Pravidelné páteční ohlédnutí za uplynulým týdnem se tentokrát točilo kolem summitu NATO v turecké Ankaře, financování Ukrajiny, kritiky evropského migračního paktu i medializovaného zdravotního stavu prezidenta. Následující přehled shrnuje hlavní probíraná témata.
Summit v Ankaře a spor o podání ruky
Summit Severoatlantické aliance se konal 7. a 8. července v Ankaře a česká reprezentace na něj odjela fakticky ve dvou liniích: premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel, jehož účast provázely spory — prezident si ji nakonec musel vymoci soudně, protože vláda jeho cestě dlouho bránila.
Největší pozornost ale přitáhla jedna fotografie: podání ruky mezi Andrejem Babišem a Donaldem Trumpem. Expremiér Petr Fiala snímek zesměšnil na sociálních sítích a řada dalších lidí jeho komentář přebírala. Tahle kritika ovšem působí malicherně a vytrženě z kontextu — jde o běžné gesto za pochodu, jaké na podobných akcích proběhne mezi desítkami lidí, a rozčilování nad ním prozrazuje spíš povahu kritika než pochybení oceňovaného.
Posílat peníze na Ukrajinu?
Otázka financování Ukrajiny rezonovala i proto, že premiér Babiš v Ankaře oznámil, že se Česko nepřipojí k potvrzené spojenecké pomoci a letos zřejmě nenaplní ani závazek dvou procent HDP na obranu. Divácká anketa dopadla jednoznačně — drtivá většina hlasujících je proti posílání peněz.
Formulovaný postoj je přitom rozlišující: humanitární pomoc obyčejným lidem, kteří válkou trpí bez ohledu na to, kdo za ni může, ano — peníze na zbrojení ne. Utrpení totiž nejvíc dopadá na méně majetné a solventní obyvatele a právě těm by měla pomoc směřovat, zatímco financování zbraní by mělo jednou provždy skončit.
Záhadný profil Paukner
Hodně prostoru dostal anonymní profil vystupující pod jménem Paukner, který zveřejňuje profesionálně zpracované informace opřené o otevřené zdroje. Nabízí se výklad, že za ním stojí bývalý analytik některé ze zpravodajských služeb — někdo, kdo umí data skládat a ví, kam sáhnout, a koho možná podporují lidé z bezpečnostních kruhů, jimž není lhostejné, kam země směřuje.
Nabízí se i opatrnější čtení: nemusí jít o jednu osobu, ale o celý tým, a samotné vystoupení takové entity může být i pokusem zamlžit, kdo za ní skutečně stojí. Každý, kdo se schovává za anonymitu, je pro konzumenta trochu nepříjemný — na druhou stranu se zveřejněné informace dají ověřit a zatím se je nedaří vyvracet.
Migrace, bezpečnost a evropský pakt
V přehrané ukázce z jiného rozhovoru se objevil host Roman Čada — kdysi dětský herec z komedie Můj brácha má prima bráchu, dnes elektroinženýr a předseda středočeské krajské organizace strany PRO (Právo, respekt, odbornost). Podle něj Česko není tak bezpečnou zemí, jak si mnozí myslí, zvlášť ve srovnání se západní Evropou, kde je situace podle jeho slov dramaticky horší.
Kritika mířila hlavně na migrační pakt, který na evropské úrovni prosadila tehdejší Fialova vláda (za resort vnitra Vít Rakušan). Obava zní, že bohatší státy jako Německo či Francie si dají pozor, koho k nám v rámci přerozdělování pošlou, a že sankce za odmítnutého migranta by pro Česko byly neúnosné. Podle Čady se navíc bezpečnostní situace zhoršuje a nezanedbatelný podíl na růstu trestné činnosti mají cizinci.
Ankara jako karneval a soumrak aliance
Další ukázka patřila bývalému ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi. Jeho čtení summitu je skeptické: Česká republika na něm reálný hlas nemá a velkolepé přivítání Donalda Trumpa Erdoganem — s koňmi, dělostřeleckými fanfárami a přelety letadel — působilo na první pohled jako něco mezi karnevalem a fraškou.
Pod povrchem ale podle Zaorálka jde o věci velmi vážné. Připomněl devadesátiminutový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem i to, že Putin si Erdogana nesmírně cení — což ukazuje, kde se dnes hraje skutečná hra. Aliance podle něj ztrácí na významu, protože podstatné se odehrává mezi hlavními hráči. Nechybělo ani zamyšlení, zda by právě Zaorálek nebyl zajímavým prezidentským kandidátem.
Chat Control a všudypřítomné sledování
Tématem se stalo i schválení takzvaného Chat Control na evropské úrovni. Evropský parlament pravidla 9. července potvrdil a otevřel tím dveře ke skenování soukromé komunikace kvůli odhalování materiálů zneužívání dětí (šifrované služby jako WhatsApp či Signal zatím pod tuto verzi nespadají).
Kritika mířila na plošné šmírování občanů. Nechybělo ale připomenutí, že americké i spojenecké tajné služby (NSA a její partneři) odposlouchávají mobilní i e-mailovou komunikaci po celé planetě už desítky let bez jakékoli legislativy — takže skandální na celé věci není jen nový zákon, ale i to, co se běžně děje zcela mimo jakákoli pravidla.
Prezident zveřejnil zdravotní stav a zamířil do Varů
Poslední velké téma přinesla ukázka rozhovoru s Petrem Kolářem z Mladé fronty. Prezident Petr Pavel zveřejnil svůj zdravotní stav — je způsobilý vykonávat funkci, lékaři mu ale doporučili dietu. Krátce nato zamířil na filmový festival do Karlových Varů.
Satirický tón míří na mediální obraz hlavy státu: zdravotní bulletin i festivalové vystoupení podle tohoto pohledu splynuly do jakési one-man show, v níž je prezident vykreslován skoro jako neúnavný Superman. Připomínka, že jde o pořad satirický, tu není náhodná — přehnané velebení prezidentských výstupů je hlavním terčem posměchu.
Závěr
Páteční přehled tak propojil velkou geopolitiku (Ankara, pomoc Ukrajině, soumrak aliance) s domácími i evropskými tématy od anonymního profilu přes Chat Control až po medializovaný zdravotní stav prezidenta. Společným jmenovatelem zůstává ironický a k mediálnímu mainstreamu i bruselské agendě skeptický pohled.
