedenáct měsíců nepřetržitě. Počty deportací dosahují historických maxim: ICE samotný provádí přes 600 deportací denně, což překonává rekord z roku 2012 pod Obamou (tehdy 49 000 za celý rok). Ve výstavbě je 100 000 míst v detenčních zařízeních, přičemž dosavadní maximum bylo 50–55 000. Probíhá nábor 10 000 nových deportačních agentů, čímž se celková kapacita zdvojnásobí.
Homan reagoval i na kritiku ze strany demokratických starostů, guvernérů a kongresmanů, kteří agenty ICE označují za „nacisty" nebo „tajnou policii". Podle jeho slov tato rétorika zvýšila počet hrozeb vůči agentům o 8 000 %. Jako protiváhu uvedl situaci v terénu: agenti v uniformě stojí v noci sami na hraničních stezkách, nevědí, zda narazí na nelegálního migranta hledajícího lepší život, nebo na ozbrojeného pašeráka drog — a přesto svou službu vykonávají.
146 000 pohřešovaných dětí: osobní závazek do konce života
Bidenova administrativa propustila přibližně 300 000 migrantských dětí nevěřeným sponzorům, po nichž se pak ztratila stopa. Trump Homanovi uložil jako jeden ze tří prioritních úkolů tyto děti dohledat. Ke dni akce bylo nalezeno 146 000 z nich — část se ukázala být s rodinami v ilegalitě, příliš mnoho jich však bylo zapojeno do nuceného sexuálního vykořisťování nebo nucené práce. Zhruba tucet dětí mezitím zemřel — na přirozené příčiny nebo násilím.
Hlavní praktický problém: dospělí zanechávají digitální stopu (auta, nájem, energie, školné), děti nikoli. Řada adres sponzorů, které Biden nekontroloval, vedla na parkoviště, obchodní centra nebo školy. Pátrání proto závisí na digitální stopě nevěřených sponzorů. Homeland Security Investigations spolupracuje s FBI. Homan prohlásil, že se pátrání bude věnovat do konce života bez ohledu na to, zda bude ve funkci.
Jako motivaci popsal čtyřicetiletou kariéru: mluvil s dívkami od 9 let, které byly opakovaně znásilněny členy kartelu jako platba za průchod hranicí. Stál v korbě nákladního auta s devatenácti mrtvými migranty — mezi nimi pětiletý chlapec, který v horku prosil otce, aby ho nenechal zemřít. „Měl na sobě stejné spodní prádlo jako můj syn v té době," řekl Homan. Zmínil také operaci Ice Storm ve Phoenixu, kdy konkurenční pašerácké organizace přepadávaly stash houses s migranty, kteří měli hodnotu vyšší než drogy, a telefonicky mučily příbuzné, aby zaplatili výkupné.
Otázka z publika: izraelský lobbing a válka s Íránem
Jedna z posluchačů odkázala na zprávu z roku 1996 (tzv. „Clean Break" report) vypracovanou pro tehdy nastupujícího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, která identifikovala několik blízkovýchodních režimů k likvidaci. Upozornila, že americká armáda od té doby pomohla se svržením každého z nich kromě íránského — a dnes jsou USA s Íránem ve válečném konfliktu. Zeptala se, zda izraelský lobbing přiměl Trumpovu administrativu k útoku na Írán.
Odpověď odkazovala na detailně zpracovaný článek New York Times, podle něhož zpravodajské informace předané Benjaminem Netanjahuem prezidentu Trumpovi v Situační místnosti obsahovaly chyby — což potvrdilo i americké CIA a Marco Rubio. Veřejně zazněla výzva: ať informace poskytuje kdokoli — čínský prezident, německý kancléř nebo izraelský premiér — americký prezident musí dostávat přesná a solidní data, protože jsou v sázce americké životy. K samotné otázce, zda izraelský lobbing byl přímou příčinou konfliktu, padla odpověď: „Nebyl jsem v té místnosti. Ale fundamentálně nevěřím, že by někdo dohnal Donalda Trumpa, aby dělal něco, co on sám nechce."
Legislativní mezera a výzva ke Kongresu
Homan varoval před největším rizikem budoucnosti: pokud Kongres nepřijme zákon kodifikující současná imigranční opatření, příští prezident je může jedním výkonným příkazem zrušit. Zeď vydrží, místa v detenčních zařízeních zůstanou — ale ICE lze paralyzovat. Senát přitom odmítl předložit k hlasování zákon HR2, který Sněmovna reprezentantů schválila. Homan vyzval posluchače, aby kontaktovali své kongresmany a senátory.
Na otázku z publika, co by James Carville mínil svým slibem naturalizovat 60 milionů nových Američanů co nejrychleji po návratu demokratů k moci, Homan odpověděl stručně: „Děsíte mě. Doufám, že ne — ale od nich nic nevylučuji." Připomněl, že rétorika označující agenty ICE za nacisty zvýšila hrozby vůči nim o 8 000 % a že někteří kongresmani požadují odhalení masek agentů, kteří je nosí kvůli doxingu vlastních rodin.
Bidenova politika jako záměr, nikoli selhání
Homan detailně vysvětlil, proč nepovažuje imigrační politiku Bidenovy éry za manažerské selhání, ale za záměrný politický projekt. Pod Obamou, kdy byl Alejandro Mayorkas náměstkem ministra a Biden viceprezidentem, čelily USA surgu na hranici. Tehdy se problém vyřešil zadržováním, rodinami v detenčních centrech a soudními procesy — 90 % žadatelů prohrálo a bylo deportováno, příliv ustal. Mayorkas tedy přesně věděl, co funguje. Jako Bidenův ministr vnitřní bezpečnosti udělal pravý opak: propouštěl místo zadržování, paralyzoval ICE. Homan to označil za záměr — demokraté podle něj kalkulovali s budoucím politickým ziskem v podobě více křesel ve Sněmovně (pokud by nelegální migranti byli zahrnuti do sčítání lidu) a potenciálních voličů.
