Ukrajinský prezident Zelenskyj poskytl téměř dvouhodinový rozhovor, v němž se vrací k prvním hodinám plnohodnotné ruské invaze, k osvobozené Buči i k otázce, proč Rusko Kyjev nedobylo. Vykládá, co podle něj žene Vladimira Putina, co Ukrajina před válkou marně žádala od Západu a co dnes považuje za nejzazší kompromis. V závěru se ostře vymezuje vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který ho veřejně obvinil, že útoky na ruské rafinérie zdražují naftu. Článek předává Zelenského pohled tak, jak ho v rozhovoru formuloval; redakce jeho tvrzení neověřuje.
Noci bez spánku
Na otázku, jak se má, odpovídá Zelenskyj, že těžko. Přežívá spolu se svou zemí a jejími lidmi, a přesto si drží optimismus, protože věří, že dobro zvítězí. Bez naděje se podle něj žít nedá, i když válka lidi zevnitř láme – nejvíc rodiny, které přišly o dítě, partnera nebo rodiče. Jejich bolest je podle něj mnohem větší než jeho vlastní.
U fotografie dětského hřiště zasaženého raketou vzpomíná, že střela letěla tak rychle, že siréna nestačila varovat. Zahynuly děti i kolemjdoucí dospělí a někteří rodiče viděli neštěstí z okna. Připomíná, že na Ukrajině vyrůstají děti, které mír nikdy nepoznaly: při každém nočním poplachu sestupují do krytu.
Sám skoro nespí. Každou noc je ve spojení s operátory protivzdušné obrany, píší si, co je kde potřeba a odkud prostředky přesunout. Osm hodin spánku je pro něj za téměř pět let války neznámý pojem – a hned dodává, že si nestěžuje. Nejsilnější emoci zažívá, když předává titul Hrdina Ukrajiny rodičům padlých vojáků. Popisuje otce se silným stiskem ruky, který se jen tiše zeptá, jestli ho smí obejmout. „Je to obrovská, děsivá bolest, kterou bych nepřál nikomu,“ říká. Sílu mu dávají děti: chce jim být příkladem – být silný a statečný, ale bolest neskrývat.
Válka začala na Krymu
Do politiky ho podle jeho slov dovedla okupace Krymu a Donbasu a pocit, že Rusko Ukrajinu zradilo; jeho firma do té doby natáčela i v Rusku, Bělorusku a Kazachstánu. Strana pojmenovaná podle seriálu, v němž hrál prezidenta, prý nebyla vypočítaný plán – nálada ve společnosti se jen sešla s jeho vlastním odhodláním.
Začátek války klade do roku 2014. Okupace Krymu byla plíživá: Rusko dlouho popíralo, že ozbrojenci v uniformách bez označení, takzvaní zelení mužíčci, jsou jeho vojáci, a ukrajinské vedení tehdy nevydalo jasný rozkaz bránit vlastní území. Dnes to Zelenskyj označuje za chybu. Kdyby tehdy přišel rozkaz k obraně, válka v dnešní podobě by podle něj nevypukla.
Připomíná i rodinnou historii: dědeček prošel celou druhou světovou válkou a jeho bratři zahynuli rukou nacistů. Ruská obvinění, že Ukrajinu ovládají nacisté, mu proto znějí absurdně. Ukrajina byla za války okupovaná celá a ví, co fašismus znamená, kdežto Rusko okupováno nebylo. „Bojovali jsme proti fašistům. To my jsme je osvobozovali.“
Putin chce zpátky impérium
Na prosbu vysvětlit souvislosti tak, aby jim rozuměl i šestnáctiletý, sahá Zelenskyj po obrazu impéria. Impéria se podle něj drží pohromadě jen autokracií a informačním vakuem; lidé v nich žijí jako ryby v akváriu. Sovětský svaz byl obří akvárium, Severní Korea je menší. Impéria se rozpadají, protože lidé chtějí být svobodní – jenže po rozpadu Sovětského svazu zůstala nostalgie. Putin, bývalý důstojník KGB, označil konec SSSR za největší kolaps 20. století a chce impérium obnovit. Za rozpad přitom podle Zelenského viní Spojené státy.
Ukrajina je pro takový projekt klíčová. V sovětské době byla kovárnou talentů: vědci, inženýři, univerzity, výroba raket i jaderné zbraně, které později odevzdala. Kdyby se stala součástí Evropy, Rusko by se podle Zelenského mohlo rozpadnout na mnoho národů a náboženství. Putin začal Čečenskem, které srovnal se zemí – a na východě Ukrajiny podle prezidenta velí titíž velitelé. Záminkou bývá jazyk. Na Krymu a v Donbasu Putin rozdělil společnost tím, že se prohlásil ochráncem rusky mluvících lidí. „Nebyla to pravda. Nikdo nikomu nic nebral.“
Krátce před invazí Putin prohlásil, že moderní Ukrajinu vytvořilo bolševické Rusko a že by se jí dalo říkat Leninova Ukrajina. Zelenskyj namítá, že dějiny země nemohou začínat rokem 1917. Ukrajina má tisíc let staré chrámy a je dědičkou Kyjevské Rusi, která existovala dávno předtím, než vzniklo Rusko. Putin podle něj začíná říjnovou revolucí proto, že mluví o dějinách Sovětského svazu, a Rusům tím vzkazuje, kam se má jejich země vracet.
Varování bez zbraní a sankcí
Proč právě únor 2022? Zelenskyj připomíná summit Joea Bidena s Putinem v roce 2021, po němž se šířily zvěsti, že se mluvilo i o možné eskalaci proti Ukrajině. Kyjev pak měsíce opakoval Američanům: pokud riziko existuje, dejte nám zbraně. Plnohodnotnou invazi si tehdy nikdo neuměl představit, okupace Krymu a části Doněcké a Luhanské oblasti vypadala jinak. Bidena žádal o preventivní sankce, americký prezident ale odpověděl, že sankce přijdou až po invazi. „Nejsem Bůh, abych soudil prezidenta, ale myslím, že to byla chyba.“
Den před invazí Putin evropským lídrům slíbil, že nezaútočí. V Bělorusku probíhala každoroční ruská cvičení, na která byl podle Zelenského dokonce pozván ukrajinský ministr obrany. Partneři hrozbu brali jako řinčení zbraněmi, jímž chtěla Moskva dotlačit Kyjev k minským dohodám a k uznání, že Donbas a Krym nepatří Ukrajině. Ani Zelenskyj plnohodnotnou invazi nečekal.
Na Trumpovo opakované tvrzení, že by za jeho prezidentství válka nezačala, odpovídá, že to nikdo neví. Faktem je, že invaze přišla za Bidena, a je možné, že Trump by ji díky přátelskému vztahu s Putinem odvrátil. Ani on, ani Trump ale nesedí v prezidentském křesle navěky a Putin by svůj hlavní cíl – okupaci Ukrajiny – nezměnil. Dokud je u moci Putin, je podle Zelenského jedno, kdo je americkým prezidentem.
Noc invaze: munici, ne odvoz
V noci, kdy začaly dopadat rakety, byl s rodinou. Manželce a dětem řekl, že začala válka, a odjel do kanceláře – byl tam prý první, nanejvýš druhý. Ruská vojska postupovala i z Běloruska, nejkratší cestou na Kyjev. Hlavní ukrajinské síly přitom stály na východě proti nejsilnějšímu ruskému a separatistickému seskupení a kolem metropole silné jednotky nebyly. Armáda byla menší než dnes – teprve později ji Zelenskyj zákonem rozšířil na 200 až 250 tisíc vojáků – a na zemi se valilo zhruba 200 tisíc útočníků. Po vyhlášení mobilizace se u odvodů tvořily fronty dobrovolníků a armáda narostla na 800 tisíc. Rusů bylo podle jeho odhadu na ukrajinském území asi 700 tisíc.
Rusové obsadili Černobylskou elektrárnu, obklíčili Kyjev a odřízli mu jídlo i vodu. Za Zelenským přišli lidé se vzkazem, že Rusové navrhují, aby předal pravomoci a Kyjev kapituloval; poslal je prý pryč z kanceláře. Jako první mu zavolal Joe Biden s nabídkou pomoci s evakuací jeho i rodiny, později podobně nabízeli Evropané i lidé z jeho okolí. Bidenovi odpověděl: „Potřebuju munici, ne odvoz.“
Rodinu odvezla ochranka jinam, on pracoval z bunkru hluboko pod kanceláří, kterou hlídali odstřelovači. Odtud vedl první videohovor s Evropany a prosil je, aby se sjednotili a Ukrajinu neopustili. Rusko šířilo zprávy, že uprchl, a proto dvakrát až třikrát denně vycházel na ulici, aby lidé viděli, že je na Bankové. Útěk by podle něj byl zradou lidí i ústavy. Vojáci mu později řekli, že pro ně bylo důležité, že je prezident neopustil.
Strach necítil, spíš naprosté soustředění. První dny spal po patnácti minutách, telefonoval s lídry, v noci je budil, s Polskem a Andrzejem Dudou řešil sklad zbraní. Prioritou bylo krizové řízení: prolomit blokádu Kyjeva, zajistit jídlo, vodu a spojení, udržet v chodu banky a platební karty. Co se vlastně stalo, mu plně došlo zhruba po dvaceti dnech.
Proč Kyjev nepadl
Rusové podle Zelenského čekali, že prezident uteče, lidé se schovají a ukrajinskou vlajku za tři dny vymění ruská. Ve zničené technice se našly slavnostní uniformy – vojáci jeli na přehlídku na kyjevském náměstí Nezávislosti. Putinova chyba je podle něj pořád stejná: nechce přijmout, že Ukrajina je jiný národ.
Trump nedávno prohlásil, že ruský postup zastavil generál, který s tanky odbočil z dálnice do rozbahněných polí, a jinak by válka skončila za jediný den. Zelenskyj nesouhlasí. Rusové Kyjev obklíčili, část jejich techniky pronikla až do ulic města a lidé ji zapalovali; u Hostomelu a jinde shořely desítky až stovky obrněných vozidel. K dobytí Kyjeva by podle něj Rusko potřebovalo 300 až 400 tisíc vojáků, protože každé obsazené město, které se brání, je třeba držet.
V jednom dává Trumpovi za pravdu: kdyby Ukrajina nenechala padnout Krym, kam vstoupily jen desítky ruských vojáků, k plnohodnotné válce by nejspíš nedošlo. Snadné obsazení poloostrova svedlo Putina k víře, že Kyjev padne stejně snadno.
Klíčovou roli sehrálo letiště v Hostomelu, kde mohl přistát velký výsadek. Ruský plán podle Zelenského zněl: zablokovat Kyjev, obsadit letiště a televizní vysílače, odříznout zásobování a donutit vedení k útěku. Letiště několikrát změnilo majitele, ale Rusové na něm velké síly vysadit nedokázali. Kdyby ho udrželi, mohli podle Zelenského dobýt většinu hlavního města. Zoufalé boje se vedly i o další městečka kolem Kyjeva, kde zpočátku bojovala hlavně Národní garda.
Buča a otázka odpuštění
Nejtěžším dnem války byla pro Zelenského Buča. Po osvobození tam odjel a nařídil na nic nesahat a přivézt novináře z celého světa, aby všichni viděli, co se stalo. Na ulicích ležela těla dětí, dospělých i starých lidí. V hromadném hrobě bylo podle něj kolem pěti set lidí se svázanýma rukama, mučených. Mluví o rabování, sexuálním násilí a o tom, že vojáci z vozidel stříleli po lidech jako na honu. Starý muž, který v Buči přežil i nacistickou okupaci, prý řekl, že takhle s lidmi nezacházeli ani fašisté. Zelenskyj to označuje za genocidu; Rusko hned tvrdilo, že jde o inscenaci.
Poprvé v životě podle svých slov cítil čistou touhu po pomstě – chtěl pachatele najít a zabít. Jako prezident ale musí jednat diplomaticky. Na Trumpovu výzvu ke kompromisu odpovídá, že už samotné příměří a jednání na současné frontové linii jsou obrovský kompromis. Nikdo nemůže nutit rodiče mučených dětí, aby odpustili.
Nenávist podle Zelenského bez času a spravedlnosti nezmizí. Proto mluví o spravedlivém míru: viníci musejí být potrestáni, nebo musí existovat aspoň jasná cesta k tomu. Jinak hrozí, že se pomsta lidí, kteří přišli o všechno, promění v další boje. Jeho jediným snem je válku ukončit – a kousek obyčejného života s rodinou.
Co Rusko drží a co chce
Rusko podle Zelenského okupuje zhruba 18 až 19 procent ukrajinského území: Krym, část Doněcké a Luhanské oblasti i pobřeží Azovského moře s Mariupolem a Berďanskem, takže z něj udělalo vnitřní moře. V Oleškách jsou podle něj uvěznění lidé včetně dětí bez jídla a Ukrajina se je snaží dostat ven. Cherson Ukrajinci osvobodili, druhý břeh Dněpru však drží Rusové, kteří město ostřelují. Záporoží zůstává pod ukrajinskou kontrolou. Rakety a drony dopadají po celé zemi, mimo jiné na Kyjev, Oděsu i Luck na západě; vzdálenější Rivne a Lvov zasahují méně.
Rusko podle prezidenta žádá zbytek východu – Slovjansk, Kramatorsk a další města, odkud vede cesta do Dněpropetrovské oblasti, průmyslového a strojírenského srdce země, kde leží i jeho rodné město. Cílem jsou podle něj i Záporoží a Mykolajiv, i když to Moskva neříká nahlas. Vydat silně opevněná města by bylo velké riziko: nic nezaručuje, že Rusko nepůjde dál. Proto Ukrajina mluví o bezpečnostních zárukách, například v podobě NATO, a za největší kompromis považuje už samotné příměří. Požadavek dalšího ústupu bez záruk je podle něj navíc nespravedlivý.
Jaderné zbraně nepoužije, Kreml neopustí
Jaderný útok Zelenskyj za pravděpodobný nepovažuje. Rusko by přišlo o všechny spojence včetně Číny a jednou použitá jaderná zbraň by se mohla použít znovu, třeba v jiném konfliktu na jiném kontinentu – to je příliš nebezpečné i pro jaderné mocnosti. Varuje ale, že jde o muže a systém, které se drží navzájem. Putin podle něj Kreml dobrovolně neopustí, odejde až s koncem svého života.
Spor s Trumpem o naftu
V rozhovoru zazněl záznam, v němž Trump říká, že Zelenskyj mohl válku mnohokrát urovnat, ale nechce. Ukrajině prý vzkázal, ať si s Ruskem dělá, co chce, jen ať neútočí na rafinérie, protože Rusko dodává velkou část světové nafty a útoky poškozují americké farmáře. Podle moderátora Trump také prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta.
Zelenskyj odpovídá, že ruský vývoz nafty je tak malý, že na ceny ve Spojených státech nemá vliv: „To je naprosto nepravdivá informace.“ Na ruskou energetiku útočí v odvetě. Rusko ničí ukrajinskou elektrickou síť a lidé žijí bez proudu; Ukrajina zasahuje naftu, na níž Rusko vydělává peníze na zbraně. Trumpovi opakovaně navrhoval energetické příměří, Putin ho však odmítá – a americký prezident podle Zelenského problém svaluje na Ukrajinu. „Myslím, že je špatné a nepřijatelné, aby na mě přenášel ruskou agresi a ruské zabíjení,“ říká, i když s Trumpem má podle svých slov dobrý vztah. Skutečnou příčinu drahé nafty vidí v dění kolem Íránu a v zablokovaném Hormuzském průlivu.
Nabídl prý i jiné řešení: když Trump nedokáže Putina přimět k energetickému příměří, ať Ukrajině dodá protivzdušné rakety. Nebudou zadarmo, zaplatí je Evropané, a Ukrajina s nimi nebude na nikoho útočit, jen ochrání svou energetiku. Odpověď zněla, že to nejde – rakety Patriot podle Zelenského putují na Blízký východ. Moderátor k tomu připomněl průzkumy, podle nichž zhruba 76 procent Ukrajinců volby nyní nechce.
Cesta ke konci války
Realistickou cestu k míru vidí Zelenskyj ve Washingtonu. Trump podle něj může Putina snadno dostat k jednacímu stolu, pokud o něm začne mluvit stejně, jako mluví o Zelenském. Na stole má sankce, které schválil Kongres. Proč je nevyužije, Zelenskyj neví – snad kvůli zvláštnímu vztahu s Putinem, snad kvůli ekonomickým dohodám. Na poznámku, že se blíží volby do Kongresu a Trumpa možná víc trápí ceny energií, opakuje, že ceny nafty na ruském vývozu nezávisejí a že americké firmy energii samy vyvážejí.
Všechna tajemství podle něj časem vyjdou najevo a čas stojí na straně těch, kdo jsou otevření poctivému dialogu. Americe, jež se podle něj ocitla v těžké situaci, protože svět zešílel, přeje klid a mír a děkuje jí za všechno, co pro Ukrajinu udělala.
Závěr
Zelenskyj v rozhovoru spojuje osobní svědectví z prvních dnů války a z Buči s ostrou kritikou současné americké politiky. Opakovaně se vrací k jediné myšlence: příměří na současné linii je pro Ukrajinu samo o sobě obrovským ústupkem a mír bez spravedlnosti a bezpečnostních záruk nevydrží. Jde o pohled ukrajinského prezidenta; jednotlivá tvrzení si čtenář může ověřit a posoudit sám.
