Šestou vyhnanou hráčkou třetí řady Zrádců je Felix, švadlena a trenérka lakrosu, která do hry šla s intuicí jako hlavní zbraní. Hned první den se dostala na stopu dvěma ze tří zrádců, celou hru čelila nejvíc útokům u kulatého stolu a na poslední misi odmítla peníze, protože by tím zradila věrné. V rozhovoru po vyřazení popisuje, jak četla ostatní hráče, proč přehlédla Annelii a co by dnes udělala jinak. Díl, ve kterém vypadla, viděla s několikadenním předstihem v autě a plakala u něj.
Švadlena, která pořád šije
K šití se Felix dostala po základní škole. Teta je švadlena a krejčová, a tak místo obchodní akademie, kterou tehdy volili skoro všichni, zkusila učební obor. Chytlo ji to a z ročníku je jednou z mála, kdo řemeslo stále dělá. Dobrých švadlen podle ní ubývá.
Šití není těžká dřina, ale chce hlavu: postupy musí jít přesně za sebou a pátý krok nejde udělat před druhým. Nejtěžší je přitom obhájit cenu, protože zákazníci netuší, kolik práce zabere, a rádi připomenou, že babička by to udělala levněji. Řeč přišla i na udržitelnost: dřív se oblečení spravovalo, babičky pletly, háčkovaly a štupovaly ponožky, dnes se roztržená věc vyhodí. Felixina teta navíc paličkuje krajky.
Lakros, indiánské kořeny a vnitřní hlas
Po střední škole vystudovala fakultu tělesné výchovy a sportu a trénuje lakros. Trenérství ji podle vlastních slov připravilo na hru víc než šití: naučilo ji vytrvalosti, komunikaci s lidmi a tomu, aby nepředjímala. Ženský lakros má být bezkontaktní, mužský je tvrdý, zvlášť v hale. Hra má indiánské kořeny: kmeny v ní soupeřily o lepší území a míč nebo kámen se nosil na vzdálenost několika mil, cestou se hráči i zabíjeli. Haku jako ragbisté lakrosaři nemají, historie se ale ke sportu vrací pořád a kdo ho cítí srdcem, ten se jí nezbaví.
Felix o sobě říká, že některé věci ví dopředu. Nejde o žádné čarodějnictví, jen o tak silnou intuici, že se jí začnou bouřit vjemy a ona se musí zastavit a poslechnout vnitřní hlas. Empatie se podle ní nedá úplně naučit. Co se naučit dá, je už spíš analytické skládání souvislostí.
Přihláška prozrazená na vánočním večírku
Do hry se přihlásila sama a líbilo se jí všechno od A do Z, očekávání se naplnila mnohonásobně. Že se přihlásila, trochu prozradila na vánočním večírku oddílu. Každý měl napsat na papírek, na co je za uplynulý rok pyšný, papírky se losovaly a hádalo se, kdo co napsal. Po třech letech na rodičovské ji nic jiného nenapadlo, a tak napsala, že se přihlásila do Zrádců a vystoupila z komfortní zóny. Ostatní papírek hned poznali. Tvůrci se smáli, že tím propadla smluvní pokutě, jenže smlouvu tehdy ještě neměla podepsanou.
Drink vypitý jako první
Prvním velkým momentem bylo vypití drinku, který mohl být otrávený. Felix se přihlásila během vteřiny a měla to promyšlené: role ještě nebyly rozdané a chtěla se ukázat jako „střela“ dřív, než se začne vybírat. Ostatní si pak měli říct, že taková byla od prvního momentu, ještě než se rozhodlo o zrádcích. Navíc drink přišel těsně po stresujícím kontejneru, takže jí intuice říkala, že tak brzy se jí nic stát nemůže.
Podcenila jedno: počítala s tím, že by mohla ublížit sobě, ale nenapadlo ji, že si ostatní budou myslet, že drinkem může ublížit jim. Obdiv kolektivu se za chvíli změnil v podezření. Tlumit se ale nechtěla: střelou chtěla být celou hru. Nejblíž Annelii byla prý ve chvíli, kdy se před prvním kulatým stolem nahlas ptala, jak se píše její jméno.
Věrná místo zrádkyně
Zrádkyní být chtěla, ale ne proto, že by na tom stavěla. Jako zrádkyně by podle ní měla větší šanci hru přečíst a ovlivňovat. Když vybrána nebyla, vzala to v klidu: rozčilovat se nad tím, kdo rozdával karty, nemá smysl, a hradního pána prostě nepřesvědčila. Jiní hráči nesli nevybrání mnohem hůř, Nika ho dokonce brala jako vlastní selhání.
Ostatní se snažila co nejdřív „navnímat“. Její teorie byla, že zrádce poznáte nejsnáz těsně po výběru, dokud ještě nejsou v roli a zpracovávají emoce. Na intuici se umí spolehnout, ale jen dokud ji sama nezačne zpochybňovat. Hra jí potvrdila, že ji má silnou: v běžném životě si to člověk nemá jak ověřit, tady to bylo vidět. Až po vypadnutí jí došlo, že hned první den byla na stopě dvěma třetinám zrádců. Plně si to uvědomila až za pár dní.
Kryštof a otázka po třech minutách
Kryštofa se zeptala, jestli je zrádce, zhruba tři minuty po odchodu od kulatého stolu, kde se zrádci vybírali. Myslela si, že je věrný, a chtěla jen vidět jeho reakci. Ta ji ale nečekaně zarazila: ošil se, začervenal a přidal rádoby vtipnou poznámku. Celé to podle ní „haprovalo“. Že to nedovysvětlil, chápe: zamotal by se ještě víc a jen by na sebe upozornil.
Kryštof se přitom stal jejím spojencem. Sblížili se už v kontejneru, který ve vysílání působí kratší, než ve skutečnosti byl. Šest jmen a tři chybějící hráči jim hned napověděli, že někdo z nich půjde ven, a ještě bez toho, aby viděli obličeje, se dohodli na Barnabášovi. Na hradě si pak vyprávěli, co se dělo v jiných kontejnerech, odkud Felix slyšela hrozné rány. Potom se ale rozešli: každý si budoval vlastní síť. Kryštofova reakce jí zůstala uložená v šuplíku jako možnost, ne jako jistota. Stejně to měla s Nikou, se kterou si rozuměly, a proto se první dny skoro nebavily.
Lukáš a černé vojenské boty
Na hradě spousta lidí zatajovala povolání nebo schopnosti, a pro hráčku, která dá na intuici, to bylo hrozně matoucí. Lukáše měla v hledáčku od začátku. Když chodil v tričku, všimla si rozpraskaných rukou, medailonku podobného psí známce a černých vyleštěných bot vojenského střihu. Lukáš později tvrdil, že si je koupil kvůli natáčení. Působil zadumaně a hodně poslouchal, takže měla pocit, že je u něj něco jinak, jen nevěděla co.
Gambit u šachovnice s Dášou
Téma, které prostupuje i dalšími díly, je gambit. Felix potkala Dášu u šachů nejspíš cestou ze zpovědnice. Nejdřív se zasekla na Dášině profesi: spisovatelka a korektorka, která nedokáže odříkat vyjmenovaná slova, jí přišla rozporuplná. Dáša odbyla, že to nepotřebuje, protože má všechno v počítači. Felix ji chtěla vytáhnout k vedlejšímu stolku s kartami a naučit ji hrát „záchoda“, Dáša ji ale dotáhla k šachovnici, začala mluvit o gambitu, ptala se, jak táhne dáma, a rozhovor byl tak zmatečný, že Felix v hlavě zvonilo. Jen nevěděla, kterým směrem: jestli je Dáša šachistka, nebo ji zkouší.
Divák ví, že totéž slovo řekl Kryštof před Lukášem a že gambit zrádce propojoval. Lukáš celý den naznačoval, že si promluví s někým, s kým dlouho nemluvil, a byla to Felix. Proč spolu gambit nerozehráli, vysvětluje dvojí nedůvěrou. Lukáše sama nevyhledávala, a když za ní přišel, seděla ve skupince, které nevěřila: se Štefanem, kterého od začátku podezírala, protože u kulatého stolu seděl strnule a jen pozoroval (vysvětlil to bolestí zad), a s May, se kterou ještě nenavázala kontakt. Hlavním důvodem byl Štefan. Teorii vzala vážně, byla první a souvisela s Kryštofem, a proto ji svěřila několika lidem. Nenapadlo ji ale, že by se zrádci mohli potkávat i přes den. Myslela si, že gambit prozrazuje zrádce, ne spojku mezi nimi.
Sešit plný střípků
Na pokoji si do sešitu psala „divnobody“ a hledala mezi nimi nitky, které by je propojily. Byla přemotivovaná a připadala si jako Harry Hole. Časem ji nitky vedly zpátky do kontejnerů, kde podle ní začínala spojitost mezi zrádci. Ve střihu se ukázalo, že měla na pokoji vanu. Mezi hráči se šuškalo, že vanu dostávají zrádci, aby po návratu z konkláve nebyli slyšet ve sprše, a Felix se toho bála.
Annelie, která zmizela z radaru
Annelie jí unikla úplně. Kryštofa první dny skoro nepotkávala, a tak vůbec neviděla, jak spolu s Annelií pořád kolují po hradě, ani jejich zrádcovské objetí. Na začátku, když pila drink, si s Annelií hezky popovídala, brala ji jako ukecané „trdýlko“ a postupně jí začala být otravná. A otravného člověka mezi tolika lidmi odsunete stranou. Dnes nechápe, jak se to mohlo stát, a Annelii obdivuje, jak roli zahrála. Všichni podle ní čekali, že zrádcem bude silný, klidný a rozvážný typ. Takové hráče hlídala, a někdo jako Annelie jí z hledáčku vypadl. Podcenila to.
Adam a knihy o lži
Z vyjednavače Adama, se kterým byla ve druhém díle v trojici rozhodující o záchraně, měla velký respekt. Znala ho z videí, takže věděla, že je komunikačně zdatný a umí analyzovat bez emocí. Nika o něm v autě řekla, že tam je vyjednavač, a Felix podle popisu hned věděla, o koho jde. Nebezpečný jí ale nepřipadal, chtěla se na něj spíš napojit kvůli schopnostem, které sama nemá. Brzy zjistila, že si k sobě nikoho jen tak nepustí.
Knížky o lži, manipulaci a neverbální komunikaci, které divák viděl v posledním díle, si koupila kvůli hře. Zná své mezery a chtěla je doplnit. Probírala je s Adamem a ten jí z knih zhruba za dva a půl tisíce doporučil jedinou, zbytek označil za díla samozvaných expertů. Když je rychle projížděla, sama v nich viděla tytéž plky.
Nejbližší okruh na hradě
Na první pohled to vypadalo, že tvoří trojici s Kryštofem a Domi. Domi jí sice dala štít, Felix ale z ní měla zvláštní pocit už od kontejneru: než stačila mrknout, Domi nabídla pakt, že po sobě nepůjdou. To jí přišlo velmi herní a připravené. Hodně dá i na oblečení a Domiin modrý svetr četla jako snahu působit jako milá nevinná holka.
Nejbližší okruh tvořili jiní. Na Jana se napojila, protože podle ní měl vlastnosti, které jí chybějí: chodila za ním s teoriemi, ať je rozporuje a řekne, co z nich je relevantní, protože ví, že je emoční. Znala ho z YouTube. Na Zdíšu se chtěl napojit každý, protože ji ostatní znali, a znát někoho ve hře je výhoda. Niku brala jako svého člověka, s Matějem cítila společnou řeč „šikovných rukou“ a s Tomášem si hned první den povídala o lakrosu. Podezírala nakonec každého: kdo sejde z cesty, musí projít jméno po jménu. Tomáše prověřovala i proto, že po něm šel Adam.
Dvojice, které hledala
Štefana měla od začátku za strnulého, jako by něco skrýval. Když Zdíša s Adamem v autě po misi řekli, že tvoří dvojici s Barnabášem, Felixe to hned zapadlo. Začala je sledovat a viděla, že spolu stojí blíž, než stojí běžní kamarádi, třeba když v neherní místnosti jeden seděl na lavici a druhý stál těsně za ním. Pro ni to bylo potvrzené.
Davida měla v hledáčku už z auta po kontejneru. Jako první se ptal, kdo bude ve hře v rodinném svazku nebo v páru, a působil na ni jako „táta materiál“, rozvážný chlap s věkem. K němu přiřadila Majdu. Při misi s prkýnky začala Majda zmateně vyměřovat, kolik se jich vejde, místo aby se soustředila na úkol, což Felix četla jako pudový strach o někoho. Na misi u studny David Majdě řekl, ať běhá spojku, když nechtěla do studny kvůli make-upu. A když Dáša nedokázala nastartovat auto, smáli se všichni kromě Majdy, která seděla jako svázaná. Pak David s Majdou hlasovali spolu proti ní.
Proč si David tak vzal do hlavy, že je zrádkyně, si Felix vysvětluje kombinací věcí. Lidsky si nesedli: on je introvertní, ona extrémně extrovertní a dotyková, takže byla rušivý element. Přidala se teorie o něm a Majdě a k tomu Dáša, kterou Felix podezírala hned první den. Trefa to byla, jenže David to nevěděl a viděl v tom hon na kohokoli. A neví, co mu o ní řekli další.
Nejčastější terč kulatého stolu
Felix byla v sérii nejčastěji pod palbou u kulatého stolu. Nervozita s praxí opadala, protože věděla, že do ní půjdou. Největší přetlak zažila ve chvíli, kdy u stolu tušila útok a pak se v situaci s Matějem zhroutila. Obhájit se podle ní jde, ale musí být člověk připravený, nenechat se rozhodit a říct takovou pravdu, aby si ostatní pomysleli, že by její vyřazení po odchodu od stolu sami neobhájili. Musí počítat i s tím, s čím nepočítá: nádech, výdech, srovnat si myšlenky a mluvit věcně. Sama tam předvedla chaos. Davida, který ji obviňoval bez konkrétních argumentů, měla vyzvat, ať řekne něco konkrétního. Neudělala to.
Tři skupiny hráčů
Od šestého dílu tlak rostl a s ním pocit, že se už nevysvětlí. Kdo chce psa bít, hůl si najde: i knížky o manipulaci se daly obrátit proti ní, podobně jako v hádce v běžném životě. Energii jí ale vzalo hlavně uvědomění, že hráči se rozdělili do tří skupin. Jedni jejím emocím věřili a věděli, že je věrná. Druzí ji měli za zrádkyni a v emocích viděli důkaz. A třetí věděli, že je věrná, ale chtěli toho využít, aby ve hře zůstali déle oni. Bojovala by dál, limity se dají posouvat, ale srazí vás vědomí, že ať řeknete cokoli, někdo stejně řekne: „Rozbrečela ses, jdeš.“
Obrat proti Domi a Kryštofovi
V šestém díle se obrátila proti Domi, což mnohé překvapilo a Domi nejvíc. Zlom přišel cestou na misi do kostela. V autě s Domi a Kryštofem jí připadalo, že mu jdou hrozně na ruku, přikyvují si, Domi dostala štít a byli hodně kontaktní. Viděla řady, kde se zrádci kamarádili a táhli spolu, a dostala strach, že ji ti dva večer odpálí. Jedinou záchranu viděla v tom, že o nich nahlas řekne. Myslela si, že když to vytáhne, nepůjdou proti ní, aby se neprozradili. Nevěděla už, čeho se chytit. Do podezření zahrnula i May, která hrála středovou zónu, přes den byla empatická a pozorná a u stolu mluvila striktně a sebevědomě, skoro jako umělá inteligence.
Nabídka, kterou odmítla
Na poslední misi ji ostatní nechali jako poslední a Felix tušila, že něco přijde. Vybavila se jí Kája z druhé řady, která podobnou nabídku dostala. Nevěděla, jestli půjde o štíty, nebo o to, že nebude moci být u stolu vyhlasována. Věděla jen, že přijde nabídka. Vzala by ji jedině za mnohem vyšší částku, nabídku tedy odmítla. Tak vysoká částka by ale podle tvůrců hře nic nepřinesla. V tu chvíli byla přesvědčená, že si nic nevezme: když hraje za věrné, nedokáže udělat nevěrnou věc. Kdyby se týmy jmenovaly červený a modrý, problém by neměla. A kdyby byla zrádkyní, zrazovala by, jak nejlíp umí. Jako zrádkyně by si dokázala představit jen přátelskou trojici, například s Kryštofem nebo Nikou, kde by se domluvili, že se kvůli sobě neprozradí, aby na konci zůstalo co nejvíc zrádců.
Ve hře to bylo podle ní těsné, ale naději měla pořád. Nepomohla jí ani Kryštofova poznámka o dýce v zádech, kterou pronesl při vlastním vyhnání. Tomáš ji bral jako přeřeknutí, kdo chtěl, měl v ní munici. Stačí drobnost, aby si člověk utvrdil názor, a rázem je z ní pádný argument.
Sympatie, dojmy a David
První polovina hry jela na dojmy a sympatie. Z Moniky měla Felix od začátku nepříjemný pocit, protože se na ně zle dívala a měla přísné rysy, a vadila jí scénka s Adamem, u které byla. Monika později vysvětlila, že jen mhouřila oči. Anastázii podle Felix kolektiv nesnesl, protože věci tlačila a pak je obracela. Když dvě „vadivé“ hráčky vystříleli, začali lidé hledat další typy.
Zadostiučinění vůči Davidovi necítí. On je ve hře, ona ne, a on se ráno vzbudí a hraje dál. Pokud si upřímně myslel, že je zrádkyně, je to obhajitelné, máme vyřazovat zrádce. Horší by bylo, kdyby ji vyřadil, protože mu byla nepohodlná. Ke konci ještě vysvětlovala, že Domi s Kryštofem neoznačila za pár, ale za dvojici zrádců. U Davida a Majdy pak říkala, že se bojí, aby jako pár časem nehráli spolu. Od podezření, že jsou zrádci, ustoupila, protože hráli jako věrní.
Domeček z karet
V posledním díle staví domeček z karet. Symboliku neplánovala: nikdo se s ní nebavil, šachy sama se sebou jí přišly už příliš zoufalé, tak se zabavila stavěním. Domi si s ní promluvit chtěla, Felix ale odmítla. Domi za ní jednou přišla, ať si vyřeší spor s Barnabášem, a nevěděla ani, o co v něm jde. Felix z toho měla pocit, že Domi jde jen o vlastní hru, ne o ni.
Domiin pláč tvůrcům nepřipadal zrádcovský, spíš jako od člověka, který neunese křivdu. Felix ho četla jako výčitku, že jí kazí hru, a připouští, že ho mohla předvést věrná i zrádkyně. Byla už frustrovaná: když nevěřili jejímu pláči, nedokázala věřit ani cizímu. Tvůrci její emoce ocenili jako autentické, hodně diváků se v ní podle nich vidělo, a připomněli i její hlášky a výzvy, že hádky a sobectví jsou přesně to, co zrádci chtějí.
Co by udělala jinak
Jinak by se nepouštěla do teorie o Davidovi a Majdě. Tím si u nich podřízla větev, a raději by se s nimi na začátku spřátelila, i když podle Majdy to kvůli drinku stejně nešlo. Chyb vidí zpětně spoustu, ale v dané chvíli, s danými lidmi a v daném čase to jinak nedokázala.
Hra jí spíš potvrdila, co tušila: člověk musí být opatrný, koho si pustí k tělu, protože i projevená důvěra může být hra. Je na sebe pyšná, že odolala lákavé nabídce, protože tak to hrát chtěla. Nejsilnějším zážitkem byl celek: miluje adrenalin a ten tu měla od rána do večera, zdravým způsobem. Prošla smíchem i pláčem a mohla tam být taková, jaká je. Tvůrci na závěr ocenili, že do hry přinesla autenticitu a ukázala, že nerozhoduje profesní kvalifikace, ale schopnost číst lidi a pracovat sama se sebou.
Závěr
Felix odchází jako hráčka, které intuice hned první den ukázala na Kryštofa a Dášu, ale Annelii nechala proklouznout. Dlouho čelila útokům u kulatého stolu, nakonec ji zlomilo vědomí, že část věrných ji obětovala vědomě, a na poslední misi zůstala věrná, i když ji to stálo lákavou nabídku.
