Česká a slovenská vláda se v úterý sešly ke společnému jednání a premiéři Andrej Babiš a Robert Fico po něm na tiskové konferenci odmítli, aby Evropa jen platila válku na Ukrajině a u mírových jednání chyběla. Fico oznámil, že Slovensko se na další půjčce 70 miliard eur pro Ukrajinu nebude podílet, a za vyjednavače Evropské unie navrhl Maroše Šefčoviče. Babiš rozeslal evropským lídrům dva dopisy: o mandátu EU pro mírová jednání a o novém posouzení emisních povolenek ETS2.
Společná jednání vlád mají pokračovat
Slovenský premiér Robert Fico označil společné jednání za vynikající. Na zasedání obou vlád vystoupilo 32 ministrů a státních tajemníků a probrali celou agendu svých resortů. Společných témat je podle něj mnoho a obě strany se chtějí jedna od druhé učit. Český premiér se zajímal o výstavbu slovenských nemocnic v Prešově, Martině, Banské Bystrici a dalších městech, česká vláda zase Slovensku nabízí spolupráci ve výzkumu a vývoji. Formát bude pokračovat a příští společné jednání se má konat v Česku, podle Fica co nejdřív.
Fico se také rád připojil k Babišovu dopisu o emisních povolenkách ETS2. Zdražovat lidem v této době dopravu a bydlení je podle něj nepřijatelné.
Babiš: Evropa nesmí čekat za dveřmi mírových jednání
Andrej Babiš poděkoval za konkrétní a pracovní jednání. Během něj si dělal poznámky a ministrům rovnou ukládal, co mají ještě zjistit. Nejdůležitější je teď podle něj dění v Evropské unii. Ráno poslal dopis všem evropským lídrům, předsedovi Evropské rady Costovi i předsedkyni Evropské komise a podpořil v něm dopis italské premiérky Giorgie Meloniové z 5. listopadu o fungování Evropské rady.
Česko v dopise podporuje požadavek, aby se Evropská rada dohodla na jasném a silném politickém mandátu, který Unii zajistí skutečné zastoupení při mírových jednáních a schopnost ovlivnit jejich výsledek. „Není možné, aby v Abú Zabí jednali všichni a my jsme někde za dveřmi,“ řekl Babiš. Evropa musí být politickým aktérem, který k ukončení konfliktu aktivně přispívá, ne jen plátcem jeho důsledků. Válka má podle něj na Evropu největší dopad a rozhoduje se přitom o ní bez ní.
Dopis proti ETS2: nejdřív nové posouzení dopadů
Druhý dopis se týká emisních povolenek ETS2. Babiš o jeho podporu požádal všechny premiéry visegrádské čtyřky. Fico už souhlasil, Babiš doufá, že se připojí i polský a maďarský premiér. Česko v dopise požaduje nové komplexní posouzení dopadů ETS2, protože ekonomická situace je dnes zásadně jiná než v roce 2021. Vyhodnotit se mají dopady na inflaci, ceny energií, domácnosti, podniky a konkurenceschopnost EU. ETS2 podle dopisu nesmí ohrozit životní úroveň občanů ani ekonomiku, jeho zavedení může přinést dodatečné náklady v řádu desítek miliard eur a poškodit zaměstnanost i investice. Analýzy chce Česko vidět do konce roku 2026, ještě před první aukcí povolenek v lednu 2027.
Babiš připomněl, že podle odhadu Evropské komise z července 2020 měly stávající povolenky ETS1 v roce 2030 stát zhruba 26,5 eura, dnes stojí 89. Povolenky podle něj ničí český i evropský průmysl a ETS2 bude ničit životní úroveň lidí. Na neformální Evropské radě ve čtvrtek a v pátek měla být hlavním tématem umělá inteligence, Meloniová ale žádá, aby se lídři konečně bavili o tom, jak válku ukončit. Že to nejde, Babiš zásadně odmítá. Válku je podle něj nutné ukončit i proto, že ji Evropa financuje, a pak přijít s Marshallovým plánem na obnovu zničené Ukrajiny.
Summit V4 a izraelská protivzdušná obrana
Na Slovensko se premiéři vrátí 23. listopadu na summit visegrádské čtyřky. Babiš poděkoval Slovensku za předsednictví, které podle něj vede skvěle. Region má podle něj svá specifika, například těžký průmysl, a bude získávat další spojence ve skupinách přátel koheze a přátel konkurenceschopnosti. V4 podle něj funguje velmi dobře.
Z dvoustranných témat Babiše zaujalo, že se od slovenského ministra obrany Kaliňáka dozvěděl o nákupu protivzdušných systémů v Izraeli. Přesně to chce i Česko a podle Babiše na to minulá vláda zapomněla. V pondělí ráno proto letí do Izraele čtyři čeští ministři. Babiš s Kaliňákem mluvil i o tom, se kterou firmou Slovensko jednalo. Česko jedná se stejnou.
Fico navrhuje za vyjednavače Maroše Šefčoviče
Fico připojil vlastní prohlášení, které podle svých slov říká poprvé a předem ho s Babišem neprobíral. Evropská unie podle něj neumí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, a proto je povinností najít někoho, kdo dokáže její postoje tlumočit. Takového člověka podle Fica Slovensko má: Maroše Šefčoviče, který v Evropské komisi prokázal obrovské schopnosti při jednáních s Čínou a má velké renomé v Evropě i ve světě.
Není přijatelné, aby Evropa platila účty a u jednacího stolu nebyla, aby někdo nakupoval zbraně a Evropa je platila, zatímco každý měsíc zemře nebo je zraněno 50 000 lidí. Slovenská vláda měla před pár dny společné jednání s ukrajinskou vládou. Fico z kuchyně jednání nevynáší, ale z rozhovoru s ukrajinským premiérem byl podle svých slov doslova šokován.
Fico: Slovensko na půjčku 70 miliard nepřispěje
Fico čekal i otázku na to, co od Slovenska chce německý kancléř Merz. Slovensko je podle něj suverénní členský stát a vydírat se nenechá. Merz prý dobře ví, že Fico už vetoval povinné migrační kvóty, a kdo si myslí, že nedokáže vetovat rozpočet Unie, velmi se mýlí. Německo je velká země, ale Slovensko je rovnoprávný člen.
Slovenská vláda další dar pro Ukrajinu nepodpoří. Půjčka 90 miliard eur, kterou EU už schválila, je podle Fica ve skutečnosti dar a nikdy nebude splacena. Další požadavek na 70 miliard Slovensko odmítlo hned na prvním jednání a podobný názor měly tři nebo čtyři další země. Každá vláda si podle něj udělá vlastní stanovisko, Slovensko ale součástí půjčky nebude. Pokud Merz pohrozí, že zablokuje rozpočet Unie, má Fico stejné právo veta. Merzovo vystoupení označil za nenáležité.
Rozpočet EU: koheze, zemědělství a peníze pro Ukrajinu
Redaktor Slovenské televize se ptal, jak chce Slovensko v jednání o příštím rozpočtu EU uhájit peníze pro zemědělce a regiony a zároveň odmítat další zadlužování kvůli Ukrajině, když čistí plátci chtějí rozpočet zmenšit. Podle Fica je hlavně nutné oddělit půjčku pro Ukrajinu od tvorby evropského rozpočtu. V rozpočtu na roky 2028 až 2034 je přímo počítáno se 100 miliardami eur pro Ukrajinu. Slovensko bojuje o obálku pro kohezi, tedy pro vyrovnávání regionálních rozdílů, a o společnou zemědělskou politiku. Slovenské, východoněmecké i české zemědělství stojí na velkých farmách a nápady na povinné zastropování plateb by podle Fica znamenaly rozpad slovenského zemědělství.
Fico chápe, že Merz, Macron a další jsou doma pod tlakem a chtějí do společného rozpočtu dávat méně. Kompromis podle něj vzniknout musí a je připraven o něm jednat, ale válkou na Ukrajině ho nikdo vydírat nebude. Válka podle něj někomu vyhovuje kvůli penězům a vlivu. Pokud Německo zablokuje rozpočet, protože chce, aby všichni podepsali půjčku 70 miliard, zablokuje ho Fico také. Slovensko je malá země s malým premiérem, ale ustupovat nebude. Využije mechanismus, který umožní ostatním půjčku poskytnout bez jeho účasti: když Německo, Francie a další mají peněz dost, ať je dají.
Babiš: rabat čistých plátců a síla V4
Babiš se k otázce přidal, i když bylo řečeno, že se premiéři nebudou komentovat navzájem. Evropský rozpočet v roce 2020 sám úspěšně vyjednával. Navrhovaný rozpočet je podle něj o 400 miliard eur nižší než ten současný. Čistí plátci nejdřív dostávají rabat ve výši 9,7 miliardy eur, který je dědictvím Margaret Thatcherové a podle Babiše jim nepatří a měl být zrušen. Komise navíc chce, aby obálka pro členské státy byla menší a více peněz šlo přes centrální programy, které vyhrávají hlavně zakládající státy. Mluvit by se podle něj mělo i o dividendách, které z Česka, Slovenska a celé V4 tečou do Německa. Pro Německo je přitom V4 nejdůležitějším obchodním partnerem.
Na neformální Evropské radě v Dublinu by se lídři podle Babiše měli bavit otevřeně a konečně se domluvit, co udělají pro konec války. Nechce, aby jedno téma trvalo dvě hodiny a podstatné věci se na stůl nedostaly. V4 má 65 milionů obyvatel a je po Německu, Francii a Itálii třetí nebo čtvrtou největší silou. Přináší jasné návrhy, jak zachránit evropský průmysl a nezdražovat lidem život. ETS2 podle Babiše znamená menší kapacitu rafinérií, Francii už dnes na čerpacích stanicích chybí palivo. Jediné rychlé řešení vidí v úpravě ETS1 pro tento region a v odkladu ETS2. Když byla předsedkyně Komise poprvé zvolena, jela nejdřív do Paříže, ale pak přijela za V4, protože tento region je podle Babiše nejbezpečnější v Evropě a má největší perspektivu.
Spor s Berlínem? Podle Babiše žádný není
Redaktor České televize se ptal, jestli český premiér také jednoznačně odmítá podílet se na splácení úvěru Ukrajině a jestli neriskuje otevřený spor s Berlínem. Babiš odpověděl, že žádný diplomatický spor není. V únoru byl v Berlíně a obě země se domluvily na spolupráci na energetických dálnicích. Doufá, že Němci postaví 20 kilometrů dálnice od hranic k A93, až Česko dostaví úsek u Karlových Varů. Česko podle něj není v podřízené pozici a jeho hlas na Evropské radě váží stejně jako hlas kancléře Merze.
Ručit za půjčky pro Ukrajinu Babiš už jednou odmítl. Ukrajina podle něj od začátku konfliktu dostala přímo a bilaterálně 520 miliard eur a v návrhu rozpočtu EU má dalších 100 miliard, proto nerozumí, proč by někdo kvůli ní blokoval rozpočet. Do rozpočtu by tyto peníze podle něj vůbec patřit neměly. Česko na rozdíl od Slovenska závěry Evropské rady respektovalo, ale ručení odmítlo. Nevidí smysl v tom, aby Evropa jen prodlužovala válku a rozhodovali za ni Američané, když ji platí a nejvíc dopadá právě na ni. Doufá, že předseda Evropské rady Costa téma v Dublinu otevře.
Fico: ani euro na půjčku, pomoc ano
Fico se k otázce vrátil přirovnáním k filmu Láska nebeská, ve kterém se britský premiér na tiskové konferenci postaví americkému prezidentovi. Z otázky i z rétoriky v Evropě cítí, že když velcí Němci něco řeknou, všichni se hned leknou. Slovensko se podle něj bát nebude. Premiérem je čtrnáctým rokem a bojuje za suverenitu svého státu. Připomněl první telefonát s Merzem, který na něj křičel, co si to dovoluje, když Slovensko kvůli svým zájmům blokovalo sankce proti Rusku, a že Slovensku zastaví všechny peníze. „Mám stejné kosti, stejnou krev a stejné svalstvo jako on z velké země,“ řekl Fico.
Na půjčku pro Ukrajinu nedá Slovensko ani euro. Pomáhat ale chce: nabízí odminovací stroje, propojení energetických sítí mezi Veľkými Kapušany a Mukačevem, generátory na zimu i techniku na odklízení trosek po bombardování. Fico lituje, co se na Ukrajině děje, nemůže ale přijmout, že podstatné části ukrajinské politické reprezentace podle něj válka vyhovuje. Co říká Merz, je mu z hlediska slovenských národních zájmů úplně jedno. Kromě 100 miliard v rozpočtu Unie se teď žádá dalších 70 miliard, dvě třetiny na zbraně a třetina na chod státu. Evropa podle něj Ukrajině platí zbraně, důchody i platy ve státní správě.
Babiš upřesnil, že první vicepremiér Karel Havlíček odjíždí hned po setkání na Ukrajinu s padesáti českými firmami a sám se ve čtvrtek v Dublinu setká se Zelenským. Česko s Ukrajinou komunikuje, slovenská vláda s ní má dokonce společné zasedání. Konflikt je ale podle Babiše potřeba ukončit, aby další peníze mohly jít na lepší život lidí.
Kdo má za Evropu vyjednávat
Redaktor televize T3 se ptal, co si premiéři myslí o Šefčovičovi, když zahraniční média jako možného vyjednavače zmiňovala i Petra Pavla. Fico by byl nadšený, kdyby to byl český prezident, a rád i za kohokoli jiného. Unie si ale musí říct, že u stolu sedět chce, jinak je to trapné. Na Ukrajinu podle něj už šlo kolem 520 miliard eur a Evropa je přitom podle něj jen na placení účtů. Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová podle něj vyjednávat nebude a tato funkce je dnes bez vlivu.
Fico připomněl, že každý měsíc na frontě zemře nebo je těžce zraněno 50 000 lidí. Válka může skončit i tak, že zbloudilý dron dopadne na obytný dům v zemi NATO a vznikne z toho třetí světová válka. Upozorňovat na to bude podle svých slov od rána do večera. Když v Novákách vybuchla továrna, viděl na vlastní oči, co dokáže munice: kusy betonu o váze 500 kilogramů létaly jako tenisové míčky. Na válku nedá Slovensko ani cent, s podporou pro děti, generátory nebo odminováním ale pomůže. Babišovi poděkoval za tlak, který vyvíjí v otázce cen energií, a za snahu, aby Unie k mírovým jednáním přispěla. Dávat 100 miliard, chtít dalších 70 a přitom při amerických jednáních posílat Ukrajině zbraně, které Evropa platí, je podle Fica mimo realitu.
Babiš: Šefčovič je skvělý, rozhodnout má ale Evropská rada
Babiš Šefčoviče ocenil. Je eurokomisařem šestnáct let a místopředsedou Komise. Podle Babiše přesvědčil Čínu, aby místo téměř 800 000 aut, která do Evropy dováží, a 1,2 milionu v příštím roce snížila počet na 350 000. Vyjednal také sedm položek, které Čína bude nakupovat bez cla, mezi nimi automobilový průmysl, což je příležitost pro Česko i Slovensko. Vyjednal i dobré dohody s Indií a Mercosurem.
Ve vyjednávacím týmu by ale podle Babiše měli být členové Evropské rady, případně její předseda Costa. Když s Putinem telefonovali norský premiér a finský prezident, reakce ostatních lídrů nebyla vůbec pozitivní. Evropská rada rozhoduje o penězích, a proto by měla rozhodnout i o tom, kdo bude vyjednávat. Takhle pokračovat a jen schvalovat půjčky bez účasti na jednáních je podle Babiše nepřijatelné. Doufá v posun v Dublinu a V4 se tam bude koordinovat.
Co přinesla společná jednání vlád
Redaktorka CNN Prima News se ptala, co za sedm měsíců od memoranda o prohloubené spolupráci lidé z jednání obou vlád pocítili a kdy bude další. Babiš odpověděl, že vláda plní programové prohlášení a Česko má třetí nejnižší inflaci v Evropě, i když Česká národní banka podle něj z nepochopitelných důvodů drží základní sazbu na čtyřech procentech, zatímco Evropská centrální banka výrazně níž. Proto jsou na Slovensku hypotéky levnější. Lidé podle něj pocítili zlevnění elektřiny a zastropování cen pohonných hmot, díky kterému šetří až deset korun na litru nafty i benzinu.
Vlády si vyměňují informace. Slovensko má například regulované ceny energií s kompenzacemi až 90 procent a Karel Havlíček dostal za úkol zjistit podrobnosti. Řeč byla o eurofondech, o slovenské digitální dani a hazardu, o rozpočtu, o protivzdušné obraně, spolupráci v umělé inteligenci i o vodních dílech. Česko není v eurozóně a podle Babiše má jeden z nejnižších deficitů i nižší zadlužení v Unii. Jednání probíhalo tak, že každý ministr krátce shrnul, co se svým protějškem probral, a Babiš je požádal o doplnění věcí, které českou vládu zajímají.
Fico děkuje za ochranu slovenského nebe
Fico vztahy obou zemí přirovnal k půjčce vzájemné důvěry. Oficiálně poděkoval české vládě za pomoc s ochranou vzdušného prostoru. Poté co Slovensko darovalo Ukrajině stíhačky MiG a systém S-300, zůstal jeho vzdušný prostor několik let nechráněný, a Česko spolu s Maďarskem a Polskem ho pomáhalo hlídat. Dnes je to podle Fica vyřešené: Slovensko koupilo stíhačky ze Spojených států a má radarové systémy, o které se dnes zajímal i Babiš. Osobní vztah s českým premiérem označil za vynikající, problémy se podle něj řeší úplně jinak, když si politici mohou zavolat nebo si sednout odděleně. Dnešní zasedání nazval společnou, lidskou, československou vládou.
Babiš k poplatkům za slovenskou televizi
Babiš na závěr doplnil, že ministr Klempíř dostal za úkol zjistit, jak to bylo na Slovensku s poplatky za veřejnoprávní televizi. Poplatky tam podle Babiše zrušil Heger, kterého označil za kamaráda české opozice, takže tvrzení, že je rušil Fico, je lež. Na Slovensku navíc dříve ředitele televize volil parlament, což v Česku nikdy nebylo. Celou aféru kolem poplatků jako ohrožení demokracie označil za vymyšlenou. Česká vláda má podle něj systém s radou a do televize nikdy nezasahovala. Strašení Slovenskem a jeho premiérem podle Babiše vůbec není na místě.
Závěr
Oba premiéři chtějí, aby Evropská unie seděla u jednání o konci války na Ukrajině, a ne ji jen financovala. Liší se v tom, jak daleko jdou: Slovensko odmítá na novou půjčku dát ani euro a pohrozilo vetem rozpočtu, Česko závěry Evropské rady respektuje, ale ručit za půjčky nebude. Společně tlačí na odklad ETS2 a obě vlády se mají brzy sejít znovu, tentokrát v Česku.
