Vladimir Putin, Si Ťin-pching a Donald Trump zasedli k jednomu stolu na summitu v Číně a ve vzduchu viselo aspoň příměří na Ukrajině. Právě v tu chvíli přišel úder na Krymský most. Moskva ukončila rozhovory s Kyjevem a slíbila odvetu, Spojené státy se mezitím chystají obnovit válku s Íránem a z amerických akcií za jediné odpoledne zmizely biliony dolarů.

Útok na Krymský most uprostřed summitu

Útok na Krymský most uprostřed summitu

klip od 05:36

Načasování těžko mohlo být výmluvnější. Zatímco tři nejmocnější muži světa jednali o míru, Ukrajina s podporou NATO a evropských partnerů zasáhla Kerčský most. Na snímcích po útoku chybí polovina konstrukce. Most přitom slouží civilní dopravě a Putin sám dříve prohlásil, že ho pro vojenské účely využívat nechce.

Putin po útoku uvedl, že s bezpečnostní radou probíral možné příměří, po úderu na most už ale s Ukrajinou jednat nebude: „Dohodli bychom se, ale po útocích na Krymský most žádná jednání nebudou. Bude odveta.“ A Putin podle všeho neblafuje.

Odveta: dron zasáhl nizozemské velvyslanectví v Kyjevě

Odveta: dron zasáhl nizozemské velvyslanectví v Kyjevě

klip od 06:53

Odveta na sebe nenechala dlouho čekat. Podle dostupných zpráv nizozemská vláda prostřednictvím firmy Destinus dodala Ukrajině materiál i lidi, kteří měli útok na most podpořit. Ráno pak ruský dron zasáhl přímo nizozemské velvyslanectví v Kyjevě. Ukrajinské kanály na Telegramu úder potvrdily, útoků mohlo být víc, našly se trosky dronu a zasažena byla i okolní úřední budova.

Vzkaz Moskvy zní jasně: kdo dodává zbraně a logistiku k zabíjení Rusů, musí počítat s odpovědí. Otázkou zůstává, zda se tím evropské cíle na Ukrajině nestávají legitimním terčem.

Kdo válku skutečně řídí

Kdo válku skutečně řídí

klip od 07:40

James Carden, bývalý poradce americko-ruské bilaterální prezidentské komise a autor knihy o tom, jak se z demokratů stala strana války, útok nepovažuje za žádné překvapení. Předznamenal ho už profil ředitele CIA Johna Ratcliffa v New York Times, podle něhož si CIA v ukrajinské otázce jde vlastní cestou a Trump jí v tom téměř nebrání. Skutečně válku podle Cardena řídí Ratcliffe spolu s britskou rozvědkou a speciální jednotkou SAS, která slouží jako Zelenského pretoriánská garda. Úder na most měl Putina zasáhnout přesně ve chvíli, kdy se setkal s Trumpem.

Že by Trump o akci předem nevěděl, by nebylo nic nového. Carden připomíná, jak Barack Obama a ministr zahraničí John Kerry uzavřeli s Putinem a Sergejem Lavrovem dohodu o odstranění syrských chemických zbraní a o koordinaci v Sýrii. Ještě než zaschl inkoust, Pentagon zřejmě ve spolupráci se zpravodajskou službou zaútočil na Asadovy síly a dohodu tím podkopal.

Trump mezitím mluví o Putinovi jako o příteli, zatímco EU posílá Ukrajině další miliardy eur v podobě „půjčky“, která je ve skutečnosti převodem bohatství. Nejvíc taková slova o diplomacii s Ruskem dráždí americké demokraty. Ti od ledna ovládnou Kongres a podle Cardena budou téměř bez výjimky rusofobní. Schůzka na okraj summitu v Číně tak byla nejspíš Trumpovou poslední šancí pohnout s mírem. Pak Spojené státy podporu Zelenského znovu zdvojnásobí.

Past na Rusko a Ukrajina, která říká ne

Past na Rusko a Ukrajina, která říká ne

klip od 14:23

Putin nebere slova zpět: jednání skončila, Ukrajina zaútočila na civilní infrastrukturu a následky přijdou. Carden přesto věří, že Rusové jsou příliš chytří, aby spadli do pasti. Provokace na Kerči byla podle něj vymyšlena ve Washingtonu a Bruselu s jediným cílem: vyprovokovat Rusko k rozšíření války do Evropy, aby Evropané mohli do konfliktu vtáhnout Američany. Kromě ztrapnění Trumpa na světové scéně jde tedy o dlouhodobý plán, na který by Putin ani Lavrov podle Cardena nalétnout neměli.

Putin opakovaně zdůrazňuje, že mírový návrh, který s Trumpem připravili na Aljašce zhruba před rokem, odmítá právě Ukrajina. Sama ale žádnou moc nemá, rozhodují za ni Zelenskyj a jeho přátelé v Americe, Londýně a Bruselu. Zapomíná se také na minský proces, který po Majdanu fungoval od roku 2015 až do února 2022. Pokaždé, když se strany blížily k dohodě, řekla Ukrajina ne.

Další vývoj Carden odhaduje střízlivě. Rusko vede opotřebovací válku a vyhrává ji. Až ukrajinskou armádu dostatečně vyčerpá, pohne se i na území. Že zatím mnoho území nezabralo, neznamená patovou situaci ani prohru, to prostě není jeho strategie. Vojenské vítězství na bojišti podle Cardena může přijít v roce 2027.

Trump varuje před íránskými biologickými zbraněmi

Trump varuje před íránskými biologickými zbraněmi

klip od 20:41

Na Blízkém východě se mezitím schyluje k obnovení války s Íránem. V oblasti jsou tři americké letadlové lodě a Trump ráno reportérce Fox News potvrdil, že Írán podle něj chystá útok v USA: když mu zavřeli cestu k jaderným zbraním, zkoumá prý plyny a biologické zbraně. Na otázku, zda jsou zprávy o íránské špinavé bombě ve Washingtonu pravdivé, odpověděl Trump vyhýbavě, že uvidíme po Novém roce. Šéf americké diplomacie Rubio přitom den předtím zpochybnil, že je hrozba skutečná.

V debatě zaznívá i historická připomínka: na začátku 80. let Spojené státy dodaly Iráku chemické zbraně, které pak dopadaly na íránské vesnice včetně žen a dětí. Írán měl technologii k odvetě, ale z náboženských důvodů ji nikdy nepoužil. Kdyby chemické zbraně chtěl, má je už čtyři desetiletí.

Tankery u Hormuzu a hrozba nového bombardování

Tankery u Hormuzu a hrozba nového bombardování

klip od 22:45

Podle agentury Fars a služby TankerTrackers se íránské tankery chystají prolomit americkou námořní blokádu. Teherán varuje, že jakýkoli zásah amerického námořnictva vyvolá útoky na ropná zařízení v Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Nakládka íránské ropy překládkou z lodi na loď už začala.

David Pyne, bývalý štábní důstojník velitelství americké armády a vydavatel zpravodaje Real War, odhaduje, že konflikt během několika dní znovu vybuchne. Už druhý den války předpověděl, že pokračování „věčné války“ s Íránem přinese republikánům historickou porážku, a ta skutečně přišla. Republikánské vedení včetně Rubia a Jima Jordana přesto válku dál stupňuje, místo aby voličům vzkázalo, že jejich vzkaz pochopilo.

Od začátku října se podle zpráv USA s Izraelem připravují na poslední, tří- až sedmidenní kampaň intenzivního bombardování. Co by měla přinést? Válka podle Pyna nic nezískala, jen udělala z Íránu ze střední mocnosti regionálního hegemona Perského zálivu. Americké lodě nemohou do Perského zálivu ani do Hormuzského průlivu a musí se držet asi tisíc kilometrů daleko. Po zásahu hypersonickou protilodní střelou letadlová loď USS George Washington oblast opouští a míří do Japonska.

„Sekání trávy“ jako trvalá válka

Sekání trávy jako trvalá válka

klip od 25:35

Ben Shapiro v rozhovoru pro rozhlas NPR obhajuje opakované bombardování íránských raketových továren, výroby dronů, odpalovacích zařízení a jaderných lokalit. Podle něj by se podobné údery musely pravidelně opakovat, aby se Írán nedostal k jaderné zbrani. Této strategii se na Blízkém východě říká „sekání trávy“. Shapiro o tom mluví až s nadšením.

Pyne ale upozorňuje, že sekání trávy je něco úplně jiného než věčná válka. Stačilo by jednou za osm měsíců bombardovat jaderná a raketová zařízení ve stylu operace Midnight Hammer, a bylo by to stejně účinné. Trvalá blokáda není potřeba. Trump se ostatně snažil válku ukončit tak, aby vypadal jako vítěz, Írán ale jeho nabídky příměří odmítal už od první noci, kdy na letadlovou loď USS Abraham Lincoln zaútočila střela s plochou dráhou letu.

Národněbezpečnostní důvod podle Pyna chybí. Po operaci Midnight Hammer Trump prohlásil, že íránský jaderný program vrátil o desítky let zpět. Čtyři dny před začátkem operace Epic Fury ve zprávě o stavu unie zopakoval, že program zůstává zničený. O týden později už válku zdůvodňoval tím, že Írán má k atomové bombě dva týdny.

Má Írán jaderné zbraně?

Má Írán jaderné zbraně?

klip od 28:40

Pyne je přesvědčen, že válka s íránským jaderným programem nesouvisí. Írán podle něj nejspíš vlastní funkční jaderné zbraně už od roku 2022, ale nikdy nimi nehrozil, protože není agresor. Podporuje sice skupiny namířené proti Izraeli, Spojené státy ale přímo neohrožuje. Hrozby pro Izrael podle něj nelze zaměňovat s hrozbami pro Ameriku, jak ostatně připomněl i viceprezident JD Vance.

Moderátoři namítají, že kdyby Írán bombu měl, Washington by si s ním tolik nezahrával. Připomínají také dokumenty, které Írán zveřejnil těsně před válkou: podle nich Mezinárodní agentura pro atomovou energii přebírala pokyny z Izraele, ačkoli její šéf tvrdil, že inspektoři zkontrolovali každý gram íránského uranu. Pyne k těmto dokumentům vlastní poznatky nemá, zato oceňuje dřívější jadernou dohodu JCPOA: lepší dohodu by Trump podle něj nikdy nezískal.

Írán podle Pyna disponuje i dalšími „superzbraněmi“: satelity na oběžné dráze ve výšce vhodné pro elektromagnetický pulz, kybernetickými kapacitami a možností odpálit rakety z kontejnerů na nákladních lodích u amerického pobřeží. Odstrašení přesto funguje. Íránští vůdci nejsou šílení ani sebevražední a jaderné odstrašení zatím zafungovalo u každého protivníka USA od Stalina po Severní Koreju. Pravděpodobnější je podle Pyna opačný scénář: že jadernou zbraň použijí Spojené státy proti Íránu.

Vlna kybernetických útoků, nebo jen výpadky?

Vlna kybernetických útoků, nebo jen výpadky?

klip od 31:43

Spojené státy čelí v posledním týdnu vlně útoků na infrastrukturu, znovu vypadly banky a zasažena byla i EU. Pyne tvrdí, že za tím stojí Írán a Bílý dům to tají, protože by to ukázalo americkou slabost. Írán je podle něj téměř rovnocenný soupeř, který dokáže vyřadit rozvodnou síť na týdny, možná měsíce. Pro takovou zemi je to dnes i hlavní obrana, protože konvenční odstrašení vůči ní od začátku války nefunguje.

Ve studiu ale panuje víc pochybností. Podle profesora z Yaleu trvá celé měsíce, než se původce kybernetického útoku skutečně zjistí, a dosavadní obvinění Íránu stojí na velmi tenkých dohadech, ne na důkazech. Pyne se svým tvrzením tedy nemusí mít pravdu. Platí ovšem jeho hlavní postřeh: po drtivé porážce ve volbách nechce americká vláda vypadat slabě, a přitom slabá je.

Mnohem víc než Írán ohrožuje Spojené státy jejich vlastní politika. Washington hrozí Číně kvůli Tchaj-wanu, Rusku kvůli Ukrajině a možná i Pobaltí a teď i Íránu. Írán i Rusko jsou přitom podle Pyna nepřátelé uměle vytvoření. Skutečnými protivníky jsou jen komunistická Čína a Severní Korea, ale i s nimi by šlo vyjít po vzoru Nixonovy politiky.

Okno pro útok: mezi summitem a Vánoci

Okno pro útok: mezi summitem a Vánoci

klip od 37:52

Podle řady zpráv Trump odložil společné intenzivní údery s Izraelem až na dobu po trojstranném summitu. Ten skončil a Trump se vrací domů, takže okno pro útok je teď otevřené zhruba do konce roku. Rozhodujícím datem je podle Pyna nejspíš 11. prosinec, kdy je potřeba schválit prozatímní rozpočet. Demokraté by pak mohli zablokovat financování a válku částečným zastavením vlády utnout.

Útok během svátku díkůvzdání by se hodil i z dalšího důvodu: Američané budou sledovat fotbal a pozornost věnovaná zprávám klesne na minimum.

Biliony dolarů zmizely z trhů za hodinu

Biliony dolarů zmizely z trhů za hodinu

klip od 43:43

Z amerického akciového trhu zmizelo během odpoledne kolem 1,3 bilionu dolarů, zhruba za hodinu. Warren Buffett i Stanley Druckenmiller sedí v hotovosti, protože to vypadá, že někdo chce trh shodit úmyslně. Ekonom Peter Schiff varuje: pokud mají obchodníci se zlatem pravdu, Fed se chystá shodit akcie i nemovitosti, poslat ekonomiku do hluboké recese a odmítnout jakoukoli vládní záchranu. Následovala by bezprecedentní finanční krize, ve které by přišli o peníze i střadatelé v bankách.

Catherine Austin Fittsová už léta upozorňuje, že jde o plán. Současný finanční systém se prohlásí za zastaralý, jeho pád vyvolá paniku a nahradí ho nový kryptoměnový rámec. Ten umožní „třetí zámek“: dnes jde o vztah dvou stran, kdo platí a kdo dostává, ale nový systém do něj vloží stát, který může člověka od transakcí odstřihnout třeba kvůli jeho politickým názorům. Trump přitom nový zákon o tržní struktuře otevřeně prosazuje: americký platební systém je podle něj desítky let zastaralý a díky zákonu dostane upgrade na kryptotechnologie 21. století.

Zlato, stablecoiny a „třetí zámek“

Zlato, stablecoiny a třetí zámek

klip od 45:51

Nezávislá novinářka Ann Vandersteelová v tom vidí předvídatelný vývoj. Finanční systémy se každých 75 až 100 let resetují, protože se zneužijí. Dolar dnes nic nekryje a centrální bankéři jsou jeho dlouholetými zneuživateli. Kdykoli se v minulosti dluh refinancoval, přišla válka. Kdo chce přečkat bouři, má se vrátit k reálným aktivům. Stabilními penězi vždy bylo zlato a stříbro, i když jejich papírová cena kolísá podle fiatové měny.

Země BRICS podle Vandersteelové jdou opačnou cestou: měny opírají o suroviny v zemi a obchodní rozdíly vyrovnávají zlatem. Proto spolu nevedou války. Írán zase tvoří velkou díru ve finančním systému, protože nepatří do centrálního bankovnictví, leží na křižovatce obchodních cest a má vlastní ropu. Putin podle ní nemusí dělat vůbec nic, prodává ropu Číně a jeho pozice je dnes silnější než americká.

Stablecoiny ani bitcoin podle Vandersteelové nic neřeší, jde jen o fiat na blockchainu kryté státními dluhopisy. Kdyby se nová digitální měna opřela o nerostné bohatství v americké zemi, dluh 40 bilionů dolarů by ztratil význam. Zákony GENIUS Act a Clarity Act ale navíc umožní sledovat každou minci, která systémem projde. Novinářka Whitney Webbová už před dvěma lety varovala, že lidem nejdřív zkolabují peníze a pak jim je nabídnou zpět, ovšem jen ve stablecoinu nebo v systému sociálního kreditu.

Japonsko na hraně a hra na židličky

Japonsko na hraně a hra na židličky

klip od 53:20

Velkou neznámou je Japonsko, jeden z největších držitelů amerických státních dluhopisů. Washington podle všeho nemá chuť ho zachraňovat jako dřív. Carry trade připomíná hru na židličky: když hudba přestane hrát, někdo musí zůstat stát, a Američané to být nechtějí. Japonsko se tak může stát prvním státem, který se pod tlakem zhroutí.

Centrální banky po celém světě proto už dlouho skupují zlato. Na papíře může jeho cena klesat, jeho kupní síla ale zůstává stejná jako před sto nebo tisíci lety. Po hyperinflaci podle Vandersteelové přijde období deflace, kdy lidé budou muset prodávat levněji. Bez bolesti se to neobejde.

Závěr

Den, který měl patřit diplomacii, skončil sérií eskalací. Úder na Krymský most zablokoval ukrajinská jednání a Rusko odpovědělo na nizozemském velvyslanectví. Spojené státy mezitím chystají další kolo bombardování Íránu, zatímco jejich infrastrukturu zasahují výpadky neznámého původu a trhy se propadají. Ve všech třech krizích se opakuje stejný motiv: o míru se jedná nahoře, ale válku vedou jiní.