Mexické kartely dnes shazují z dronů výbušniny na policejní konvoje, součástky k nim tisknou na 3D tiskárnách a operátory si najímají i mezi latinskoamerickými veterány z Ukrajiny. Reportérka Katarina Szulc, která z Mexika sleduje organizovaný zločin, v dvouhodinovém rozhovoru popisuje, jak kartely ovládly vodu, internet, ropu i avokáda, jak se jejich síť obchodu se ženami táhne do amerických měst a proč se problém dávno netýká jen Mexika, ale i Kanady a Španělska.
Vražda influencerky a kartelové PR
Influencerku Valerii Márquezovou, známou po celém Mexiku a hlavně v Guadalajaře, zastřelili během živého vysílání na TikToku přímo v jejím kosmetickém salonu. Nejdřív jí kurýr přinesl kávu a plyšové prasátko, což je v Mexiku zlé znamení: dříve kartely nechávaly u obětí prasečí hlavu jako vzkaz, že šlo o práskače. Márquezová ve vysílání říkala, že je nervózní a bojí se únosu. Kamarádka ji přesto přemlouvala, ať počká na drahý dárek. Pak ztlumila zvuk vysílání, do salonu vešel muž a třikrát ji střelil.
Mexické úřady podle Szulc nedávno zatkly vysoce postaveného člena kartelu CJNG s přezdívkou R1 kvůli vraždě Carlose Manza, starosty v Michoacánu, který otevřeně vystupoval proti kartelům. Ministr bezpečnosti Omar García Harfuch pak oznámil, že se pátrá po synovi R1: ten měl podle vyšetřovatelů objednat vraždu Márquezové, s níž měl vztah. Novinář Luis Chaparro s ním natočil rozhovor, v němž obvinění odmítá. Tvrdí, že Márquezovou miloval a jejich vztah byl jen bouřlivý.
Proč hledaní muži mluví s novináři? Jde o ego, ale hlavně o PR. Kartely vydávají vlastní prohlášení, věší transparenty u mrtvol a točí videa, na nichž ozbrojenci obklopí mluvčího, který čte vzkaz veřejnosti. Rozhovor s hledaným mužem říká totéž: chyťte mě, jestli to dokážete. A když se k hledaným dostanou novináři, proč ne policie? Mexiko je podle reportérky dopadnout nechce. Kartely tvoří tak velkou část ekonomiky, že jejich vymýcení by znamenalo zničit mexickou ekonomiku, a mnoho politiků a úředníků je na jejich výplatní listině.
Sinaloa jako márnice
V Sinaloe dál běží občanská válka uvnitř kartelu. Frakce Chapitos, tedy synů El Chapa, uzavřela spojenectví s CJNG proti frakci El Mayovců, a CJNG ji tak postupně pohlcuje. Letos v létě jela reportérka do Sinaloy zjistit, jak to vypadá dva roky po zadržení El Maya. Nevolila novou dálnici, ale starou silnici z Mazatlánu do Culiacánu, aby viděla, kdo ovládá které město. Území frakce Mayito Flaco prozrazují bílá sombrera.
V Culiacánu to podle ní nebylo jako chodit po městě, ale po márnici. Během prvních čtyř hodin projela šest míst činu. Nejhorší pro ni nejsou těla, ale rodiny obětí, na kterých je v přímém přenosu vidět, že jejich život už nikdy nebude jako dřív. Většina zabitých v Sinaloe je sama zapletená do organizovaného zločinu. Nejvíc teď umírají ti, kdo přeběhli od Chapitos k El Mayovcům.
Politici mezi dvěma kartely
Jak se v tom vyznají politici, když se moc mezi kartely neustále přelévá? Jako příklad uvádí Szulc sinaloského guvernéra Rubéna Rochu Moyu, který je od konce srpna na neurčité dovolené. Letos na jaře ho obžalovala americká justice a reportérka o něm už dříve říkala, že je nejzkorumpovanější politik vůbec. Podle ní měl dlouho pevné spojenectví s frakcí El Chapa. Zadržení El Maya popisuje takto: syn El Chapa ho vylákal na schůzku, která měla urovnat spor mezi guvernérem a jedním státním zákonodárcem. El Mayo tam byl údajně zbit a skončil v malém letadle, které přistálo v Novém Mexiku, kde si ho převzala FBI. Guvernér ze schůzky odešel živý, zákonodárce byl zavražděn.
Politici mají dnes podle reportérky svázané ruce: když se pohnou příliš doleva nebo doprava, zemřou. Obhajovat je ale nehodlá. Kdo chce být v Mexiku dobrým politikem, musí si podle ní stát za svým a být ochotný pro to zemřít. Jinak jde do politiky buď kvůli špinavým penězům, nebo ze strachu a pak dělá, co mu kartel řekne. Poctivých je málo. Jmenuje zavražděného starostu Carlose Manza a senátorku Lilly Téllezovou, která zkorumpované úředníky veřejně jmenuje.
Zacatecas a CJNG po smrti El Mencha
Zacatecas byl vždy horkým místem a podle reportérky nejlépe ukazuje, jak kartely fungují. Den před natáčením tam vybuchovaly bomby v autech a nástražné výbušniny. Místní buňka CJNG, jejíž název lze přeložit jako Nová generace sil Zacatecasu, rychle roste, vede válku s El Mayovci a útočí i na policii. Při tom zabila nejméně jednoho policistu.
Když Mexičané v únoru zabili šéfa CJNG El Mencha, kartel se nerozpadl. Hořelo pár autobusů a útočilo se na Národní gardu, ale velké vnitřní zúčtování nepřišlo. CJNG podle Szulc funguje jako nadnárodní korporace: silní velitelé a šéfové jednotlivých území mají vlastní věrné lidi. Buňky jsou trochu jako pobočky motorkářských gangů: mají vlastní pašerácké trasy, vlastní uplacené politiky a policisty, ale vydělávají pro celou organizaci. Vlastní jméno mají proto, aby bylo jasné, kdo za čím stojí a kdo drží které území.
Nahoře teď stojí El Menchův nevlastní syn, známý jako 03. Pod ním jsou nejvyšší velitelé, šéfové území a dál buňky až po obyčejné členy. Kartely se běžně štěpí, což ukázal osud Zetas, bývalých speciálních jednotek, které podle reportérky cvičily i americké síly. Ti už neexistují. U CJNG to zatím nenastalo, ale podle zdrojů reportérky jsou ve vedení dvě postavy, které by se s vlastními lidmi a územími mohly jednou oddělit. Po El Menchově smrti chtěl jeden z vysoce postavených členů přitvrdit násilí a jiný to zatrhl. Pro Szulc to byl signál, že se motivace mění. Kartel dnes fakticky řídí rodina Valenciů, přezdívaná Cuinis. Ta kdysi začala vyvážet kokain do USA přes vývoz avokád z Michoacánu. Dřív dávala CJNG peníze, dnes i svaly a vedení.
Kolik Mexika žije z kartelů
Kolik Mexičanů je na kartelech nějak závislých? Podle reportérky rozhodně víc než polovina, od pouličních hlídek přes vrahy až po politiky. Patří sem i policisté, kteří nic nepašují, jen se dívají jinam. Kartely jsou podle ní mezi třemi až pěti největšími zaměstnavateli v zemi, i když se to dá jen těžko změřit.
Vliv sahá hluboko na jih. Guatemala a Ekvádor jsou podle Szulc kartely pohlcené, vazby vedou do Kolumbie, Venezuely, Peru i Brazílie. V lednu byla v Cúcutě na kolumbijsko-venezuelské hranici, kde kdysi sídlili lidé El Chapa a řídili odtud operace. Nedaleko leží Catatumbo, kde z vrtulníku viděla koku na kilometry daleko. Mexičané tam dnes nejsou tolik jako před rokem 2010, ale v malém baru uprostřed ničeho hraje mexická regionální hudba, všichni znají texty a muži se oblékají jako kartelníci.
Voda, internet, ropa a avokáda
Drogy jsou jen část podnikání. Kartely ovládají vodu, avokádové sady, obchod s lidmi i krádeže ropy. V menších městech přestřihají kabely místních poskytovatelů internetu, natáhnou vlastní a chodí od dveří ke dveřím vybírat platby.
Proto reportérka považuje za omyl tvrzení, že kartely skončí, jakmile zmizí poptávka po drogách. Na černý trh dokážou převést téměř jakékoli zboží. Ropa sama černým trhem není, ale když se navrtají do státních ropovodů a kradenou surovinu vezou do USA, kde ji za poloviční cenu prodávají malým rafineriím, stává se jím. Stejně je to s avokády. Spojené státy před několika měsíci dočasně zastavily jejich dovoz z Michoacánu, protože násilí a výhrůžky pěstitelům zašly příliš daleko. Avokádovník roste dlouho a sady se dědí po generace. Kartel pak přijede v obrněných autech a chce výpalné, obvykle 80 procent výdělku. Pěstitelé utíkají, platí, dokud nepřijdou o všechno, nebo jsou zavražděni. Bez politiků, kteří to dovolí a vydělávají na tom, by to podle Szulc nešlo.
Americká vláda se soustředí hlavně na fentanyl a úřední čísla ukazují, že záchytů na hranici ubylo. Reportérka jim nevěří, protože nikdo neví, co projde nezachyceno. Zato kokainu podle ní proudí na sever nevídané množství a válku s kokainem USA drtivě prohrávají.
Kartely v USA a vůdce s americkým pasem
Bez Spojených států by kartely podle reportérky neuspěly. Američané nekupují jen drogy, ale i kradenou ropu a avokáda. Pro kartel, který vydělává na kradených avokádech, je Super Bowl velký den. V USA navíc žijí významní členové kartelů.
Nový šéf CJNG, nevlastní syn El Mencha, se narodil v kalifornské Santa Aně a je americkým občanem. Poprvé tak stojí v čele velkého kartelu Američan, což americkým úřadům komplikuje sběr informací. Zároveň ale vede organizaci vedenou jako teroristická, takže jde o šedou zónu. CJNG na rozdíl od Sinaloy fentanyl téměř nevyrábí. S jeho výrobou podle Szulc údajně přišel syn El Chapa Iván Archivaldo, který navázal kontakt s čínskými chemiky. CJNG se soustředí na metamfetamin, kokain a obchod s lidmi.
Obchod se ženami: z mexických vesnic do amerických měst
Téma obchodu se ženami dlouho odmítala, protože je příliš bolestné. Letos v létě ale natočila reportáž o tom, jak sexuální obchod v Mexiku vede do USA a jak řada hlavních obchodníků, často celých rodin, operuje přímo ze Spojených států.
Postup je vždy stejný. Muž, který žije napůl v Mexiku a napůl v USA, přijede do malého města a okouzlí sedmnáctiletou dívku z konzervativní, věřící rodiny, často i s jejími rodiči. Pak jí oznámí, že se kvůli práci stěhují třeba do Tijuany. Tam dívka skončí v domě s dalšími ženami a musí každou noc vydělat stanovenou částku, jinak ji muž zbije. Vezmou jí telefon i doklady. Až je plnoletá, nechají ji úředně registrovat jako prostitutku a někteří si ji i vezmou. Stává se jejich majetkem.
Jedna žena z malého města ve středním Mexiku reportérce vyprávěla, jak ji manžel po příjezdu do Tijuany zmlátil tak, že skončila v nemocnici. Deset let pak obsluhovala třicet mužů za noc. Když se s dalšími dívkami obrátila na úřady, slyšela, že jde o manželskou hádku a že ji nikdo netahá za vlasy na ulici. Utekla až v těhotenství a každou noc se modlila, aby nečekala dceru: obchodníci totiž dcery vychovávají pro stejný osud. Většina jejích klientů byli Američané. Úspěšné ženy obchodníci posílají do San Diega, Houstonu, Los Angeles nebo New Yorku. Malý stát Tlaxcala, kterému Mexičané přezdívají zapomenutý, je podle reportérky uzlem, odkud vede přímá linka do amerických měst. Americké úřady v New Yorku zhruba před třemi lety rozbily síť napojenou právě na obchodníky z Tlaxcaly.
Dlouho platilo, že kartely jsou mexický problém a Američany zajímá jen fentanyl. Obchod s lidmi podle Szulc ukazuje, že jde i o problém americký. Pokud ti muži vozí ženy do USA a nikdo je nechytá, nic jim nebrání obchodovat i s Američankami.
Peníze za příznivou reportáž
Guvernérka Tlaxcaly třikrát veřejně popřela, že by její stát měl problém s obchodem s lidmi, a mluvila o přehnaném obrazu. Reportérka ji proto požádala o rozhovor. Úřad nejdřív souhlasil a mluvčí pak položila otázku, kolik to bude stát. Když Szulc odpověděla, že za rozhovory neplatí, dozvěděla se, že peníze nemá dávat ona, ale dostat, a to za dobrý rozhovor. Úřad navíc chtěl před zveřejněním vidět sestřih. Poprvé jí státní úředníci nabídli peníze za reportáž, která by podpořila jejich verzi. Odmítla, guvernérka rozhovor neposkytla a místo ní poslala státní tajemnici pro ženy. A to krátce poté, co reportérka mluvila se ženou, kterou z tohoto státu odvlekli, pomoc nedostala a deset let žila v teroru.
Teroristická nálepka a údery dronů
Spojené státy nejdřív označily za teroristické organizace zhruba osm kartelů a seznam později rozšířily. Podle reportérky to na fungování kartelů nemělo žádný vliv. Přizpůsobují se jako švábi: než USA zablokují účet nebo někoho zatknou, mají připravených pět dalších cest. Změnilo se to hlavně pro lidi na americké straně hranice, kteří kartelům pomáhají. Dnes je stíhají za podporu teroristů. Americká rozvědka v Mexiku působí dlouhodobě. Podle Szulc zahynuli dva agenti CIA při autonehodě v Chihuahue v uniformách mexické policie po zásahu proti varně metamfetaminu. USA si otevřeně připisují i zásluhy na lokalizaci El Mencha.
Moderátor cituje sázkový trh, podle kterého je jedenáctiprocentní šance, že USA letos v Mexiku zaútočí dronem, raketou nebo letadlem. Reportérka je si jistá, že k tomu nedojde. USA to nepotřebují: rozbít kartely a nechat je vyvraždit se navzájem je levnější a účinnější. Úder by navíc obrátil proti boji s kartely i Mexičany, kteří je nenávidí. Nedávno se objevilo video starších žen z jižního Mexika, které prosí prezidenta Trumpa, aby je kartelů zbavil. Válka by jim ale podle ní nepomohla.
Strategii odstraňování bossů považuje za marnou: jde o hydru, které za uříznutou hlavu narostou dvě nové. Po El Menchově smrti jel kartel za 24 hodin dál jako obvykle. Víc podle ní zapůsobily dohody se syny El Chapa, kteří dostali výhodné podmínky a mohou žít v USA. Mezi kartelníky se teď šíří, že kdo má pro Američany cenné informace, dostane v americké vazbě mírnější zacházení. Reportérka má dojem, že právě proto mexické síly El Mencha zabily, místo aby ho zajaly: měl prý příliš mnoho informací o vysoce postavených politicích.
Zbraně z USA a špionážní Pegasus
Moderátor navrhuje jiný postup: poštvat kartely psychologickou operací proti sobě a zasáhnout jejich zásobování, tedy prekurzory z Číny, sklady zbraní a dílny na drony. Upozorňuje, že kartely už pronikají do Evropy. Reportérka to považuje za možnou cestu, ale podle ní by to šlo i bez dronů. Sedmdesát procent zbraní nalezených na místech činu v Mexiku pochází z USA, a nejlepší by bylo zastavit je dřív, než se k zločincům dostanou. Před několika dny navíc v Mexiku někdo ukradl velkou zásilku dronů DJI.
Většina zbraní v Mexiku podle ní pochází z USA a Izraele, a to včetně špionážního softwaru. Mexiko bylo prvním státem, který uzavřel smlouvu na systém Pegasus. Izraelské médium podle Szulc napsalo, že dva izraelští podnikatelé zaplatili tehdejšímu prezidentovi Enrique Peñovi Nietovi 25 milionů dolarů za to, aby Pegasus zavedl do mexického bezpečnostního aparátu. Vyplynulo to ze sporu obou mužů před rabínským tribunálem v Izraeli. Peña Nieto to odmítl a článku vytkl, že postrádá novinářskou poctivost. Pegasus se podle reportérky dostal i do rukou kartelů, které jím sledovaly novináře a poctivé politiky, a kvůli tomu umírali lidé.
Kradená ropa a salvadorská cesta
Kdo kupuje kradenou ropu? Americké rafinerie. Zhruba před rokem obžalovali v USA rodinu, která provozovala menší rafinerii a vědomě nakupovala kradenou ropu pašovanou přes přístav Brownsville, protože byla levnější. Moderátor vyjmenovává, co by bylo potřeba: bojkot avokád, postihy amerických firem, zničit drogy, vzít kartelům zbraně a hlavně pohnout s vládou, zajistit férové volby a chránit politiky. Reportérka připomíná, že poslední mexické volby, v nichž drtivě zvítězila Claudia Sheinbaumová, patřily k nejkrvavějším v historii. Především by se ale museli vzepřít sami Mexičané. Mnozí v Sinaloe už toho mají dost, ale strach je hluboko zakořeněný.
A salvadorský model? Mnoho Mexičanů, kteří kartely nenávidí, by podle reportérky uvítalo mexického Bukeleho a obří věznici, jako je CECOT. Kdyby šel stát po každém, kdo má s kartely cokoli společného, mohlo by to fungovat. Mexiko by ale muselo nahradit tu část ekonomiky, kterou kartely drží, a to je hlavní brzda. Ze Salvadoru, jedné z nejnebezpečnějších zemí světa, se stala jedna z nejbezpečnějších, i když za cenu vážných obav o lidská práva.
Z ukrajinské fronty ke kartelům
Loni v létě zaznamenala Szulc, že Francie a Mexiko poslaly Ukrajině zpravodajskou zprávu: někteří zahraniční bojovníci se tam učí ovládat FPV drony, aby pak šli pracovat pro kartely. Jeden muž s přezdívkou Águila 7 přijel s falešnými doklady do známého výcvikového střediska dronů. Instruktory zarazilo, že drony už umí výborně ovládat. Vyšetřování pak zjistilo jeho přímé vazby na zločinecké organizace v Latinské Americe, zřejmě na mexické kartely i kolumbijské FARC.
Reportérka jela s kameramanem na Ukrajinu a obešla výcviková střediska. Létat s FPV dronem je jako hrát videohru, mladí to proto zvládají dobře. Kamera navíc zhasne ve chvíli výbuchu, takže operátor zabití nevidí. Reakce instruktorů byly smíšené. Někteří vzpomínali na Kolumbijce, který se na TikToku chlubil kalašnikovem v kolumbijském ghettu. Mnozí dobrovolníci jsou ale bývalí policisté nebo vojáci.
Podle Szulc se dějí dvě věci zároveň. Hrstku lidí kartely poslaly na Ukrajinu záměrně, s falešnými doklady a někdy přes soukromé vojenské firmy. Odslouží šest měsíců, naučí se ovládat drony a v Mexiku z nich jsou instruktoři. Druhá, početnější skupina jsou latinskoameričtí dobrovolníci, kterým končí služba. Ty kartely verbují přes sociální sítě, kde se chlubí fotkami z fronty, a posílají je bojovat za CJNG, hlavně do Michoacánu. Moc jim zřejmě neplatí. Jeden Kolumbijec nosí nášivky s vlajkou Kolumbie, Ukrajiny a Mexika a chlubí se tím na videu. Kolik jich je, neví nikdo. Buď to nikdo nesleduje, nebo sledovat nechce. Kartely zatím verbují jen Latinoameričany, protože jsou levní a mluví stejným jazykem.
Podle informací, které reportérka dostala, nabízejí kartelovým bojovníkům výcvik i vysoce trénovaní jednotlivci z USA. Systémový jev to ale není. Výcvikové tábory kartelů jsou dnes extrémně brutální. Nováčci bojují na život a na smrt a zabíjí se před ostatními. Příkladem je takzvaný vyhlazovací ranč Izaguirre v Jalisku, asi 60 kilometrů od Guadalajary, který sloužil jako náborový a výcvikový tábor CJNG i jako místo, kde lidé umírali.
Upravené drony proti policii
Celé drony kartely podle reportérky netisknou, ale 3D tiskem vyrábějí součástky, kterými FPV drony upravují, aby mohly nést a shazovat bomby. Kartelníci jsou na to hrdí a videa si rozesílají. Szulc je dostává hned po útocích a vidí na nich výbuchy lidí, budov i policejních konvojů. Cílem jsou hlavně policisté a znepřátelené skupiny. Útoky na policii mají udržet úřady daleko od center, odkud kartely operují. Cena dronů pro ně problém není.
Moderátor se ptá, jestli kartely investují do umělé inteligence, která by řídila celé roje dronů bez jednotlivých pilotů. Reportérka to v Mexiku zatím neviděla. Silné kartely si podle ní vystačí s velkými FPV drony. Roztříštěné skupiny, kterým chybějí lidé a kterým by roje pomohly nejvíc, na takovou investici nemají peníze.
Co kartely čeká a proč se to týká i Evropy
Do budoucna čeká reportérka tři věci. USA udělají vše pro to, aby kartely poštvaly proti sobě, i kdyby musely do jejich řad pouštět lži. Moc CJNG bude i bez El Mencha růst, v Mexiku i ve světovém obchodu s drogami, protože rodina Valenciů má peníze, vizi i velmi schopné lidi. A příštím prezidentem Mexika bude podle ní pravděpodobně Omar García Harfuch. Bude úzce spolupracovat s Američany, na rozdíl od Claudie Sheinbaumové, která se brání. Szulc to ale nevidí jen pozitivně, protože Harfuch má podle ní i vlastní agendu.
Kanada by se podle ní měla zapojit, protože má fentanylový problém srovnatelný s americkým. Prekurzory přicházejí přes kanadské přístavy bez kontroly a mezi federálními a provinčními složkami chybí spolupráce. Zdroj reportérky tvrdí, že velké záchyty metamfetaminu v přístavech se vůbec nezveřejňují, aby na úřady nevznikl tlak. Kanada navíc raději vydává podezřelé k soudům do USA. V Evropě má velký problém Španělsko: kartely do něj pronikly, drogy přes něj proudí do dalších evropských zemí a útočiště tam hledají i lidé napojení na mexické kartely.
Závěr
Z reportérčina líčení vychází obraz kartelů jako nadnárodních korporací s vlastní armádou, PR oddělením a moderní technikou. Mexiko je podle ní samo neporazí, protože na nich závisí jeho ekonomika i politici. Bombardování by podle ní nepomohlo a sesazování bossů nefunguje. Síť od ukrajinské fronty přes kolumbijské pohraničí, americké rafinerie a kanadské přístavy až po Španělsko podle ní ukazuje, že kartely jsou problém mnoha zemí a žádný stát je nerozbije sám.
