Kardioložka MUDr. Gandalovičová v rozhovoru varuje, že covidová doba skončila v šuplíku bez jakéhokoli rozboru. Dokud se podle ní neřekne, co se příště udělá jinak, budou se znovu zavírat děti, chodit s rouškami v lese a zakazovat přejezdy mezi okresy. Řeč je o studiích očkovaných a neočkovaných dětí, o myokarditidách po mRNA vakcínách, o střetu zájmů kolem slovenského posudku vakcín i o tom, proč žádná vláda nechce pandemii analyzovat.

Jde o její vlastní zkušenosti z ordinace a o její názory, mezi nimi i vážná obvinění a domněnky. Redakce je neověřuje ani nevyvrací; předává je tak, jak je lékařka formuluje, a úsudek nechává na čtenáři.

Proč neexistuje studie očkovaných a neočkovaných dětí

Studie očkovaných a neočkovaných dětí

klip od 01:38

Výchozí otázka míří na komunity, které plošně neočkují. Nejčastěji se uvádějí Amišové, u nichž se popisuje výrazně nižší výskyt autismu; oficiální vysvětlení zní, že jde o poddiagnostikování. Proč tedy americké zdravotnické úřady za čtyřicet let neprovedly plnohodnotné srovnání očkovaných a neočkovaných dětí napříč celým očkovacím schématem?

Gandalovičová připomíná, že se o tom mluví mnoho let. Rodiče autistických dětí podle ní dokonce nabízeli, že jejich další potomci budou v neočkovaném rameni studie, ale nikdo ji spustit nechtěl. Důvod vidí v obavě, že by se odhalilo něco, co odhaleno být nemá – podle ní by šlo o jeden z největších medicínských skandálů. Oficiální obhajoba podle ní zní, že by bylo neetické vystavit děti riziku závažných dětských infekcí.

Existují ale retrospektivní práce, které porovnávaly data zpětně. Jednu si vybavuje z Floridy: v USA platí náboženské výjimky z očkování, takže neočkované děti tam jsou. Výsledek byl podle ní jednoznačný – neočkované děti byly zdravější a v rameni očkovaných byl nárůst neurovývojových vad obrovský.

Místo zájmu o data se podle ní teď znovu straší, třeba návratem spalniček. Připomíná, že v USA čelil Kennedy tomu, že na spalničky zemřely neočkované děti; nějaký koroner podle ní nyní uvádí, že žádné zdravé dítě na spalničky nezemřelo – buď šlo o děti jinak nemocné, nebo spalničky nebyly příčinou úmrtí. S tímto tématem se podle svých slov setkává nejméně dvacet let.

Myokarditida: zrádná diagnóza na roky

Myokarditida a srdeční selhávání

klip od 04:35

Myokarditida po očkování se oficiálně odbývá slovy vzácná a mírná. Poškozený srdeční sval se ale hojí jizvou a jizva je podkladem pro arytmie a dilatační kardiomyopatii – v horizontu let, ne týdnů.

Pro kardiologii je myokarditida podle Gandalovičové vždy velká neznámá. Někdo ji přejde jako horší virózu, aniž o tom ví, a projeví se až za mnoho let. Jiný prodělá prudkou formu, a při dobré léčbě se srdeční sval vrátí do původního stavu. U části pacientů ale nemoc přechází do chronické myokarditidy či zánětlivé kardiomyopatie a odtud k dilatační kardiomyopatii se srdečním selháváním. Mluví se podle ní až o 60 procentech, přičemž lékaři zatím přesně nevědí, jak tyto případy odhalit.

Překvapilo ji, jak brzy se začalo mluvit o epidemii srdečního selhávání. Takové pacienty vídá v ordinaci a některé už ztratila – i přes dobrou léčbu a implantované defibrilátory. Někteří jí sami řekli, že podle nich vše začalo po aplikaci mRNA vakcíny.

Pacienti jsou sledováni v ambulancích srdečního selhávání, potíž je podle ní jinde: v Česku zatím nikdo nepracuje s tím, že by stav mohl být následkem očkování. Někde se to prý řekne, jinde tutlá a některým lidem se dokonce doporučí další dávka, což považuje za absurdní. Připomíná studie, které v bioptických vzorcích srdečního svalu prokázaly spike protein bez nukleokapsidového N proteinu – podle ní jednoznačný důkaz, že jde o následek očkování, nikoli prodělané infekce. Diagnóza dilatační kardiomyopatie je podle ní často diagnózou, u níž se neví proč. Část případů je dána geneticky, a proto se pacienti posílají na vyšetření, u ostatních příčinu nikdo nezná. Doufá, že lékaři tuto možnost připustí a takto nemocným nebudou na podzim doporučovat další přeočkování proti covidu, i když apel na ně podle ní přijde.

Posudek Slovenské akademie věd a zamlčený střet zájmů

Posudek vakcín Slovenské akademie věd

klip od 10:45

Další otázka se týká Slovenské akademie věd, která si za posudek vakcín vzala 350 000 eur. Její ředitelka podle otázky podepsala smlouvy o společném pracovišti s firmou Sensible Biotechnologies, která v prostorách akademie vyvíjí mRNA technologie a čerpá miliony eur z veřejných zdrojů. Tatáž ředitelka je navíc korespondenční autorkou odborné publikace o bezpečnosti vakcín, v níž stojí, že autoři nemají žádný střet zájmů. Na střet zájmů se podle otázky upozorňovalo už v předběžné verzi textu, do finální se ale nedostal.

Učebnicovější příklad střetu zájmů podle Gandalovičové neexistuje. Podle ní nejde jen o střet zájmů, ale o podvodné jednání, protože podstatná informace byla v publikaci zamlčena. Takový článek by měl být podle ní buď stažen, nebo by u něj měl být jasně vyznačen obrovský konflikt zájmů. Stahovaly se přitom i články řady autorů jen proto, že se jejich závěry někomu nelíbily.

Při čtení podle svých slov nevěřila vlastním očím. V kardiologii je prohlášení o střetu zájmů samozřejmostí na každé prezentaci i v každé studii. Posudek by proto měl být stažen, nebo ho má znovu vypracovat skutečně nezávislá instituce.

Soňa Peková a jednostranná média

Soňa Peková a její rozbor vakcín

klip od 12:46

Na druhé straně stojí Soňa Peková, která rozbor vakcín udělala podle otázky zadarmo, a média ji přesto vláčejí za podjatost, protože se o vakcínách dříve nelichotivě vyjádřila v novinách. Instituce, která stojí jednou nohou v mRNA byznysu, si naopak nechala zaplatit a svůj střet zájmů zatajila.

Gandalovičová to označuje za neuvěřitelné. Média by podle ní měla své dřívější texty aspoň uvést na pravou míru: Peková sice něco řekla, ale její nález nikdo nezpochybnil. Naopak nález slovenské akademie je podle ní zpochybněný už ze své podstaty, protože jeho autoři jsou v brutálním střetu zájmů. Informace si podle ní člověk najde, ale ve velkých médiích nezazní; každý by proto měl číst víc zdrojů a udělat si názor sám.

Peková by se podle ní měla bránit a lékařka se diví, že to nedělá. Rozhodnutí odebrat jí znalecké oprávnění podle Gandalovičové nevzešlo od ministra, ale od jedné ředitelky. Doufá, že věc ještě někdo předloží ministrovi spravedlnosti a že tak neutichne – takhle snadno se podle ní dá člověk zničit.

Analýza pandemie, kterou nikdo nechce

Chybějící analýza covidové doby

klip od 15:03

Otázka, zda někdo prověřil, kdo z hlasitých tváří české pandemie na vlastních doporučeních osobně vydělal, je podle Gandalovičové jen střípkem doby temna, která tu panuje. Žádnou snahu to zjistit nevidí.

Andrej Babiš podle ní sice prohodil větu, že naletěl a že je třeba tu dobu zanalyzovat, ostatní ji ale vřele nepřijali, a tak se zase trochu stáhl. Proti tomu stojí podle ní fakt, že ministrem zdravotnictví je Adam Vojtěch – výrok o analýze tak podle ní zazněl jen pro formu. Od minulé ani od současné vlády podle ní nepřišla žádná snaha rozebrat, co se tu dělo. Takový stav považuje za neudržitelný a myslí si, že analýzu nakonec udělají za Česko v zahraničí.

Masová formace: aby se lidé přestali ptát

Masová formace a otázky bez odpovědí

klip od 16:46

Gandalovičová znovu apeluje, aby se covidová doba neuzavírala do šuplíku. Problém podle ní trvá: bez jasné odpovědi, co se udělá příště, se zase budou zavírat děti, nosit roušky v lese a hlídat hranice okresů. Lidé podle ní dostali možnost vyměnit vlastní zdraví za to, že smějí jít do hospody, a nic z toho se zpětně nerozebralo.

Ráda se vrací k belgickému psychologovi Mattiasi Desmetovi a jeho teorii masové formace, kterou si podle ní vysloužil nálepku dezinformátora. Teorie podle ní přesně popisuje, jak z velkého množství lidí vytvořit masu, která se přestane ptát a hledat odpovědi – protože za ni myslí někdo jiný, s ujištěním, že to s ní myslí dobře.

Závěr

Kardioložka Gandalovičová v rozhovoru opakuje jedinou výzvu: covidovou dobu otevřít a rozebrat. Chybí jí srovnávací studie očkovaných a neočkovaných dětí, systematické sledování pacientů s myokarditidou po mRNA vakcínách i ochota politiků přiznat chyby. Jde o její svědectví z ordinace a její názory – jednotlivá tvrzení si čtenář může ověřit a posoudit sám.