Čtyřčlenný panel amerických komentátorů prošel události posledních dní: sporné vítězství Luly v brazilských prezidentských volbách, krvavý útok na pohřeb v pravoslavném kostele v Jordánsku, omezení Starlinku pro ukrajinské drony, výzvu ministra zahraničí Marca Rubia Kubáncům, aby spolupracovali s CIA, i vlnu protestů ve Francii. Na závěr se debata stočila k plánu Pentagonu, podle něhož mají vojenské základny vydržet devadesát dní bez vnější podpory, a k otázce, zda po amerických volbách nepřijde další úder na Írán.
Brazílie: Lula vyhrál, pravice mluví o podvodu
Lula zvítězil ve druhém kole brazilských prezidentských voleb nad Flávio Bolsonarem a 27. října oslavil 81. narozeniny. Panel ale nevěří, že šlo o čisté vítězství. V prvním kole vedl Bolsonaro zhruba o dva miliony hlasů (56,1 milionu proti 53,9 milionu), ve druhém kole naopak získal Lula přes 64 milionů hlasů a Bolsonaro 59,8 milionu. Lula si tak mezi koly přilepšil o víc než deset milionů hlasů, Bolsonaro jen o necelé čtyři – přitom všichni vyřazení kandidáti dohromady dostali v prvním kole 9,33 milionu hlasů.
Nejvíc emocí vzbudilo prodloužení hlasování. Lula ve volební den naléhavě žádal, aby se volební místnosti nechaly otevřené déle, a soudce brazilského Nejvyššího soudu, který byl dříve jeho advokátem, prodloužení povolil. Bolsonarův tábor sice podle panelu žádal o totéž, jenže otevřené zůstaly oblasti nakloněné Lulovi, zatímco ty, kde vedl Bolsonaro, se zavřely. Bolsonaro výsledek odmítl uznat a chce volby napadnout a nechat anulovat.
Jeden z účastníků debaty upozorňuje, že pro zpochybnění voleb samotný nepoměr čísel nestačí – potřeba je doložit, odkud desetimilionový rozdíl přišel. Rozpad důvěry v instituce je podle něj celosvětový trend a sporné volby, které se nevyřeší, mohou přerůst v mnohem horší konflikty. Panel dál připomíná, že sázkový trh Kalshi dával Bolsonarovi den před volbami přes 80procentní šanci na vítězství a že podle něj 15 ze 17 průzkumů ukazovalo na jeho výhru. Těsně před volbami navíc podle debaty vláda schválila rozsáhlý sociální program v hodnotě zhruba 60 miliard dolarů.
Debata se vrací i k Lulově minulosti: v rámci vyšetřování korupce Lava Jato strávil ve vězení zhruba 580 dní. Za strůjce jeho politického návratu považuje panel soudce Alexandreho de Moraese. Ve hře je podle panelu víc než jedno funkční období – v brazilském Nejvyšším soudu se mají uvolnit čtyři místa a nový prezident je obsadí. Konzervativci tak podle debaty přicházejí o vliv na soud na dvacet až třicet let. Lula navíc podle panelu hned v prvním projevu po vítězství ohlásil regulaci sociálních sítí, včetně Muskovy platformy X, což panel čte jako varovný signál pro svobodu slova.
Geopoliticky panel zdůrazňuje, že Jižní Amerika se v posledních letech posouvá doprava a Brazílie zůstala poslední velkou baštou levice; pro levici proto byla nesmírně důležitá. Jako mrazivé memento zaznívá i to, že účastníci brazilského útoku na vládní budovy v Brasílii dodnes sedí ve vězení a lidé se podle panelu bojí znovu vyjít do ulic.
Masakr na pohřbu v jordánském kostele
Ozbrojenci zahájili palbu v řeckém pravoslavném kostele v jordánském Karaku během pohřbu. Zahynulo devět křesťanů a kolem čtyřiceti dalších utrpělo zranění. Svědci podle debaty slyšeli útočníky volat „Alláhu akbar“. Panel citoval i text, podle něhož útočníci svůj čin ospravedlňovali pomstou za islám a Islámský stát.
Debatu nejvíc zaměstnává to, jak málo pozornosti útok dostal. Americká televize ABC podle panelu v titulku nenapsala, že šlo o teroristy, ani že oběťmi byli křesťané – jen že střelec zabíjel lidi. Kdyby šlo o jiné náboženství, tvrdí jeden z účastníků, zpráva by dominovala médiím a lidé by pochodovali ulicemi. Panel cituje odhad, že extrémnímu pronásledování čelí na světě zhruba 388 milionů křesťanů a že v devíti z deseti zemí s nejhorším pronásledováním za ním stojí islamisté – desátou je Severní Korea. Následuje výčet útoků: sebevražedný útok v kostele v Sýrii s 25 mrtvými, útoky na kostely v Kongu a Nigérii, bombové útoky na Květnou neděli v egyptských kostelích v Tantě a Alexandrii, násilí v Somálsku a Jemenu.
Panel připomíná i úbytek křesťanů na Blízkém východě: perzekuci egyptských koptů, genocidu Asyřanů, Libanon, kde dnes podle debaty tvoří křesťané méně než 30 procent obyvatel, nebo Betlém, kde jejich podíl klesl z většiny na zhruba sedm procent. Jeden z účastníků zdůrazňuje, že nejde o všechny muslimy, ale o konkrétní proudy islámu, například wahhábismus a salafismus, a že extremismus zabíjí i miliony muslimů. Jiný, emotivnější hlas debaty se ostře vymezuje vůči tvrzení, že křesťané a muslimové uctívají stejného Boha, a odkazuje na devátou kapitolu Koránu.
Přes chmurný obsah zaznívá i nadějný tón: křesťanství podle panelu nejrychleji roste v Africe a Asii. Další z účastníků vysvětluje mediální mlčení tím, že část levice vidí svět jako souboj utlačovatelů a utlačovaných – a křesťany řadí mezi utlačovatele.
Musk omezil Starlink pro ukrajinské útočné drony
Elon Musk přiznal, že SpaceX záměrně omezila Ukrajině přístup ke Starlinku. Podle jeho prohlášení na síti X nebylo použití civilní komerční služby k útočným úderům drony nikdy povoleno; ukrajinská armáda tím porušila podmínky služby a SpaceX tuto mezeru v předchozím týdnu uzavřela. Vojenský systém Starshield je podle Muska pod kontrolou americké vlády a o jeho využití rozhoduje ona. Musk zároveň připomněl, že Starlink zůstává pro obranu Ukrajiny klíčový a v prvních dnech války pomohl zabránit tomu, aby Rusko zemi ovládlo. Prohlášení zakončil ostrým odsouzením „válečných štváčů“, kteří tlačí na nekonečné zabíjení a nenabízejí žádné realistické řešení.
V debatě zaznívá i technický výklad: omezení se týká rychlosti, při které terminál udrží spojení. Drony letící rychleji než zhruba 160 kilometrů za hodinu ztrácejí kontakt s operátorem, takže zásah cíle je mnohem nejistější. Panel krok vesměs podporuje. Podle jednoho z účastníků je potřeba nabídnout válce Ukrajiny a Ruska cestu ven, a dokud bude Ukrajina dostávat všechno, oč požádá, bude motivovaná dál bojovat. Jde prý zároveň o první případ v dějinách, kdy jediný člověk drží tolik moci nad průběhem konfliktu i nad globální infrastrukturou.
Na námitku, že Musk tím nahrává Putinovi, odpovídá panel, že nikdo nemá plán, jak by Ukrajina válku vyhrála, a válka bez konce připomíná první světovou, kde lidé umírali pro nic. Jeden z účastníků popisuje záběry nuceného odvodu na Ukrajině, kde muže odvádějí z ulice do dodávek a posílají na frontu, i starší muže v zákopech. Podle panelu Musk upozorňuje na pokrytectví debaty, v níž kritika války automaticky znamená podporu Ruska.
Geneticky upravení váleční psi
Palmer Luckey, zakladatel Oculusu, stojí za novým startupem Warhound, který chce pro armádu klonovat a geneticky vylepšovat služební psy. Firma vyšla z utajení s investicí 200 milionů dolarů při ocenění 1,2 miliardy, mezi investory je i In-Q-Tel. Klonovat chce nejlepší vojenské psy a zlepšovat jim například čich; důvodem je nedostatek služebních psů z Evropy a to, že velká část z nich neprojde vojenskými standardy. Prvního psa firma očekává v příštích měsících.
Panel je rozdělený. Jeden účastník mluví o zbraních zítřka – o psech s elektronikou, kteří by mohli zachraňovat lidské životy, a připomíná, že pokusy využívat zvířata ve válce mají dlouhou historii. Jiný v tom vidí spíš spekulační bublinu: proč klonovat drahé psy, když se nabízejí efektivnější robotičtí. Další z účastníků oponuje, že jde o reálný projekt, za kterým stojí peníze fondu Sequoia a investor Shaun Maguire, který vedl investici. V anketě mezi diváky označily asi dvě třetiny nápad za špatný.
Rubio vyzývá Kubánce ke spolupráci s CIA
Ministr zahraničí Marco Rubio vzkázal na síti X těm, kdo chtějí na Kubě pozitivní změnu, že nastal jejich čas. Zklamání z nesplněných slibů, korupce a privilegovaného života několika málo lidí prý mohou proměnit ve změnu prostřednictvím diskrétního partnerství s CIA. Panel nejvíc pobavilo, že výzvu k diskrétnosti zveřejnil ministr na globální sociální síti.
Jeden z účastníků považuje tweet za skvělý: Rubio podle něj dává disidentům zelenou a naznačuje, že lidé CIA už na Kubě jsou, a odkazuje na to, co se podařilo ve Venezuele. Jiný upozorňuje, že veřejná výzva může být pro disidenty nebezpečná a CIA nemá v Latinské Americe zrovna slavnou historii; tweet zároveň slouží jako vzkaz kubánskému režimu, který tím může propadnout paranoie. Panel zmiňuje i ohlasy v komentářích pod tweetem, kde část lidí připomíná, jak dopadli Íránci, kterým Američané slíbili, že pomoc je na cestě.
Na otázku, jak dlouho kubánský režim vydrží, tipuje jeden z účastníků změnu zhruba do šesti měsíců, jiný je skeptičtější – Kuba podle něj prokázala pozoruhodnou odolnost. Skutečným rizikem podle panelu není to, co může Kuba udělat Spojeným státům, ale to, co přes ni mohou podniknout Rusko a Čína. Pokud by Rubio změnu na Kubě dotáhl, mohl by se tím podle debaty prezentovat i v případné prezidentské kandidatuře.
Francie v plamenech: protesty, nebo organizovaný chaos?
Francií prošla další vlna protestů: přes 400 tisíc lidí demonstrovalo kvůli financování škol a rostoucím životním nákladům, což je další výzva pro prezidenta Macrona. Pochod v Paříži začal pokojně, na konci však maskovaní demonstranti házeli na policii předměty a pyrotechniku a policie odpověděla slzným plynem. Zatčeno bylo přibližně tisíc lidí a počet dál rostl. Panel ironicky komentuje, jak média výtržníky nazývají studenty.
Jeden z účastníků vidí příčinu v tom, jak špatně je na tom Evropa hospodářsky; systém podle něj funguje jen pro ty nahoře. Establishmentové vlády vnímají vzestup AfD v Německu nebo Marine Le Penové ve Francii jako existenční hrozbu, a proto hledají vnějšího nepřítele v Rusku a doma se uchylují k pouličnímu divadlu. Další účastník připomíná sovětského přeběhlíka Jurije Bezmenova a jeho popis toho, jak se národ demoralizuje desítky let trvajícím rozkladem základních hodnot.
Podle dalšího hlasu debaty začaly protesty z legitimních důvodů – kvůli školám a drahotě – a zhruba 60 procent demonstrantů bylo podle něj skutečně v ulicích kvůli nim. Pak je ale ovládla Antifa a další radikálové, včetně propalestinského hnutí. Panel zmiňuje i to, že se protesty rozšířily do Lyonu, Marseille a Španělska, a připomíná nelichotivou zkratku PIGS, kterou se kdysi označovaly zadlužené ekonomiky Portugalska, Itálie, Irska, Řecka a Španělska.
Tarczyński: Polsko má právo se bránit
K francouzským nepokojům panel pustil klip s polským europoslancem Dominikem Tarczyńským. V televizním rozhovoru se ptá, kolik mešit bylo během nepokojů v Paříži zničeno – a odpovídá, že žádná, zatímco kostelů mnoho. Podle něj druhá a třetí generace přistěhovalců nenávidí křesťanské hodnoty, římské právo i řeckou filozofii a chce Evropu zničit. Připomíná zkušenost Polska z hranice, kde migranti házeli po vojácích předměty a jednoho z nich zabili kopím. Polský národ je podle něj jeho rodina a Polsko má právo se bránit.
Panel pak pustil i video migranta z lesa na polsko-běloruské hranici, který si stěžuje, že je Poláci nepouštějí přes hranici, je zima a jeho žena je nemocná. Účastníci debaty Tarczyńského nekompromisní postoj oceňují a Polsko dávají za příklad země s nízkou kriminalitou a nezaměstnaností. Jeden z nich přidává myšlenkový experiment: kdyby masová křesťanská migrace měnila demografii islámských států, tamní vlády by to nikdy nepřipustily.
Pentagon chystá základny na 90 dní bez podpory. Míří USA znovu na Írán?
Podle zprávy Fox News Digital připravuje Pentagon americké vojenské základny na to, aby vydržely nejméně 90 dní bez vnější podpory pro případ velké války, která by mohla vyřadit energetické sítě, narušit dodavatelské řetězce a ohrozit kritickou infrastrukturu na americké půdě. Iniciativa nese název Fortress a počítá s přenosnými jadernými reaktory, bateriovými úložišti a mikrosítěmi, které základny odpojí od civilní sítě, i se strategickými zásobami munice, paliva, kritických surovin, elektroniky, náhradních dílů a zdravotnického materiálu. Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell označil závislost na civilní infrastruktuře za nepřijatelné riziko.
Jeden z účastníků se ptá, proč se to neudělalo už před desítkami let, a jako možné důvody uvádí hrozbu umělé inteligence, která by se mohla vymknout kontrole a ochromit civilní systémy, i pokračující konflikt s Íránem. Odhaduje, že hned po uzavření amerických voleb 3. listopadu mohou americké rakety znovu zamířit na Írán, a odkazuje na zprávy o plánech amerického Ústředního velení i na Trumpova opakovaná varování. Panel pustil i klip, ve kterém Trump naznačuje, že válka s Íránem skončí hned po volbách.
Další účastník, veterán, oponuje: co by Spojené státy vlastně bombardovaly? Írán podle něj ukazuje, že ovládá Hormuzský průliv, a přestože Washington tvrdí, že íránské námořnictvo leží na dně, navrch má stále Teherán. Pentagon ale podle něj takové přípravy nedělá bezdůvodně. Jiný hlas debaty kritizuje hlavně komunikaci: Írán předvedl balistické rakety středního doletu a jaderný dozor OSN konstatoval obohacení uranu nad 60 procent, přesto vláda nedokáže jasně vysvětlit cíl a hrozí další nekonečná válka. Čtvrtý pohled vidí v plánu příležitost pro technologie Elona Muska – Starlink a bateriová úložiště by mohly základnám zajistit soběstačnou komunikaci i energii.
Závěr
Napříč tématy se debatou táhne jedna nit: ztráta důvěry v instituce, ať už jde o volby v Brazílii, mediální obraz útoku na křesťany v Jordánsku, nebo francouzské protesty. Panel vidí svět, v němž o výsledku válek může rozhodnout soukromá firma, americká diplomacie otevřeně verbuje přes CIA a armáda se chystá na scénář, kdy civilní infrastruktura selže. Klíčové otázky zůstávají otevřené – zda Brazílie výsledek voleb skutečně přezkoumá a zda po amerických volbách přijde další kolo konfliktu s Íránem.
