29. díl podcastu Vysoké napětí přinesl briefing ke třem energetickým tématům, která hlavní média pokryla jen okrajově: rekordní podíl sluneční energie v Maďarsku, paradox kachní křivky a útok na ropovod TAL koncem března 2026.
Maďarský solární zázrak: třetí místo na světě a 28 % elektřiny ze slunce
Maďarsko dosáhlo za rok 2025 podílu sluneční energie na výrobě elektřiny přibližně 28 % a podle dat Ember se zařadilo na třetí místo ze všech zemí světa — nikoliv jen v Evropě. V celosvětovém srovnání předstihlo Řecko, Španělsko, Německo, Portugalsko, Bulharsko i Austrálii. Výsledek je o to pozoruhodnější, že Maďarsko není klimaticky privilegovanou jižní zemí — slunečnost je srovnatelná se slovenským či jihomoravským průměrem, byť jižně od Budapešti jsou podmínky o 10–20 % lepší než v Česku.
Klíčem k úspěchu byl politický rámec. Boom instalací u domácností (kapacita přes 3 000 MW) nastartoval systém net meteringu: přetoky elektřiny šly do sítě bez řešení okamžiku dodávky a na konci zúčtovacího období se vyrovnal pouze rozdíl mezi výrobou a spotřebou. Pro domácnosti šlo o extrémně výhodný obchod. Průmyslové utility-scale parky (téměř 5 000 MW) podpořily fixní výkupní ceny — zavedené o 10 let později než v Česku, kdy již byla technologie podstatně levnější, takže solárního tunelu českého střihu se Maďarsko vyvarovalo. Firmy (700 MW) pak doplňovaly střed. Net metering byl později nahrazen net billingem, kde se ceny odrážejí od okamžitého stavu trhu, a instalace nových domácích systémů zpomalily — základna však zůstala.
Rekord padl 13. června 2025, kdy solár dodával přibližně 3 900 MW při celkovém zatížení soustavy kolem 3 700 MW. Za celý červen 2025 dosáhlo Maďarsko 43 % výroby z obnovitelných zdrojů, přičemž solár tvořil 36 % — poprvé překonal podíl jaderné energetiky. Soustava sice funguje, ale stojí na dobrých sousedech a vyrovnávání přeshraničních toků, protože diagram výroby připomíná „lízátka": ve slunečných hodinách masivní přebytek, v noci hluboký deficit.
Kachní křivka: nejlevnější výroba, nejdražší elektřina v regionu
Solár přinesl Maďarsku paradox. Lazard řadí sluneční energii v roce 2025 na 58–61 USD za MWh — suverénně nejlevnější zdroj v celém životním cyklu instalace. Přesto jsou velkoobchodní ceny elektřiny v Maďarsku nejvyšší v regionu: rok 2025 zavřel na 108 € za MWh, rok 2026 zatím ukazuje průměr 123 € za MWh, přičemž Itálie je jediná srovnatelná ekonomika s vyšší cenou.
Příčinu vysvětluje kachní křivka. Průběh denní ceny day-ahead na maďarském trhu vypadá jako silueta kachny: ranní špička kolem 140 € za MWh, polední propad k 60 € (bříško kachny), kde solár zásobuje soustavu přebytkem, a večerní špička až k 200 € za MWh — průměr za celý rok. V extrémních dnech dosahují ceny 400 € a více, kdy záložní zdroje (plyn, biomasa) startují doslova proto, že slunce nezáří. Zákazník platí průměr celého dne, nikoliv pouze levné polední kilowatthodiny.
Řešením by byl vítr (Maďarsko zrušilo zákaz větrných elektráren a rozbíhá výstavbu, největší park dosahuje 150 MW) a průmyslové baterie — legislativa je dlouho nedefinovala jako samostatnou kategorii, přestože Maďarsko vyrábí bateriové články pro elektromobily. Ani jedno z toho samo o sobě nestačí: klíčový je baseloadový zdroj, proto Maďarsko staví nové bloky jaderné elektrárny. Závěr pro Česko je zřejmý — samotné obnovitelné zdroje bez řešení baseloadu, akumulace a přeshraničního propojení nevedou k levné elektřině, vedou k jiné podobě drahé elektřiny.
Útok na ropovod TAL: sabotáž bez přihlášení se pachatele
Transalpský ropovod TAL, vedoucí z Terstu přes Rakousko a jižní Německo do rafinérií v Kralupech a Litvínově, stál koncem března 2026 pět dní. Příčinou bylo poškození stožáru elektrického vedení 132 kV napájejícího čerpací stanici — u města Tolmezzo v regionu Friuli-Venezia Giulia. Italská televize informovala o záměrném přeřezání alespoň jedné vzpěry stožáru, aby se sesunul postupně. Incident vyšetřuje protiteroristická jednotka v Terstu a speciální jednotka ROS karabinérů, případ se dostal i k italským zpravodajským službám. Pachatelé nebyli dopadeni a nikdo se k útoku nepřihlásil.
Zásobování ropou bylo přerušeno pro Českou republiku, Rakousko a část Německa (rafinérie MiRO čerpala tři dny z vlastních rezerv). Česko zásobovalo rafinérie ze zásobníků. Mediální pokrytí incidentu neodpovídalo jeho závažnosti — ropovod TAL je po rozšíření kapacity klíčovou alternativou k ruské ropě pro středoevropský trh.
Vzorec bez přihlášení se k odpovědnosti odpovídá taktice levicově motivovaných skupin, které v Německu a Francii opakovaně sabotovaly energetickou infrastrukturu — přihlášení přináší trestní odpovědnost a tlumí případný sympatizantský efekt. Motivace ani totožnost pachatelů zůstávají neurčeny.
Závěr: energetika bez zkratek
Trojice témat VN Briefingu #29 kreslí jeden obraz: Maďarsko jako laboratoř s jednoznačnými daty — investice do obnovitelných zdrojů jsou možné i pro středoevropskou zemi, ale samy o sobě elektřinu nezlevní. Kachní křivka je varováním, útok na TAL připomínkou, že energetická infrastruktura má bezpečnostní rozměr, který Západ podceňuje. Domácí úkoly — soběstačnost, baseload a akumulace — nelze přeskočit.
