Rabování, masové protesty a nepokoje, které chvílemi připomínají občanskou válku. Majitelé obchodů je hlídají s baseballovou pálkou a policie si neví rady. Americký komentátor Erik Best, který ve Francii studoval a mluví francouzsky, v tom vidí krizi, o jejímž rozsahu se už otevřeně mluví. Řešení ale v dohledu není a za nejhorší variantu považuje ulice bez policie.
Trump: Evropě hrozí vymazání civilizace
Výchozím bodem je americký prezident Donald Trump, který o problému mluví už dlouho. V národní strategii napsal, že Evropě hrozí vymazání civilizace, a nedávno dodal, že pokud s tím Evropa nic neudělá, žádná Evropa nebude. Trump vidí kulturní rozměr věci a příčinu pojmenovává jednoznačně: migrace. Kdo hledá jiné důvody, podle jeho čtení neví, o čem mluví.
Podle Besta jde rozhodně o skutečný problém a Česko ho za nějakou dobu nejspíš čeká také.
Kořeny: americký imigrační zákon a koloniální dědictví
V Praze už je podle Besta čtvrtina obyvatel cizinců. Zdaleka nejsou tak problematičtí jako ve Francii, základ je ale stejný. Spojené státy tímto směrem vykročily v šedesátých letech, kdy senátor Kennedy prosadil změnu imigračního zákona. Dřív platil systém národnostních kvót, který zvýhodňoval přistěhovalce z Evropy včetně Čechů. Nový přístup podle Besta upřednostnil rozmanitost před Evropany a od té doby mají USA podobné problémy jako Evropa.
Ve Francii k tomu přistupuje koloniální dědictví. Jde o druhou, třetí i čtvrtou generaci přistěhovalců, které nelze jednoduše vyhostit. Česko by teoreticky mohlo zakročit, kdyby se podobné problémy objevily, ve Francii je stav trvalý. Proto si Trumpova administrativa zaslouží v tomto bodě uznání: v řadě jiných věcí s ní Best nesouhlasí, tady ale poznala, v čem je problém, a Evropě vzkazuje, že ho musí řešit.
Tři fáze francouzských protestů
Nepokoje nepřišly ze dne na den; moderátor zmiňuje zprávy o 800 000 demonstrantech. Best rozlišuje tři fáze. Nejdřív protestovali studenti s legitimními stížnostmi, protože neměli, co potřebovali. Ve druhé fázi příležitost uchopila levice, která je ve Francii něčím úplně jiným než v Česku. Česká levice, tedy sociální demokraté, komunisté a jejich odnože, je podle Besta konzervativní a proti migraci. Francouzská ji naopak podporuje a za novou Francii považuje rozmanitost, tedy arabské a muslimské obyvatelstvo, které mění tvář země. Třetí fází je násilí, jehož původ není úplně jasný.
Policie si s ním neporadila. Prezident Macron označil násilí za nepřijatelné, zároveň ale kritizoval policii. Ta podle Besta dala najevo, byť ne takto přímo, že když ji bude kritizovat, nebude konat tak, jak se od ní čeká. Best připomíná francouzský výraz o rudém privilegiu levice: co dělá levice, je v pořádku a za trest to nestojí, co dělá pravice, je odsouzeníhodné, podobně jako v Německu AfD. Zda budou výtržníci potrestáni, zůstává velkou otázkou.
Ve Francii se o krizi už otevřeně mluví
Moderátor připomíná, že protesty začaly kvůli vysokým životním nákladům, a ty jsou v Česku ještě horší. Best ale namítá, že Francie je v úplně jiné fázi. Platí podle něj pravidlo: dokud lze něco napravit, nesmí se o tom mluvit. U nás se o migraci otevřeně mluvit ještě nedá, ve Francii se o ní mluví pořád.
Televize CNews se tématu věnuje každý den celé hodiny. Její známý moderátor Pascal Praud prohlásil, že deset let Macronovy vlády zruinovalo Francii, zdevastovalo její obraz a zničilo její životní styl. Země je „v plamenech a krvi“, útočníci si dovolují čím dál víc a stát reaguje čím dál méně. New York Times minulý týden citoval francouzského politologa, podle něhož může být Macron posledním kapitánem lodi. Situace je tedy natolik vážná, že se o ní už mluvit smí. Řešení ale nikdo nemá.
Armáda jako menší zlo než nečinná policie
Na otázku, zda dojde k vojenskému zásahu, odpovídá Best, že vojenský zásah je skoro tím lepším řešením. Nejhorší je podle něj stav, kdy jsou v ulicích nepokoje a policie tam není. To může být horší, než když do ulic vyjde policie i armáda.
Moderátor doplňuje, že úřady ten den dopoledne vyhlásily zákaz nočního vycházení, který může být prvním krokem k výjimečnému stavu. Best souhlasí.
Může se to přelít do Česka?
Rabující partičky na Václavském náměstí si Best v menší míře představit dokáže, i když ne hned. Připomíná nepokoje kolem roku 1989; moderátor namítá, že revoluce byla sametová a rabovat se nerabovalo. Podstatné je podle Besta, nakolik byly nepokoje organizované a s jakým cílem. Ve Francii změna k lepšímu nepovede. V Česku by teoreticky mohla, musel by ji ale někdo řídit.
Náznaky, že některé skupiny ve společnosti chápou, že je potřeba něco udělat, vidí Best v negativních reakcích na rozpočet současné vlády.
Dvě Evropy
Mohou být nepokoje ve Francii a podobné akce v Itálii začátkem nového uspořádání Evropy? Best připouští, že ano. Střední Evropa má podle něj privilegium uvažovat o tom, že existují dvě Evropy. Mluví o tom i premiér Andrej Babiš, podle něhož je budoucnost ve střední Evropě. Ve Financial Times přirovnal směřování Evropy k osudu Říma. Je to silné vyjádření: Evropa podle něj končí, jen není řečeno kdy a za jakých okolností.
Vlády ve střední Evropě se proto víc snaží spolupracovat, zatímco západní část o spolupráci nestojí. Saský premiér Kretschmer v rozhovoru naznačil, že je třeba něco udělat pro záchranu Evropy. Jeho část Německa ale podle Besta do středoevropské části úplně nepatří. Západ může na další vývoj reagovat buď chaosem, kdy policie nevyjede, nebo naopak stále větší kontrolou a přítomností armády. Česko je víceméně homogenní, takže by se problému snad mohlo vyhnout.
Cizinci, nezaměstnaní mladí a levná pracovní síla
Může se ale stát, že cizinci tu ze dne na den přestanou být vítáni. Best, sám cizinec, upozorňuje na zvláštní situaci: nezaměstnanost mladých do 24 let je u nás kolem 10 %, a přitom firmy stojí frontu, aby sem mohly přivést pracovníky třeba z Mongolska nebo Indonésie. Místo mladých Čechů pracují jiní, a to je podle Besta katastrofa.
Příčinu vidí zčásti ve školství, zčásti v tom, že podnikatelé chtějí levnou pracovní sílu, která si nebude stěžovat. Připomíná to Ameriku 18. a 19. století, ne doslova otroctví, ale skoro.
Babiš proti novým příjmům Bruselu
Babiš se nedávno v Evropě postavil na zadní, když odmítl, aby Evropská unie získala další přímé příjmy. Mluvilo se třeba o dani z tabáku; cla už do unijního rozpočtu plynou. Best to čte jako racionální krok. Babiš vede středně velký středoevropský stát, musí přesvědčit ty větší, chce-li pro Česko víc peněz, a zároveň chrání příjmy, které má. Rozšiřování pravomocí unie nechce a má v tom podporu voličů koalice i části opozice. Podporu prezidenta nebo STAN možná nemá, to mu ale pomáhá: v otázce EU má jasného protivníka.
Babiš zároveň chápe, že unie na tom není dobře a jde špatným směrem. Tančí mezi dneškem a tím, co přijde za rok. Vzpírá se, když je to nutné, ale spolupracuje, takže žádný Orbán to podle Besta není. Havlíček nedávno upozornil, že Evropa politiku měnit nechce, nanejvýš ji odkládá. Příkladem je dohoda Francie a Německa o odsunu zákazu aut se spalovacím motorem o pár let: lidé se naštvali, tak se termín posune, problém ale zůstane. Babiš to podle Besta chápe a Česko je v lepší pozici než za Fialovy vlády.
Chladný stisk ruky se Zelenským
Moderátor se ptá na video, na kterém se Zelenskyj objímá s evropskými státníky, zatímco s Babišem si jen chladně podá ruku a premiér jako by ani nechtěl vstát ze židle. Best u setkání nebyl, předpokládá ale, že vztahy jsou nakonec vřelejší, než ukazují kamery. Záběr podle něj pomáhá Babišovi u jeho voličů i opozici u jejích, takže jsou spokojení všichni.
Připomíná také článek v Hospodářských novinách, v němž si ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč stěžoval na Trumpa. Netvrdil, že lže, jen chtěl věci uvést na pravou míru. Babiš je podle Besta v podobné situaci: Trumpa v konkrétních věcech podporuje, v jiných ne, a ví, jak se v tom pohybovat.
Macinka by měl změnit strategii
U ministra zahraničí Petra Macinky Best rozlišuje politiku a způsob, jakým ji komentuje. Macinka chce přitáhnout voliče, ale podle Besta to příliš nefunguje, a měl by proto svou strategii přehodnotit. K politice samotné má výhradu, že je ministr příliš na straně Američanů. Babiš to trochu koriguje a nakonec asi pojede do Číny, i když to Američané nechtějí.
Macinka podle Besta pochopil, že média jsou proti němu, a hodlá toho využít. Best by byl na jeho místě mírnější, chápe ale, proč to dělá. Jestli to bude fungovat, se ukáže.
Závěr
Francie je podle Erika Besta v jiné fázi než Česko: kořeny krize v migraci a koloniálním dědictví jsou trvalé, levice násilí toleruje a policie pod kritikou přestává konat. Armáda v ulicích je proto menší zlo než ulice bez pořádku. Česko má díky větší homogenitě čas, musí ale řešit nezaměstnanost mladých a dovoz levné pracovní síly. Babiš podle Besta v Evropě obratně kličkuje mezi vzdorem a spoluprací, zatímco Macinka by měl ubrat na ostrosti.
