Od začátku očkování proti covidu uplynulo přes pět let a otázky, které tehdy zazněly, pořád nikdo pořádně nezodpověděl. Kardioložka MUDr. Gandalovičová je přesvědčená, že odpověď na mnohé z nich mají patologové: na jejich nálezy se podle ní zapomnělo, přestože právě oni jsou posledními soudci lékařské práce. V rozhovoru mluví o stigmatizaci kritiků, o mladých pacientech s pokročilými nádory i o konferenci, kterou kvůli tomu spolupořádá v Poslanecké sněmovně.
Nálepka dezinformátora a bílá tma
Lidé, kteří od roku 2020 upozorňovali na rozpory v oficiálních informacích o covidu šířených velkými médii, dodnes nesou nálepku dezinformátorů. Přitom k laboratornímu původu viru se mezitím přiklonily americká FBI i CIA a německá zpravodajská služba BND podle zveřejněných informací pracovala s pravděpodobností 80 až 95 %.
Proč to nikdo nechce vidět? Buď jde o „bílou tmu“, nebo zodpovědní vědí, ale nemohou přiznat, že věděli. Pojedou proto v zavedené linii tak dlouho, dokud to půjde udržet. Čím hustší kouř, tím lépe, a čím víc se ta doba vzdaluje, tím méně to lidi zajímá. Věc se vytěsní něčím jiným a ti, kdo tehdy rozhodovali, se budou dál držet pohromadě.
Česko bude podle Gandalovičové jednou z posledních zemí, kde se to prolomí. Jinde ve světě se už něco trhá, včetně doporučení neočkovat, kdežto u nás vládne skanzen. Hrozně to připomíná dobu před rokem 1989: všude kolem už to padalo a my jsme tu pořád ještě mávali mávátky.
Kdo nese odpovědnost
Ve světě se tabu kolem covidu a vakcín zvedá a téma proniká i do hlavních médií, mimo jiné díky známým osobnostem, jako je herec Woody Harrelson. Kdo ale v české hierarchii měl během covidu pravomoci a zneužil je, a čí odpovědnost ještě není promlčená?
Ukázat prstem na jednoho člověka podle Gandalovičové nejde. Je to složité, každý nese svůj díl viny a ve hře mohou být i lidé, o jejichž existenci nikdo netuší, přestože tahali za nitky. Pomohlo by jen skutečné otevření celé věci: kdyby přišli lidé zevnitř, čeští whistlebloweři, a řekli, jak to doopravdy bylo, místo toho, aby ruka ruku myla. Jenže to by v zemi musela existovat média, kterým záleží na tom, jak to bylo, nebo jak to nebylo.
Koncert s nálepkou antivaxu
Co čeká Woodyho Harrelsona, je jasné: bude z něj dezolát. Na druhé straně se za Fauciho postavila Julia Roberts, což Gandalovičovou upřímně rozesmálo.
Vlastní zkušenost má z nedávného pražského koncertu Erica Claptona. Je mu přes osmdesát a koncert byl možná jednou z posledních šancí vidět živoucí legendu. Clapton je známý tím, že na koncertech vůbec nepromluví, nepředstaví ani spoluhráče. Přesto se návštěvníci ze Seznam Zpráv dozvěděli, že svou účastí podporují proruskou propagandu a antivax. „My jsme si tam šli poslechnout muziku,“ říká k tomu Gandalovičová.
Narážka mířila na to, že se Clapton k očkování kdysi vyjádřil podobně jako Harrelson. Nechal se očkovat a velmi brzy po druhé dávce měl těžké neurologické následky: ztratil cit a přechodně, zaplaťpánbůh jen přechodně, i to, co ho celý život živilo a co bylo jeho láskou. Nemohl hrát na kytaru. A po letech, aniž by se k očkování dál vyjadřoval, se lidé dozvídají, že kdo jde na jeho koncert, podporuje tohle. To už je absurdistán.
Apel proto nemíří ani tak na novináře nebo kohokoli, kdo se k té době vrací, ale na obyčejné lidi: ať si informace sbírají a názor si udělají sami. Shora to nepřijde. Jedním z mála pokusů nastavit zrcadlo je konference s názvem Opomenutý význam patologie v posledních letech, protože tohle téma by nemělo uniknout nikomu, novinářům, odborníkům ani politikům. Týká se každého.
Co ukázala patologie
Patologie přináší odpovědi na otázky, které si klinici mohli, nebo spíš měli klást. Lidem se aplikovala látka, která nebyla úplně dobře odzkoušená. To se dalo zpočátku pochopit, doba byla krátká. Jenže během půl roku bylo jasné, že taková tragédie to nebude, a dalo se zvolnit a víc přemýšlet o tom, komu injekce dávat a komu ne. Místo toho se zrychlilo a začalo se očkovat i mladé zdravé děti. Česká vakcinologická společnost dodnes doporučuje očkování dětem od šesti měsíců, zatímco řada zemí od toho už dávno ustoupila.
Rodiny, kterým smrt blízkých přišla podezřelá, protože přišla krátce po očkování, se samy obracely na kapacity oboru, profesora Arneho Burkhardta, který už nežije, a profesora Waltera Langa, který stále žije, a žádaly o druhý názor. Upozorňovali i další patologové. Začali popisovat zcela nové jevy, které nazvali „lymphocytic frenzy“, tedy šílenství lymfocytů, něco, co do té doby v preparátech nikdy neviděli. Nálezy sbírali a třídili.
Když se později ukázalo, že preparáty lze cíleně obarvit na průkaz bílkovin, barvení doplnili. Zjistili, že v tkáních je jen spike protein (S), nikoli N protein, který by ukazoval na samotnou infekci. Našli také zcela neznámé látky a útvary, jaké nikdy předtím neviděli.
Pro klinika jsou to nejdůležitější informace. I Gandalovičové umírali pacienti, u nichž to nečekala: nepřišli na příští kontrolu, zemřeli příliš mladí a příliš brzy. Co se stalo se srdcem, které takhle selhalo, i když mělo všechny přístroje? Co to bylo za progresivní stav?
Patolog jako poslední soudce
U nás se přitom nepitvalo. Tehdejší ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Mgr. Storová podle Gandalovičové upozorňovala ministra, že ústavu přicházejí hlášení podezření na úmrtí v souvislosti s očkováním. Šlo i o lidi, kteří zemřeli náhle doma nebo během převozu, a pitva u nich provedena nebyla. Jak se tedy dá posoudit, jestli úmrtí bylo, nebo nebylo následkem očkování, když chybí pitevní nález?
Patolog je poslední arbitr, soudce lékařské práce. Často přináší informace, od kterých se odrazí další výzkum: co to tam dělá a co s tím můžeme udělat. Výzkum se pak dá nasměrovat k nové strategii, nové léčebné metodě nebo novým lékům, které by lidem pomohly.
Mlha kolem dlouhého covidu a lekce z thalidomidu
Dodnes zůstává záhadou dlouhý covid. Chybí data o tom, kolik lidí s trvalými následky bylo očkovaných a kolik lidí má dlouhý covid, aniž by očkovaní kdy byli. Ví se, že očkovaní covid stejně dostávali, protože očkování už z definice proti nemoci nechrání. Chybí ale i ta nejzákladnější data.
Všechno se podle Gandalovičové slévá do jedné velké mlhy, kouře a oparu, až z toho je guláš a galimatyáš a normální člověk to vzdá. Zavře Pandořinu skříňku a už ji neotevře. Všechno se promlčí: lidé jsou nemocní, protože špatně jedí, kvůli mikroplastům, kvůli jiné době, protože nechtějí děti, kvůli válce. A to je cesta do pekel, v medicíně i ve vědě.
Medicína totiž měla slepá místa. Za lobotomii se dokonce udělovala Nobelova cena, jako by bylo bezvadné dělat lidem lobotomie. Jiným případem z minulosti je thalidomid, známý jako Contergan. V Evropě poškodil těhotné ženy, které ho užívaly, a ty rodily postižené děti. Americký trh byl ušetřen díky lékařce americké FDA, která měla odvahu říct: studie, které jste mi předložili, mi nestačí, tenhle lék na americký trh nepustím.
Takoví lidé tady chybějí. Lidé, kteří se dokážou postavit proudu a říct: přineste důkazy, přijďte za rok. Na prvním místě mám primum non nocere, princip předběžné opatrnosti. Nechci lidem ublížit.
Rakovina u mladých a pohodlná vysvětlení
Nová americká data o rakovině tlustého střeva u mladých ukazují, že nárůst u lidí ve věku 20 až 44 let, kteří na screening vůbec nechodí, se po roce 2021 téměř zdvojnásobil, ze 2,58 na 4,58 % ročně. Oficiální vysvětlení zní, že se věk screeningu snížil na 45 let. Jak ale může screening od 45 let vysvětlit metastatické nádory u pětadvacetiletých?
Gandalovičové to připomíná argumentaci kolem autismu: počet autistů prý vzrostl díky lepší diagnostice. Tady se počet zvýšil zavedením preventivních vyšetření. Někomu takové vysvětlení stačí, kdo ale čte v širších souvislostech, vidí díry, které má. Kdyby screening fungoval, nenacházely by se v jeho rámci už takhle pokročilé metastatické procesy.
Přestože je kardioložka, dostávají se k ní právě takoví mladí lidé: dosud zdraví, s již zjištěnými metastázami, u nichž se teprve pátrá po primárním ložisku. Přitom by stačilo něco docela jednoduchého, položit čísla na stůl. Na jedné straně výskyt nových nádorů či relapsů u mladších lidí očkovaných mRNA vakcínami, na druhé u neočkovaných, a podívat se, jestli je tam nějaký trend.
Statistiku Gandalovičová nemá, ve svém okolí ale vidí přesně trend, o kterém už před lety mluvil onkolog doktor Lakota: přicházejí mladí lidé, kteří přijdou až ve chvíli, kdy je nemoc generalizovaná. Navíc špatně reaguje na léčbu a lékaři jsou v tu chvíli jen svědky velmi rychlého procesu. Má na mysli konkrétní lidi. Dokud ale neproběhne revize toho, co se dělalo, nikam se nedojde, a zatím pro ni chybí vůle.
Turbo rakovina a hlasy ze zahraničí
I proto má konference své místo. Jednou z patoložek, jejichž práce by neměla uniknout odborné ani laické veřejnosti, je lékařka, která se původně specializovala na rakovinu prsu a působila ve Švédsku. Po začátku aplikace mRNA vakcín jí do bioptické laboratoře chodily další a další nálezy, které vypadaly úplně jinak, než byla zvyklá, a začala na to upozorňovat. Od ní pochází pojem turbo rakovina.
Nechtěla nic bořit. Jako patoložka jen popisovala, co vidí, jevy, jaké dosud nevídala. A narazila na stejný problém jako všichni lékaři, kteří říkali: počkejme, možná se tu děje něco, o čem nevíme, pojďme to zkoumat.
Obraz se skládá ze všech stran. Britský onkolog profesor Dalgleish to popisuje ve své praxi, mluví o tom všude a předává svědectví svých pacientů. U nás je zatím doba temna.
Konference ve Sněmovně
Konference, kterou Gandalovičová spolupořádá a která se koná 12. října, chce říct, že zdaleka ne všechno, co medicína a věda v covidových letech a po nich dělaly, byl dobrý směr, a že je potřeba klást otázky a zkoumat. Dostat ji na půdu Poslanecké sněmovny nebylo tak těžké, stačí, když se najde člověk, který se dokáže postavit a prostor poskytne.
Tím je poslanec Libor Vondráček, který si podle Gandalovičové celou dobu covidu držel stoický postoj: ukažte mi důkazy pro všechno, co děláte. Z jeho otevřenosti má dobrý pocit.
Problém je jiný: dostat do sálu lidi, kteří by si to přišli poslechnout. Organizátoři proto dělají maximum a doufají, že dorazí politici, senátoři a poslanci s lékařským vzděláním, šéfové odborných společností, prezident lékařské komory i ministr zdravotnictví, který byl ministrem tehdy a je jím znovu. Mají slyšet informace, které tehdy neměli a které jsou dnes k dispozici.
Zatím celé téma stojí na osobní statečnosti několika lékařů z ciziny, kteří nezapřeli, co viděli, přestože je to stálo místo i kariéru. Hippokratovu přísahu zřejmě brali vážně. Patologové sice lidi neléčí, ale vědí, že jejich zpětná vazba je to nejdůležitější, co mohou klinikům dát. Klinici jen musejí mít uši a být ochotní naslouchat.
Závěr
Patologie podle Gandalovičové drží klíč k otázkám, které česká medicína po covidu odložila: proč umírali lidé krátce po očkování, proč chybějí pitvy a data a proč přibývá mladých pacientů s pokročilými nádory. Dokud se neprovede poctivá revize toho, co se v covidových letech dělalo, zůstane u nás doba temna. Konference ve Sněmovně má být jedním z pokusů ji prolomit.
