Spisy Bibi: jak korupční kauzy přetvářely izraelskou politiku

Když v září 2024 izraelský premiér Benjamin Netanjahu neúspěšně žádal soud o zákaz promítání dokumentu The Bibi Files na filmovém festivalu v Torontu, nevědomky potvrdil to, co tvůrci filmu tvrdili od začátku: že záběry z policejních výslechů, které nikdy neměly spatřit světlo světa, odhalují premiéra v situacích, jež si veřejnost dosud mohla jen domýšlet.¹

Dokument režisérky Alexis Bloom, produkovaný Alexem Gibneym, pracuje s unikátním materiálem — uniklými nahrávkami z vyšetřování izraelské policie, které zachycují Netanjahua, jeho manželku Sáru i jejich nejbližší spolupracovníky při konfrontaci s otázkami vyšetřovatelů. Film měl světovou premiéru na festivalu Doc NYC v listopadu 2024 a na serveru Rotten Tomatoes získal 95% pozitivních recenzí.²

ukázka z dokumentu The Bibi Files

I. Korupční případy: od doutníků po mediální impérium

Případ 1000 — dary od hollywoodského producenta

Jádrem prvního případu je vztah Netanjahua s Arnonem Milčanem, hollywoodským producentem a bývalým izraelským zpravodajským operativcem.³ Podle obžaloby přijal premiér a jeho rodina od Milčana dary v hodnotě přibližně 700 tisíc šekelů (zhruba 200 tisíc dolarů) — především doutníky a šampaňské.⁴ V záběrech z výslechů je patrné, jak Netanjahu opakovaně tvrdí, že si na konkrétní dary nevzpomíná. Jeho osobní asistentka přitom ve své výpovědi popisuje, že dary byly pravidelné a že je Sára Netanjahuová přímo vyžadovala.

Na oplátku Netanjahu údajně Milčanovi pomáhal s prodloužením daňového zvýhodnění v Izraeli a osobně intervenoval u amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, aby mu bylo obnoveno americké vízum.⁵ Obžaloba kvalifikuje Netanjahuovo jednání jako porušení důvěry — tedy situaci, kdy veřejný činitel jedná ve střetu zájmů.

Případ 4000 — výměna regulačních výhod za příznivé zpravodajství

Závažnější je případ 4000, v němž je Netanjahu obviněn z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry.⁶ Podle obžaloby poskytl regulační výhody telekomunikačnímu magnátovi Šaulu Elovičovi, majiteli společnosti Bezek a zpravodajského portálu Walla, výměnou za příznivé mediální pokrytí.

Dokument ukazuje, jak Elovič potřeboval od premiéra podpis umožňující rychlý přístup k hotovosti v řádu stovek milionů dolarů. Nir Hefec, tehdejší mluvčí rodiny Netanjahuových a jeden z klíčových svědků, ve filmu popisuje, jak fungoval jako prostředník mezi premiérem a Elovičem. Redaktoři portálu Walla v záběrech přirovnávají svou situaci k restauraci, která obsluhuje jediného zákazníka — rodinu Netanjahuových.

Rozhodující obrat nastal, když generální ředitel portálu Walla Ilan Ješua odešel na policii a předal obsah svého mobilního telefonu — textové zprávy a nahrávky, které zachycovaly komunikaci mezi Elovičem a premiérovým okruhem. Pro Eloviče i Netanjahua to bylo naprosté překvapení.⁷

Historický kontext — nikdo není nad zákonem

Izrael není zemí, kde by korupční kauzy politiků zůstávaly bez důsledků. Bývalý premiér Ehud Olmert byl v roce 2014 odsouzen za úplatkářství v kauze Holyland a strávil šestnáct měsíců ve vězení.⁸ Už samotný Netanjahuův předchůdce tak vytvořil precedent, že ani nejvyšší funkce nechrání před spravedlností. Přesto Netanjahu zůstává prvním úřadujícím izraelským premiérem, proti němuž bylo vzneseno trestní obvinění.⁹

II. Sára Netanjahuová — stínová rozhodovatelka

Jednou z nejpůsobivějších rovin dokumentu je portrét Sáry Netanjahuové. Svědci ji popisují jako osobu, která spolurozhoduje o státních záležitostech, schvaluje poradce, určuje program a ovlivňuje politiku. Záběry z výslechů zachycují výpovědi o jejím chování k podřízeným i o tom, jak osobně požadovala luxusní dary od premiérových kontaktů.

V roce 2019 byla Sára Netanjahuová odsouzena za zneužití veřejných prostředků — konkrétně za objednávání cateringových služeb v hodnotě 175 tisíc šekelů v době, kdy rezidence premiéra zaměstnávala vlastního kuchaře.¹⁰

III. Justiční reforma — pokus o záchranu před vězením?

V prosinci 2022 sestavil Netanjahu vládní koalici, která je obecně považována za nejpravicovější v dějinách Izraele.¹¹ Pouhých šest dní poté, 4. ledna 2023, ministr spravedlnosti Jariv Levin představil radikální plán justiční reformy.¹²

Dokument přesvědčivě argumentuje, že reforma nebyla jen ideologickým projektem, ale měla i osobní rozměr. Netanjahu by prostřednictvím reformy získal vliv na jmenování soudců, kteří rozhodují o jeho odvolání — včetně těch u Nejvyššího soudu. Kritici v dokumentu hovoří o pokusu „zlomit kosti systému dříve, než systém rozhodne o jeho osudu".

Sám Netanjahu tuto interpretaci odmítá. V rozhovoru zaznamenaném ve filmu prohlašuje, že reforma nemá s jeho procesem nic společného, a označuje protesty za nepochopení situace.

Veřejnost reagovala masovými demonstracemi, které trvaly přibližně 39 týdnů — do října 2023, kdy je přerušil útok Hamásu.¹³ Jednalo se o největší protestní vlnu v dějinách Izraele, která přesáhla generační, náboženské i politické hranice.

IV. Koaliční partneři z krajní pravice

Klíčovými partnery Netanjahuovy koalice se stali Itamar Ben Gvir jako ministr vnitřní bezpečnosti a Becalel Smotrič jako ministr financí.¹⁴ Oba politici byli ještě před několika lety považováni za příliš extrémní na to, aby se s nimi kdokoli z mainstreamu chtěl fotografovat.

Ben Gvir je stoupencem zakázaného hnutí Kach rabína Meira Kahaneho. V roce 1995, tři týdny před atentátem na premiéra Jicchaka Rabina, byl natočen, jak drží emblém z kapoty Rabinova auta a prohlašuje, že „se dostali k jeho autu a dostanou se i k němu".¹⁵ Smotrič byl v roce 2005 zadržen s kanistry benzínu během protestů proti stažení z Gazy.¹⁶

Dokument nabízí vysvětlení, proč tito politici Netanjahua podporují navzdory korupčním kauzám — pro zastánce anexe Západního břehu Jordánu je premiér „oslem Mesiáše", který jim může splnit jejich vize. Výměnou za loajalitu v korupčních kauzách získávají prostor pro svůj program.

V. Krmení bestie — Hamás a katarské peníze

Jednou z nejkontroverznějších tezí dokumentu je tvrzení, že Netanjahu vědomě přispíval k posilování Hamásu. Podle svědků ve filmu udržoval Gazu pod kontrolou Hamásu a Západní břeh pod kontrolou Fatahu záměrně, aby zabránil sjednocení palestinského vedení a tím i vytvoření podmínek pro vznik palestinského státu.

Netanjahu v rámci této strategie zprostředkoval převod přibližně 30 milionů dolarů měsíčně z Kataru do Gazy.¹⁷ Celkově tak do rukou Hamásu putovala více než miliarda dolarů. Katar přitom podle dokumentu požadoval premiérovy žádosti písemně, protože počítal s tím, že Netanjahu bude v budoucnu svou roli popírat.

Kritici v dokumentu tuto strategii shrnují lapidárně: „Udržovat Hamás na místě, oslabovat Palestinskou samosprávu na Západním břehu, živit extremisty, oslabovat umírněné." Sedmého října 2023 tato strategie selhala tím nejbrutálnějším možným způsobem.¹⁸

VI. 7. říjen a válka bez konce

Útok Hamásu ze 7. října 2023, při němž zahynulo přes 1 200 lidí a zhruba 251 osob bylo uneseno, představuje v dokumentu dramatický zlom.¹⁸ Obyvatelka kibucu Be'eri popisuje, jak ozbrojenci z Hamásu vnikli do její komunity za úsvitu a začali zapalovat domy a vraždit sousedy. Přes devadesát lidí, které znala, je nyní mrtvých.

Během dočasného příměří v listopadu 2023 bylo propuštěno 105 civilních rukojmích.¹⁹ Netanjahu tvrdí, že k propuštění došlo díky vojenskému tlaku. Kritici v dokumentu namítají, že argument o vojenském tlaku jako jediné cestě k dohodě se ukázal jako tragicky mylný — válka pokračuje bez jasného cíle a premiérovo heslo „totální vítězství" postrádá reálný obsah.

Rodiny rukojmích se ocitají v paradoxní situaci. Téměř všechny jsou podle dokumentu vůči Netanjahuovi kritické, ale mnohé se bojí svou kritiku vyslovit — obávají se, že vláda by pak pro jejich blízké dělala ještě méně.

VII. Závěr: anatomie moci, která pohltila svého nositele

Dokumentární film The Bibi Files není prokurátorským spisem ani obhajobou. Je to filmový rentgen mocenského systému, v jehož středu stojí člověk, který se podle svědků proměnil z charismatického politika v zajatce vlastních právních problémů. Nir Hefec, jeho někdejší nejbližší spolupracovník, ve filmu říká, že strach z vězení ovlivnil veškerá Netanjahuova rozhodnutí za posledních pět let.

Netanjahu sám všechna obvinění odmítá. Označuje vyšetřování za politicky motivované a sebe za oběť systematické kampaně médií a justičního systému. Soudní proces, který probíhá pouhých pět kilometrů od jeho kanceláře, je přitom teprve ve fázi dokazování.

Ať už soud rozhodne jakkoli, dokument nabízí znepokojivý pohled na mechanismy, jimiž osobní zájmy politického lídra mohou deformovat bezpečnostní politiku celého státu. Bývalí šéfové bezpečnostních složek, diplomaté i novináři ve filmu shodně varují: Netanjahuovy právní problémy nepředstavují jen jeho osobní drama, ale bezpečnostní riziko pro celý Izrael i region.