Natálie Vachatová se od ledna 2026 stala poradkyní premiéra Andreje Babiše pro oblast svobody slova. V průběhu února a března 2026 se na ni snesla vlna nenávisti ze sociálních sítí, spustila se petice za její odvolání a celá řada mainstreamových médií jí věnovala intenzivní pozornost. Samo o sobě by to nebylo překvapivé – každá kontroverzní nominace vyvolá reakci. Co je však pozoruhodné, je načasování a konkrétní propojení těch, kteří kampaň vedou.
Kampaň nenávisti: co Vachatová dostává do schránky
Vachatová sdílela část zpráv, které jí chodí na soukromé profily. Nejde o kritiku. Jde o výhrůžky fyzickým násilím, komentáře přirovnávající ji k „ruské špíně" nebo „Putlerově prostituci", vzkazy o tom, že „to bude vypadat jako nehoda". Pod veřejnými příspěvky se objevila slova o norimberském procesu a varování, ať si vybírají lampy. Část zpráv pochází z prokazatelně falešných profilů, část z reálných účtů.
Petici za odvolání Vachatové podepsalo několik tisíc lidí – jenže podpis může přidat kdokoliv, bez jakékoliv verifikace. Petice ji označuje za bezpečnostní riziko a šiřitelku dezinformací. Konkrétní důkaz? Žádný. Za celou dobu nebyl dohledán jediný příspěvek Vachatové, který by prokazatelně šířil proruské dezinformace či podporoval Putinovu agresi vůči Ukrajině.
Johana Šafrová1, šéfredaktorka deníku Forum24 (médium spřízněné s koalicí Spolu a hnutím STAN), patřila k těm, kdo kampaň mediálně živili. Není to bezvýznamný detail – jak uvidíme níže, propojení mezi mediálními domy a neziskovkami financovanými z dotačního programu, na nějž nyní Vachatová dosahuje, je přímé.
Rada vlády pro paměťovou agendu: 30 milionů ročně
V červenci 2024 vznikla na popud vlády Petra Fialy Rada vlády pro paměťovou agendu2 – poradní orgán s dotačním programem 30 milionů korun ročně. Jejím úkolem bylo financovat projekty zaměřené na posilování historické paměti a boj proti revizionistickému zneužívání dějin. Rada fungovala do 23. února 2026, kdy ji nová vláda zrušila.
Problém není v tom, že rada existovala. Problém je v tom, kdo v ní seděl a kdo dostával peníze.
Členy rady z řad občanské společnosti byli zástupci různých organizací. Mezi nimi: Tomáš Bouška, spojený s novinářským inkubátorem financovaným z evropských fondů; Petr Pánek3, zakladatel spolku PANT. Pánek seděl v radě – a spolek PANT byl zároveň potenciálním příjemcem dotací z téhož programu. Konkrétní částka uváděná v investigativní analýze webu Infakta: 303 000 Kč.4
Střet zájmů v přímém přenosu: PostBellum, Seznam, Člověk v tísni
Karel Strachota z Člověka v tísni5 – organizace čerpající z norských fondů i EU – byl dalším členem rady. Program Jeden svět na školách, jehož je součástí, obdržel podle dostupných dat přes 2,9 milionu korun.
Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel projektu Paměť národa6, seděl v radě – a Post Bellum z téhož dotačního programu dostalo 3 512 000 Kč. Post Bellum přitom spolupracuje se Seznamem na podcastu Paměť národa (s Jindřichem Šídlem a Janem Dobrovským). Dotační peníze tedy plynuly k organizaci, jejíž mediální partneři jsou přímou součástí zpravodajského ekosystému, který Vachatovou intenzivně pokrývá a kritizuje.
Michal Klíma7, někdejší poradce premiéra Fialy pro oblast médií, navrhl akční plán počítající se 100 miliony korun ročně pro vybraná média a 50 miliony pro neziskovky. Po kritice byl z funkce odvolán – ale ještě předtím se stal předsedou správní rady jedné z organizací v dotačním okruhu. Z té pozice disponoval vlivem nad přidělováním prostředků, přičemž organizace, s níž byl spřízněn, dostala 168 000 Kč.
Asociace pro mezinárodní otázky a mediální prostor
Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)8 je financována mimo jiné z prostředků Evropské komise, National Endowment for Democracy (NED), amerického State Department a Open Society Fund Praha. Pavel Havlíček9, analytik AMO a člen TOP 09, pravidelně vystupuje v České televizi, Českém rozhlase i na Seznamu – jako nezávislý expert. AMO přitom patří mezi organizace, jejichž partnerská síť zahrnuje Milion chvilek pro demokracii.
Milion chvilek – organizace, která organizovala demonstrace na Letné – je v tomto kontextu přímým partnerem sítě financované ze zahraničních fondů, jejíž analytici obsazují prostor ve veřejnoprávních médiích. A právě tato síť nyní kampaň proti Vachatové aktivně podporuje nebo mlčky přihlíží.
Proč zrovna teď a proč zrovna Vachatová
Odpověď je ve struktuře samotné sítě. Zrušení Rady vlády pro paměťovou agendu znamená konec dotačního programu 30 milionů korun ročně. Neziskovky, které z něj čerpaly – nebo které na něj teprve čekaly – přicházejí o zdroj financování. Vachatová jako poradkyně premiéra pro svobodu slova je v jejich očích přímou hrozbou: reprezentuje jiný přístup k mediální politice, který nezaručuje tok veřejných peněz do stejných rukou.
Investigativní web Infakta zveřejnil mapu propojení těchto organizací. Znázorňuje, co si jinak musíte dohledávat sami – kdo sedí v jakých radách, kdo dostává dotace, kdo je statutárním orgánem které neziskovky. Mapa je jednoduchá. Závěry, které z ní plynou, jednoduché nejsou.
PostBellum → Seznam → Dobrovský → Šídlo → dotace z rady. AMO → NED → TOP 09 → Havlíček → ČT a ČRo. Forum24 → Šafrová → kampaň proti Vachatové. Všechno propojené. Všechno financované – z části přímo ze státního rozpočtu nebo z EU fondů, z části ze zahraničních nadací. A všechno nasměrované proti jedinému člověku, který by mohl transparentnost tohoto systému zpochybnit.
Petice, výhrůžky, mediální tlak – nejde o ochranu demokracie. Jde o ochranu konkrétního distribučního kanálu veřejných peněz. Na to upozorňuje investigativní analýza. Proto ji bylo potřeba připravit.
Ověřená tvrzení
1 Johana Šafrová (roz. Hovorková) je šéfredaktorkou online deníku Forum24 od února 2023. Předtím v redakci působila od roku 2015. Médiář, Forum24
2 Rada vlády pro paměťovou agendu vznikla usnesením vlády č. 480 ze dne 10. července 2024 jako stálý poradní orgán. Dotační program „Podpora paměťových agend“ počítá s rozpočtem 30 mil. Kč ročně od roku 2025. Rada byla zrušena 23. února 2026. Vláda ČR, Seznam Zprávy
3 Petr Pánek je zakladatel a předseda spolku PANT, z. s. (založen 2007 v Ostravě). Spolek se zaměřuje na popularizaci dějin 20. století a provozuje portál moderni-dejiny.cz. Pánek byl členem Rady vlády pro paměťovou agendu. Vláda ČR, Obchodní rejstřík
4 Členství Pánka v radě potvrzeno (seznam členů na webu vlády). Konkrétní částku 303 tisíc Kč pro spolek PANT z dotačního programu rady se nepodařilo nezávisle ověřit z veřejně dostupných zdrojů. Vláda ČR
5 Karel Strachota, ředitel programů „Jeden svět na školách“ a „Příběhy bezpráví“ při Člověku v tísni, byl členem Rady vlády pro paměťovou agendu. Program Jeden svět na školách působí ve více než 4 000 školách a čerpá prostředky z EU fondů, MK ČR, MŠMT a dalších zdrojů. Wikipedie, Vláda ČR
6 Mikuláš Kroupa je ředitelem Post Bellum a zakladatelem projektu Paměť národa. Jindřich Šídlo ze Seznamu spolupracuje s Post Bellum na podcastu „Paměť národa“ (společně s Janem Dobrovským). Wikipedie, Seznam Zprávy
7 Michal Klíma byl poradcem premiéra Fialy pro oblast médií a dezinformací. Jeho akční plán počítal se 100 mil. Kč ročně pro vybraná média a 50 mil. Kč pro neziskovky. Návrh vzbudil kritiku a Klíma ve funkci vládního zmocněnce skončil po necelém roce; agendu převzal Tomáš Pojar. Médiář, Seznam Zprávy
8 Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je neziskovka založená v roce 1997 v Praze. Mezi její donory patří Evropská komise, National Endowment for Democracy (NED), U.S. State Department a Nadace OSF (Open Society Fund Praha). Wikipedie, AMO.cz
9 Pavel Havlíček je analytik výzkumného centra AMO. Je členem TOP 09 (od 18 let) a od února 2023 vede krajskou organizaci TOP 09 v Kolíně. V roce 2024 kandidoval za koalici SPOLU na 16. místě do Evropského parlamentu. TOP 09, AMO.cz
10 Pozn.: Původní článek uváděl, že Vachatová „jako členka vlády iniciovala zrušení“ Rady. Vachatová není členkou vlády — je poradkyní premiéra Babiše pro svobodu slova (od ledna 2026). Rada vlády pro paměťovou agendu byla zrušena usnesením vlády 23. února 2026 v rámci rušení vybraných poradních orgánů. Text článku byl upraven. Seznam Zprávy, Vláda ČR
