Dron za 250 dolarů s mozkem za dalších 250: jak konvergence AI, 3D tisku a open-source rozbila bariéru vstupu k autonomnímu zabíjení

Frontové ukrajinské drony stojí 300 až 700 dolarů. Modul s palubní umělou inteligencí, který je promění z dálkově řízeného letadélka v autonomní „fire-and-forget" munici, přidává k ceně přibližně sto dolarů. Vývojářský kit NVIDIA Jetson Orin Nano Super s výkonem 67 bilionů operací za sekundu se od prosince 2024 prodává za 249 dolarů. Předtrénované detekční modely jsou zdarma na Hugging Face. Karbonem plněný filament pro 3D tiskárnu vyjde na pět dolarů na rám. Bariéra vstupu do toho, co Pentagon donedávna označoval za výsadu velmocí, klesla na úroveň hobby rozpočtu — a Evropa, včetně České republiky, na to není připravena.

Když 4. srpna 2018 explodovaly nad přehlídkou Národní gardy v Caracasu dva komerčně zakoupené drony naložené plastickou trhavinou C4 a střelným prachem, nešlo o útok státu. Operativci, kteří si říkali „Vojáci v tričkách", trénovali v Kolumbii a samotnou techniku podle vyšetřování koupili v běžném internetovém obchodě v USA.¹ Prezident Nicolás Maduro vyvázl bez zranění, sedm příslušníků gardy bylo zraněno. Tehdejší pokus byl technologickým nedochůdčetem — bez palubní inteligence, bez schopnosti odolat rušení, závislý na dálkovém ovládání.

Za sedm let se obraz proměnil. V září 2023 byl do služby v ukrajinské armádě přijat dron Saker Scout, schopný rozeznat 64 typů ruské vojenské techniky a dosáhnout cíle bez signálu GPS po 10 kilometrech autonomního letu.² 15. září 2025 oznámila kyjevská společnost The Fourth Law sériovou výrobu modulu TFL-1 s kódifikací NATO, který přidává terminální navádění na bázi strojového vidění libovolnému FPV dronu — výsledná platforma Vyriy-10-TFL-1 stojí 18 500 hřiven, tedy zhruba 448 dolarů.³ 1. června 2025 zničila ukrajinská tajná služba SBU v operaci Pavutyna 41 ruských strategických letadel za odhadovaných 7 miliard dolarů — pomocí 117 FPV dronů pašovaných v dřevěných kontejnerech na ruských kamionech.⁴

Není to scénář ze sci-fi. Je to extrapolace technologie, která se každý den nasazuje v největší válce v Evropě od roku 1945 a kterou už dnes — v různě pokročilé podobě — používá organizovaný zločin v Mexiku, Hútíové v Jemenu i neidentifikovaní operátoři na evropském nebi.

I. Z bojiště do dílen: autonomie už není výsada velmocí

Ukrajina v roce 2025 vyrobila podle ministerstva obrany více než čtyři miliony bezpilotních letadel. Produkce FPV dronů — malých závodních strojů přizpůsobených k nesení nálože — vzrostla z dvaceti tisíc kusů měsíčně v roce 2024 na dvě stě tisíc kusů měsíčně v roce 2025; tato čísla potvrdil pro NPR poradce prezidenta Olexandr Kamyšyn.⁵ Více než 150 výrobců, kapacita až pět milionů kusů ročně. Klíčové však není množství. Klíčový je kvalitativní zlom: drony s palubní umělou inteligencí, které nepotřebují ani GPS, ani aktivní rádiové spojení s operátorem.

Saker Scout od kyjevské Twist Robotics je archetyp. Inerciální navigace, dosah deset kilometrů, AI rozpoznává tanky, bojová vozidla pěchoty, transportéry i další bezpilotní systémy. Po vypadnutí radiového signálu — což je v ruském elektromagneticky saturovaném prostředí prakticky pravidlo — dron „pamatuje" cíl a pokračuje. Je integrován do bojové sítě Delta, díky níž jsou informace o cílech relayovány v sekundách na velitelská stanoviště.²

Vyriy Drone vyrábí od března 2023 čtyři tisíce kusů měsíčně. V roce 2024 dosáhla ukrajinská lokalizace komponentů sedmdesáti procent, koncem téhož roku byly některé varianty stoprocentně domácí — včetně termální kamery Kurbas-256 od společnosti Odd Systems.³

Helsing HX-2, vlajková loď německo-britského zbrojního startupu s valuací 12 miliard eur (červen 2025), nese dosah 100 kilometrů, rychlost 250 kilometrů v hodině, pětikilovou nálož a — výslovně marketovanou — odolnost umělé inteligence vůči elektronickému boji. Helsing oznámil výrobní kapacitu nad tisíc kusů měsíčně v takzvané Resilience Factory v jižním Německu; Ukrajina objednala čtyři tisíce kusů menší varianty HF-1 a šest tisíc HX-2.⁶

Helsing zároveň prochází kontroverzí, kterou žurnalistická poctivost vyžaduje pojmenovat: v lednu 2026 zveřejnil Bloomberg interní prezentaci německé armády, podle níž HX-2 trpí závažnými softwarovými problémy a přemrštěnou cenou; část objednávek byla pozastavena. Helsing nálezy odmítl.⁷

Co dělají ukrajinští inženýři, mohou v zásadě dělat všichni. Open-source autopiloty PX4 a ArduPilot jsou volně dostupné. Akademická literatura o vizuálně-inerciální odometrii (VIO) a vizuálním SLAM — algoritmech, které dronu umožňují orientaci a navedení na cíl bez družicových signálů — je publikována na arXivu, IEEE i v open-access časopisech jako MDPI Drones. Curyšský institut ETH publikoval v roce 2024 referenční studii o autonomním letu v lese pomocí palubní VIO.⁸ Implementace varianty algoritmu YOLO pro embedded GPU dosahují na hardwaru za stovky dolarů 30 až 130 snímků za sekundu při přesnosti detekce přes 90 procent.⁹

Yaroslav Ažňuk, šéf The Fourth Law, formuloval trajektorii v rozhovoru s ukrajinským deníkem v září 2025 stručně: „Během šesti až devíti měsíců bude většina dronů na frontě vybavena obdobnými systémy autonomie."³

II. Cenová křivka, která rozbila bariéru vstupu

Kombinatorická exploze technologií, která posunula autonomní zbraně z laboratoří DARPA do garáží, má čtyři pilíře.

První pilíř — embedded počítání. NVIDIA Jetson Orin Nano Super, představený v prosinci 2024, dodává 67 bilionů operací za sekundu (TOPS) za 249 dolarů a spotřebu 7 až 25 wattů.¹⁰ Konkurenční čip Hailo-8 nabízí 26 TOPS za 30 až 150 dolarů, Google Coral USB se 4 TOPS stojí kolem 60 dolarů. V srpnu 2025 oznámila NVIDIA Jetson AGX Thor s neuvěřitelnými 2 070 teraflopsy ve formátu FP4 — výkon, který by v roce 2018 vyžadoval datové centrum.

Druhý pilíř — strojové vidění zdarma. Hugging Face hostí stovky předtrénovaných detekčních modelů z rodiny YOLO a transformátorů typu RT-DETR. Datasety pro vojenskou techniku jsou částečně dostupné z OSINT zdrojů a komerčních databází. Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu popsalo ukrajinský přístup jako „malé modely na malých datasetech, rychlá iterace, rychlé updaty na embedded čipech" — opak monolitních přístupů velkých laboratoří, a tím pádem snadno reprodukovatelný.¹¹

Třetí pilíř — 3D tisk. Filamenty PLA-CF, PETG-CF a PA11-CF (polymery zpevněné krátkými karbonovými vlákny) lze koupit za tisíce korun za kilogram. Tiskárny pro hobby použití od desítek tisíc Kč. Profesionální technologie SLS (selektivní laserové slinování) z PA11-CF dosahuje pevnosti srovnatelné s frézovaným karbonem; firma Helsing v HX-2 explicitně používá 3D tisk „pro levnější výrobní náklady". Open-source komunita FPV dronů sdílí designy rámů zdarma.

Čtvrtý pilíř — cena finální platformy. Komerční čistý FPV dron stojí podle deníku The Economist a izraelské skupiny Dignitas 300 až 700 dolarů.¹² Vyriy-10 s modulem TFL-1 a strojovým viděním vyjde na 448 dolarů.³ Pro srovnání: americký Switchblade 300, kterým USA vybavily Ukrajinu, stojí 60 až 80 tisíc dolarů a v ukrajinském elektromagnetickém prostředí se podle samotných ukrajinských operátorů ukázal jako nepoužitelný.¹²

Tato čísla mají strukturální dopad. Operace Pavutyna spotřebovala 117 FPV dronů s odhadovanou cenou pod 2 000 dolarů za kus — celková investice tedy okolo 250 tisíc dolarů — a zničila ruská strategická letadla v hodnotě sedmi miliard dolarů. Poměr nákladů vůči škodě činil zhruba 1 ku 28 000.⁴

III. Mexická laboratoř pro vyspělý svět

Pokud Ukrajina dokazuje technickou proveditelnost, mexické drogové kartely předvádějí přechod této technologie do rukou nestátních ozbrojených aktérů na Západní polokouli. Studie Centra pro boj proti terorismu na West Pointu (NCITE) a databáze ALCED (Armed Drone Conflict Database) zaznamenaly v Mexiku v letech 2021 až 2025 celkem 221 zdokumentovaných dronových útoků, z nichž 27 bylo smrtelných a celkový počet obětí dosáhl 77.¹³ Kartel Jalisco Nueva Generación (CJNG) je odpovědný za 42 útoků, tedy 19 procent atribuovaných případů. V říjnu 2025 zasáhl explozí naložený dron areál státního zastupitelství v Tijuaně.

Vanda Felbab-Brown z Brookings Institution, dlouholetá analytička zaměřená na organizovaný zločin v Latinské Americe, varovala v prosinci 2025, že přechod od „kobercového bombardování" venkovských oblastí k cíleným atentátům na úředníky, podnikatele a novináře je „za rohem".¹⁴ Mexický CJNG již nasadil FPV drony s konstrukcí inspirovanou ukrajinskou loitering munition. CSIS zdokumentoval, že frakce Sinaloa kartelu spojená s „Mayitem Flacem" — synem zatčeného Ismaela „Maya" Zambady — pořídila čínský protidronový systém SkyFend v ceně přibližně 100 tisíc dolarů za kus.¹⁵ Kartely tedy disponují útočnou i obrannou kapacitou.

Reportáže investigativního sdružení OCCRP, deníku Defense News a kanadského Cronkite News z roku 2025 popsaly pokusy mexických kartelistů získat dronový výcvik prostřednictvím ukrajinské Mezinárodní legie. Jediný personalizovaný údaj — operativec s přezdívkou „Águila-7" — zatím není nezávisle ověřen a investigativní práce v této oblasti pokračuje.¹⁶

IV. Polsko, Kodaň, Île Longue: NATO ve střetu s neviditelnou flotilou

Akademická analýza projektu Fulcrum z roku 2026 zaznamenala v roce 2025 osmnáct zdokumentovaných narušení vzdušného prostoru NATO ruskými prostředky — trojnásobek oproti roku 2024.¹⁷ Tři incidenty mají symbolickou váhu.

Polsko, 9. až 10. září 2025. Devatenáct až jedenadvacet ruských dronů typu Gerbera překročilo polskou hranici. Polské stíhačky F-16 a F-35 sestřelily tři až čtyři z nich. Šlo o první případ v historii Severoatlantické aliance, kdy členský stát fyzicky zlikvidoval ruské vojenské cíle nad svým územím.¹⁸ Klíčový je tu ovšem ekonomický rozměr: dron Gerbera v ruské produkci stojí přibližně deset tisíc dolarů; raketa AIM-120 AMRAAM, která ho sestřelila, má jednotkovou cenu přes milion dolarů. Komisař Evropské komise pro obranu Andrius Kubilius shrnul situaci jednou větou: „Sestřelovat dron za deset tisíc eur raketou za milion — to není udržitelné."¹⁹

Kodaň a Aalborg, 26. a 27. září 2025. Neidentifikované drony nad civilními letišti vedly k jejich uzavření na hodiny. Dánská premiérka Mette Frederiksenová na tiskové konferenci uvedla, že „nelze vyloučit Rusko" — atribuce však dosud zůstává neuzavřená. Spekulace bez důkazů investigativní žurnalistika nepřipouští: pojmenovává stav, neuzavírá ho.

Île Longue, 4. prosince 2025. Nad francouzskou základnou jaderných ponorek s mezikontinentálními raketami SLBM se objevilo pět dronů. Francouzská vojska zahájila palbu. Aktér nebyl identifikován.

K tomu se přidávají incidenty v Rumunsku, Estonsku, Litvě a Turecku — a přesah do dalších kategorií: Hútíové v Jemenu vyřadili 14. září 2019 útokem na rafinerie Abqaiq a Khurais sedmnácti přesnými zásahovými body 5,7 milionu barelů ropy denně, tedy pět procent světové produkce; americké úřady FBI a Pentagon útok připsaly pravděpodobně Íránu.²⁰ Ve věznicích Anglie a Walesu bylo mezi dubnem 2024 a březnem 2025 zaznamenáno 1 712 dronových incidentů — meziročně o 43 procent více.²¹

V. Když rušička přestává fungovat

Centrální axiom dosavadní protidronové obrany zní: dron komunikuje s operátorem, signál lze rušit, pohyb GPS lze podvádět, RF emise lze detekovat. Tento axiom přestává platit v okamžiku, kdy se dron stává plně autonomním.

Pokud platforma navádí pomocí palubního strojového vidění, inerciální navigace a opticky srovnávaného terénu, pak:

• Klasické rušení řídícího signálu (RF jamming) je neúčinné — žádný řídící signál neexistuje.
• Rušení GPS/GNSS je neúčinné — dron nepotřebuje družicový signál.
• Pasivní RF detekce typu Dedrone či DroneShield selhává — dron neemituje rádiové vlny.

Co zůstává? Radarová detekce malých cílů (drahá, omezeně účinná u pomalých nízko letících profilů, falešné poplachy z ptáků), akustická detekce s ML modely natrénovanými na zvuk vrtulí (omezený dosah, ruší šum prostředí), optická detekce AI kamerami — a kinetická interceptace: sítě, kanóny, lasery, hard-kill drony. Adam Robertson, technologický ředitel společnosti Fortem, který dodává protidronový systém DroneHunter F700 americké armádě, formuloval konsenzus odvětví v roce 2025 stručně: „Senzorová fúze je nutnost, ne luxus."²²

První systémově slibné odpovědi již existují, byť zatím v omezeném počtu a v počátečních fázích nasazení.

Britský laser DragonFire (konsorcium MBDA, Leonardo, QinetiQ a státní DSTL) má výkon 50 kilowattů, zaměřuje vlákno-kombinovaný paprsek, jeho jednotková cena výstřelu činí přibližně 13 dolarů a kontrakt britské vlády za 316 milionů liber posunul nasazení na ničitelích třídy Type 45 z původně plánovaného roku 2032 na rok 2027.²³

Izraelský Iron Beam firmy Rafael byl Izraelským obranným silám předán v prosinci 2025; v průběhu roku 2024 sestřelil odhadem 35 dronů přilétajících z Libanonu.²⁴ Izraelská varianta Iron Beam 100 kilowattů cílí na vyšší hmotnostní třídy. Americký systém HELIOS od Lockheed Martin byl testován na torpédoborci USS Preble.

Klasický kinetický arzenál prochází obnovou: americký Anduril Roadrunner-M (vícenásobně použitelný turbojet, kontrakt 250 milionů dolarů na 500 kusů, jednotková cena okolo 500 tisíc dolarů), Anvil pro malé třídy UAS, Fortem DroneHunter F700 (autonomní síťový lov se 90procentní úspěšností v testech, kontrakt s americkou armádou za 100 milionů dolarů), izraelský SmartShooter SMASH (AI puška za 10 až 15 tisíc dolarů). Ukrajinské FPV interceptory Mongoose, Hornet a Bahnet stojí 1 000 až 5 000 dolarů.

A přesto: žádný z těchto systémů zatím nenabídl plošnou ochranu kritické infrastruktury na rozloze celého státu. To je zásadní mezera v obranné architektuře.

VI. Český rozcestník: kompetentní průmysl, roztříštěná doktrína

Česká republika v této debatě nezačíná z nuly. Naopak — disponuje kompetencemi, které si zaslouží uznání. Co chybí, je integrující státní strategie.

Primoco UAV se sídlem v Písku-Krašovicích vyrobilo přes 200 kusů svého letounu One 150, který získal jako jediný evropský bezpilotní stroj certifikaci EASA Light UAS Operator Certificate (LUC) v kategorii SAIL III pro civilní operace v běžném vzdušném prostoru. Společnost dodává techniku do patnácti zemí; Německo a Lucembursko slouží zároveň jako přepravní brána pro dodávky na Ukrajinu. Plánovaná výrobní hala v hodnotě 750 milionů korun má zvýšit roční kapacitu z padesáti na 300 kusů.²⁵

Retia, součást skupiny CSG, nabízí modulární protidronový systém ReCAS s 3D radarem ReGUARD, pasivním RF detektorem ReSCAN a hard-kill interceptorem ReMIKAZE. Demonstrace systému proběhla na World Defense Show v Rijádu v roce 2026.

ERA (pasivní sledovací senzory s integrací do velitelských systémů NATO), VOP CZ a Excalibur Army doplňují průmyslovou mozaiku.

V akademické sféře vyniká MRS Group na ČVUT FEL vedená profesorem Martinem Saskou. Skupina Multi-Robot Systems pracuje na zabezpečených dronech a autonomních rojích pro ochranu kritické infrastruktury; v dubnu 2025 prezentovala v jižních Čechách projekt s plně evropskými komponenty a softwarem. Konsorcium AUDROS (BizGarden, Cervi Robotics, Fly4Future, GINA, Vojenský technický ústav Brno, Vojenský výzkumný ústav Brno) vyvíjí autonomní interceptor se sítí, testovaný ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR pro ochranu věznic.

Slabinou není průmysl ani věda. Slabinou je státní rámec.

Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2024 obecně varuje před hybridními hrozbami a uvádí, že „Rusko stále častěji využívá moderní technologie k útokům proti stabilitě"; současně dokumentuje, že „české společnosti jsou opakovaně poptávány po leteckých náhradních dílech rizikovými subjekty" — narážka mimo jiné na pokusy obejít sankční režim a získat komponenty pro ruskou výrobu UAV.²⁶ Specifické dronové incidenty na území České republiky — typicky přelety nad Dukovany, Temelínem či vojenskými prostory — výroční zprávy BIS za roky 2019 až 2024 jako veřejně potvrzené případy neuvádějí. To neznamená, že nenastaly. Znamená to, že nebyly publikovány.

Český turbínový motor PBS TJ150 z Velké Bíteše byl podle reportáže Sky News z ledna 2024 nalezen v troskách íránského dronu Shahed-238 nad Ukrajinou. PBS to popřela a odkázala na zprávu panelu OSN z roku 2020.²⁷

Provoz dronů řídí v ČR prováděcí nařízení Evropské unie 2019/947 a 2019/945, dohlížený Úřadem pro civilní letectví. Od 1. září 2025 platí soubor opatření obecné povahy LKR310 až LKR320, vymezující zákazy a podmínky pro deset zón včetně jaderných objektů.²⁸ Aplikace DroneMap (provozovaná společně Řízením letového provozu, ÚCL a ministerstvem dopravy) nahradila starší DronView.

A přesto: Atomový zákon (č. 263/2016 Sb.) i krizový zákon (č. 240/2000 Sb.) explicitně neřeší autonomní drony jako kategorii. Státní úřad pro jadernou bezpečnost pokrývá radiologickou stránku ochrany. Nezodpovězená otázka zní: čí kompetencí je sestřelit autonomní dron nad jadernou elektrárnou? Bezpečnostní agentura skupiny ČEZ, jak bylo opakovaně potvrzeno odbornými analýzami, takovou pravomocí nedisponuje. Policie ČR má specifické pravomoci, ale armádní intervence vyžaduje aktivaci. Mezi těmito kompetencemi zeje právní mezera, kterou útok jednotlivých sekund nevyplní.

VII. Mezinárodní právo se hýbe pomalu

Skupina vládních expertů (GGE) pro takzvané smrtonosné autonomní zbraňové systémy (LAWS) jedná v ženevské Konvenci o určitých konvenčních zbraních (CCW) od roku 2014. V roce 2025 vznikl pod předsednictvím nizozemského velvyslance Roberta in den Bosche „rolling text" — pracovní dokument možného závazného nástroje. 42 států v září 2025 deklarovalo připravenost zahájit jednání. CCW však pracuje konsenzem a Rusko opakovaně blokuje jakýkoli pokrok.²⁹

Generální tajemník OSN António Guterres označil v květnu 2025 LAWS za „politicky nepřijatelné a morálně odpudivé". Valné shromáždění OSN přijalo 6. listopadu 2025 v rámci Prvního výboru rezoluci L.41 (156 hlasů pro, 5 proti, 8 se zdrželo), která vyzývá k dvouvrstvému přístupu — zákazům některých kategorií plus regulaci ostatních.³⁰ Mezinárodní výbor Červeného kříže koalici 270 nevládních organizací Stop Killer Robots dlouhodobě podporuje.

Na úrovni Evropské unie spustil komisař Kubilius 26. září 2025 iniciativu European Drone Defence Initiative (přejmenovanou ze symbolicky problematického „Drone Wall") propojenou s Eastern Flank Watch za účasti deseti členských států, Ukrajiny a NATO. Plán počítá s počátečními operačními kapacitami do konce roku 2026 a plnou operační schopností do konce roku 2028. Komise mimo to představila úvěrový rámec „Readiness 2030" v objemu až 150 miliard eur.³¹ Schopnost je tedy v roce 2026 budována, nikoliv k dispozici.

NATO spustilo po polském incidentu 9. září 2025 operaci Eastern Sentry; Česká republika spolu s Dánskem, Francií a Německem přispěla letadly. Z dlouhodobé perspektivy však zůstává otázkou, zda budou tato letadla schopná ekonomicky udržitelně reagovat na roje levných autonomních platforem.

V kategorii postojů velkých laboratoří umělé inteligence se rozlišují stupně. Anthropic zakazuje ve své politice použití pro „zbraňové systémy určené ke způsobení významných ztrát"; současně spolupracuje s firmami Palantir a Lockheed Martin a obhajuje výjimky pro „obranné" aplikace. OpenAI v lednu 2024 odstranil ze své politiky zákaz „military and warfare" a v prosinci 2024 oznámil partnerství s Anduril. Helsing veřejně deklaruje, že prodává „pouze demokratickým vládám"; otázka, jak se taková kategorizace ověřuje, zůstává otevřená.

VIII. Co je technicky proveditelné — a co z toho plyne

V tomto bodě je třeba být precizní v rozlišení faktu od hypotézy. Následující odstavce nepopisují plánované nebo ohlášené hrozby. Popisují, co je na základě výše doložených faktů technicky proveditelné — což je rozdíl, který určuje strukturu obrany, ale který sám o sobě konkrétní útok nepředpovídá.

Na základě komponent volně dostupných v komerčním obchodě (FPV dron za stovky dolarů, Jetson Orin Nano za 249 dolarů, předtrénovaný YOLO model zdarma, 3D tisk za jednotky tisíc korun) je technicky proveditelné sestavit autonomní platformu schopnou rozeznat konkrétní typ vozidla, konkrétní vizuální znak osoby (uniforma, barva oblečení, kombinace charakteristik) nebo konkrétní stavební prvek. Caracas 2018 byl důkazem konceptu s tehdejší technologií roku 2018; v roce 2026 je cena bariéry řádově nižší a autonomie výrazně vyšší.

Strukturálně zranitelné kategorie cílů zahrnují kritickou energetickou infrastrukturu (elektrické rozvodny, transformátorové stanice, dispečinky), datová centra, ropovody a plynovody, periferní systémy jaderných elektráren mimo samotný reaktor (chladicí věže, dispečink), masové akce (koncerty, stadiony, manifestace) a — v nejzávažnějším z hypotetických scénářů — vojenská logistická centra a muniční sklady. Přímý empirický doklad existuje pro několik z těchto kategorií: Aramco 2019 (energetika), operace Pavutyna 2025 (vojenská letiště), Caracas 2018 (politické shromáždění).

Vrbětice 2014 — výbuch muničních skladů ve Zlínském kraji, který český úřad pro vyšetřování v roce 2021 atribuoval ruské vojenské zpravodajské jednotce 29155 — byly konvenční sabotáží, nikoliv dronovým útokem.³² V retrospektivě by však autonomní dron představoval výrazně levnější a operativně méně riskantní variantu pro stejný typ cíle. To je relevantní úvaha pro budoucí ochranu vojenských a logistických objektů — bez sebemenší implikace, že podobný útok je plánován.

IX. Šest doporučení, která čekají na své uskutečnění

Investigativní žurnalistika není místo pro vládní programy. Konsenzus zachycený v analýzách RAND, CSIS, CNAS a Atlantic Council nicméně ukazuje šest směrů, které se v evropské debatě opakují a kterými se dříve nebo později bude muset zabývat i česká bezpečnostní politika.

1. Aktualizovat Bezpečnostní strategii ČR (poslední z roku 2023) o explicitní kapitolu věnovanou autonomním bezpilotním systémům. Stávající dokument pojmenovává hybridní hrozby a kybernetická rizika, ale autonomní letecké platformy v něm jako samostatná kategorie chybí.
2. Vyhodnotit kompetenční řetězec pro sestřelení autonomního dronu nad kritickou infrastrukturou. Mezi pravomocí soukromé ostrahy provozovatele, Policie ČR a Armády ČR existují mezery, které je třeba zaplnit jasnou legislativou a cvičenými procedurami.
3. Rozšířit působnost NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) o explicitní hodnocení fyzické ochrany kritické informační infrastruktury — datová centra společností ČD-Telematika, CESNET, T-Mobile a Vodafone představují potenciální cíle, kterými se výroční zprávy NÚKIB za roky 2024 a 2025 detailně nezabývají.
4. Investovat do vrstevnaté senzorové sítě nad nejcitlivějšími objekty — jadernými elektrárnami, vojenskými muničními sklady, kritickými energetickými uzly. Senzorová fúze (radar plus akustika plus optika plus pasivní detekce) je dle konsenzu odvětví nezbytná.
5. Strategicky zužitkovat reverzní tok know-how Ukrajina–ČR. Podle analýzy Ernst & Young vyrobila Česká republika v roce 2023 zbrojní zboží za 75 miliard korun, z toho 20 miliard putovalo na Ukrajinu. Reverzní transfer poznatků z první linie soudobého dronového konfliktu představuje strategický kapitál, který stojí za institucionalizaci.
6. Připravit veřejnou kampaň proti panickým reakcím. Trestněprávní rámec § 357 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) — šíření poplašné zprávy³³ — chrání proti dezinformacím; současně nesmí být zneužit k umlčení faktické debaty o reálné technologické trajektorii, podložené primárními dokumenty mezinárodních organizací, výročními zprávami zpravodajských služeb a recenzovaným odborným diskursem.

Závěr: Konvergence, kterou nelze zastavit, ale kterou lze vstřebat

Každá z technologií popsaných v tomto článku má legitimní civilní využití. Záchranné drony hledají pohřešované v lavinách a troskách. Společnost Zipline doručuje krev a léky ve Rwandě a Ghaně. Drony monitorují lesní požáry v Kalifornii a Portugalsku. Primoco One 150 vykonává geodézii a ochranu hranic. Saker Scout byl původně v roce 2021 navržen pro pylinaci v zemědělství.

Toto není argument proti technologii. Je to argument proti naivitě. Tytéž algoritmy strojového vidění, které rozpoznají požár v koruně borovice, rozpoznají i obrněný transportér. Tytéž 3D tiskárny, které vyrobí náhradní díl pro nefunkční domácí spotřebič, vyrobí i rám útočného dronu. Tytéž open-source autopiloty, které řídí závodní FPV stroj na YouTubu, řídí i loitering munition nad Donbasem.

Jediná smysluplná odpověď se nejmenuje plošný zákaz, který je v dvojí povaze technologie nemožný. Jmenuje se operativní omezení — co přesně bude regulováno: třídy cílů, geografický rozsah, doba operace, počet jednotek, požadavek smysluplné lidské kontroly. Přesně tato slovní zásoba se objevuje v návrzích Mezinárodního výboru Červeného kříže, v rolling textu CCW i v rezoluci OSN L.41.

Stojíme na prahu doby, kdy se schopnost autonomního zabíjení demokratizovala stejně, jako se v devadesátých letech minulého století demokratizoval osobní počítač a v desátých letech 21. století chytrý telefon. Hrozby z toho plynoucí nejsou abstraktní; jsou empiricky zdokumentované v Mexiku, na Ukrajině, v Polsku, ve Francii i v anglických věznicích. Obrana vyžaduje vrstvení, fúzi senzorů, právní rámec, mezinárodní koordinaci a — především — schopnost o problému veřejně mluvit.

Mlčení o hrozbě nezpůsobuje, že hrozba zmizí. Způsobuje, že zatímco motivovaný útočník už ví všechno, motivovaný politik a zodpovědný občan se to dozvědí pozdě. To je ten skutečný rozdíl, který Pulitzer Prize Board měl na mysli, když ocenil investigativní žurnalistiku za „odhalování záležitostí veřejného zájmu". Veřejný zájem dnes leží v tom, abychom rozuměli technologickému prostředí, ve kterém se Evropa právě ocitla — a aby ti, kdo o naší ochraně rozhodují, byli k otázkám, které z toho plynou, donuceni veřejně odpovídat.