Kulatý stůl, který koncem září uspořádal v Senátu Spojených států republikánský senátor za stát Wisconsin Ron Johnson, patřil rodinám zemřelých pacientů, zdravotníkům a lidem, kteří se cítí poškozeni covidovými opatřeními a očkováním. Nešlo o formální slyšení, přesto se Kennedyho sál zaplnil a lidé stáli i na chodbě. Video přináší úryvek jedné z výpovědí a hlavně dlouhý rozhovor, v němž Johnson jako předseda Stálého vyšetřovacího podvýboru Senátu (PSI) shrnuje, k čemu za čtyři a půl roku vyšetřování covidu dospěl. Článek rozlišuje, co vypověděli svědci, co tvrdí senátor a co dodává moderátor pořadu.
Veteráni bez specializované péče a sestry před volbou
Video otevírá výpověď ženy, která v roce 2020 řídila lékařské služby organizace Paralyzed Veterans of America. Ta hájí veterány s poraněním a onemocněním míchy, kteří jsou odkázáni na vysoce specializovanou péči – v USA ji poskytuje téměř výhradně ministerstvo pro záležitosti veteránů (VA). Když přišel covid, VA se podle svědkyně řídila doporučeními spojovanými s Anthonym Faucim a přístup k péči omezila. Vedení později mluvilo jen o odložených plánovaných operacích, svědkyně ale popisuje jinou realitu: naléhavé zákroky se hůř plánovaly, běžné kontroly se odkládaly a místní ambulance přestaly přijímat pacienty osobně. Z 1031 ambulancí, které fungovaly před pandemií, jich podle ní 173 po únoru 2020 osobní péči ukončilo a už ji neobnovilo. Doporučení ke specialistům uvnitř VA klesla v dubnu 2020 o více než 70 %, čekací lhůty se dramaticky prodloužily a chronický nedostatek sester a lékařů se ještě prohloubil.
S nástupem očkování na začátku roku 2021 stála VA podle svědkyně před druhou volbou: zachovat zaměstnancům svobodu lékařského rozhodnutí, nebo propustit sestry a další personál, kteří injekci odmítnou. Mnozí kliničtí pracovníci ji podle jejích slov považovali za experimentální genový přípravek označený jako vakcína. VA se v souladu s politikou ministerstva zdravotnictví (HHS) rozhodla pro propouštění. Žádostí o náboženskou či zdravotní výjimku přišlo mnoho, zamítnuty byly téměř všechny a resort nakonec k očkování dotlačil 98,8 % personálu. Sestry na odděleních pro poranění míchy přitom podle svědkyně nejde snadno nahradit. Shrnuje to tím, že léčba byla horší než nemoc, a varuje: pokud Kongres tato rozhodnutí neprošetří, při příští vyhlášené mimořádné situaci se vše zopakuje.
Zpráva o zamaskovaných signálech: FDA měla varování už v březnu 2021
Johnson odmítá, že by šlo o akci pro vlastní voliče. Podobná setkání s lidmi poškozenými očkováním pořádá od června 2021, kdy v Milwaukee vystoupily mimo jiné Brianne Dressen a Maddie de Garay, z jejichž okruhu později vznikla skupina React19. Ozval se mu tehdy i bývalý hráč Green Bay Packers Ken Ruettgers, jehož manželka podle senátora utrpěla po injekci poškození zdraví. Johnson zdůrazňuje, že slovo vakcína pro covidové přípravky nepoužívá. V letech 2021 a 2022 byl za tato setkání podle svých slov terčem posměchu tradičních médií, sociálních sítí i federálních zdravotnických úřadů. Dnes tvrdí, že vše, co tehdy označovaly za konspiraci, se potvrdilo, a média proto jeho akce prostě přecházejí.
Jako příklad uvádí zprávu, kterou podvýbor zveřejnil 29. dubna 2026. Jeho tým ji sestavil z jedenácti milionů stran dokumentů, které ministerstvo zdravotnictví vydalo Kongresu. Podle zprávy byl Peter Marks, tehdejší šéf centra FDA pro hodnocení biologických přípravků (CBER), které schvaluje vakcíny a dohlíží na jejich bezpečnost, 1. března 2021 – necelé tři měsíce po začátku očkování – varován, že algoritmus používaný k rozboru databáze nežádoucích účinků VAERS bude hromadně skrývat bezpečnostní signály. O 26 dní později dostali vysocí činitelé FDA výsledky jiného algoritmu, který signály odkrýval: desítky signálů včetně náhlé srdeční smrti, plicního infarktu, několika typů mozkových příhod a Bellovy obrny. Johnson to označuje za největší vládní skandál svého života a vadí mu, že o zprávě nenapsala ani jedna velká televize či celostátní deník.
Podporu pro svůj postoj vidí i v průzkumech agentury Rasmussen: podle nich 24 % Američanů věří, že osobně zná někoho, kdo zemřel po covidové injekci, a 53 % je přesvědčeno, že injekce způsobily významný počet nevysvětlených úmrtí. Podle Johnsona jde o nestranickou skupinu lidí, kteří se nespoléhají jen na tradiční média.
Nemocniční protokoly: 583 výpovědí ze 46 států
Kulatý stůl podle Johnsona vznikl kvůli příběhům o krutosti v nemocnicích. V úvodním slově připomněl, že Ameriku v letech 2020 a 2021 nenakazil jen koronavirus, ale i temný postoj k neočkovaným, který podle něj živila Bidenova administrativa heslem o „pandemii neočkovaných“. Jako první náznak uvádí výpověď profesorky ošetřovatelství z roku 2021: pedagogové její školy rozhodli, že studentům bez očkování nevyjde vstříc ani testováním a vyloučí je. Když jeden z kolegů prohodil, ať si najdou jinou profesi, celý sbor se podle ní zasmál.
Další svědectví přinesl advokát Ralph Lorigo. Poprvé ho oslovila rodina pacienta, která se doslechla o Johnsonově slyšení k časné léčbě ivermektinem z prosince 2020. Nemocnice odmítala levné generické léky s odkazem na protokol, který podle senátora vedl k remdesiviru – sestry mu prý přezdívaly „run, death is near“ (utíkej, smrt je blízko) – a k plicní ventilaci, ze které se podle něj 90 % pacientů už nedostalo. Lorigo případ u soudu vyhrál, pacient dostal ivermektin a přežil. Celkem zastupoval rodiny 212 pacientů: ze 72 vyhraných případů zemřeli jen tři lidé, kteří už byli na ventilátoru, ze 140 prohraných zemřeli všichni. Johnson připouští, že nejde o randomizovanou kontrolovanou studii, považuje to ale za velmi silný anekdotický důkaz.
Jeho kancelář zatím shromáždila 583 písemných svědectví ze 46 států a podle senátora se v nich opakuje stejný vzorec. Jakmile personál zjistil, že pacient není očkovaný, zacházel s ním jako s vyděděncem a rodinám říkal věty jako „váš táta není očkovaný, zemře a vy se budete dívat“. Příbuzní se k umírajícím nesměli dostat a nemohli je držet za ruku. V jednom případě nemocnice podle Johnsona povolila kněze k poslednímu pomazání jen pod podmínkou, že rodina souhlasí s podáním remdesiviru; senátor to nazývá sadistickým. Svědectví jsou zveřejněna na jeho webu. Moderátor popisuje plačící sál a ženu se štosem fotografií známých, kteří podle ní zemřeli kvůli nemocničním protokolům nebo po injekcích. Za původce těchto pravidel považuje federální zdravotnický aparát kolem Fauciho.
Kdo nese odpovědnost: protokol jako štít a zablokovaný ivermektin
Na otázku, jak by měla vypadat spravedlnost, Johnson předesílá, že jeho odpověď neuspokojí ty, kdo chtějí někoho vidět ve vězení. Prvním krokem je podle něj zajistit, aby se nic takového neopakovalo, a k tomu je nutné pochopit příčiny. Americká společnost je podle senátora natolik soudní, že nemocnice, lékaři i sestry dělají všechno pro to, aby se vyhnuli žalobám – a nejjistější cestou je držet se federálního protokolu. Odvětví si navíc u Kongresu vylobbovalo zákony PREP Act a CARES Act, které ho v době vyhlášené mimořádné situace zbavují odpovědnosti, pokud se drží předepsaného postupu.
Za příklad sabotáže levné léčby považuje tweet FDA „Nejste kůň. Nejste kráva. No tak, lidi, přestaňte s tím.“ Podle Johnsona otrávil důvěru v ivermektin natolik, že lékárníci odmítali vydávat léky na předpis, ačkoli lékaři smějí schválený lék předepsat i mimo jeho původní indikaci. Proč se úřady proti ivermektinu a hydroxychlorochinu tak zarputile stavěly? Kdyby existovala účinná léčba, nemohla by podle senátora dostat mimořádné povolení experimentální genová injekce. A jakmile se úřady jednou rozhodly, už nemohly přiznat chybu.
S Faucim se Johnson poprvé střetl kvůli uzavírání ekonomiky. Namítl tehdy, že na silnicích každý rok tragicky umírají desítky tisíc lidí, a dálnice přesto nikdo nezavírá. Fauci to od řečnického pultu v Bílém domě odbyl jako přehnané. Ekonomika se ale podle senátora stejně nikdy nezastavila: dělníci, farmáři, řidiči kamionů i skladníci museli do práce a nákaze byli vystaveni. Vzpomíná i na Ashishe Jhu, jednoho z koordinátorů covidové politiky Bidenovy administrativy, který před výborem zpochybňoval lékaře léčící covid levnými generiky, například Pierra Koryho. Na Johnsonovu otázku, zda sám někdy léčil pacienta s covidem, odpověděl záporně. Heslo, že nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni, označuje senátor za lež: pokud vakcína funguje, očkovaný se nemusí bát neočkovaných, a pokud nefunguje, je třeba znovu zvážit poměr přínosů a rizik.
Šest vyšetřovatelů, miliony stran a chybějící e-maily
Johnson je podle moderátora jediný senátor s vlastním vyšetřovacím týmem k covidu, ten však tvoří jen šest lidí. Disk s e-maily Petera Markse dostal podvýbor teprve v pátek – jde o 1,5 milionu stran – a výslech Markse ho čeká hned následující den. Senátor oceňuje, že ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy ml. prosadil radikální průhlednost a přiměl úřad vydat jedenáct milionů stran. Většina dokumentů ale dorazila jako obsahy cizích e-mailových schránek; e-maily klíčových osob, jako jsou Marks, Walensky, Woodcock nebo Murthy, podvýbor nedostal.
Chybějí také e-maily Toma Shimabukura, který v CDC vedl sledování bezpečnosti vakcín a v říjnu 2020 na videokonferenci vychvaloval systémy VAERS a V-safe jako špičkový dohled, v němž se úřad ozve každému, komu je po očkování zle. Podle Johnsona Shimabukuro své e-maily smazal a právní oddělení HHS mu to umožnilo s tím, že nepatří mezi vysoké úředníky, jejichž záznamy se musí archivovat. Podvýbor proto otevírá další linii vyšetřování: jak HHS nakládá s federálními záznamy a zda přitom neporušuje zákon.
Co je mRNA injekce podle Johnsona
Covidová injekce podle Johnsona není vakcína, ale genová terapie. Neobsahuje oslabený ani usmrcený virus, nýbrž mRNA, která buňkám dává pokyn k tvorbě proteinů. Nejde však o přirozenou mRNA: je upravená pseudouridinem, aby se nerozkládala. Běžná mRNA se v těle rozpadne během hodin, fragmenty z injekce se podle senátora našly v těle ještě po 700 dnech – tak dlouho studie běžely. Obalují ji lipidové nanočástice, navržené tak, aby pronikaly i obtížně prostupnými bariérami, jako je hematoencefalická bariéra nebo placenta. Výrobci tedy podle Johnsona věděli, že se přípravek rozšíří po celém těle. Japonští regulátoři si vyžádali studii distribuce na potkanech, z níž vyplynulo, že se látka hromadí v nadledvinách a vaječnících. Veřejnosti se přitom tvrdilo, že zůstane v paži a rychle se rozloží; obojí senátor označuje za lež.
Buňka pak podle něj vyrábí spike protein, imunitní systém ho napadá jako cizí částici a výsledkem je zánět. Sám se očkovat nenechal díky rozhovorům s Michaelem Yeadonem, toxikologem, který podle Johnsona strávil desítky let ve farmaceutickém průmyslu u společnosti Pfizer a dotáhl to na viceprezidenta. Yeadon mu tehdy řekl, že existuje dlouhý seznam látek, které se do injekcí nedávají, protože jsou pro tělo toxické – a představa genové terapie, která přiměje tělo vyrábět vlastní toxin, pro něj byla nemyslitelná.
Úmrtí hlášená do VAERS a jak se maskují signály
Protože není lékař, rozhodl se Johnson sledovat systémy dohledu nad bezpečností, které FDA a CDC tolik vychvalovaly. Jeho graf ukazuje úmrtí hlášená do VAERS od roku 1990: až do roku 2020 to bylo v průměru 280 úmrtí ročně u všech vakcín dohromady, v roce 2021 přes 21 000. Úředníci, se kterými podvýbor mluví, podle senátora popírají, že by šlo o bezpečnostní signál. Moderátor se ptá, zda šlo o biologickou zbraň, zlý úmysl, nebo neschopnost. Johnson odpovídá, že se drží faktů, a jako motiv vidí spíš ego a peníze.
Jak maskování signálů funguje, vysvětluje na jednoduchém příkladu. Úmrtí se dělila zhruba rovným dílem mezi Pfizer a Modernu, tedy asi 10 500 na každou. Algoritmus porovnával Pfizer s Modernou plus ostatními vakcínami (10 780 úmrtí) a nevykázal žádnou nepoměrnost – jako by se porovnával arzen s bolehlavem a vyšlo, že jsou stejně bezpečné. Johnson otevřeně spekuluje, že Marks se starého algoritmu držel záměrně a hájil ho tím, že uprostřed pandemie nelze nasadit nevyzkoušenou metodu. Podle senátora ale musel chápat, že má před sebou křiklavý bezpečnostní signál.
Fauci, AIDS a výzkum gain-of-function
K Fauciho minulosti Johnson doporučuje knihu Roberta F. Kennedyho ml. The Real Anthony Fauci. V době epidemie HIV podle něj Fauci zveličoval riziko přenosu v domácnosti, protože usiloval o vakcínu proti HIV, a léta odmítal podpořit Biseptol (Bactrim) – schválený lék, který podle senátora mohl zachránit tisíce pacientů s AIDS. Komunita lidí s AIDS ho proto nenáviděla. Fauci pak podle Johnsona financoval výzkum gain-of-function, tedy zvyšování nebezpečnosti patogenů. Jako příklad uvádí manipulaci s ptačí chřipkou H5N1, která má v přírodě smrtnost kolem 60 %, aby se přenášela na člověka – s odůvodněním, že je třeba připravit protiopatření pro případ, že by to udělal někdo jiný. Podle senátora Fauci věděl, že financuje Barica a Petera Daszaka a že se poznatky a humanizované myši sdílejí s laboratoří ve Wu-chanu.
Ještě před nástupem Trumpovy první administrativy Fauci předpověděl, že ji čeká překvapivé propuknutí infekční nemoci. V říjnu 2019 pak vystoupil s Rickem Brightem na akci Milken Institute o univerzální vakcíně. Podle Johnsonovy parafráze tam oba litovali, že chybí podnět, který by umožnil prosadit masové očkování nad běžné politické limity – a o pár měsíců později pandemie přišla. V tom senátor vidí roli ega. Moderátor připomíná čerstvě zveřejněné dokumenty o pokusech s aerosolizovanou ebolou na opicích, které financoval Fauciho ústav, a Johnson dodává, že zvířata zabíjely i testované vakcíny. Na otázku, zda Fauci stál i za epidemií AIDS, ale senátor odpovídá jednoznačně, že ne: virus podle něj v lidském těle existuje odedávna. Vadí mu spíš arogance a chybějící pokora lidí, kteří tvrdili, že vědí všechno.
Remdesivir: změněný cíl studie a varování lékařů
Druhou stránkou jsou podle Johnsona peníze a jako příklad uvádí remdesivir. Poradní orgán, který lék doporučil, měl podle něj zjevné střety zájmů. Původním cílovým ukazatelem studie ACTT-1 byl rozdíl v úmrtnosti, a ten se neprokázal. Lepší vyšla jen doba zotavení, a tak se cílový ukazatel změnil. Remdesivir se stal standardem léčby a dostal vlastní mimořádné povolení, přestože WHO jeho použití nedoporučovala a ve studiích proti ebole vyšla skupina léčená remdesivirem hůř než skupiny s jinými léky. Lékař Miller podle senátora vypověděl, jak mu infekční specialista na začátku pandemie u mladé pacientky, která přesně splňovala pravidla pro nasazení, tiše poradil, ať jí remdesivir nedává. Miller nejdřív prohlásil, že remdesivir zabíjí, později to zmírnil na „víc škodí, než pomáhá“. Lék se přesto podle Johnsona podává dodnes.
Masové očkování uprostřed pandemie
Další graf připravil Johnson už pro listopad 2021. Počet nových denních případů vrcholil v prosinci 2020 a lednu 2021 a pak klesal, jako by pandemie dohořívala. Kdyby byla vakcína opravdu účinná, měla by podle senátora s rostoucí proočkovaností nákazu úplně uhasit – to se ale nestalo. Viry se podle něj obecně vyvíjejí k vyšší nakažlivosti a nižší smrtnosti, protože zabít hostitele se jim nevyplácí.
Odvolává se na Geerta Vanden Bosscheho, imunologa a veterináře, který varoval, že nejhorší, co lze uprostřed pandemie udělat, je masové očkování. Očkovat zranitelné bezpečnou a účinnou vakcínou ano, masová vakcinace ale podle něj žene vývoj variant, které vakcíně uniknou. Johnson říká, že není lékař ani vědec, ale už tehdy mu masová kampaň nepřipadala rozumná. Na ní podle něj všichni vydělávali.
Co Fauci psal v soukromí a co říkal veřejně
Vyšetřování se podle Johnsona soustředilo na Fauciho jako na hlavní postavu, zapojeno však bylo mnohem víc lidí. Dubnová zpráva o FDA nezaujala média právě proto, že se netýkala Fauciho. Zprávou se stal až e-mail, v němž se Fauci v soukromí obával potratů, protože druhá dávka vyvolává výrazné uvolnění cytokinů a horečku. O týden či dva později přitom veřejně prohlásil, že žádné varovné signály nevidí. Horečka a cytokinová reakce jsou ale podle senátora v těhotenství varovným signálem.
Johnson se kvůli témuž zveřejnění dostal pod palbu médií. Zmínil v ní přepočet, který udělali Naomi Wolf a James Thorp u Shimabukurovy studie z léta 2021 o potratech po očkování. I deník The Wall Street Journal ji podle senátora označil za odbytou. Studie uváděla 12,6 % potratů. Ze 827 sledovaných žen však asi 700 dostalo injekci až ve třetím trimestru, kdy už se o spontánním potratu nemluví, protože k němu dochází v prvních dvaceti týdnech. Při podílu 104 potratů na 127 žen tak vychází 82 %. Johnson sám uznává, že ze studie nelze tvrdit ani 12,6 %, ani 82 %, protože jmenovatel nikdo nedokáže určit. Chtěl tím jen ukázat, jak absurdní celá věc je; média i část jeho příznivců mu to ale vyčetli.
Podobný rozpor vidí ve Fauciho deníku. Ještě 8. února 2020 si podle Johnsona poznamenal, že smrtnost mezi potvrzenými případy bude zhruba 0,2 až 0,3 %, tedy něco jako dvakrát horší chřipková sezóna, k čemuž došli i jiní vědci včetně Carla Heneghana z oxfordského Centra pro medicínu založenou na důkazech. O měsíc později však Fauci výboru Sněmovny reprezentantů řekl, že smrtnost bude 2 až 3 %, desetkrát víc než u běžné chřipky. Podle senátora tak stejně jako u AIDS šířil strach, aby získal moc, a v deníku je vidět, jak si užíval pozornost médií.
Biolaboratoře a tajné služby, které brzdí průhlednost
Moderátor se ptá, zda Fauci nejednal s požehnáním zpravodajských služeb, do jejichž rozpočtů nikdo nevidí. Johnson odpovídá, že vláda podle dnešních poznatků financovala 140 biolaboratoří po celém světě, z toho 40 jen na Ukrajině. Podvýbor se pokoušel získat záznamy firmy Metabiota, která byla s těmito laboratořemi spojená; po prodeji společnosti se ale podle senátora ztratily. Byl by rád, kdyby Trumpova administrativa vše otevřela. Prezident podle něj exekutivním příkazem pověřil tehdejší ředitelku národních zpravodajských služeb Tulsi Gabbard, aby získala dokumenty od Epsteina po atentát na Kennedyho.
Whistleblower Jim Erdman, člen týmu, který příkaz na úřadu ředitelky zpravodajských služeb plnil, však ve výboru senátora Randa Paula vypověděl, že CIA práci týmu sabotovala a jeho členy sledovala. CIA pod vedením Johna Ratcliffa navíc slyšení tiskovým prohlášením zlehčila. Johnson na jednání žádal, aby se Ratcliffe Paulovi a výboru omluvil; omluva dosud nepřišla. Fauciho předpověď pandemie podle senátora nebyla věštbou: Fauci výzkum financoval a rizika znal. Pokud už se takový výzkum dělat musí, pak pod nejpřísnější kontrolou v jediné laboratoři hluboko pod zemí, ne volně po celém světě.
Zajaté úřady
Co by udělal, kdyby na den řídil zpravodajské služby? Začít je podle Johnsona třeba odhalením pravdy a pak výrazně zmenšit rozsah, pravomoci i náklady federální vlády. Přál by si úřad veřejného zdraví, který by skutečně chránil zdraví občanů, hlídal bezpečnost potravin a léků a nebyl zajatcem farmaceutického průmyslu. Úřady jsou ale podle něj zajaté napříč resorty a firmám to nelze vyčítat: v přeregulovaném prostředí se naučí regulaci využít ve svůj prospěch. Totéž podle senátora probíhá v oblasti umělé inteligence, kde velké firmy straší veřejnost, aby si pravidla napsaly samy a konkurenci je pak nepustily na trh. Optimistou Johnson není – jeho země je podle něj v ohrožení.
Nadúmrtí, studie o zachráněných životech a slova Francise Collinse
Johnsonovi vadí, že když v letech 2021 a 2022 náhle kolabovali mladí lidé, média se nikdy nezeptala, zda nebyli krátce předtím očkováni. Místo toho vznikla nová zkratka SADS, syndrom náhlého úmrtí dospělých. Místní zprávy o takových případech shromáždil Ed Dowd. Senátorův graf ukazuje, že počet úmrtí v USA rostl do roku 2019 stabilně zhruba o 1 % ročně, z přibližně 2,4 na téměř 2,9 milionu. V roce 2020 vyskočil na 3,4 milionu, tedy o půl milionu víc – podle Johnsona zčásti kvůli protokolům a zadržené léčbě, zčásti kvůli covidu jako takovému. S nástupem vakcíny by se čekal pokles, místo toho počet v roce 2021 stoupl na 3,5 milionu. Teprve v roce 2024 se vrátil zhruba k původnímu trendu, na 3,1 milionu proti očekávaným 3,0.
Na jednom ze slyšení podle Johnsona demokratický senátor Richard Blumenthal citoval studii Commonwealth Fund, podle níž injekce v letech 2021 a 2022 zachránily 3,2 milionu životů. Aby to platilo, muselo by podle senátora zemřít navíc pět milionů lidí; studii proto považuje za nesmysl. Připomíná také rozhovor s tehdejším šéfem NIH Francisem Collinsem z dubna 2021. VAERS v té době evidoval 2926 úmrtí, 40 % z nich v den očkování nebo do dvou dnů. Collins odpověděl, že šest úmrtí přisoudili vakcíně Johnson & Johnson, a na otázku po zbytku řekl: „Senátore, lidé umírají.“ Kvůli nezpracovaným hlášením bylo podle Johnsona skutečných úmrtí už tehdy kolem 6900. Pro srovnání uvádí očkování proti prasečí chřipce v roce 1976: po 40 milionech dávek, dvou až třech desítkách úmrtí a 400 až 500 případech Guillainova-Barrého syndromu byla vakcína stažena. Nyní jde o tisíce úmrtí za pár měsíců, a přípravek se dál označuje za bezpečný a účinný.
Největší hromadné neštěstí v dějinách?
Moderátor celé dění označuje za největší zločin proti lidskosti své doby a ptá se, zda s tím Johnson souhlasí. Senátor odpovídá, že přesná čísla nezná. Uvádí odhad Denise Rancourta, podle něhož injekce způsobily 17 milionů úmrtí, i 39 000 úmrtí nahlášených do VAERS. Studie Harvard Pilgrim Health Care, kterou zadalo CDC, podle něj ukázala, že se do systému hlásí jen asi 1 % závažných nežádoucích účinků; vynásobením stem by vyšlo zhruba 3,9 milionu, ačkoli on sám odhaduje vyšší míru hlášení. Na otázku, zda věří číslu 17 milionů, odpovídá, že netuší. Data jsou podle něj špatná, protože je nikdo nechtěl znát; Anglie, odkud dlouho chodily nejlepší údaje o očkovaných a neočkovaných, je přestala zveřejňovat a podobně postupovaly i další země.
Když Johnson sečte výzkum gain-of-function, který podle něj stvořil člověkem vyrobený koronavirus, a protiopatření v podobě remdesiviru a injekcí, vychází mu podle jeho slov pravděpodobně největší hromadné neštěstí způsobené člověkem v dějinách. To, že o tom úřady věděly, nazývá největším vládním skandálem svého života. Média přesto podle něj mlčí: po kulatém stole mu novináři na chodbě nepoložili jedinou otázku, ačkoli akce byla podle moderátora nejdiskutovanějším politickým tématem dne.
Rada na závěr: žádná mRNA injekce
Na závěrečnou otázku, zda by lidé měli očkovat děti a sami se nechat očkovat proti covidu, Johnson odpovídá, že by si nikdy nenechal aplikovat žádnou injekci na bázi mRNA – snad jen proti rakovině, pro kterou byla technologie původně vyvinuta. Jako rodič by děti neočkoval, rozhodně ne v kojeneckém věku; u seniorů to připouští. Studie vakcín se podle něj nikdy nedělaly proti skutečnému placebu a měly příliš málo účastníků, jak ukázal advokát Aaron Siri při výslechu vakcinologa Stanleyho Plotkina.
Odkazuje i na Siriho knihu Vaccines, Amen: podle grafu na straně 84 zemřelo v roce před zavedením vakcín na všechny dětské infekční nemoci, proti nimž se dnes očkuje, dohromady méně než 5000 lidí. Výskyt těchto nemocí už tehdy klesl o 90 až 99 % díky hygieně, kanalizaci a antibiotikům. Spalničky podle senátora v době jeho dětství nikdo za smrtelné nepovažoval – děti se schválně posílaly k nemocným kamarádům, aby nemoc prodělaly a měly ji za sebou. Dnešní varování označuje za strašení. Johnson ale zdůrazňuje, že není lékař a jeho slova nemají být brána jako lékařská rada.
Závěr
Rozhovor shrnuje, jak Ron Johnson po letech vyšetřování vidí covidovou éru: jako selhání nemocničních protokolů, přehlížení bezpečnostních signálů a zajetí zdravotnických úřadů, na jehož vrcholu stál Anthony Fauci. Opírá se o dokumenty, které jeho podvýbor získal od ministerstva zdravotnictví, o vlastní grafy z dat VAERS a úmrtnosti a o stovky svědectví pacientů a jejich rodin. Čísla obětí, která v rozhovoru zaznějí, jsou podle senátora odhady, jejichž přesnost sám nedokáže potvrdit. Moderátor závěrem vyzývá k odpovědnosti za to, co považuje za nejhorší zločin proti lidskosti moderní doby. Johnson sám říká, že pravda musí ven dřív, než přijde spravedlnost – a aby se nic podobného při příští vyhlášené mimořádné situaci neopakovalo.
