Muž, který byl pět let tváří světové odpovědi na covid, seděl několik hodin před senátním výborem a na drtivou většinu otázek odpověděl jedinou větou: na radu právního zástupce odmítá vypovídat s odkazem na pátý dodatek ústavy. Anthony Fauci strávil v americkém Národním institutu zdraví (NIH) více než pět desetiletí, z toho osmatřicet let v čele Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID). Před výbor přišel na základě předvolání a jeho mlčení se stalo hlavní zprávou dne.
Slyšení mělo mezinárodní přesah, který sahá daleko za americkou politiku: šlo o původ pandemie, o to, kdo financoval rizikové experimenty s koronaviry, o vztah západních institucí k Číně a o důvěru, kterou veřejnost dává vědeckým autoritám.
Slyšení, na kterém hlavní aktér mlčel
Fauci nejprve přečetl krátké úvodní prohlášení. Připomněl, že před kongresovými výbory vypovídal za svou kariéru více než dvěstěkrát a že po pandemii absolvoval několik dní trvající výslechy pod přísahou. Pak ale oznámil, že na otázky odpovídat nebude. Zdůvodnil to tím, že předseda výboru Rand Paul podle něj dlouhodobě a opakovaně volá po jeho trestním stíhání a nedávno zveřejnil jeho neredigovaný osobní deník; jediným smyslem předvolání je podle Fauciho dostat z něj cokoli, co by takové stíhání podepřelo.
Následovaly hodiny otázek od republikánských i demokratických senátorů a na každou z nich zaznělo prakticky totožné odmítnutí. Podle předsedy výboru není odvolání na pátý dodatek v tomto případě opodstatněné, protože Fauci obdržel plošnou prezidentskou milost, a tedy mu žádné trestní stíhání nehrozí. Sporná je i právní otázka, zda se svědek může nejprve vyjádřit v úvodním prohlášení a vzápětí odmítnout odpovídat. Během slyšení byl ze sálu vykázán jeden z Fauciho advokátů, který se pokusil promluvit, ačkoli mu k tomu předsedající nedal slovo.
Nejvyšší demokrat výboru, senátor Peters, označil celé jednání za jednostranné a předem zarámované. Namítl, že se výbor místo přípravy na budoucí biologické hrozby vrací k otázkám, které už opakovaně prošly Kongresem, a že soustředění na jednoho člověka odradí odborníky od veřejné služby.
Konflikt zájmů na pozadí otázky o původu viru
Jádrem obvinění, která na slyšení zazněla z republikánských lavic, není jen otázka, odkud se virus vzal, ale kdo měl zájem na tom, aby veřejnost přijala jednu z odpovědí. Podle předsedy výboru se počátkem roku 2020 na uzavřené konferenční hovory o původu viru sešli virologové, z nichž většina tehdy považovala za možné, že sekvence viru nese stopy laboratorní úpravy. Ve stejném týdnu prý běželo urychlené zjišťování, zda experimenty ve Wu-chanu financovala právě americká agentura, kterou Fauci vedl. Odpověď podle výboru zněla, že ano.
Z toho podle senátorů plyne popsaný konflikt zájmů: instituce, která výzkum platila, měla vlastní zájem na tom, aby se laboratorní původ jevil jako nepravděpodobný. Vědecký článek o původu viru SARS-CoV-2, publikovaný krátce nato, tuto možnost odmítl jako téměř vyloučenou a byl následně používán k diskreditaci lidí, kteří kladli stejné otázky. Výbor tvrdí, že Fauci se na přípravě textu podílel připomínkami a že se k tomu při jeho pozdějším veřejném citování nepřiznal. Jde o interpretaci, kterou Fauci na slyšení nijak nekomentoval a kterou dlouhodobě odmítá.
Součástí obvinění byla i práce s úředními záznamy. Podle vyšetřování výboru Fauciho asistentka uvedla, že v roce 2024 smazala velké množství e-mailů, zatímco Fauci dříve vypověděl, že federální záznamy nemazal. Zničení federálních záznamů je v USA trestným činem. Ani k tomuto rozporu se Fauci nevyjádřil a nezávisle ověřený není.
Kdo platil rizikový výzkum
Nejpodloženější část slyšení se týkala toku peněz. Americké instituce po léta financovaly experimenty, které zvyšují nakažlivost nebo nebezpečnost patogenů — v odborném žargonu výzkum typu gain of function. V roce 2011 šly americké peníze do nizozemské laboratoře Rona Fouchiera, která mutovala ptačí chřipku tak dlouho, až se přenášela vzduchem mezi savci. Vládní poradní orgán pro biologickou bezpečnost tehdy doporučil detaily experimentu nezveřejňovat, protože by šlo o návod k výrobě biologické zbraně.
Od roku 2014 pak americká agentura financovala práci s netopýřími koronaviry ve Wu-chanu. V roce 2015 vyšla studie, na které se podíleli americký vědec Ralph Baric a čínská viroložka z wuchanského ústavu: spojili spike protein netopýřího koronaviru s páteří viru SARS a výsledný virus byl schopen infikovat buňky lidských dýchacích cest. Peníze do wuchanského ústavu tekly přes prostředníka, neziskovou organizaci EcoHealth Alliance, což podle senátorky Ernstové způsobilo, že se financování neobjevilo ve veřejné databázi vládních výdajů tak, jak mělo.
Klíčovým sporem je Fauciho výpověď z května 2021, kdy Senátu řekl, že NIH nikdy nefinancoval výzkum typu gain of function ve wuchanském ústavu. Obrana spočívala v tom, že podle nejužší úřední definice o gain of function nešlo. Na slyšení zaznělo, že tento spor je sporem o slova, ne o podstatu: otázkou nebylo, jaká definice platí, ale zda byl výzkum nebezpečný a zda byl dostatečně kontrolován.
Furinové štěpné místo a zamítnutý projekt
Nejkonkrétnější technický argument se týkal jednoho detailu v genomu viru. V roce 2018 skupina vědců kolem EcoHealth Alliance, Ralpha Barica a wuchanského ústavu předložila návrh výzkumu, jehož součástí bylo vložení furinového štěpného místa do koronaviru. Americká agentura DARPA návrh odmítla jako příliš nebezpečný.
Když byl v lednu 2020 osekvenován nový virus, vědci v něm během několika dní našli právě furinové štěpné místo, které se v této skupině koronavirů dosud nevyskytovalo. Podle senátorů jde buď o mimořádnou shodu okolností, nebo o stopu vedoucí zpět k odmítnutému projektu. Za pozornost stálo i to, že kodony použité v této oblasti patřily k těm, které se běžně používají při laboratorní manipulaci s geny. Sám o sobě žádný z těchto znaků nic nedokazuje — jde o indicie, které podle výboru činily laboratorní hypotézu legitimní otázkou, a nikoli konspirací, jak byla po léta označována.
Spor o to, zda přínos ospravedlňuje riziko
Debata o rizikovém výzkumu není nová a nevedou ji politici proti vědcům, ale vědci mezi sebou. Experiment s ptačí chřipkou, jejíž úmrtnost u lidí se odhaduje kolem padesáti procent, spočíval v tom, že cílenými mutacemi vznikl kmen přenosný vzduchem mezi fretkami. Přes dvě stě vědců sdružených v takzvané Cambridge Working Group tehdy podepsalo protest proti financování i proti publikaci výsledků.
Na slyšení zazněla jména několika badatelů, kteří rizikový výzkum dlouhodobě odmítají: mikrobiolog David Relman ze Stanfordu, molekulární biolog Richard Ebright a Kevin Esvelt z MIT, který veřejně vyzval kolegy i vlády, aby přestali vytvářet viry se schopností vyvolat pandemii a šířit návody k jejich přípravě. Proti tomu stojí postoj, který Fauci v minulosti obhajoval v tisku: že poznatky mají hodnotu, i kdyby se laboratorní nákaza rozšířila ven. Právě k této tezi ho senátoři vyzývali, aby řekl, zda ji po pandemii přehodnotil. Neodpověděl.
Otazníky nad bezpečnostními signály a nad léčbou
Senátor Ron Johnson věnoval svůj čas otázkám kolem bezpečnosti vakcín a kolem toho, jak se zacházelo s levnými generickými léky. Odvolával se na americký systém hlášení nežádoucích účinků a na dokumenty ze své vyšetřovací práce; tvrdí, že vysoký úředník amerického lékového úřadu byl na jaře 2021 upozorněn, že použitý algoritmus může bezpečnostní signály maskovat, a že po změně metody se signály objevily. Zde je namístě upozornit, že podobné systémy sbírají hlášení podezření, nikoli prokázané příčinné souvislosti — samotný počet hlášení tedy nedokazuje, že příčinou byla vakcína.
Druhou linií byla dostupnost léčby. Podle senátora byly ivermektin a hydroxychlorochin veřejně odmítány v době, kdy existovaly studie naznačující účinnost, zatímco drahý remdesivir se prosazoval, přestože Světová zdravotnická organizace jeho použití u covidu v listopadu 2020 nedoporučila. Připomněl také, že vlivná studie zpochybňující hydroxychlorochin byla dva týdny po publikaci stažena. Zazněla i výtka, že řada členů panelu, který sestavoval americká léčebná doporučení, měla vazby na výrobce remdesiviru. Fauci se ani k jedné z těchto otázek nevyjádřil, takže jde o jednostranně prezentovanou verzi, kterou slyšení neprověřilo.
Deníkové záznamy z ledna a února 2020
Nejpřesvědčivější materiál slyšení pocházel od samotného Fauciho. Senátor Lankford postupně předčítal jeho vlastní záznamy z doby, kdy v USA ještě nikdo na covid nezemřel. V zápisu z 26. ledna 2020 stojí, že podle epidemiologických a genomických dat proběhla první nákaza už začátkem prosince a nesouvisela s tržištěm — to podle záznamu nebylo zdrojem, ale zesilovačem nákazy.
Záznam z 31. ledna 2020 shrnuje telefonát, na kterém účastníci soudili, že mutace kolem furinového štěpného místa nemohly vzniknout přirozeně, protože by vyžadovaly evoluční skok, jaký se u netopýřích izolátů nevyskytuje; zaznívá v něm i možnost úmyslného vložení a následného úniku. Zápis z 1. února 2020 přiznává, že úplná shoda nepanovala, ale většina účastníků považovala úmyslné vložení za možné — mimo jiné proto, že wuchanská viroložka léta pracovala na tom, aby se spike protein koronavirů dokázal navázat na lidský receptor ACE2. Právě kontrast mezi těmito soukromými poznámkami a mnohaletými veřejnými ujištěními o přirozeném původu je to, co na slyšení nikdo nevyvrátil.
Čína, WHO a data, ke kterým se nikdo nedostal
Tato část slyšení má pro čtenáře mimo Spojené státy asi největší význam, protože se netýká viny jednotlivce, ale fungování mezinárodní vědecké spolupráce. Podle záznamu z 26. ledna 2020 chtěl Fauci vyslat americké epidemiology do Číny, aby viděli data na vlastní oči. V zápisu z 12. února 2020 pak vyjádřil vážné obavy ze Světové zdravotnické organizace, protože je podle něj na Číně silně závislá a často jí ustupuje.
Praktický důsledek je znám: Čína data neposkytla, tržiště i další místa vyčistila, nepustila zahraniční vědce ke zdravotním záznamům zaměstnanců laboratoře ani k sekvenacím pořízeným před vypuknutím epidemie. Do stejného kontextu patří i odtajněný dokument Lawrence Livermore National Laboratory z května 2020, podle kterého byly ve wuchanském ústavu na konci roku 2019 přítomny všechny podmínky nutné pro nechtěný únik laboratorně upraveného koronaviru přizpůsobeného lidským buněčným receptorům. Z toho plyne poučení, které přesahuje jednu pandemii: pokud demokratické státy financují výzkum v zemích, kde nemají žádnou vymahatelnou možnost kontroly, nesou riziko, ale nemají nástroje na jeho zvládnutí.
Roušky, dvoumetrový odstup a lockdowny
Opatření, která se z Washingtonu rozšířila do celého světa, dostala na slyšení vlastní blok. V březnu 2020 Fauci veřejně řekl, že lidé nemají chodit po ulici v rouškách, a na dotaz, zda si je jistý, své stanovisko zopakoval. O několik týdnů později americké úřady roušky doporučily a Fauci původní radu vysvětlil tím, že šlo o snahu zachovat nedostatkové roušky pro ty, kdo je opravdu potřebovali. Rozdíl je podstatný: veřejnosti byla podána zdravotnická rada, ale motivací byla logistika.
Podobně dopadlo pravidlo o odstupu šesti stop, tedy zhruba dvou metrů. Když se ho Kongres v roce 2024 zeptal, o jaké studie se opíralo, Fauci připustil, že o žádných neví a že pravidlo se prostě objevilo jako empirické rozhodnutí. Přitom právě ono drželo zavřené školy, provozovny i kostely.
Třetí rozpor se týká lockdownů. V roce 2022 Fauci veřejně uvedl, že nikdy nedoporučoval nic zavírat. Jeho vlastní deník ale podle senátorky Moodyové popisuje, že přesvědčil newyorského starostu k uzavření škol a doporučil mu zavřít i bary a restaurace, a že prezidentovi navrhoval zavřít celou zemi. Tento rozpor je z celého slyšení nejsnáze doložitelný, protože obě strany pocházejí od téže osoby.
Přirozená imunita jako přehlížený nástroj
Poslední velké odborné téma se týkalo toho, co se během pandemie nesmělo říkat nahlas. Přirozená imunita po prodělané nákaze je jev popsaný od starověku, ale ve veřejné komunikaci roku 2020 pro ni nebylo místo. Následkem byly situace, které dnes působí absurdně: uzdravení lidé nesměli navštívit umírající příbuzné, personál pečující o seniory se vybíral bez ohledu na to, kdo nákazu prodělal, a v nemocnicích se očkovali i pacienti, kteří covid právě prodělávali.
Předseda výboru připomněl, že epidemiolog Martin Kulldorff, v době pandemie působící na Harvardu, patřil mezi odborníky, které Fauci podle něj odsunul mezi okrajové postavy a bylo je potřeba veřejně vyvrátit. Kulldorff na to reagoval ironickou poznámkou, že o přirozené imunitě lidstvo vědělo od athénského moru v pátém století před naším letopočtem a všechny znalosti ztratilo v roce 2020. Vedle toho zazněl argument, že úniky z laboratoří nejsou hypotetické: chřipkový kmen, který se objevil v roce 1977, měl genetickou sekvenci prakticky totožnou s virem z roku 1954 uchovávaným v laboratoři, což u neustále mutujících respiračních virů přirozeně nastat nemůže.
Milost a chystané hlasování o pohrdání Kongresem
Fauci obdržel 19. ledna 2025 od tehdejšího prezidenta Joea Bidena úplnou a bezpodmínečnou milost, která se vztahuje na období od 1. ledna 2014. Právě to datum senátory zajímalo nejvíc, protože podle nich souvisí s obdobím, kdy začalo financování wuchanského grantu, a spadá do roku, kdy administrativa Baracka Obamy pozastavila část rizikového výzkumu na americkém území.
Předseda výboru na závěr uvedl, že milost je současně důvodem, proč je odvolání na pátý dodatek podle něj neplatné: kdo nemůže být stíhán, nemůže se dovolávat ochrany před sebeobviněním. Výbor proto na příští týden naplánoval hlasování o rezoluci, která by Fauciho označila za osobu v pohrdání Kongresem. To by samo o sobě neznamenalo odsouzení — jde o krok, kterým Kongres předává věc ministerstvu spravedlnosti, a jeho výsledek je otevřený.
Závěr
Slyšení nepřineslo jedinou odpověď od člověka, kvůli kterému se konalo. Přesto po sobě zanechalo dvě věci, které mají váhu i mimo americkou politiku. Za prvé doklad, že v lednu 2020 existovaly uvnitř institucí vážné pochybnosti o přirozeném původu viru ve stejné době, kdy se veřejnosti sdělovalo něco jiného. A za druhé otázku, na kterou nikdo z přítomných neznal odpověď: jak zařídit, aby při příští pandemii nebyla nejistota tajena ve jménu klidu veřejnosti. Důvěru totiž nelze nařídit, a ztrácí se rychleji, než se buduje.
