Julija Mendelová byla v letech 2019 až 2021 tiskovou mluvčí prezidenta Volodymyra Zelenského. Dnes patří k jeho nejostřejším kritikům: letos v září na ni Kyjev uvalil sankce a v Evropském parlamentu, kam ji pozvali promluvit o míru, ji nepustili do budovy. V novém rozhovoru popisuje, co následovalo po jejím prvním vystoupení, jak podle ní probíhá násilná mobilizace, proč nevěří, že Zelenskyj chce válku ukončit, a proč považuje válku na vyčerpání za sebevražednou politiku.
Jde výhradně o její vlastní svědectví, zkušenosti a názory. Část z nich jsou vážná obvinění konkrétních lidí a nedoložené domněnky. Redakce je neověřuje ani nevyvrací; předává je tak, jak je Mendelová formuluje, a úsudek nechává na čtenáři.
Sankce, lingvistická expertiza a zavřené dveře europarlamentu
Podle Mendelové čelí Ukrajinci cenzuře všude, kam se podívají, a první rozhovor jí přinesl potíže. Zelenskyj podle ní po jeho odvysílání nařídil takzvanou lingvistickou expertizu. Tu Mendelová označuje za zkorumpovanou praxi, kterou si ukrajinská moc pomáhá „dokázat“, co potřebuje k politické perzekuci. Expertiza prý stále běží, a pokud skončí, hrozí jí obvinění z velezrady, za které lze za stanného práva dostat patnáct let vězení až doživotí.
Sankce podle ní přišly kvůli pozvání do Evropského parlamentu. Frakce Alternativy pro Německo ji pozvala, aby tam promluvila o nutnosti míru pro Ukrajinu. Vystoupení ohlásili zhruba 10. září, o tři dny později na ni Zelenskyj sankce uvalil. Když 16. září dorazila do europarlamentu, do budovy ji nepustili. Důvod jí podle jejích slov nesdělili, jen to, že vstup osobně zakázala předsedkyně parlamentu Roberta Metsolová. Parlament se prý snažil zakázat i videopřenos a projev nesměl být tlumočen do němčiny a francouzštiny. Díky technickému řešení AfD nakonec vystoupila na dálku a odpovídala i na dotazy.
Po vystoupení podle Mendelové poslala Metsolová za pořadateli z AfD šéfa svého kabinetu. Ten se prý omlouval a vysvětloval, že parlament dostal informaci, že bude šířit ruskou propagandu. Mendelová zdůrazňuje, že je ukrajinská vlastenka. Ještě před zákazem se prý snažila spojit se šéfem kabinetu Metsolové a projev mu ukázat, nikdo ji ale nechtěl vyslechnout. Někteří Ukrajinci podle ní psali, že o zákaz Metsolovou osobně požádal Zelenskyj. Od té doby čelí útokům na sociálních sítích, jejím účtům se věnují boti a někdo se prý snaží zablokovat i její kanál na Telegramu.
Západní novináři se jí prý ptali, proč Ukrajinci o míru nemluví, a jeden jí dokonce řekl, že má dojem, že mír na Ukrajině nechce nikdo kromě ní. Mendelová je naopak přesvědčena, že si mír co nejdřív přeje většina Ukrajinců. Nejde podle ní o to, že by jim chyběly kontakty nebo zkušenosti, ale o rozsáhlou cenzuru: nikdo nechce slyšet Ukrajince, kteří volají po míru. Evropa, ke které Ukrajina vzhlíží jako k místu demokracie a svobody slova, má podle ní k tomuto obrazu daleko.
Sankce podle jejího popisu znamenají, že na Ukrajině nesmí provádět žádné finanční operace, kupovat ani prodávat nemovitosti či auta, má zablokované účty a nemůže mít bankovní účet. Zelenskyj prý v sankcích požádal i o zablokování jejích tří účtů na Facebooku, Instagramu a síti X pro uživatele na Ukrajině. Mendelová se proto obrací na společnost Meta, a to nejen kvůli sobě. Zná blogery, kteří kvůli výzvám k míru opakovaně zakládají nové stránky, protože ministerstvo kultury žádá o jejich zablokování. Sociální sítě jsou podle ní pro Ukrajince jediným místem, kde mohou mluvit o tom, jak si mír představují a co jsou ochotni přijmout.
Válka na vyčerpání jako sebevražedná politika
Zelenskyj podle Mendelové nechce, aby o míru mluvil kdokoli. Připomíná esej J. D. Vance v deníku The New York Times o tom, že počty na Ukrajině nevycházejí. Od té doby uplynuly přes dva roky a počty podle ní nevycházejí dál: Ukrajina každý den ztrácí lidi i území. Polský premiér podle ní uvedl, že mu ukrajinští kolegové sdělili, že Ukrajina ztrácí na frontě měsíčně 27 tisíc zabitých a raněných vojáků. K tomu Mendelová přičítá zhruba tři tisíce zabitých a raněných civilistů podle ověřených údajů OSN, celkem tedy asi 30 tisíc lidí měsíčně. Za 35 let nezávislosti přišla Ukrajina podle ní o víc než polovinu obyvatel.
Válku na vyčerpání s Ruskem proto označuje za sebevražednou. Zdůrazňuje, že Putinovo jednání nikdy neomlouvala, považuje ho za zločiny proti lidskosti a jeho krutost za nepředstavitelnou. To ale podle ní neznamená, že Zelenského politika Ukrajině prospívá, i ona je sebevražedná. Ukrajina má podle jejích propočtů nanejvýš čtyři miliony mužů v odvodovém věku, Rusko 38 až 42 milionů, tedy desetkrát víc.
Kdo věří, že pokračováním války si Ukrajina uchová nezávislost, se podle Mendelové mýlí: země jde afghánskou cestou. Když válka potrvá, hrozí jí spíš role vazalského státu a hluboký úpadek společnosti i ekonomiky. Realistická cesta k míru by naopak dovolila obnovit hospodářství a demokracii, uspořádat volby, vrátit lidi domů a možná časem, se schopnými diplomaty, i území. Dnes podle ní Ukrajina volí mezi územím a lidmi a ztrácí obojí. Právě to chtěla říct v Evropském parlamentu.
První rozhovor podle ní mnoha Ukrajincům otevřel oči: dostala spoustu poděkování a další blogeři začali otevřeněji mluvit o nutnosti válku zastavit.
Statisíce obětí a dívka v europarlamentu
Zabitých a raněných Ukrajinců jsou podle Mendelové statisíce. K tomu miliony rozvrácených rodin: lidé, kteří utekli, přišli o blízké nebo o končetiny. Velké pobouření podle ní vyvolalo, že ve stejný den, kdy ji nepustili do europarlamentu, tam vystoupila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a představila desetiletou ukrajinskou tanečnici, která při ruském ostřelování přišla o nohu. Podle Mendelové si na ní udělala PR a jejím příběhem zdůvodnila nutnost pokračovat ve válce.
V tom je podle ní rozdíl v pohledu: když se na tu dívku dívá ona, prosí, aby válka skončila a ukrajinské děti nepřicházely o končetiny a oči. Její rodiče jsou lékaři v přífrontových oblastech a vyprávějí jí o dětech s poraněnou hlavou, o dětech bez rukou nebo o třiadvacetidenní holčičce zabité ruským ostřelováním. Vinu Ruska nezlehčuje, jen tvrdí, že kdo chce zachovat ukrajinský národ, musí hledat realistický způsob, jak válku ukončit. Zelenskyj podle ní naopak podmínky míru neustále mění a klade tak maximalistické a nedosažitelné požadavky, že nevěří, že mír vůbec chce.
Odvody žen, úplatky a násilí na odvodních místech
Na otázku, zda by na Ukrajině prošly výzvy některých neokonzervativců z USA a Evropy k odvodům žen, Mendelová odpovídá, že bojovat nechce nikdo, muži ani ženy. Myšlenka podle ní vyvolala nenávist, pobouření a touhu odejít ze země. Pokud by vedení pokračovalo mobilizací žen a snižováním odvodového věku, hrozí podle ní revoluce, Ukrajinci jsou prý na hraně. Sama se po prvním rozhovoru na Ukrajinu vrátit nemůže.
K násilné mobilizaci uvádí, že většina mužů, které se stát snaží násilím odvést, se podle ní z fronty vykoupí úplatkem. Podle jejich konzervativního propočtu dosahují úplatky v tomto sektoru až pěti miliard dolarů ročně. Korupce takového rozsahu podle ní nemůže fungovat jen na střední a nižší úrovni, musí být kryta shora. Po jejím prvním rozhovoru prý vyšlo najevo, že na odvodních místech dochází k mučení a bití a někteří muži tam zemřeli.
Na ukrajinských ulicích dnes podle ní ženy brání muže před odvodními hlídkami, někdy dochází ke rvačkám a muži občas použijí proti státu, který je chce odvléct na frontu nebo po nich chce úplatek, i zbraň. Mnozí muži nevycházejí z domu týdny, měsíce, někteří i roky, aby je nechytili na ulici, nezbili, nemučili a neposlali na frontu. Mendelová odmítá, že by šlo o ruskou propagandu: děje se to podle ní všude a staví se proti tomu každý Ukrajinec.
Volby, které se nekonají
Západ slyší, že demokratická Ukrajina bojuje proti tyranii, prezidentské volby se tam ale nekonají. Mendelová tvrdí, že Zelenskyj v červnu nebo červenci o volbách uvažoval, ne však o svobodných. Chtěl je prý zrežírovat: pozval bývalého vrchního velitele armády a dalšího vysoce postaveného muže, kteří mají na Ukrajině jistou popularitu, a požádal je, aby nekandidovali a podpořili ho jako jediného kandidáta možné aliance. Nejméně jeden z nich podle ní odmítl.
Ať by byly volby jakkoli zmanipulované, Zelenskyj je podle Mendelové vyhrát nemůže. Když to pochopil, začaly zaznívat veřejné důvody, proč volby uspořádat nejde: mnoho lidí je v zahraničí, vojáci na frontě nemohou volit, země je pod palbou. Důvody se podle ní budou hledat dál. Podle jejích slov je Zelenskyj u moci už sedm a půl roku a konec války by pro něj znamenal politickou sebevraždu, protože by u moci nezůstal. Válka mu podle ní dává peníze, moc, červené koberce a slávu, kterou si užívá. Proč Spojené státy nedonutí Zelenského odstoupit a vypsat volby, Mendelová nevysvětluje; za prezidenta Trumpa mluvit nemůže a připouští, že se možná nechce plést do politiky jiné země.
Eskalace a hrozba humanitární katastrofy
Od jejich minulého rozhovoru podle Mendelové Zelenskyj změnil strategii a přesvědčil západní partnery k eskalaci, která situaci na Ukrajině výrazně zhoršila. Ukrajincům připadalo zvláštní číst v první polovině léta americká média, podle nichž Ukrajina válku vyhrává. K vítězství podle ní neměla nikdy ani zdaleka blízko. V červenci byl podle ní zaznamenán nejvyšší počet zabitých a raněných civilistů od května 2022.
Rusko podle Mendelové začalo ničit sklady a zničeno je prý přes 90 procent skladů se zbožím každodenní potřeby, s potravinami, oblečením i elektronikou. Zničené jsou čerpací stanice a energetická infrastruktura leží v troskách. Ukrajinci proto podle ní čekají v zimě humanitární katastrofu a mnozí už odcházejí. Západ se má podle ní připravit na další uprchlíky a nepřijmout je by bylo nelidské: nedovede si představit, jak by lidé přežili bez tepla, světla a jídla v zemi pod palbou, s autokratickou vládou, kde vás mohou sebrat na ulici a poslat na frontu.
Kam tečou peníze na zbraně
Proč se evropští lídři hlásí k účasti ve válce, by podle Mendelové měli západní novináři zkoumat hlouběji. Sama vysvětluje, jak podle ní funguje rozdělování pomoci: když má Ukrajina slíbeno například 45 miliard eur ročně, jde třeba 30 miliard na výrobu dronů či zbraní. Většina těchto peněz tak podle ní na Ukrajinu vůbec nedorazí a zůstává v zemích, které pomoc rozdělují, u výrobců jako Rheinmetall nebo francouzské zbrojovky.
Jako bývalá PR pracovnice sledovala mediální obraz války a je přesvědčena, že když se sledují peníze, leccos se vysvětlí. Před červencovým summitem NATO v Ankaře se podle ní psalo, že Ukrajina vyhrává. Pak generální tajemník aliance Mark Rutte oznámil pomoc 140 miliard eur a do týdne zprávy o ukrajinském vítězství zmizely. Za další týden se psalo, že Ukrajina prohrává, chybějí jí protiletadlové střely a blíží se humanitární katastrofa. Koncem léta přišly zprávy o hrozbě třetí světové války a o tom, že Rusko chce napadnout státy NATO, přestože podle ní řada představitelů aliance žádné přípravy nevidí.
Mendelová opakuje, že Rusku nelichotí a jeho jednání neomlouvá. Přijde jí ale zvláštní, že by země, která si neporadí s Ukrajinou, chtěla útočit na NATO. Souvislost vidí v tom, že se právě jedná o sedmiletém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, v němž jsou obranné rozpočty velmi lákavé. EU je podle ní chce udržet, a proto musí jejich výši zdůvodnit veřejnosti. Obává se, kam vyhrocená rétorika povede, protože Evropané podle ní bojovat nechtějí. Merzova popularita v Německu podle ní klesla na rekordních deset procent, zatímco AfD, která prosazuje mír, láme rekordy. Lidé podle ní chtějí, aby jejich lídři jednali s Ruskem a zaručili, že válka nebude.
Mnozí lidé na Západě se podle ní na válku dívají jako na hollywoodský film. Není to film, je to katastrofa, úpadek morálky i lidskosti, smrt. Vypráví příběh amerického profesora, který radil studentovi, aby odjel na frontu na Ukrajinu. Student tam byl realitou otřesen a chtěl odejít, profesor mu prý jen odepsal, že každý z nás tvoří dějiny na svém místě. Mendelová vzkazuje: neposílejte studenty do války, pomozte ji zastavit.
Zelenskyj, odvod a odmítnutý článek o míru
Mendelová tvrdí, že Zelenskyj, když ještě nebyl prezidentem, dostal čtyřikrát pozvánku, aby se připojil k frontě na Donbasu, a pokaždé odmítl. Vyhnul se tak odvodu, a dnes podle ní nechává muže chytat na ulici a násilím posílat na frontu. Na Ukrajině jde podle ní o veřejně známou informaci. S Churchillem, ke kterému ho přirovnávají, má tak podle ní pramálo společného.
Popisuje i vlastní zkušenost s médii. Sama z hlavního proudu pochází a kolegů si váží. Když ale chtěla ve velmi známém americkém médiu publikovat článek o míru, bez vysvětlení ho odmítli. Zelenského v něm prý nijak nenapadla, šlo o průzkum Gallupova ústavu, podle něhož si většina Ukrajinců přála mír, a o argumenty pro příměří, protože Ukrajina jako národ upadá. Totéž médium později podle ní otisklo text londýnského profesora, který válku obhajoval tím, jak trpí Rusko, a o ukrajinských ztrátách mlčel. Mendelová zjistila, že profesor nikdy nebyl v Rusku ani na Ukrajině a informace čerpá ze sociálních sítí.
Od chvíle, kdy Zelenskyj přesvědčil Západ k eskalaci, má Mendelová dojem, že mnoho lidí na Západě chce spíš vidět hořet Rusko než zachránit Ukrajinu. Její země podle ní umírá před očima světa, který tleská jednomu muži na červeném koberci. Prosí proto, aby Západ k eskalaci nepřispíval, jinak Ukrajina zmizí z mapy.
Země, které ubývají lidé
Na otázku po prodeji ukrajinské půdy cizincům a dovozu pracovní síly odpovídá Mendelová čísly: ani bez těchto kroků počty nevycházejí. Na Ukrajině podle ní zůstává o něco víc než 20 milionů lidí, v roce 1991 jich bylo 52 milionů. Zhruba 12 milionů z nich jsou důchodci a lidé se zdravotním postižením, a když se odečtou děti, pracovní síla prakticky chybí. Lidé dál odcházejí a jen oficiálně přišla země o 600 až 800 tisíc lidí.
Loni podle ní zemřelo třikrát víc lidí, než se narodilo, v první polovině letošního roku už čtyřikrát víc. Demografii označuje za katastrofální. Každý americký vlastenec by podle ní v takové situaci také volal po míru, aby zachránil svůj národ. Volat po míru je vlastenecké, není to ruská propaganda. Mír podle ní nemůže být proruský.
Nenávist, dluhy a nálepka ruské propagandy
Zelenskyj podle Mendelové hájí jen vlastní zájmy. Člověk, který ho zná desítky let a stojí mu velmi blízko, jí prý nedávno řekl, že Zelenskyj chrání sám sebe a obětuje přitom tisíce ukrajinských životů. Proto je podle ní nenávist vůči němu v zemi tak velká: lidé nepřijímají jeho kroky ani eskalaci. Podle posledního průzkumu Gallupova ústavu chce 66 procent Ukrajinců mír co nejdřív. Každá další mírová dohoda bude podle ní horší, protože Ukrajina ztrácí území i lidi, které už nevrátí.
Ekonomika je podle ní ve velmi špatném stavu, EU poskytuje jednu půjčku za druhou a zahraniční dluh dosáhl 110 procent HDP. Rusko si přitom na válku podle ní ani nepůjčilo. Nechápe proto, jak lze čekat vojenské vítězství od země, které chybějí lidé i hospodářství, ztrácí demokracii a je jako klec, proti Rusku, které má zdroje a dál obchoduje s EU.
Uvádí i příklad velmi známé ukrajinské zpěvačky, která v rozhovoru řekla, že jí Ukrajina připomíná koncentrační tábor. Dostalo se jí obrovské podpory, pak jí ale zavolali z politických kruhů a musela se omluvit a prohlásit, že to tak nemyslela. Cokoli kritického vůči politice Zelenského se podle Mendelové označí za ruskou propagandu, stejně jako její projev v europarlamentu. Zelenskyj podle ní Ukrajincům vzkazuje, že jediné, co dobrý vlastenec smí, je zemřít za vlast.
Válka na další dva roky
Na ukončení války podle Mendelové Zelenskyj nemyslí. Ve stejném měsíci, kdy pochopil, že volby nejsou možné, prý v jeho okolí zazněla rada pokračovat ve válce ještě dva roky, protože vedení je přesvědčeno, že má na tu dobu zajištěnou vojenskou pomoc. To je podle ní katastrofální uvažování a zase špatná matematika: už v srpnu a září se podle ní ozývalo, že Ukrajině na letošek chybí 27 miliard dolarů, a peníze se tak berou z dalšího roku, stejně jako předtím z toho minulého.
Ukrajina podle ní nevytváří žádnou přidanou hodnotu. Hutnictví je vyčerpané, zemědělství rozbombardované a omezené kvótami EU, přitom šlo o dva hlavní vývozní obory. Kromě vojenských dronů se podle ní v zemi nevyrábí nic inovativního. Společnost se militarizuje a radikalizuje a Mendelová v ní nepoznává Ukrajinu, na kterou byla hrdá. Cokoli, co může válku zastavit a obnovit politiku, volby, demografii, ekonomiku a demokracii, je podle ní potřeba udělat hned. Lepší podmínky pro mír, než jaké jsou dnes, už podle ní nebudou, i když Zelenskyj lepší podmínky slibuje.
Civilisté bez ochrany, peníze do zbraní
Poslední otázka mířila na to, proč Ukrajina stupňuje údery na ruské cíle, rafinerie a energetiku, když podle Mendelové nemůže zvítězit. Mendelová v tom vidí byznys a stav ochrany vlastních lidí popisuje jako neúnosný. Devadesát tři procent ukrajinských krytů podle ní nikoho neochrání a nebe nad zemí není uzavřené. Úřady lidem v přífrontových oblastech jen vzkazují, ať odejdou, nenabízejí finanční pomoc ani ubytování. Ukrajinci se podle ní musejí o sebe postarat sami.
Peníze západních daňových poplatníků podle Mendelové dnes Ukrajincům nepomáhají, slouží k výrobě dalších zbraní. Válka se podle ní stala byznysem, a to byznysem na krvi. Proto prý přišla do rozhovoru znovu.
Závěr
Bývalá mluvčí ukrajinského prezidenta líčí Ukrajinu, která podle ní ztrácí lidi, území i hospodářství, zatímco její vedení a část Západu válku dál přiživují. Za nejvlastenečtější postoj považuje co nejrychlejší mír a trvá na tom, že volat po něm neznamená šířit ruskou propagandu. Jde o její svědectví a světonázor; jednotlivá tvrzení si čtenář může ověřit a posoudit sám.
