Zatímco Evropa a NATO podle alternativního zpravodajství dále tlačí na stupňování ukrajinského konfliktu, Moskva slibuje masivní vojenskou odpověď na útoky proti civilním cílům. Spouštěčem nové vlny napětí byl dronový útok na autobus přepravující dětský fotbalový tým z Běloruska, který v ruské Brjanské oblasti zabil dospělou ženu a zranil několik dětí. Z pohledu komentátorů se Rusové cítí být terčem dvojího metru západních médií i politiků.
Útok dronu na autobus s běloruskými dětmi
Incident se odehrál v Brjanské oblasti při hranicích s Běloruskem, daleko od linie fronty na Ukrajině. V autobuse cestovalo 44 osob, z toho 28 dětí, které mířily na fotbalový turnaj. Žena sedící v bezprostřední blízkosti výbuchu zemřela na místě, šest dalších osob – z toho čtyři děti – skončilo v nemocnici. Ruské ministerstvo zahraničí podle zdrojů na místě tvrdí, že naváděcí systém dronu pocházel ze Západu, konkrétní zemi však neoznačilo.
Pozornost přitahuje výrazný kontrast v reakcích zahraničních médií. Když před dvěma dny zalétl podle dostupných informací zatoulaný dron na rumunské území a způsobil pouze drobná zranění dvou osob, západní redakce psaly o „začátku třetí světové války". Útok na autobus s dětmi naproti tomu zůstal v hlavních zpravodajských proudech prakticky bez ohlasu. Komentátoři poukazují i na to, že za poslední dva roky bylo na ruském území zabito přibližně 700 civilistů, a jen letos napočítali kolem 56 různých útoků na civilní cíle.
Carney na G7 hlásí obrat, realita je jiná
Kanadský premiér Mark Carney na summitu G7 otevřeně přiznal, že Kanada patří k největším dodavatelům pomoci Ukrajině v přepočtu na obyvatele, podílí se na výcviku ukrajinské armády a má s Kyjevem společné výrobní dohody. Současně prohlásil, že Kanada, Německo, Velká Británie a Francie sdílí přesvědčení, že „příliv se obrátil" a že vítězství Kyjeva je jen otázkou času.
Tato rétorika je z pohledu článku čistou propagandou. Za posledních čtyřiadvacet hodin přitom ruské síly dokončily obklíčení jednoho z posledních klíčových měst, která dosud Ukrajina držela. Tvrzení o blížícím se ukrajinském triumfu tak působí spíše jako rétorické cvičení určené západnímu publiku než jako odraz situace na bojišti.
Ruská odpověď: západní továrny na drony jako legitimní cíl
Otázka, jak dlouho ještě bude Moskva snášet útoky tohoto typu, se stává naléhavou. Ruská armáda už několik posledních dní cíleně ničí ukrajinská výrobní zařízení dronů – mimo jiné v historických budovách, kde Kyjev zbrojní výrobu maskoval. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova platí, že továrny na drony v EU a v dalších zemích NATO se stávají legitimním cílem ruské odvety.
Z Berlína i Stockholmu zaznívají bojovné tóny. Velitel německého letectva prohlásil, že Německo je „připraveno bojovat s Ruskem ještě dnes večer". Spojené státy a další státy G7 začnou vyrábět rakety dlouhého doletu a systémy protivzdušné obrany přímo na ukrajinském území. Plukovník Douglas Macgregor v této souvislosti varoval Švédsko, aby si ohledně dodávek stíhaček Gripen rozmyslelo provokaci: ruská odveta by mohla snadno zasáhnout přímo švédské továrny a Stockholm proti tomu nedokáže nic udělat.
Putin: vyhráváme válku
Z Moskvy zaznívá podle zdrojů opřených o přímé rozhovory s tamními úředníky stále zřetelnější tón sebevědomí. Putin nedávno prohlásil, že je přesvědčen o ruském vítězství a že Moskva v nadcházejících měsících učiní kroky, které celý konflikt uzavřou. Současné dronové útoky podle něj představují jen poslední křečovité gesto poražené strany, která už nemá šanci uspět na frontě, a proto se snaží zabíjet civilisty a krást titulky.
Atmosféra mezi obyčejnými Rusy je nicméně smíšená. Lidé v hraničních městech, jako je Brjansk či okolí, se obávají dronů a protivzdušné obrany pálící v noci nad jejich domovy. Současně si však Putin podle evropských průzkumů udržuje zhruba sedmdesátiprocentní podporu obyvatelstva. Ekonomice se daří a převažuje pocit, že stát od devadesátých let postupuje správným směrem.
Sebevláda Kremlu a riziko eskalace
Otázka, kdy Moskva „sundá rukavice" a udeří na továrny dronů přímo v zemích NATO, se opírá o čtení ruské mentality. Rusko podle pozorovatelů nepatří ke státům, které by si potrpěly na demonstrativní gesta a prázdné výhrůžky. Pokud se Kreml rozhodne pro úder mimo Ukrajinu, učiní tak až ve chvíli, kdy bude připraven na všechny důsledky – včetně možnosti totální války s Evropou.
Právě v této zdrženlivosti spatřují komentátoři paradoxně Putinovu sílu. Tam, kde by jiní lídři dávno odpověděli emocionálním úderem, Moskva volí pomalou, ale systematickou cestu. Ruská společnost vnímá svou zemi jako mocnost s nejvíce dřeva, uhlovodíků i nerostných zdrojů – a podle této perspektivy je celý západní tlak na rozbití Ruska motivován právě hladem po těchto zdrojích.
Donbas: ukrajinští vojáci ustupují
Realitu na frontě dnes ráno ilustrují zprávy o ústupu ukrajinských jednotek z polo-obklíčení u Kostjantynivky, jedné z klíčových pozic v Donbasu. Vojáci na otázku novinářů popsali situaci slovy „je to katastrofa, nikomu to nedoporučujeme". Ruské velení jim přitom umožnilo ústupový koridor, protože dané místo hodlá obsadit.
Z hlediska celkového obrazu má Rusko pod kontrolou prakticky sto procent Luhanské oblasti, devadesát procent Doněcké a kolem pětaosmdesáti procent Záporožské. Po dosažení kontroly nad všemi čtyřmi oblastmi by mohla armáda postup zastavit a válku uzavřít – pravděpodobně během několika nejbližších měsíců letního období. Mezi 13 000 a 14 000 civilních obětí v Donbasu představuje v porovnání s Irákem, Gazou nebo Libanonem jen zlomek lidských ztrát, což je podle pozorovatelů důsledkem ruské strategie cílit primárně na ozbrojené síly, nikoli na obytné čtvrti.
Závěr
Konflikt na Ukrajině vstoupil do fáze, ve které Moskva zjevně přebírá strategickou iniciativu na bojišti a současně promýšlí, jak reagovat na sílící západní výrobu zbraní, která má cílit přímo na ruské území. Otázka, zda Rusko překročí pomyslnou hranici a začne útočit i na továrny v zemích NATO, je odpovědí na to, kolik dalších dětských obětí typu brjanského autobusu bude Kreml ještě ochoten snášet. Závěr, ke kterému článek dospívá: Rusko nezaútočí samo, pokud však zaútočeno bude, neponechá protivníka bez odpovědi.
