Textovky ze služebního telefonu Anthonyho Fauciho, sázkové trhy, které poprvé posunuly do čela demokratické nominace newyorskou demokratku, ukrajinské drony rozebírající americkou obrněnou brigádu ve cvičení v Německu a prezident Spojených států, který se z Air Force One vytratil v cateringovém autě. Čtyři na první pohled nesouvisející příběhy jednoho týdne spojuje stejná otázka: co dnes ještě spolehlivě funguje z toho, na co západní svět dlouho spoléhal – od důvěry ve zdravotní autority po převahu nejdražší armády světa.
Fauci soukromě váhal, veřejně uklidňoval
Republikánští senátoři Ron Johnson a Rand Paul zveřejnili první část textových zpráv ze služebního telefonu Anthonyho Fauciho. Ministerstvo zdravotnictví jich předalo zhruba 34 tisíc spolu s pěti stovkami hlasových zpráv, veřejná je zatím necelá dvanáctka.
Klíčová je konverzace z ledna 2021. Fauci v ní tehdejší ředitelce CDC Rochelle Walenské a nastupujícímu hlavnímu lékaři Viveku Murthymu napsal, že silná imunitní reakce a horečka po druhé dávce mRNA vakcíny by teoreticky mohly souviset s potratem v prvním trimestru. Murthy v téže výměně zmínil obavu z vlivu na vyvíjející se plod i to, že Světová zdravotnická organizace tehdy těhotným ženám jednu z vakcín nedoporučovala.
O několik dní později Fauci veřejně a opakovaně prohlásil, že u těhotných žen se neobjevily žádné varovné signály, a uzavřel to větou, že očkování je pro ně jednoznačně doporučené. O soukromě zvažované možnosti potratu se veřejně nezmínil.
Ředitel Národních ústavů zdraví Jay Bhattacharya označil rozpor mezi soukromou opatrností a veřejnou jistotou za šokující – u nového přípravku podle něj měla u těhotných platit zvýšená obezřetnost. Investor Bill Ackman na zveřejněné zprávy zareagoval sdělením, že s manželkou prošli během covidu sedmi potraty při pokusech o druhé dítě, než jim vypršel čas.
Textovky přitom nedokládají, že by Fauci dospěl k závěru o příčinné souvislosti mezi vakcínou a potraty; pozdější rozsáhlá data zvýšené riziko nepotvrdila. Jádro sporu je jinde a je vážnější než jedna vakcína: úřad, který navenek vystupoval s absolutní jistotou, si interně připouštěl nejistotu – a rozhodnutí, která na základě té jistoty dělaly konkrétní rodiny, už zpětně vzít nelze. Odtud i tlak na osobní odpovědnost, který komplikuje preventivní prezidentská milost udělená ještě před jakýmkoli obviněním.
Sázkové trhy poprvé postavily AOC před Newsoma
Na trzích predikcí se poprvé dostala newyorská demokratka Alexandria Ocasio-Cortezová před kalifornského guvernéra Gavina Newsoma jako favoritka demokratické nominace pro rok 2028. Objem vsazených peněz jde do stovek milionů dolarů, náskok je ale těsný a mezi jednotlivými trhy se liší – jde spíš o překlopení trendu než o hotovou věc.
Za obratem stojí Newsomův vlastní manévr. Poté co stranické primárky vynesly nahoru řadu socialistických kandidátů, přihlásil se koncem června k celostátní dani pro miliardáře, přestože obdobnou daň v Kalifornii odmítal s odůvodněním, že by bohatí ze státu odešli. Logika „na úrovni státu ne, celostátně ano" mu ale nepřinesla nové voliče. Kdo se sune doleva za soupeřem, potvrzuje jen to, že soupeř udává směr.
Tradiční průzkumy zatím ukazují jiný obrázek – v šetření mezi dvěma tisíci pravděpodobných demokratických voličů vedla Kamala Harrisová s třiceti procenty před Newsomem se třinácti a Ocasio-Cortezovou s deseti. Rozpor mezi klasickým dotazováním a trhy, kde lidé riskují vlastní peníze, přitom sílí; telefonáty a dotazníky se dovolávají čím dál obtížněji a trhy reagují dřív.
V porovnání obou politiků vychází Ocasio-Cortezová výrazně lépe v oblíbenosti, v respektu i v tom, nakolik se jí političtí soupeři bojí. Slabina je jediná, zato zásadní: schopnost obstát v přímé debatě. Právě tam se rozhodne, jestli náskok ze sázkových trhů vydrží do primárek – a to je disciplína, která se dá natrénovat jen s lidmi z opačného tábora, ne s vlastními příznivci.
Ukrajinské drony rozebraly americkou obrněnou brigádu
Na cvičení Combined Resolve v Německu se americké jednotky utkaly s ukrajinskými operátory dronů. Dopadlo to špatně pro Američany. Zhruba 3500 vojáků, převážně ze 3. obrněné brigády 1. jízdní divize z Fort Hoodu, útočilo na pozici hájenou silami posílenými Ukrajinci ze 412. pluku bezpilotních systémů, známého jako Nemesis.
Průzkumné drony si těžkou techniku našly podle prachu, který za sebou zvedala. Následovaly shozy munice a útočné drony s přímým přenosem obrazu, které ničily vozidla tak rychle, že je museli do cvičení opakovaně vracet, aby vůbec mohlo pokračovat. Během dvou týdnů se Američané zlepšili – naučili se rozptylovat, maskovat a používat elektronický boj. Podobnou zkušenost si z podobných cvičení odnesly i britské a švédské jednotky.
Poselství je nepříjemné a míří daleko za jedno cvičiště. Obří letadlové lodě chráněné jadernými ponorkami a křižníky jsou nástrojem předchozí éry války. Nová éra vypadá jinak: laciné autonomní stroje, které se dají vyrábět po tisících, proti kterým je těžké se skrýt a proti nimž nepomůže ani nálet bombardérů z velké výšky. Vietnam naučil americkou armádu partyzánskou válku, Mogadišo boj ve městě – tohle je další takový účet, který přišel dřív, než se stihl zaplatit.
Zelenskyj chce desetinu amerických patriotů
Ve stejném týdnu zaznělo z Kyjeva čitelné číslo. Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN uvedl, že pokud by Spojené státy Ukrajině prodaly pět procent svých zásob raket, přečká zimu a zachrání lidské životy; při deseti procentech by podle něj zničila veškeré ruské balistické střely. Aktuálně má Ukrajina zhruba procento potřebných protiraketových střel.
Pozadí té žádosti je tvrdé: v červenci zachytila ukrajinská obrana jen 29 ze 195 vypuštěných ruských balistických raket a byl to pro civilisty nejsmrtelnější měsíc od roku 2022. Zásoby přitom docházejí i Američanům – válka s Íránem je vyčerpala a americká výroba se podle údajů z jara pohybuje kolem 60 až 65 raket Patriot měsíčně. Prezident Donald Trump na začátku srpna otevřeně řekl, že rakety potřebují i Spojené státy.
Odtud plyne past, ze které nevede pohodlná cesta. Dodávka, která by Rusku odebrala balistickou kartu, by v Moskvě byla čtena jako přímý vstup do války, ne jako obchod. Rusku dochází vojáci, Ukrajině protivzdušná obrana, Spojeným státům munice – a nikdo z aktérů není se svou pozicí spokojený. Zatímco se pozornost světa přesunula na Blízký východ, nejničivější válka v Evropě od druhé světové běží dál a nic se nepohnulo ani po setkání obou prezidentů na Aljašce.
Prezident se z Air Force One vytratil v cateringovém autě
Historka, která zní jako scénář, ale potvrdil ji sám aktér. Donald Trump kvůli íránské hrozbě opustil v Turecku Air Force One v autě určeném pro rozvoz jídla a pokračoval jiným, menším letounem. Původní stroj letěl dál jako návnada – s posádkou, doprovodem i novináři, kteří byli přesvědčeni, že prezident je na palubě.
Na dotaz na svůj přesun prezident odpověděl, že o takových věcech rozhoduje tajná služba a armáda, on se řídí jejich pokyny, a že o hrozbě se moc nevyptával, protože výhrůžek dostává mnoho. Nezvyklé to není: obdobný manévr s výměnou letadla se v minulosti odehrál i při cestě jiného amerického prezidenta do Pákistánu.
Íránská hrozba přitom není šifrovaná. V zemi visí plakáty otevřeně slibující Trumpovu smrt – po americkém zabití nejvyššího vůdce a dříve generála Solejmáního. Když někdo takhle jasně říká, kým je, nemá smysl to přebíjet výkladem. Ostatně baterie Patriot rozestavěné u golfového hřiště v New Jersey mluví za sebe: každý z těch hranatých kontejnerů skrývá čtyři až osm raket, které mají srazit, co přilétá.
Závěr
Čtyři různé příběhy, jedna společná linka. Zdravotní autorita, která navenek nepřipustila to, co si interně psala. Armáda, jejíž nejdražší technika prohrává s dronem za pár tisíc dolarů. Protivzdušná obrana, které se nedostává na obou stranách Atlantiku. A prezident, který se musí ze svého letadla vytratit v autě s jídlem. Instituce, na které se dlouho spoléhalo bez přemýšlení, dnes musí svou spolehlivost dokazovat znovu – a v každém z těch případů se ukazuje, že rozdíl mezi tím, co se říká navenek, a tím, co platí uvnitř, je ta nejdražší položka.
