Americký senátor Bernie Sanders, kterému je dnes 85 let a za svými politickými ideály si podle vlastních slov stojí bezmála sedm desetiletí, v obsáhlém rozhovoru rozebírá, proč se lidé na obou stranách Atlantiku obracejí k populistům, proč chce zpomalit vývoj umělé inteligence a proč považuje válku s Íránem za další konflikt postavený na lži. Následující text shrnuje jeho pohled; jde o názory hosta, nikoli o konstatování redakce.

Proč lidé ztrácejí víru v demokracii

Bernie Sanders o krizi důvěry v demokracii

klip od 10:56

Sanders odmítá, že by úspěch tvrdé pravice byl jen americkým specifikem. Totéž podle něj vidíme v Evropě: technologický boom měl zlepšit život všem, pracujícím lidem ale nepřinesl skoro nic. Miliony rodin mají potíž zaplatit jídlo, zdravotní péči, školu i hlídání dětí a k tomu se bojí budoucnosti. „Bude mít moje dítě práci, když tu máme AI? Bude mít někdy vlastní bydlení?“ ptají se podle něj rodiče.

Na takovou úzkost jsou podle Sanderse dvě odpovědi. První je otevřeně debatovat o tom, proč bohatí bohatnou, zatímco ostatní stagnují – Elon Musk podle něj sám vlastní víc než spodních 53 % amerických domácností. Druhá odpověď ukazuje na viníka: za vaše potíže můžou migranti, tak je nenáviďte. A ta druhá dnes vyhrává.

Vinu přitom Sanders klade hlavně levici. Britská Labouristická strana je podle něj ve špatném stavu, z francouzských socialistů prý mnoho nezbylo a německá sociální demokracie také strádá. Když politici slibují a pak se nic nestane, lidé ztratí víru, že demokracie vůbec funguje, a sáhnou po „tvrďákovi“, který slíbí, že to někomu nandá. Lék vidí v tom, že vláda viditelně zlepší život lidí – v Evropě to dokázalo třeba všeobecné zdravotní pojištění, které Spojené státy dodnes nemají.

Za systémovou vadu považuje i vliv peněz: dar sto milionů dolarů do kampaně přes politický fond je legální, pětidolarový úplatek za hlasování ne. Farmaceutický průmysl má podle něj ve Washingtonu přes 1 500 lobbistů na 535 členů Kongresu a průmysl někdy rovnou píše složitá znění zákonů. „Je to legální, ale skandální,“ shrnuje.

Ekonomika pro vlastníky aktiv

Sanders reaguje na miliardáře, podle něhož je ekonomika rozbitá

klip od 22:19

Moderátor Sandersovi pouští úryvek z podcastu All-In, kde investor a miliardář přiznává, že ekonomika se „odpojila od reality“: malá skupina vlastníků aktiv vydělává za nízkých i vysokých úrokových sazeb, zatímco lidé žijící ze mzdy se neposouvají. Sanders s diagnózou souhlasí, jen ji říká po svém – systém je zmanipulovaný. Nesouhlasí ovšem s tím, že by na rozdílu mezi demokraty a republikány už nezáleželo.

Odvolává se na odhad think tanku RAND Corporation, podle něhož za posledních padesát let proteklo obrovské množství bohatství od spodních 90 % k nejbohatšímu procentu. Ilustruje to vlastní rodinou: otec, obchodní zástupce s barvami, nikdy moc nevydělával, rodina bydlela v nájemním bytě s regulovaným nájemným v Brooklynu, a přesto jeden dělnický příjem stačil na všechny účty a matka mohla zůstat doma se dvěma syny. „Neměli jsme počítače ani AI. Dnes potřebuje rodina dva příjmy. Kde je ten pokrok?“ ptá se. Nerovnost je podle něj dnes větší než v pozlaceném věku Rockefellera a J. P. Morgana.

Pětiprocentní daň z majetku miliardářů

Bernie Sanders vysvětluje návrh daně z majetku

klip od 27:53

Sandersův zákonný návrh počítá s roční daní 5 % z majetku – ne z příjmu – zhruba dvou tisíc amerických miliardářů. Vynesla by podle něj kolem 400 miliard dolarů ročně, tedy 4 biliony za deset let. Za ty peníze by chtěl odstranit dětskou chudobu, zavést bezplatnou péči o děti, zrušit školné na veřejných vysokých školách a postavit 7 milionů dostupných bytů. Mnozí miliardáři podle něj dnes platí nižší efektivní daňovou sazbu než řidič kamionu nebo zdravotní sestra.

Moderátor oponuje: zakladatel startupu oceněného na deset miliard by musel platit 500 milionů ročně, i když má jen plat a akcie, které nemůže prodat. Upozorňuje zároveň na kličku, kterou boháči běžně používají – nezdaněné úvěry zajištěné akciemi, díky nimž nikdy nemusejí akcie prodat a zdanit zisk. Sanders souhlasí, že tuhle díru je třeba zavřít, a na detailech mechanismu podle něj lze pracovat.

Ostře se ale ohrazuje proti vyhrůžkám odchodem. Když se v Kalifornii hlasovalo o jednorázové dani z majetku na zdravotní péči, miliardáři podle něj utratili přes 300 milionů dolarů na kampaň proti ní a ohlásili, že při jejím přijetí ze státu odejdou. „Je to, jako bych vám mířil pistolí na hlavu a chtěl peněženku,“ přirovnává. V tom vidí aroganci vládnoucí třídy, která má pocit, že jí patří všechno. K dalším krokům řadí zvýšení federální minimální mzdy na 20 dolarů za hodinu a přesun peněz z armády, na kterou USA dávají přes bilion dolarů ročně – mimo jiné do nekonečných válek, jako je ta s Íránem, a do vojenské pomoci Izraeli, která má podle něj skončit.

Umělá inteligence: práce, soukromí i válka

Sanders o dopadech umělé inteligence a robotiky

klip od 34:51

Umělou inteligenci a robotiku Sanders označuje za nejpřevratnější technologie v dějinách lidstva, vedle nichž působí průmyslová revoluce jako pomalý proces. Kolegové v příslušných výborech Kongresu podle něj nedělali nic, a tak se do tématu pustil sám. Někteří šéfové velkých firem, mimo jiné z Anthropicu, mluví o zániku milionů pracovních míst. Jeff Bezos podle Sanderse skládá fond za sto miliard dolarů na automatizaci továren, v Texasu už jezdí kamiony bez řidiče a ve fyzické dopravě pracují desítky milionů lidí. Ohrožená jsou i vstupní místa pro čerstvé absolventy.

Klíčová je podle něj otázka, kdo AI tlačí. Nikdo na ulici prý nechce technologii, která mu vezme práci. Žene ji kupředu hrstka nejbohatších lidí světa – Musk, Bezos, Ellison, Sam Altman – a ti podle Sanderse nesledují zlepšení života lidí, ale víc bohatství a moci. Muskovy sliby, že nikdo nebude muset pracovat a všichni dostanou šek od státu, odbývá otázkou, odkud se ty peníze vezmou, když nikdo pracovat nebude.

Ekonomika ale podle něj není všechno. Upozorňuje na soukromí – brzy prý bude někdo znát každý hovor, zprávu, e-mail i navštívenou stránku – a na mezilidské vztahy: děti tráví čas s chatboty jako s kamarády a mladí lidé, které najímá na obsluhu telefonů pro občany Vermontu, mají potíž telefonovat. Mění se i válka. Když může politik bombardovat stisknutím tlačítka a nemusí se bát rakví s mladými vojáky, co to udělá s jeho ochotou válčit? A k tomu varování Geoffreyho Hintona, že AI může přerůst člověka a vymknout se kontrole.

Zákaz superinteligence a dohoda s Čínou

Sanders o zákazu superinteligence a dohodě s Čínou

klip od 41:33

Sanders chce zakázat vývoj superinteligence, tedy technologie chytřejší než člověk, a pozastavit pokročilou AI, dokud nevzniknou dostatečné pojistky pro lidstvo i pracující. Kolegové mu vyčítají, že tím nahrává Číně. Sám odpovídá, že mluvil s čínskými vědci a někteří z nich mají stejné obavy. Rozumná americká vláda by podle něj zvedla telefon, zavolala čínskému prezidentovi Si a začala vyjednávat – podobně jako Gorbačov s Reaganem, kteří měli úplně jiné ideologie, ale oba pochopili, že jaderná válka by nepomohla nikomu. Dohoda ale musí mít mechanismus kontroly, nesmí zůstat jen hezkou myšlenkou.

Moderátor namítá, že pokud Amerika zpomalí a Čína, Rusko či Evropa ne, může to dopadnout jako zmeškání nástupu internetu. Sanders připouští, že jednoduchá odpověď neexistuje. Hájí ale i další návrh: stát by měl vlastnit polovinu velkých firem vyvíjejících AI. Nechce, aby Musk, Bezos, Altman a jim podobní jednostranně rozhodovali o životech desítek milionů lidí. Zástupci veřejnosti v polovině správních rad by podle něj vývoj zpomalili a donutili firmy skládat účty.

Média v rukou miliardářů

Sanders o vlivu majitelů na média

klip od 50:13

Na rozdíl od Trumpa, který mluví o falešných zprávách, Sanders novináře za lháře nepovažuje – většina z nich podle něj poctivě dělá svou práci. Problém vidí jinde: média stále víc vlastní velmi bohatí lidé. Miliardář, který vlastní noviny, nebude nadšený z reportéra, jenž píše, že by miliardáři měli platit víc na daních. A televize žijící z reklam farmaceutických a pojišťovacích firem jen těžko pustí pořad o tom, proč je americké zdravotnictví rozbité. Novináři tedy nelžou, ale majitelé určují, o čem se smí mluvit.

Moderátor přidává vlastní zkušenost: novinář mu jednou řekl, že článek o něm psát musí, protože mu to nařídil šéfredaktor. Sanders vidí naději v internetu a podcastech, kde se otevírají témata, kterým se velká média vyhýbají.

Skandinávský model jako vzor

Sanders o skandinávských zemích jako vzoru

klip od 54:16

Na otázku, které zemi by dal přednost, Sanders bez váhání jmenuje Skandinávii. Tamní státy si podle něj nejlépe poradily s chudobou, nabízejí kvalitní vzdělání a téměř bezplatné vysoké školy i zdravotnictví a jejich volební systémy nejsou tolik zkorumpované penězi. Moderátor přečte srovnání: Skandinávci vedou v sociální síti, rovnosti příjmů, ochraně pracujících i spokojenosti, Američané mají vyšší disponibilní příjem, nižší daně a vyšší HDP. Sanders odpovídá, že člověk, který dře padesát hodin týdně, aby uživil rodinu, se o růst HDP nestará. Technologie mají zlepšovat lidský život, ne jen zbohatit bohaté.

Spor podle něj není jen politický a ekonomický, ale i kulturní. Trump je pro něj ztělesněním ošklivosti krajní chamtivosti. Většina lidí ale podle Sanderse žije jinak – má ráda své děti, sousedy a přátele a lépe se jí daří tam, kde se lidé o sebe starají, místo aby se navzájem okrádali.

Holokaust, chudoba a Gaza

Bernie Sanders vzpomíná na rodinu a holokaust

klip od 58:30

Své politické názory Sanders vysvětluje dvěma kořeny. Prvním je židovský původ: narodil se v roce 1941 a jako mladík zjistil, že rodinu jeho otce vyvraždil Hitler. S bratrem později navštívili polskou obec, kde část rodiny žila, a místní starosta jim ukázal místo, kam nacisté pohřbili stovky zavražděných. Dodnes si pamatuje noční telefonát z Evropy, že jeden z otcových bratranců přežil v táboře pro vysídlené osoby. Druhým kořenem je dětství v dělnické rodině, kde nedostatek peněz znamenal neustálý stres.

Právě proto ho podle jeho slov tolik zneklidňuje současné dění. „Jako Žida mě děsí, co Izrael udělal v Gaze palestinskému lidu,“ říká. Připomíná socialistickou vůdkyni Rosu Luxemburgovou, kterou podle něj zavraždili lidé, z jejichž řad později vzešli nacisté, a její heslo „socialismus, nebo barbarství“: buď se lidé naučí žít a pracovat spolu, nebo skončíme v barbarství.

Další kapitolou je zdraví. Jeho matka trpěla od mládí vážnou srdeční vadou a zemřela ve 46 letech, pár dní po operaci. Shodou okolností se dostala na místo, kde byla péče dobrá a zdarma, jinak by si ji rodina podle Sanderse nemohla dovolit. I tato zkušenost formovala jeho přesvědčení, že zdravotní péče je lidské právo.

Elon Musk: pracovitost ano, politika ne

Sanders hodnotí Elona Muska

klip od 68:40

Elona Muska si Sanders v jednom ohledu váží: je fanaticky pracovitý, zjevně velmi chytrý a umí věci dotáhnout. Kdysi ho trápila změna klimatu a s Teslou patřil k hlavním tvářím elektromobility. Co se s ním od té doby stalo, Sanders neví. Dnes ale podle Sanderse drží až příliš mnoho moci – vlastní síť X, má obrovský vliv v robotice i AI a sype peníze nejen do amerických voleb, ale i do pravicových stran po celém světě. Část toho, co šíří, je podle Sanderse otevřeně rasistická. Kritizuje i jeho roli v Trumpově administrativě, kdy přišly o práci desetitisíce federálních zaměstnanců.

Ne každá novinka je podle Sanderse dobrá. Lék na rakovinu nebo Alzheimerovu chorobu by uvítal, ale svět, v němž lidé nepracují a stroje jsou chytřejší než oni, za vítězství nepovažuje. „Inovace pro inovaci nemusí být dobrá,“ říká.

Írán: válka postavená na lži

Bernie Sanders o válce s Íránem

klip od 82:07

V zahraniční politice Sanders vidí opakující se vzorec: válka ve Vietnamu stála na lži a zahynulo v ní 59 tisíc Američanů a miliony lidí v Asii, válka v Iráku stála na lži a válka v Íránu podle něj také. Lží je podle Sanderse tvrzení, že íránská vláda se chystala zaútočit na Spojené státy.

Na otázku, proč tedy válka vznikla, odpovídá s výslovnou výhradou, že jde o jeho osobní názor, který nemusí být stoprocentně správný. Dlouholetý izraelský premiér Netanjahu podle něj už čtyřicet let vnímá Írán jako hlavního soupeře na Blízkém východě a snaží se ho oslabit. Sanders vzpomíná, že o Íránu slyšel Netanjahua mluvit už při návštěvě kongresové delegace v Izraeli před dvaceti až pětadvaceti lety. Netanjahu se podle něj snažil přimět jednoho amerického prezidenta za druhým k válce s Íránem, a u Trumpa uspěl. Íránský režim přitom Sanders nijak neobhajuje: je to podle něj autoritářský stát, který páchal teroristické činy.

Formulaci moderátora, že by Izrael „ovládal“ amerického prezidenta, Sanders odmítá jako nepřesnou; mluví o tlaku, nikoli o kontrole. Řešení nabídnout nechce – situace je podle něj složitá a bude se muset vyjednat. Američané ale podle něj z mnoha důvodů dali jasně najevo, že chtějí válku ukončit, a on také.

Závěr

Napříč tématy se Sandersův pohled vrací k jedné otázce: komu slouží moc, peníze a technologie. Nerovnost, vliv miliardářů na politiku i média, neřízený nástup AI a války vedené na základě lží podle něj ženou lidi do náruče demagogů. Na závěr dostane od předchozího hosta, finančníka z Wall Street, otázku, zda ví, že zastavení všech datových center pro AI by Spojené státy okamžitě uvrhlo do recese. Sanders odpovídá, že to ví – a že na to měli investoři myslet dřív, než nalili obrovské peníze do technologie, o které její vlastní tvůrci říkají, že nevědí, kam povede, a že může být velmi nebezpečná.

Mladým lidem radí nehonit se za miliardami, a když už podnikají, dělat z firmy místo, kde se zaměstnanci cítí jako součást celku, a být štědrý. Sám by chtěl, aby si ho lidé pamatovali jako slušného a poctivého člověka, který se snažil udělat svět o něco lepším.