Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se přelil do dalšího týdne a začíná vtahovat i země, které v něm formálně nefigurují. Americké výzvědné služby prověřují, zda Moskva pomohla Teheránu zaměřit zařízení CIA v Perském zálivu. Jistotu zatím nemá nikdo a americká diplomacie celou věc veřejně odmítá — přesto stačí pouhá otázka, aby se konflikt na Blízkém východě začal číst jako předehra k něčemu podstatně většímu.
Boj o Hormuzský průliv a nové varování Washingtonu
Donald Trump zopakoval varování jemenským Húsíům: pokud zaútočí na další plavidla, zaplatí vysokou cenu oni i Írán. Varování přišlo po zprávách, že poblíž Rudého moře byly terčem dva tankery napojené na Saúdskou Arábii. Zároveň šlo o dvanáctou noc amerických úderů na íránské cíle v řadě.
Americké velitelství pro Blízký východ uvedlo, že údery mají oslabit schopnost Íránu ohrožovat lodní dopravu v Hormuzském průlivu, a připomnělo, že v regionu působí přes padesát tisíc amerických vojáků. Trump předtím Teherán varoval napřímo: za každou střelbu na loď v průlivu prý přijde na řadu jeden most nebo jedna elektrárna.
Írán mezitím vedl další útoky na americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. V Izraeli část měst otevřela veřejné protiletecké kryty pro případ, že by na ně dopadly íránské rakety.
Přesný zásah základny v Jordánsku
Bodem zlomu byl zásah letecké základny Muwaffak Salti v jordánské poušti. Íránská balistická raketa nedopadla někam do okolí, ale přímo na kontejnerové ubytování, kde američtí vojáci spí. Na základně zahynuli tři z nich, čtvrtý americký voják zemřel při íránském útoku v Iráku.
Právě přesnost je na celé věci nejznepokojivější. Írán dosud dokázal zasáhnout leda širší oblast; teď trefil konkrétní budovu uprostřed pouště. Americké velitelství navíc popisuje nový typ íránské balistické střely, která k zemi prudce zrychluje a těsně před dopadem mění dráhu letu. Pro protiraketové systémy THAAD je taková střela podstatně tvrdší oříšek.
Zasažená zařízení CIA a otázka ruské stopy
Íránské dronové útoky na zařízení CIA v Perském zálivu spustily v americké rozvědce prověřování, zda cíle nepomohlo zaměřit Rusko. Podle zdrojů, které mluvily pod podmínkou anonymity, se analytici snaží dospět k co nejpevnějšímu závěru o možné ruské účasti. Jako možné indicie uvádějí účinnost a přesnost úderů a širší technickou podporu, kterou Moskva Teheránu poskytuje. Zasažena byla dvě pracoviště CIA — jedno v Rijádu, druhé v Iráku.
Zdůrazněme, co v té zprávě není. Nikdo nepotvrdil, že by Rusko do války vstoupilo, že by odpalovalo rakety nebo že by americké tajné službě zničilo velitelství. Vyšetřování možné ruské role u útoků na zařízení CIA nebylo oficiálně zveřejněno a americké úřady k němu nedospěly k závěru. Zůstává tedy hypotéza opřená o anonymní zdroje, ne prokázaný fakt.
Republikánský senátor za Alabamu Tommy Tuberville v pořadu tvrdil, že za raketou, která zabila americké vojáky, stojí Rusko i Čína a že americkým protivníkům jde o to udržet Washington vázaný jinde. Žádné důkazy pro to ale nepředložil.
Ministr zahraničí zvěsti odmítá
Marco Rubio dostal otázku po ruském sdílení informací s Íránem přímo před novináři a odbyl ji protiotázkou, kdo to vlastně tvrdí. Když se dozvěděl, že o tom informovala média, zareagoval ironicky. Dodal, že i kdyby něco takového platilo, rozhodně by to nerozebíral v tisku.
Věcně pak řekl, že nic, co kdokoli pro Írán dělá, nezvyšuje jeho schopnost zasahovat Američany. Teherán podle něj dvacet let nejen sponzoroval terorismus, ale hlavně stavěl rakety dlouhého i krátkého doletu a drony — a chystal se svůj arzenál zdvojnásobit, aby se mohl schovat za tvrzení, že je nedotknutelný.
Napjatá schůzka v Manile
Do téhož dne spadlo i setkání Marca Rubia se Sergejem Lavrovem na okraj asijského summitu. Mělo jít o důležité dvoustranné jednání, skončilo ale zhruba po půl hodině a každá strana pak mluvila o něčem jiném. Lavrov chtěl navázat na dohody z Anchorage, tedy na rámec, který měl ukončit válku na Ukrajině. Rubio prohlásil, že jednání z Anchorage selhala a je potřeba hledat nové nápady.
Ve stejný den Rubio shrnul americkou linii vůči Teheránu do jedné věty: proti íránskému oko za oko staví Washington hlavu za oko. Írán podle něj už teď platí vysokou cenu, přichází o odpalovací zařízení i radary, jeho zbrojní základna je rozvrácená a hospodářství v troskách. Přes ostrá slova prý Teherán posílá přes třetí země vzkazy, že by chtěl dohodu.
Nad Moskvou se válí černý dým
Druhá válka, která běží souběžně, se přitvrzuje také. Drony dnes stojí za drtivou většinou zásahů na ukrajinské frontě a mění povahu boje natolik, že historické srovnání přestává platit. První světová válka měla frontové linie, druhá je poprvé setřela — a bezpilotní technika ten proces dovedla do konce.
Záběry z Moskvy to shrnují lépe než čísla: zčernalá obloha uprostřed dne, slunce schované za kouřem. Ukrajinské drony zasáhly logistické centrum firmy Wildberries, ruské obdoby Amazonu. Sklad hořel i po třech dnech, hustý černý dým pálí obyvatelům oči a úřady lidem doporučily nosit venku plynovou masku.
Válka se tak přestala odehrávat na okraji země. Zasahuje sklady, továrny a čtvrti, kde bydlí civilisté — na obou stranách.
Pozici dobyli roboti, ne pěchota
Ukrajina má navíc za sebou milník, který stojí za to domyslet do konce. Volodymyr Zelenskyj oznámil, že poprvé v této válce dobyly nepřátelskou pozici čistě bezpilotní prostředky — pozemní roboti a drony — aniž by při tom utrpěl jediný voják.
Otázka, která z toho plyne, je nepříjemná. Co se stane, až boj o území přestane mít lidskou cenu? Rozhodnutí poslat pozemní síly do útoku brzdí především vědomí, že se domů budou vracet rakve. Pokud budou boty na nohou robotů a jejich operátoři budou sedět v bezpečí stovky kilometrů daleko, jak snadné bude takové rozhodnutí udělat? Údery přitom dosahují stále hlouběji do ruského vnitrozemí.
Závěr
Obraz posledních dnů je nepřehledný a je poctivé to přiznat. Írán zesílil údery a zpřesnil je natolik, že to samo o sobě volá po vysvětlení. Americká rozvědka prověřuje ruskou stopu, ale k závěru nedošla a ministr zahraničí ji veřejně odmítá. Jednání s Moskvou skončilo po půl hodině bez výsledku. A na druhém konci Evropy hoří sklady u Moskvy a pozice dobývají stroje.
Nic z toho zatím neznamená, že by Rusko vstoupilo do války po boku Íránu. Znamená to ale, že hranice mezi dvěma konflikty se ztenčuje — a že se rozhoduje o věcech, na které bude Evropa doplácet bez ohledu na to, kdo je nakonec rozpoutal.
