Šestým zavražděným hráčem třetí řady Zrádců je Barnabáš, kterému všichni říkají Barny. Do hry vstoupil spolu se svým partnerem Štefanem jako vůbec první pár v historii české verze a vztah oba tajili nejen před spoluhráči, ale měsíce předtím i před vlastním okolím. Zrádci ho v osmém dílu nezavraždili obvyklým způsobem: skončil v cestovní bedně a „odešel“ při výbuchu vlaku. V rozhovoru po vyřazení vypráví, jak pár prozradila Zdíša, proč ho Štefanovo přiznání u snídaně nepotěšilo, koho by dnes u kulatého stolu volil a proč si dodnes vyčítá páku, za kterou nezatáhl.
Výbuch ve vlaku a slzy u střihu
Osmý díl sledoval se slzami v očích. Rozloučení podle něj střih udělal moc hezky, i když prý neví, jestli Štefan truchlil tolik, jak to vypadá. Hlavně si ale cení způsobu odchodu: místo klasické vraždy výbuch vlaku, epický a nezapomenutelný. To bude mít navždy jen on. Teď se prý bude chvíli bát jezdit vlakem.
Půl roku v utajení
Vstup páru do hry stál oba spoustu odříkání. Mysleli si, že to bude snadné, a narazili. Zhruba v květnu archivovali a smazali společné fotky ze sociálních sítí a přestali cokoli přidávat. Od července a srpna už spolu skoro nechodili na veřejnost a poslední měsíc před vysíláním ani společně nenakupovali. Okolí si myslelo, že se rozešli. Komunita gayů je podle Barnyho malá a pozorná, takže přišla spousta dotazů, co se stalo, a s nimi i nabídky. Všechno proto, aby ve třetím a čtvrtém dílu vyšlo překvapení.
Rozhodování bylo podle jeho slov jednoduché: Štefanovi to prostě oznámil. Spolu sledovali zahraniční verze a myšlenka se přihlásit ve dvou padla už tehdy, Štefan ale není typ, který jde do všeho naplno. Barny ano. Prý v životě zažil leckteré dobrodružství a přihláška do Zrádců je pro něj další level, kterým to nekončí.
Náhradník z minulé řady
Málokdo ví, že Barny byl na castingu už do minulé řady a tvůrci ho měli na finálním stole. Nakonec skončil jako náhradník, tedy jeden ze dvou lidí, kteří zůstali těsně před branou pro případ, že by někdo před natáčením onemocněl nebo odstoupil. Hodně ho to mrzelo: proces trvá dlouho, člověk pořád postupuje a už se tam vidí. Do třetí řady se proto přihlásil znovu, tentokrát se Štefanem.
Bral to jako velké riziko. Nevěřil, že produkce půjde do takové kontroverze: pár dvou kluků je podle něj v Česku pořád velké téma, protože „v Čechách jsme trochu konzervy“. Tvůrci odpovídají, že jako kontroverzi to nikdo z týmu nevnímal a nikdo neřešil, že by se mělo začít heterosexuálním párem. Pro ně to byl prostě pár. Diváci Zrádců jsou podle nich v tomto ohledu sofistikovanější publikum.
Lež jako přirozenost
Při castingovém rozhovoru s hradním pánem padla otázka, jestli zvládnou vztah před ostatními utajit. Jeden z dvojice tehdy odpověděl, že s tajením mají zkušenost. Barny do hry šel s vědomím, že jde s kůží na trh. Hodně lidí ho odrazovalo, protože je citlivý a v minulosti si kvůli své identitě prošel spoustou hejtu. Počítal s tím, že přijde znovu. Nepřišel: nenávistných reakcí je minimum a lidé naopak píšou, že pár skvěle reprezentuje LGBT komunitu.
Hradnímu pánovi řekl, že by byl výborný zrádce, protože lhaní je jeho přirozenost. Pětadvacet let tajil svou orientaci před rodinou i kamarády a žil dvojí život. Tehdy to pro něj byla otázka života a smrti: vyjít s tím ven by podle tehdejšího pocitu znamenalo konec. Ve hře se z toho stala výhoda: umí lhát bez úzkosti, protože lež pro něj kdysi znamenala záchranu. Zároveň hradního pána přesvědčoval, že by byl i skvělý věrný, protože je kamarádský, vyjde opravdu s každým a lidé ho chtějí mít kolem sebe. Na tvůrce tehdy působil až nečekaně sebevědomě, jako by šel na pohovor a vlastnosti naservíroval na podnose. Líbilo se jim to.
Pohled přes Tomáše a tři varianty
Štefana nejdřív jen slyšel z vedlejších kontejnerů a ulevilo se mu, že vyšel ven. Když pak před hradem čekali na hradního pána, podíval se Barny do strany a vedle něj stál Tomáš. První myšlenka: to bude průšvih. Kousek za Tomášem stál Štefan a přes něj se na Barnyho podíval. To byl jejich první oční kontakt ve hře.
Velkou strategii nepřipravovali, protože věděli, že to nejde. Počítali se třemi variantami. Nejpravděpodobnější byla, že budou oba věrní a vztah budou muset tajit, pokud chtějí spolu do finále. Oba jako zrádci by byla „pecka“. Kombinaci věrného a zrádce dávali asi deset procent; zrádce by pak partnera chránil a snažil se ho co nejdřív naverbovat, protože zrádci mohou verbovat už první den. Být ve hře v páru je podle Barnyho velká výhoda, ale jen dokud o vás nikdo neví. Pak už jen čekáte, kdy vás vyhlasují u kulatého stolu.
Zdíša a energie mezi nimi
Byl přesvědčený, že tajemství udrží do konce, a dodnes nechápe, co Zdíšu přivedlo k takové jistotě. Ve střihu to tak nevypadá, ale v realitách bylo málo času mluvit s každým, se Štefanem se bavil jen občas a nic okatého podle sebe nedělal. Zdíša podle něj vycítila, že jsou oba „na stejném břehu“, a dala si to dohromady. Orientaci přitom předstírat nechtěli: věděl, že to lidé časem poznají, u Štefana prý hned, u něj tak napůl. Jen to sám neříkal. Před kulatým stolem, kde je Zdíša odhalila, se ho May a Annelie ptaly, jestli má přítelkyni. Odpověděl, že ne, a když se vyptávaly dál, přiznal, že má přítele.
Na hradě se lhalo od prvního dne a Barny s tím počítal. Myslel si, že tam bude ještě další pár, a tipoval Kryštofa s Annelií. Nevěřil ani povoláním, která lidé uváděli. Paradoxně věřil Anastázii, zastával se jí, když šli ostatní proti ní, a u jednoho kulatého stolu ji svou řečí na čas zachránil. Čím víc lží kolem létalo, tím víc pozornost odplouvala od páru. Proto pro něj byl Zdíšin útok šok. Neznali se, i když dnes přemýšlí, jestli ho někde nezahlédla. Na hradě mu pak řekla, že mezi nimi cítila energii. Vyrukovat s takovou věcí jen na základě energie mu přijde šílené.
Po kulatém stole se snažil všechno zahrát do autu a chtěl se se Zdíšou usmířit. Bral ji jako velkou spojenkyni; až ze střihu zjistil, že ona jeho tolik ne. Vysvětloval jí, že jsou oba gayové, ale to neznamená, že jsou spolu, a s nadsázkou dodal, že Štefan k němu sympatie má, ale jemu se víc líbí Tomáš. Zdíša se omlouvala, že ho vystavila celonárodnímu coming outu. Odpověděl, že pětadvacet let to tajil, tak proč by se teď nemohl „vyoutovat“ před celou republikou. Skutečný coming out to nebyl, ten v nejbližším okruhu proběhl dávno. Spousta jeho bývalých žáků se to ale nejspíš dozvěděla právě ze Zrádců: pět let učil na základní škole angličtinu a španělštinu.
Židle, hradby a scénka pro Niku
Ve vysílání Zdíša teorii skládá na hradbách a střih ji podpírá flashbacky. Barny si ale není jistý, jestli to vůbec byli oni, protože spolu mluvili málo; vybavuje si jen jeden intenzivnější rozhovor. K tvůrcům se doneslo, že někdo viděl moment, kdy jeden z dvojice seděl a druhý se velmi intenzivně lepil na jeho židli, což prý chlapi normálně nedělají. Barny namítá, že ho mohl prostě balit, a to ještě neznamená partnera.
Zdíša podle tvůrců jistotu neměla a chtěla vidět reakci. Ta byla čitelná. Barny byl úplně vykolejený, i když to na nepřipravenou situaci relativně ustál; Štefan začal kroutit očima, což dělá často. Barny chtěl zahrát pohled „to ani náhodou“. Štefan pak mluvil déle: přestěhoval se do Prahy, Barnabáš je mu sympatický a bojí se, aby neměl problémy doma se skutečným partnerem. Všechno měli připravené: Štefan single, Barny zadaný, a že o sobě vědí, protože si to řekli na hradbách. Scénář zněl, že za každou cenu tají.
Během třetí reality se potkali s Nikou a Lukášem a sehráli scénku „nazdar, můj příteli“. Objímali se, Nika se smála, že by byli dobrý pár, a Barnymu bylo najednou příjemné, že Štefana může normálně obejmout. Lidé to podle něj docela zbaštili, Zdíša včetně. Tomáš mu venku řekl, že kdyby to byla pravda, sežral by mu to i s navijákem.
Pusa pro všechny
Tomu dni ještě předcházela snídaně, na které dal Štefanovi pusu. Podle Barnyho ale dal pusu všem. Byl ve velkém stresu, protože čekal, že pojede domů. Ráno šel přes místnost s dopisem, přečetl si, že pokračuje ve hře, a byl úplně smyslů zbavený. Pusu dal šaperonovi, kameramanovi i člověku, který rozdával porty, a v místnosti pak všem. Nikdo to tehdy nebral jako pusu pro Štefana, jen ve střihu to tak vyzní. Tvůrci k tomu vysvětlují, že dopisem projde řada hráčů a většinou v něm stojí jen přání dobré chuti nebo pokyn pokračovat. Má to své důvody, ve hře to ale nic neznamená.
Štefanovo přiznání po amnestii
Druhý den ráno přišel zvrat, na kterém domluvení nebyli. Z mála strategie, kterou měli, platilo jedno: nikdy nejít s pravdou ven. A pak Štefan řekl, že si vezme slovo a musí ostatním něco říct. Barny nevěřil vlastním očím a v duchu na něj volal, ať drží pusu; ještě doufal, že řekne něco jiného. Nestalo se. Předcházelo tomu, že Adam vyhlásil amnestii, a Štefanovi to podle Barnyho vnuklo myšlenku, že lepší příležitost nebude.
Šťastný nebyl. Bral to jako jejich konec, ne jako páru, ale jako hráčů. May mu pak řekla, že to Štefan dělat neměl, a on jen přikyvoval s úsměvem. Promluvit si o tom mohli až později. Barny mu řekl, že to podle něj už neuhrají. Štefan to ale dobře odůvodnil: lidé jim u stolu nevěřili a jeden z nich by ten den u kulatého stolu stoprocentně šel. Po přiznání by jim lež mohl vyčíst jen ten, kdo by porušil vyhlášenou amnestii, a takový člověk by byl „sketa“. Amnestie do jisté míry zafungovala, podezření z páru opadlo. Barny přitom čekal, že v následujících dnech u kulatého stolu nejspíš půjde Štefan. U jednoho z dalších kulatých stolů se ale ukázalo, že lež zůstala silná, a podezření na Štefana se vrátilo.
Spor s Felix a Kryštof od začátku
Na úplném začátku hlasoval s davem, protože na začátku se prostě vyřazuje věrný a jinak to nejde. Pak chtěl střílet jinam. Do střihu se nedostalo, že měl velký spor s Felix. Štěkali po sobě a nemohli se na sebe ani podívat, proto pro ni dva kulaté stoly hlasoval. Felix podle něj nepůsobila autenticky a její chování mu přišlo přepjaté. Spor začal po druhé misi: Felix ho nezachránila, i když si v kontejnerech hodně povídali, a pak se mu vyhýbala. Když se jí zeptal, co se děje, odpověděla, že se mu nemůže podívat do očí, že z nich má strach a že něco tají. Řekla mu, že má oči bojovníka, skoro vraha. Lidé kolem to prý brali jako nesmysl. Tvůrci podotýkají, že v jednom měla pravdu: něco tajil. Bylo to ještě před Zdíšiným odhalením. Později šli po Felix hlavně David a Majda, na začátku to ale byl on.
Kryštofa měl od začátku. Jen čekal, až ho vytáhne někdo další, aby do toho nešel sám. Smetanu sice slízl Petr, ale zhruba od pátého kulatého stolu Kryštofa psali tři a pak se to podařilo. Na hradě bylo podle Barnyho silné jádro, kam patřily Zdíša, Dáša, Petr, Jan a Felix. Tam stál jednou nohou díky dobrému vztahu se Zdíšou. Druhou nohou byl mezi méně výraznými hráči, jako byli May, Matěj nebo David. Být všude, ale nenápadně a přes přátelskou povahu, byla jeho strategie. Nechtěl se vyptávat všech jako Felix. Jako věrný chtěl hlasovat proti davu, aby ho zrádci nebrali jako cíl k vraždě, a se Štefanem se domluvili, že v první polovině hry nebudou u kulatého stolu výrazní. To by je podle něj stálo krk.
Pacička na rozloučenou
Tvůrci nemohli nechat bez komentáře moment před upálením Lukáše, kdy se dělily týmy a Štefan si Barnyho nevybral. Barny mu to vrátil a nechal ho tam se sarkastickým rozloučením. Jejich pozdrav s „pacičkou“ pak lidé napodobovali a stal se z něj malý virál. Štefan mu později vysvětlil, že počítal s tím, že se Barny dostane do druhého kola i tak, a na skládačku chtěl nejdřív někoho s velkým mozkem. Barny v tom vidí i taktiku: Štefan si držel blízko Zdíšu jako velkou spojenkyni a chtěl si ji omotat kolem prstu.
Pár předurčený ke kulatému stolu
Strach o Štefana měl, ale když si večer před snídaní skládal, kdo půjde, vycházel mu David nebo Lukáš. Štefan mu k vraždě nedával smysl: u kulatého stolu měl tři hlasy, a hlavně si Barny myslel, že veřejně známý pár zrádci nezavraždí. Takový pár je podle něj předurčený k vyřazení u kulatého stolu, protože věrné časem přepadne paranoia, proč jsou tam pořád oba, a začnou je brát jako pár zrádců. To ostatně „zní mega cool“. Štefan v posledním dílu mluví o stejné teorii, shodli se na ní už během hry. Poslední večer před vraždou přesto intuitivně cítil, že půjde on, jen se nechal uchlácholit úvahou, že zabít pár by byl od zrádců hloupý tah. Když se to stalo, byl to velký šok.
Prozření o Felix
V klíčovém hlasování o Felix pro ni nakonec nehlasoval a napsal Domi. Uprostřed hlasování to otočil. Poslední večer ve zpovědnici mu došlo, že udělal velkou chybu. Felix je podle něj tak autentická, že zrádce být nemůže, a ukázalo to i odmítnutí peněz: byla nejvěrnější z věrných. Tvůrci si všimli, že ho to jako jediného opravdu přesvědčilo. Pro Domi hlasoval, aby se chránil před vraždou: zrádci uvidí, že střílí jinam, a nechají ho ve hře. Věděl, že Felix půjde tak jako tak, ale prozření bylo skutečné a bylo mu jí líto.
Annelie, May a rady u posledního ohně
Díl předtím se ale nechal zaslepit jinak. Když vypadl Kryštof, na čemž měl sám velký podíl, ospravedlnila v jeho očích Annelii její reakce. Autentické emoce na hradě cítil jen výjimečně a tady je viděl: rozbrečela se a on v jejích očích viděl ztracenost člověka, kterého ten nejbližší dlouho vodil za nos. Nahlas to řekl v altánku a podle tvůrců byl jediný, kdo to takto pojmenoval a rozšířil. Petr ani Domi to Annelii nezbaštili.
Ve střihu chybí poslední oheň se Štefanem, u kterého mu Barny, připravený na odchod, řekl všechno, co si myslí. Ať si dá pozor na May a na Annelii, ať myslí i na Matěje a ať naopak stoprocentně věří Zdíše. Jeho seznam podezřelých tvořili Kryštof, Felix, May a potom Matěj. May si držel u těla, kamarádil se s ní a ještě poslední večer za ní běžel ujistit ji, že s ní další den bude hlasovat, protože byl přesvědčený, že je zrádkyně. Působila nenápadně, ale když byl s ní sám, mluvila velmi chytře, a Barny měl dojem, že před ostatními trochu hraje hloupou. Sdílela s ním i zajímavou teorii: Zdíša by nebyla pořád ve hře, kdyby ji někdo z blízka nedržel. To mířilo na Dášu.
Svou intuici zpětně nehodnotí špatně. U Jury, Anastázie ani Adama s davem nešel a necítil to tak. Tomáše a Zdíšu měl od začátku za jasné věrné. Důkazy prý žádné neměl, jen intuici, a analyticky se to vysvětlit nedá.
Páka, štíty a matematika vraždy
Když se dozvěděl, že ve hře jsou čtyři štíty, začal tušit, co přijde. Že sám nezatáhl za páku, považuje za největší chybu ve hře; páky teď vidí všude a je mu z nich zle. Když měla Felix možnost vzít si peníze, v duchu ji prosil, ať to udělá: štíty by tím přišly vniveč a před ním by byli na řadě jiní. Odmítla a od té chvíle cítil, že to bude mezi ním a Zdíšou.
Tah zrádců pořád považuje za velmi špatný. Upevnil podle něj Štefanovu pozici: Štefan teď má tvář věrného a v dílu ho nikdo neřeší. Pár byl přitom připravený ke kulatému stolu, Majda dokonce říkala, že si nemůže dovolit, aby se dvojice dostala do pokročilé fáze, protože by si vždycky bezmezně věřili a hlasovali tak, aby došli spolu do finále. Hru zrádců jinak oceňuje. Annelie podle něj předvádí krásný herecký výkon a přes emoce ji zbaštil i on, Dáša je strategicky silná. Tento tah ale nechápe, stejně jako to, že Dáša nevzala štít ani nezatáhla za páku. Tvůrci připomínají, že zrádci volili mezi ním a May, May chtěli nechat ve hře, aby na ni padalo podezření, a čtvrtou v bednách byla Zdíša. Koho tedy měli zavraždit? Podle Barnyho Zdíšu. Jenže ta střílela bokem a Dáša ji měla dobře omotanou, takže to nepřipadalo v úvahu, a na May padalo podezření čím dál častěji. Matematicky tedy vyšel on.
Bomba u kulatého stolu
Tvůrce baví, že se v posledním dílu Tomáš s Annelií přetahovali, kdo má větší bombu, zatímco Barny už mezitím vybuchl. Díl je podle nich turbulentní i tím, jak rozdílné strategie jednotliví věrní ukazují. Barny přiznává, že u toho kulatého stolu by Petra nepsal, protože mu přišlo, že se zbláznil. Možná by šel po May, ale spíš si myslí, že by po rozhovoru se Štefanem došel k Dáše. Štefan pro ni hlasuje a je mu podezřelé, že si nevzala štít, ačkoli o štítech pořád básní a najednou o sebe nemá strach.
Kontejnery, hroby a píseň Evy Farné
Výrazný byl už v kontejnerech: ostatní ho vyhlasovali, ale dokázal je přeargumentovat a volbu změnili, což se v této hře děje málokdy. Z misí nejvíc vzpomíná na hroby, kde chtěl zachránit Štefana. Počítal s tím, že konečně zúročí hodiny na běžícím páse, ale přepočítal se: byl úplně vyřízený, i když laťky prý donesl jako první. Skládačku se pak dát dohromady nepodařilo.
Mise ho bavily nejvíc. Byly temné a skvěle připravené a připomínaly mu dětství na táborech; je hodně soutěživý. Strategicky ale myslel pořád. V kostele viděl spoustu odpovědí na jinotaje, přesto se nezapojil, protože by musel někoho jmenovat a jmenoval by Štefana. Tím by na pár upozornil. Štefan to dělal stejně. Výrazná byla i mise, na které hráči zpívali. Barny zpíval píseň Evy Farné a dodnes nechápe, že ho ostatní neuhodli. Tvůrci si pamatují, že zpíval dobře.
Lekce z páky: myslet víc na sebe
Vypadl ve fázi, kdy chtěl začít být výraznější. Držet se zpátky měli se Štefanem domluvené, aby nevylétli hned na začátku, a kdyby vydržel déle, byl by podle sebe výraznějším hráčem. Klíčem byla páka. Ve zpovědnici se kvůli ní nešetřil. Když stál u páky, vážil dvě strany: klasického Barnyho, který myslí víc na ostatní než na sebe, a hráče, který ví, že je ve hře a teď je čas zatáhnout. Vyhrála první strana.
Štve ho, že to tak dopadá pořád. Celý život víc myslel na to, jak působí na lidi, než na to, jestli se cítí dobře, a snaží se to změnit. Hra pro něj byla velké zamyšlení nad sebou samým, protože ho to stálo krk. Chce víc myslet na sebe. Zároveň si uvědomil, jak silný vztah se Štefanem má: šel do toho s ním, podporoval ho a vstoupil do hry jako jeho partner. Obojí vztah podle něj posílilo.
Místo hejtů fotka s holčičkou
Reakce lidí na premiérách a autogramiádách ho překvapují. Čekal hejty, ne kvůli hře, ale kvůli orientaci, protože vidí, jak zlí lidé umí v médiích být. Stal se opak: lidé píšou hezké věci a jeho to motivuje dělat víc. Protagonistou ani osvětářem být nikdy nechtěl a nechce se cítit svázaný tím, že teď musí být vzorový pár. S humorem říká, že se teď se Štefanem ani nemohou rozejít.
Na jednu z prvních premiér, kdy byl pár ještě skrytý a v médiích už něco prosakovalo, přišel s falešnou přítelkyní. Jeden z kameramanů se ho ptal, co se stalo, a on mu tvrdil, že se se Štefanem rozešli. Kameraman to zbaštil a byl z toho smutný: měli spolu prý hezkou energii a doplňovali se. Štefan je podle Barnyho sarkastický, uvědomělý a velmi inteligentní, on sám je energií úplně jinde. Nedávno je na ulici odchytil tatínek s malou holčičkou a chtěl se s nimi vyfotit. To by Barny dřív nečekal. Hejtrů je na sociálních sítích spousta, nenávistných reakcí se ale pár dočkal jen minimum.
Lifestyle místo špíny
Tvůrci se museli zeptat na paradox: člověk, který léta něco tajil, pracuje v bulvárním médiu, kde se šťourá v cizích životech. Barny odpovídá, že do média vstupoval s tím, že špínu hledat nebude. Za bulvárního novináře se nepovažuje, spíš za kreativce, který vymýšlí koncepty pro mladé publikum milující lifestylová média, a snaží se lidem spíš pomoct než uškodit. Někdy prý proto nebývá s okolím na stejné lodi. Když za někým jde s nabídkou rozhovoru, často slyší odmítnutí kvůli značce, pod kterou píše. Vysvětluje, že na sociálních sítích to dělá jinak a nikoho neočerňuje. Je to dlouhá a občas náročná cesta, ale baví ho ukazovat, že i bulvár se může překlopit do něčeho, co mladí mají rádi právě proto, že nezachází do odporností.
Proč se vrátit do utajení
Proč se dobrovolně vrátit do období, kdy musel lhát všem kolem? Jedním důvodem je dobrodružství: Zrádci byli jediná show, do které chtěl jít. Druhým je, že po coming outu se změnil celý jeho životní styl a uvažování. Přestal se za sebe stydět a chce inspirovat lidi, kteří se bojí jít s pravdou ven. Zlom přišel v Indonésii, kde pracoval jako dobrovolník a zažil zemětřesení. Tahal lidi z trosek a viděl smrt v přímém přenosu. Uvědomil si, že to, co celou dobu tajil, protože by to pro něj „znamenalo smrt“, vůbec není důležité. Je hodný člověk, pomáhá lidem a nikdo by ho neměl soudit za karty, které mu byly rozdány. Po návratu všem všechno řekl a strašně se mu ulevilo.
Když posílali přihlášku, už se nevnímali jako dva gayové, ale jako dva kluci, kteří tvoří pár. Nálepkování nemají rádi a označovat se jako gay pár Zrádců nechtěli. Tvůrci v tom vidí ideální stav, ke kterému by společnost mohla dospět, a připomínají výrok Morgana Freemana o rasismu: přestaňte o něm mluvit. Oceňují, že pár do hry šel a riskoval i vlastní vztah, a těší je, že se nestalo nic z toho, čeho se obávali. Pro hru byli Barny se Štefanem především dva hráči, a navíc dobří.
Závěr
Barnabáš odchází ze Zrádců jako hráč, kterého ze hry nevyhnal kulatý stůl, ale výbuch vlaku a vlastní dobrota u páky. Prozrazení páru, které ho mrzelo, nakonec Štefanovi pomohlo k tváři věrného, a Štefan ve hře dál zůstává. Z castingového tvrzení, že lhaní je jeho přirozenost, se po vyřazení stal příběh o tom, proč už lhát nechce: místo očekávaných hejtů přišly hezké zprávy a fotka s malou holčičkou.
