Americké zpravodajské služby nechaly uniknout do CNN zprávu, že Írán zvažuje útok špinavou bombou ve Washingtonu. Plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor, vyznamenaný veterán a analytik zahraniční politiky, v ní vidí spíš přípravu půdy pro další kolo války. Írán podle něj vyhrává a nemá důvod cokoli riskovat. Spojené státy se naopak chystají k novým úderům, které jim nic nepřinesou. Na Ukrajině se opakuje stejný vzorec a schůzka Trumpa s Putinem a Si Ťin-pchingem na tom nic nezmění.

Špinavá bomba ve Washingtonu? Pravděpodobnější je provokace

Douglas Macgregor o zprávě, že Írán zvažuje útok špinavou bombou

klip od 0:01

Podle uniklé zprávy Írán uvažuje o použití špinavé bomby ve Washingtonu. Prezident Trump na to reagoval, že pokud k tomu dojde, zasáhne Írán tak, jak ještě nebyla zasažena žádná země. Sám text článku ale připouští, že nejde o zpravodajský poznatek, podle kterého by se dalo jednat. Žádný radioaktivní materiál ani plán útoku se nenašel. O takové možnosti se podle zachycené komunikace jen bavili nějací lidé na nižších úrovních.

Macgregor otázku nejdřív odbyl ironií: proč by Íránci chtěli špinavou bombu, když by mohli mít čistou? Íránci podle něj vždy poměřují, co mohou získat a co ztratit. Útok jakoukoli jadernou zbraní na území Spojených států by znamenal riziko jaderné odpovědi, nejspíš mezikontinentální balistickou raketou. Írán chce válku dovést ke konci a nikdy ji nechtěl.

Na druhé straně stojí Izrael, jehož obliba u Američanů se propadla, a válka, které americká veřejnost nerozumí a většinově ji nepodporuje. Izrael si navíc není jistý, jestli se může spolehnout, že Trump splní, co slibuje. Macgregor připomíná i výhrůžky smrtí, které dostává Eisenkot, údajně příští izraelský premiér, kvůli tomu, že se podle něj odvážil hledat spojenectví s arabskými stranami. Proč zpráva skončila zrovna v CNN? Velká americká média podle Macgregora stojí na straně Izraele a myšlenku, že Írán je třeba zničit, podporují, i když to otevřeně neříkají.

Írán vyhrává, a proto nemá proč riskovat

Proč Írán podle Macgregora nemá důvod válku vyhrocovat

klip od 5:32

Válka dokázala to, čemu chtěl Trump zabránit: íránskou společnost stmelila. Opozice vůči vládě možná pod povrchem přežívá, ale převládl íránský nacionalismus a perská identita. Že se mezi Íránci objevují i řeči o jaderném úderu, Macgregora nepřekvapuje. Podobné řeči vedou vojáci v každé válce.

Rozhodující je ale něco jiného. Írán má podle něj otěže v rukou a vyhrává. Kdo vyhrává, postupuje opatrně a vítězství upevňuje. Teď musí přečkat další kolo bojů. Až skončí, ukáže se, že nedošlo k žádné kapitulaci ani ke změně na íránské straně. Írán má silnou podporu Ruska a Číny a sympatie mnoha dalších zemí, které mají s americkým chováním po světě vlastní zkušenost.

Íránci navíc sledují, že válka vládní straně prohrála americké volby do Kongresu. Řada předních demokratů slibuje, že nový Kongres, který se sejde 3. ledna, přestane válku financovat. Teherán proto nemá důvod udělat cokoli, co by Američany znovu semklo proti němu.

Vance: z Íránu se nesmí stát věčná válka

Viceprezident Vance o možnostech, jak válku s Íránem ukončit

klip od 7:57

Jedním z těch, které výsledek voleb zasáhl nejvíc, je viceprezident JD Vance. Den po volbách prohlásil, že prohru způsobila válka, a upozornil i na nepříznivý pohled Američanů na Izrael. Ve Washingtonu se pak proti němu zvedla vlna kritiky. V televizním rozhovoru, kde padla i otázka, proč byl odvolán z íránské agendy, Vance zopakoval, že USA dosáhly mimořádně mnoho: zničily íránský jaderný program i konvenční armádu. Prezident má podle něj několik možností. Může říct, že je hotovo, nebo může zvýšit vojenský a diplomatický tlak. Ať se rozhodne jakkoli, z íránského konfliktu nenechá vzniknout věčnou válku.

Druhá možnost, onen tlak, podle dosavadních náznaků znamená tří- až sedmidenní intenzivní údery a teprve potom pokus o odchod.

Trump nemůže odejít, útok má bránit hegemonii

Macgregor o tlaku na Trumpa a obraně americké nadvlády

klip od 11:51

Může Trump vůbec odejít? Macgregor očekává, že Oválná pracovna se zaplní lidmi, kteří budou prezidentovi vysvětlovat, že odchodem by přiznal konec americké vojenské, finanční a hospodářské nadvlády. Buď Írán zničíme, nebo přestaneme být první mocností světa.

Ve skutečnosti se americká hegemonie podle Macgregora rozpadá už 35 let. Spojené státy promrhaly bohatství, důvěryhodnost i vojenskou sílu v operacích, které přinesly jen ztrátu času, peněz a zdrojů. Mezi roky 2001 a 2023 utratily přes osm bilionů dolarů za prohrané války a okupace na Blízkém východě od Libye po Afghánistán a všechny tyto peníze skončily ve státním dluhu. Dnešní válka je posledním pokusem udržet mýtický unipolární okamžik. Už nejde jen o Izrael, ale o obranu vojenské nadvlády. Trump proto podle Macgregora zaútočí, nemá jinou možnost. Otázka je jen, jak bude útok vypadat.

Válku lidé nechtějí a nikdy nechtěli

Macgregor o válkách, do kterých Američané vstoupili proti vůli veřejnosti

klip od 14:35

Američané v drtivé většině dali najevo, že další válku nechtějí. Na tom ale podle Macgregora nezáleží a nikdy nezáleželo. V roce 1917 byla americká veřejnost zásadně proti vstupu do války v Evropě. Třetina obyvatel měla německé kořeny a válku s Německem nikdo nechtěl. Prezident Wilson přesto válku vyhlásil. Když skončila, byli všichni znechuceni: Spojené státy přišly o 318 tisíc mužů zabitých a raněných, z toho asi 110 tisíc padlých. Jeho nástupce Harding posadil do první řady na své inauguraci zmrzačené veterány a prohlásil, že se to už nebude opakovat.

Franklin Roosevelt pak podle Macgregora neúnavně usiloval o válku s Německem. Když se mu nepodařilo vyprovokovat Němce, kteří měli přísný rozkaz nedat Američanům záminku, dostal zemi do války zadními vrátky přes embargo vůči Japonsku. Náčelník štábu armády Marshall i velitel námořních operací King podle něj už v červnu 1941 věděli, že válka s Japonskem je nevyhnutelná. Následovala Korea, kterou nikdo pořádně nechápal, a Vietnam. Pokaždé se nakonec veřejnost obrátila proti válce.

Dnes Američané o válku nestojí nikde a s nikým, a přesto v ní jsou. Zbrojní průmysl si nestěžuje, do Kongresu proudí peníze lobby a hlas voličů se podle Macgregora nebere v úvahu.

Další kolo: pozemní síly a taktické jaderné zbraně

Macgregor o tom, jak by mohlo vypadat další kolo útoků na Írán

klip od 20:25

Na obnovení války už veřejně tlačí generál ve výslužbě Jack Keane. Podle něj bude nejspíš nutné doplnit ekonomickou izolaci, kterou prosazuje ministr financí Bessent, o bojové operace, které režim dorazí, a dát zbraně tisícům Íránců, kteří proti němu chtějí bojovat.

Jaký politický a vojenský cíl tím chce Trump vlastně sledovat? Macgregor klade řadu otázek. Má víc plošného bombardování spolu s nasazením pozemních sil v Íránu či v Perském zálivu proměnit porážku ve vítězství? Má použití několika taktických jaderných zbraní donutit ke kapitulaci zemi s 93 miliony obyvatel o velikosti západní Evropy? Nebo prezident doufá, že ještě intenzivnější letecká a raketová ofenziva mu umožní znovu vyhlásit vítězství a vyhnout se výtkám, že prohrál se soupeřem, který dává na obranu zlomek amerických peněz?

Snadnou odpověď Macgregor nemá. Očekává ale, že tentokrát USA nasadí všechno, co v tomto prostředí nasadit lze, včetně pozemních sil. K dispozici je odhadem 15 až 20 tisíc příslušníků lehké pěchoty, nejlepších vojáků a námořních pěšáků, připravených k výsadkům na pobřeží i ve vnitrozemí tam, kde by mohlo být jaderné zařízení. Počítá i s nasazením taktických jaderných zbraní, nejspíš proti hoře Pickaxe, i když si nemyslí, že by to mnoho změnilo. Washington podle něj nedokáže získat zpět strategickou iniciativu, protože Írán způsobem, jakým to zkouší, porazit nelze.

Přehrady jako cíl a odveta na infrastruktuře Zálivu

Macgregor o úvahách o útoku na íránské přehrady a o odvetě Íránu

klip od 23:18

Americký tisk přinesl zprávu, že se USA mohou zaměřit na íránské přehrady, protože podle expertů mají kvůli blízkosti raketových základen dvojí, tedy i vojenské využití. Íránský předseda parlamentu Ghalíbáf na to ironicky odpověděl, že Teherán bude stejnou logiku uplatňovat důsledně: každá přehrada, přístav či elektrárna v blízkosti americké nebo izraelské základny má podle toho také dvojí využití.

Macgregor radí brát vážně, co Íránci říkají. Ohlásili, že zaútočí na ropnou infrastrukturu, odsolovací zařízení a možná i přístavy na západním břehu Perského zálivu. Podpoří operace iráckých šíitských milic v Kuvajtu a samozřejmě i akce Húsíů. Ničení přehrad a zaplavování území je podle Macgregora jen dočasné opatření, které zásadně nic nemění. Američané to zkoušeli za druhé světové války a zaplavená území pak sami nedokázali překonat, takže to nakonec pomohlo německé obraně.

Írán podle něj nemá zájem o cokoli, co by vedlo k masovým civilním obětem. U Spojených států naopak nevidí, že by jim záleželo na tom, kolik desítek či stovek tisíc Íránců zabijí.

Skutečný cíl: zničit Írán stejně jako Rusko

Macgregor o cíli války s Íránem a srovnání s Ruskem

klip od 25:50

Jakého dosažitelného cíle chtějí zastánci dalšího bombardování vlastně dosáhnout? Macgregor připomíná, jak se cíle měnily. Nejdřív mělo bombardování vyvolat vnitřní nepokoje a povstání. Podle něj je vyzbrojily a zorganizovaly Mossad a CIA a režim je potlačil. Pak měla změna režimu uvolnit energii odpůrců Islámské republiky, kteří vyjdou do ulic. Také to selhalo. Teď jsou USA podle Macgregora pevně v táboře, který Izraelci definují jako zničení Íránu: zničit průmysl, energetickou soustavu, zásobování vodou a zemědělství. Nahlas to nikdo nepřizná, ale Trump to podle něj několikrát řekl: nespokojí se s 98procentním zničením Íránu, chce sto procent.

Stejný vzorec Macgregor vidí na Ukrajině. Nešlo o to pomoci Ukrajincům, Ukrajina byla jen nástrojem a základnou pro útok na Rusko. Cílem bylo zničit ruskou vojenskou sílu, ruskou ekonomiku a nakonec způsobit rozpad Ruska, svrhnout Putina, dosadit loutku ze Západu, vydrancovat ruské zdroje a nechat zemi v troskách. Všechno to selhalo. V Íránu se teď děje totéž: zničit režim, armádu i samotnou společnost a s pomocí Izraele získat kontrolu nad ropou v regionu.

Malé arabské státy jsou podle něj na cestě k zániku. Saúdská Arábie se rozpadá a Spojené arabské emiráty jsou vnímány jako spojenec Izraele a základna USA. Írán podle Macgregora zničí všechno na západním břehu Zálivu a pak se obrátí proti Izraeli, na což má ve svém arzenálu dost. Vyvstává tak otázka, jestli Izrael nepoužije jadernou zbraň. Pokud se k tomu rozhodne, Washingtonu se ptát nebude a udělá to proto, že bude mít pocit, že jinou volbu nemá. Obě strany vidí válku jako existenční. Pro Spojené státy je to přitom válka z vlastní volby.

Kurdové, Turci a Čína: mapa regionu se překreslí bez USA

Macgregor o budoucnosti Blízkého východu po válce

klip od 30:51

Proč zastánci války tlačí na její obnovení, když Írán otevřeně řekl, na co zaútočí, a ukázal, že to dokáže? Buď věří, že Írán to neudělá nebo že se mu dá ubránit, nebo jim nevadí, že celý Blízký východ shoří. Izrael by podle Macgregora zničení všech ostatních v regionu přijal. Dál se drží projektu Velkého Izraele a nečeká, že by se na tom zásadně něco změnilo, ani kdyby se premiérem stal Eisenkot. Změnit se může nanejvýš taktika.

V regionu ale působí i jiné síly. Kurdové, které USA a Izrael opakovaně štvaly proti Íránu, jsou v potížích. Írán zničil řadu jejich zařízení, letišť a pozic v severním Iráku v okolí Irbílu, a tak si rozmýšlejí, jestli se do útoku na Írán naplno zapojí. Turecko je zásadně proti vzniku kurdského státu, o kterém se dnes mluví víc než kdykoli za posledních deset let, a nebude jen přihlížet. S Izraelem už fakticky sousedí, protože Sýrie je z velké části tureckým satelitem.

Mapu regionu podle Macgregora nakonec překreslí Peršané, Turci, nebo oba, ale ne Spojené státy. Zničení amerických základen a pozic je mnohem větší, než vláda přiznává. USA nemají kapitál na obnovu a ukázaly, že své partnery neochrání. Až válka skončí, obrátí se Arabové, Turci i Íránci na Čínu. Ta v regionu nahradí Spojené státy. Rusko půjde s ní, ale kapitál má Čína, která dál buduje Novou hedvábnou stezku přes Střední Asii a Írán až do Afriky.

Útok na Krymský most nesl západní stopu

Macgregor o úderu na most přes Kerčský průliv

klip od 36:00

Ukrajina zasáhla Krymský most přes Kerčský průliv, který se dlouho snažila zničit. Úder shodil do průlivu 227 metrů dlouhý obloukový úsek silniční části a zablokoval i lodní dopravu. Prezident Zelenskyj se pochlubil, že Ukrajina Rusku opakovaně nabízela kroky k deeskalaci, Rusko každý den útočí na ukrajinskou infrastrukturu včetně mostů a válka se vždy vrátí tam, kde začala. Podle dostupných informací šlo o vyvrcholení týdnů příprav, během nichž Ukrajina vyřazovala radary. Na silniční část mířily drony, na železniční střely Neptun, upravené drony a střely Flamingo FP-5. Evropský zbrojní výrobce Destinus navíc oznámil, že most zasáhlo sedm jeho střel s plochou dráhou letu RUTA.

Macgregor pochybuje, že šlo o čistě ukrajinskou akci. Podle něj je to další operace britské MI6 a CIA. Zaměřovací data pocházejí ze západních satelitů a z průzkumných letů podél hranice od Finska po Černé moře. Zbraně ani hlavice nevznikly na Ukrajině. Rusové to vědí.

Evropské elity jsou podle něj na velmi vratké půdě. Německý kancléř Merz má podporu jen kolem 10 až 15 procent. Němci nechtějí sypat miliardy eur do války, kterou vede Ukrajina, a ptají se, co z toho mají. I proto sílí Alternativa pro Německo. Vytváření iluze ruské hrozby je pro evropské elity jen způsob, jak se udržet u moci, ale nevyjde. Bez masivních infuzí peněz a techniky ze Spojených států, Německa, Francie a Británie by na Ukrajině nefungovalo nic. Macgregora překvapuje, jak zdrženlivě Rusko postupuje. Co by udělaly Spojené státy, kdyby se proti nim válčilo z Mexika zbraněmi z Ruska, Číny nebo Evropy?

Putin bude na summitu tvrdý

Macgregor o setkání Putina s americkými vyjednavači a o summitu s Trumpem

klip od 42:20

Úder přišel ve chvíli, kdy se za pár dní mají sejít Putin, Trump a Si Ťin-pching. Na setkání Putina s americkými vyjednavači Witkoffem a Kushnerem podle Macgregora bylo z řeči těla jasně vidět, jak Rusy už jen zmínka o Zelenském dráždí. Ukrajinci podle něj bojují i proti vlastní vládě, která mladé muže násilím odvádí na frontu. Macgregora překvapilo, že Trump přiznal, že Ukrajina ztrácí 25 tisíc vojáků měsíčně. Podle něj to může být i blíž třiceti tisícům. Na ukrajinské straně navíc bojují tisíce žoldnéřů, které podle Macgregora verbují Mossad, CIA a MI6. Rusko naopak nikdy neztrácelo tolik vojáků, aby to jeho válečnou mašinerii zastavilo.

Na schůzce s Trumpem proto podle něj nebude žádné příjemné povídání. Putin v soukromí řekne, že pokud USA nechtějí brát ohled na ruské strategické zájmy, Rusko válku ukončí na vlastních podmínkách. Zároveň zopakuje, že Rusko je otevřené obchodu a nepovažuje Spojené státy za nepřítele. Nic víc, než čeho by se chtěli dočkat globalisté a neokonzervativci, z toho nevzejde. Nanejvýš další výměna zajatců, při níž Rusko pravidelně vydává tisíce Ukrajinců a dostává zpět jen stovky.

V Rusku podle Macgregora roste tlak udeřit naplno. Putin ale věří, že s trpělivostí přijde změna vlády v Evropě. Na změnu v Americe už nespoléhá, na tu v Německu ano. Francie se podle něj hospodářsky i finančně hroutí a brzy požádá Evropskou centrální banku o úvěr. Za tou fakticky stojí Německo, a pokud Berlín řekne, že další peníze nebudou, bude to konec Evropské unie.

Rusko odpovědělo údery na kyjevské mosty

Ruská odveta na mosty v Kyjevě

klip od 46:18

Ruská odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Hned v noci po útoku na Krymský most zasáhlo Rusko sedmi údery mosty v Kyjevě, tři na severním a čtyři na jižním. Mosty přes Dněpr nejsou jen spojnicí dvou částí města, vede po nich i přesun vojenského materiálu z jedné části země do druhé. Ukrajinci chtějí stavět pontonové mosty, které ale může vyřadit obyčejný dron.

Rusko podle Macgregora už přesvědčivě ukázalo, že dokáže na Ukrajině zničit cokoli, a to rychleji a důkladněji, než to zvládne Ukrajina. Pro Kyjev byl útok na most strategickým úspěchem, důkazem, že Ukrajina je stále silná a schopná. To je ale fikce. Kdo dnes sedí v Kremlu, je podle Macgregora pod větším tlakem než kdy dřív, aby vyrazil na západ a válku ukončil jednou provždy. Výsledek by byl ošklivý pro celý Západ.

Si Ťin-pching: nejdřív zastavte válku

Macgregor o postoji Číny vůči Trumpovi, o zlatu a jüanu

klip od 48:27

Si Ťin-pching podle Macgregora Trumpovi nemá co říct. V soukromí mu už opakovaně vzkázal: zastavte válku. To ale Trump nedokáže. Putin podle Macgregora chápe ještě lépe než Si, že Trump vlastní vládu ovládá jen formálně, a proto přijde další kolo nesmyslné války. Čína Trumpovi řekne, že mu nepomůže, dokud válku nezastaví. Až to udělá, je připravena obchodovat.

Nabídku, že Trump výměnou za spolupráci prodlouží celní příměří, které vyprší v lednu, Čína podle Macgregora odbude smíchem. Na clech jí nezáleží, dodavatelské řetězce se přesunuly a zboží proudí jinými směry. Čína má dnes víc zlata než kterákoli jiná země, a kolik přesně, nikdo neví. Centrální banky nakupují zlato při každém poklesu ceny, protože systém nekrytých měn se podle Macgregora chýlí ke konci. Výjimkou bude jüan, krytý zlatem. Čína se připravuje stát finančním centrem světa. Půjčují si u ní státy, které Číně věří a Spojeným státům už ne. Stačí jim ukázat na Írán a Rusko, kterým Západ zabavil peníze. Úroky jsou v Číně navíc nižší.

Spojené státy podle Macgregora strategicky prohrávají na všech frontách a Trump se svými stoupenci vytváří jen iluzi úspěchu. Fed nedokáže krotit inflaci ani držet úrokové sazby donekonečna nízko, výnosy dluhopisů rostou spolu s inflací. Putin i Si to vědí.

Ukrajina prý vyhrává. Jako Vietnam v roce 1968

Macgregor o tvrzeních, že Ukrajina má úspěšnou strategii

klip od 52:16

Proti ukončení války na Ukrajině působí i hlasy z okolí Trumpovy vlastní strany. Bývalý velvyslanec Volker tvrdí, že Ukrajina za poslední rok předvedla soudržnou a úspěšnou strategii: útočí na ruské finance, ukazuje Rusům, že se skutečně válčí, a ničí schopnost ruské armády doplňovat ztráty i její logistiku. Kdyby to Evropa podpořila, donutilo by to Putina k příměří. Senátor Wicker v Senátu dokonce citoval Trumpa, že Ukrajina má být v pozici, aby vybojovala zpět celé své území, a označil Putina za válečného zločince.

Macgregor to přirovnává k podzimu 1968, kdy generál Westmoreland objížděl Spojené státy a tvrdil, že Amerika ve Vietnamu obrátila kormidlo, porazila Vietkong a Jižní Vietnam se stane úspěšnou liberální demokracií. Pak přišla ofenziva Tet a všechno se zhroutilo. Lidé pochopili, že generál buď blouznil, nebo lhal, případně obojí. Volker podle Macgregora opakuje tytéž body jako Jack Keane, předseda sboru náčelníků štábů i ministr války. Budou je opakovat, dokud nepřijde jejich vlastní ofenziva Tet.

Ta může přijít třeba po 1. lednu. Macgregor očekává, že v příštím týdnu začne další nesmyslná letecká a raketová kampaň proti Íránu, nejspíš s pozemními silami na íránském území či na jeho okrajích, které budou hledat jaderné zbraně, ničit infrastrukturu nebo obsazovat ostrovy. Až USA utrpí těžké ztráty, prohlédne podle něj víc Američanů. Senátora Wickera Macgregor odbyl tím, že neví, o čem mluví. Takoví politici podle něj říkají, co chce slyšet jejich voličská základna, a k pochopení jejich výroků stačí podívat se, kdo je financuje.

Skutečnou změnu přinese až finanční krach

Macgregor o tom, co by mohlo vyvolat zásadní politickou změnu

klip od 58:53

Může být veřejnost jednou natolik znechucená, že vymete obě strany? Zásadní změnu podle Macgregora přinese až krach finančního systému. Francouzská revoluce začala, protože si lidé nemohli dovolit chléb, ale v pozadí byl i finanční kolaps spojený se zavedením nové měny. Až peníze v rukou lidí ztratí hodnotu, banky zavřou a lidé se nedostanou ke svým úsporám, přijde skutečná změna.

Zatím vlády obyvatelstvo uspávají kvantitativním uvolňováním a umělým stlačováním úrokových sazeb. Jednou to ale přestane fungovat. Vzorem toho, kam míří velká část Západu, je podle Macgregora Řecko. Desítky let se problémy zalepovaly penězi, a až to skončí, celá stavba se zhroutí. Bude to horší než za Velké hospodářské krize, protože stát dnes tvoří mnohem větší část ekonomiky a lidé jsou na něm mnohem závislejší. Totéž podle Macgregora říkají i Ray Dalio a Luke Gromen.

Co přijde potom, předpovídat nechce. Je třeba se připravit na nejhorší. Jisté je jen jedno: až se Spojené státy ponoří do vlastních problémů, stáhnou se ze světa a všechno to drama v zahraničí skončí, protože na Ukrajině nikdy žádný životní strategický zájem neměly. Dolar a euro jsou ale nerozlučně propojené, a co zasáhne Ameriku, zasáhne i Evropu.

Závěr

Podle Douglase Macgregora se Spojené státy chystají k dalšímu kolu války s Íránem, protože se nedokážou smířit s koncem své nadvlády. Výsledek bude stejný jako na Ukrajině: strategický cíl se nenaplní a uvolněné místo zaujmou jiní, na Blízkém východě především Čína. Írán i Rusko podle něj vyhrávají, Si Ťin-pching i Putin to vědí a summit s Trumpem nic nezmění. Skutečný obrat přinese až finanční krach, který zasáhne Ameriku i Evropu.