Po krátké, ale intenzivní červnové vojenské operaci proti íránskému jadernému programu vyhlásil americký prezident s viceprezidentem příměří. Místo aby online prostor utichl, podle Trumpova stratéga pro sociální sítě se v něm rozjela nečekaná vlna útoků — primárně na viceprezidenta, ale i na prezidenta samotného. Stratég v rozhovoru popisuje, kdo a proč ji podle něj koordinuje, kdo do americké informační scény nalévá peníze ze zahraničí a proč si myslí, že americká rozhodnutí o Íránu byla postavena na cizím zpravodajství.
Koordinovaná kampaň za pokračování války s Íránem
Vlna kritiky podle Trumpova stratéga není živelná. Stejné účty mluví o stejných tématech, používají stejné formulace a v podobnou dobu spouští stejné placené reklamní kampaně. Stratég to označuje za koordinované úsilí tlačit na administrativu, aby konflikt v Íránu neukončila — a připouští i možnou zahraniční stopu, kdy do několika pravicových influencerských agentur tečou údajně miliony dolarů ze zemí, kterým by prodloužený konflikt prospěl.
Tatáž koordinace se podle něj projevila i po oznámení rámce mírové dohody: rychle se objevila tvrzení, že USA mají Íránu „dát 300 miliard dolarů" amerických daňových poplatníků. Skutečnost je jiná — jde o zmrazené íránské prostředky, které lze postupně uvolňovat, a žádné peníze amerických daňových poplatníků v dohodě nejsou. Sociální sítě tedy ukazují obraz, který neodpovídá veřejnému mínění: podle průzkumů agreement Trump–Vance podporuje 67 procent dotázaných Američanů, na sítích to ovšem vypadá, že je proti všichni.
Údajná izraelská zpravodajská lež jako záminka k úderu
Klíčová výhrada moderátora — kterou stratég nezpochybňuje — se týká samotné záminky k úderu. Žádná americká zpravodajská agentura podle moderátora netvrdila, že Írán je na pokraji sestrojení jaderné zbraně. To tvrzení přišlo z Izraele. Pokud se Izrael v této věci mýlil nebo lhal, klade si moderátor otázku, proč by se na izraelské zpravodajství měly USA znovu spoléhat — vždyť tato informace stála americké životy a zvedla ceny benzínu.
Stratég přímou kritiku izraelské rozvědky nesdílí, ale uznává, že rozhodnutí udeřit na Írán bylo prezidentovou vlastní volbou — ne výsledkem nátlaku z Izraele. Argumentuje, že prezident má tuto pozici už 30 let („Írán nesmí mít jadernou zbraň") a že vojenská operace splnila svůj omezený cíl: poškodit íránský jaderný program, námořnictvo, letectvo a raketový program a dostat Teherán k jednacímu stolu. Žádné pozemní vojsko, žádná „věčná válka" — a nyní vyjednávání. Pro stratéga je to důkaz, že prezident není „otrokem Izraele", jak ho někteří kritici označují.
Izraelská nadace nabídla peníze za protiíránskou kampaň
Asi nejostřejší pasáž rozhovoru patří doslovné citaci textové zprávy, kterou stratég podle vlastních slov dostal 16. června 2025, krátce po prvním úderu na Írán. Zpráva podle jeho líčení zní: „Dobré zprávy z Izraele. Mají rozpočet na americký trh, aby udělali strategii a sociální síť proti Íránu. Mluvil jsem o tobě a chtějí s tebou pracovat. Jde to přes nadaci. Zavolej, řeknu ti detaily." Stratég odpověděl, že se zapojit nemůže, a na telefonát prý nepřistoupil — nadace tedy zůstala neidentifikovaná.
O své kariéře stratég v rozhovoru tvrdí, že za posledních 15 měsíců odmítl kontrakty od různých zemí — Perského zálivu, Indie, Ruska, Číny — v souhrnné hodnotě téměř 20 milionů dolarů. Žádné cizí peníze, žádné firmy ze zemí, jejichž zájmy by mohl na americké scéně tlačit.
Brad Parscale a multimilionový izraelský kontrakt
Dva měsíce po nabídce z izraelské nadace podle stratéga zaregistrovala společnost vedená bývalým Trumpovým digitálním šéfem Bradem Parscalem podle amerického zákona FARA (Foreign Agents Registration Act) kontrakt s Izraelem — počáteční fakturace 1,5 milionu dolarů měsíčně, podle stratéga později podle novinářské zprávy až 46 milionů ročně. Veřejné FARA registrace dohledatelné nezávisle potvrzují počáteční šestimilionový kontrakt firmy Clock Tower X z roku 2025, později rozšířený, plus měsíční fakturaci ze Salem Media. Pro srovnání: jeden z nejvlivnějších lobbistů ve Washingtonu, Brian Ballard, fakturuje Saúdské Arábii zhruba 60 tisíc dolarů měsíčně.
Stratég cituje z původního FARA spisu: kontrakt slibuje minimálně 100 kreativních materiálů měsíčně napříč videem, audiem, grafikou a textem, 5 000 variant kreativy, 80 procent obsahu cíleného na generaci Z na TikToku, Instagramu, YouTube a v podcastech, a placené kampaně s minimálně 50 miliony zobrazení měsíčně. Klíčová pasáž zmiňuje „integraci narativního sdělení do vlastností sítě Salem Media a jejích distribučních kanálů". Stratég dodává, že Parscale podle vlastní webové prezentace nabízí služby jako „kontinuální monitorování informačního prostředí", „behaviorální mapování milionů datových bodů" a „influencerské ekosystémy: spravované sítě, které zesilují narativ skrze důvěryhodné distribuované hlasy".
Stratég nechce nikoho přímo obviňovat. Říká ale, že Parscale podle něj nemůže prodávat „přístup k prezidentovi", protože ho dnes nemá — a tak vzniká otázka, co konkrétně tedy za vyfakturované miliony dolarů dělá. Parscale podle stratéga reagoval tvrzením, že původní FARA spis byl jen koncept a že kontrakt v praxi vypadá jinak. Veřejně dohledatelné registrace ale podle stratéga zůstávají ty, které popisují přímou integraci sdělení do mediálních platforem.
Salem Media Network jako údajný kanál izraelské propagandy
Stratéga zaujalo, že většina komentátorů spojených se sítí Salem Media — typicky vystupujících jako pravicoví podporovatelé Trumpa — najednou souhlasně kritizovala prezidenta za ukončení íránské operace. Salem Media vlastní podle stratéga i Red State, Town Hall a podcastovou síť, takže její dosah je výrazně širší než její název napovídá.
Stratég současně ostře kritizuje rétoriku, podle které „kdo nesouhlasí s Izraelem, je antisemita". Sám se hlásí k tomu, že chce dlouhodobě silný americko-izraelský vztah, byl pozván na konferenci listu Jerusalem Post, kde řekl, že popularita Izraele mezi americkými republikány do 30 let je na historickém minimu — a jednou z příčin jsou nejhlasitější američtí obhájci Izraele, kteří lidi od něj odpuzují víc, než kolik je k němu přitahují kritici. Kritizovat zahraniční politiku premiéra Netanjahua podle něj není antisemitismus.
Epstein jako záminka kritiky prezidenta
Druhým tématem, na kterém se mnoho bývalých Trumpových podporovatelů od prezidenta v posledních měsících odvrátilo, je kauza Jeffreyho Epsteina. Stratég to označuje za záminku: prezident byl podle něj jediným důvodem, proč jsou Epsteinovy spisy vůbec veřejné. Trumpova první administrativa Epsteina zatkla, dostala ho za mříže — a za čtyři roky předchozí administrativy se k veřejnému zpřístupnění spisů nepřistoupilo. Spisy v rozsahu tří milionů dokumentů byly uvolněny až po roce 2024 a v žádném z nich podle stratéga není doklad, že by Trump něco udělal špatně.
Moderátor souhlasí, že prezidenta z kauzy nikdo z dosud zveřejněných dokumentů neusvědčuje, ale klade vlastní výhradu: někdejší generální prokurátorka v rozhovoru pro Fox řekla, že má na stole tisíce dokumentů obsahujících záznamy o sexuálním zneužívání dětí — a žádné obvinění nepřišlo. Pokud takové důkazy existují, kde jsou pak zatčení? Otázka, na kterou stratég připouští, že odpověď nezná, a sám by uvítal, kdyby byla vyšetřována i role velkých amerických donátorů, kteří se v souvislosti s Epsteinem objevují.
Vražda Charlieho Kirka a politizace vyšetřování
Citlivou částí rozhovoru je vražda konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Moderátor upozorňuje, že nikdy netvrdil, že Kirka zabil Izrael — a nezpochybňuje, že podezřelý Tyler Robinson stiskl spoušť. Trvá ale na tom, že je legitimní žádat federální vyšetřovatele, aby prošetřili všechny stopy — včetně lidí, kteří Kirkovu smrt předpovídali na sociálních sítích den předem. Pokud někdo na TikToku vyhrožuje federálnímu úředníkovi, ráno mu zazvoní u dveří FBI. U postů předcházejících Kirkově smrti se to podle moderátora nestalo.
Druhá otázka, kterou si moderátor klade, je úzce politická: jak se vraždě, která zdánlivě souvisí s domácími tématy, podařilo proměnit v poznávací znamení o zahraniční politice? Proč ti, kdo trvají, že motivem byl výhradně Kirkův postoj k transgender otázkám, jsou současně nejhlasitějšími kritiky příměří s Íránem? Stratég připouští, že někteří aktéři Kirkovu smrt „nesofistikovaně využívají pro vlastní cíle", a souhlasí, že jak Kirkova vdova Erica, tak osobní rodina obětí by neměly být cílem útoků za to, co nezpůsobily.
Závěr: dvě roky Trumpa a otázka, koho prezident poslouchá
Stratég i moderátor se v závěru shodují, že hlavní zbývající úkol je orientace prezidenta na domácí témata — ceny benzínu, pracovní místa, hranice — místo zahraničních dobrodružství. Moderátor klade otázku, zda lze prezidenta přesvědčit, ať přestane brát rady od lidí, kteří podle něj nejednají v zájmu USA. Stratég odpovídá, že prezident konzultuje s mnoha lidmi a nikoho z nich neposlouchá automaticky — ale uznává, že okruh „chronicky online" komentátorů s vazbou na izraelskou agendu má v MAGA prostoru zbytečně velký mediální prostor.
Rozhovor jako celek otevírá tři otázky, které přesahují americkou domácí scénu: jak velkou roli hrají zahraniční peníze v americké informační válce, jakou cenu USA platí za to, když vojenská rozhodnutí podloží cizím zpravodajstvím, a jak se v politické debatě brání záměně faktického nesouhlasu se zahraniční politikou jiného státu za nálepku „antisemitismus".
