Studiová debata čtyř komentátorů se z velké části točila kolem amerických předvolebních soubojů. Pro čtenáře mimo Spojené státy z ní vystupují tři témata: daň z bohatství, která už teď přeskupuje mapu miliardářů, střet Elona Muska s lidmi, kteří mu po volbách slibují vyšetřování, a salvadorský prezident Bukele, který kvůli čtyřem zajatým krajanům vyhlásil vojenskou operaci na Haiti.
Zuckerberg zůstává v Kalifornii, ale jen díky dohodě s Metou
Kalifornie chystá pro miliardáře daň z bohatství: pět procent majetku, u Zuckerberga by podle odhadu z debaty efektivně šlo o osm až deset procent. Zuckerberg proto začal zvažovat odchod ze státu. Vzor měl po ruce – Sergey Brin se přestěhoval na Floridu do Miami a podle článku, který panel promítal, si tím ušetřil kolem 15 miliard dolarů.
Meta na to údajně odpověděla dohodou, o které měl psát Wall Street Journal. Zuckerberg zůstane osm let v Kalifornii u firemního kampusu, kde vede další velký projekt umělé inteligence, a smí si vybrat zhruba 20 miliard dolarů v hotovosti, aniž by přišel o kontrolu nad firmou. Vlastní asi 16 procent akcií, díky zakladatelským akciím se zvláštním hlasovacím právem však drží kolem 64 procent hlasů.
Demokrat Ro Khanna to vzápětí vydával za důkaz, že miliardáři v Kalifornii zůstanou a daň zaplatí, a v témže příspěvku se opřel do guvernéra Gavina Newsoma a Brina kvůli „strašení odlivem miliardářů“. Panel to odmítá: o ochotu platit vůbec nejde, správní rada jen našla způsob, jak si udržet zakladatele, bez kterého se firma neobejde.
Podstatnější je samotná konstrukce daně. Zdaňuje se nerealizovaný zisk, tedy papírová hodnota majetku. Kdo vybuduje firmu oceněnou na miliardu dolarů a na účtu má dva miliony, může státu najednou dlužit 50 milionů – a musí prodávat podíl, stejně jako zakladatelé startupů, kteří jsou po dalším kole financování bohatí jen na papíře. Vyšší čistý výnos pro stát ani nová pracovní místa takové daně podle diskutujících historicky nepřinesly, přinesly jen odliv lidí. Zuckerberg je výjimka: firma ho potřebuje fyzicky na jednom místě natolik, že mu vynahradí víc, než daň vezme. V devadesáti devíti případech ze sta to tak nebude.
Zajímavé srovnání nabídla den předtím v rozhovoru pro tentýž pořad Frances Haugenová, která jako whistleblowerka vynesla interní dokumenty Facebooku. Zuckerberg má podle ní obrovskou moc od devatenácti let a firmu ovládá téměř jako diktátor. Musk si naopak všechno musel vybojovat a o kontrolu nad svými firmami včetně Tesly musí neustále vyjednávat.
Šéf United Airlines chce daň z bohatství i téměř stoprocentní dědickou daň
Do sporu nečekaně vstoupil generální ředitel United Airlines Scott Kirby. Deníku New York Times řekl, že majetková nerovnost se stala nebezpečím pro společnost, že by měla existovat celostátní daň z bohatství a dědické daně, které se na určité úrovni blíží sto procentům – a že by je sám platil.
Panel mu to neodpustil. Kirby si za loňský rok přišel na 32,3 milionu dolarů (1,2 milionu základní mzdy, 22 milionů v akciích a 8 milionů v bonusech), miliardářem tedy není a daň by se ho netýkala. Aerolinka, kterou řídí šest a půl roku, přitom patří v hodnoceních ztracených zavazadel a zákaznického servisu na chvost. Firemní kultura jde shora, a kdo si neváží zákazníků, neváží si podle diskutujících ani voličů.
Ostře zní i obrana dědictví. Rodiny se dřou, aby zabezpečily děti a vnoučata, a i Bible vede k tomu zanechat potomkům majetek. Stoprocentní dědická daň by tuhle snahu jednoduše zabavila. Rétorika „spravedlnosti“ podle panelu stojí na závisti a vede po kluzkém svahu k socialismu – a nezůstane u miliardářů.
Celostátní daň by poslala kapitál za hranice
Hlavní varování debaty: daň z bohatství nezůstane u jednotlivých států. Lidé se naučili stěhovat – Rogan i Musk odešli z Kalifornie do texaského Austinu, Ken Griffin z Chicaga na Floridu. Politici, kteří tak přicházejí o nejbohatší daňové poplatníky, proto podle panelu před volbami v roce 2028 přijdou s celostátní daní. Začne u miliardářů, pak se hranice sníží na sto milionů dolarů majetku a nakonec na deset milionů. Výnos, v debatě padá odhad 4,5 bilionu dolarů, by podle diskutujících skončil v dalších sociálních programech.
Útěk do jiného amerického státu pak přestane stačit. Jako příklad zaznívá zakladatel kryptoměnové burzy Binance, známý pod přezdívkou CZ. Do Spojených států by se kvůli regulacím nevrátil, žije převážně v Singapuru a jeho firma s pěti tisíci zaměstnanci ve více než stovce zemí nemá žádné centrální sídlo. Miliardáři i movití milionáři se podle panelu začnou dívat po zemích mimo USA – a prozíravé státy už dnes vytvářejí podmínky, jak je přilákat. Řeč je o druhých pasech jako pojistce i o Portoriku, které láká nízkou čtyřprocentní daní; žije tam i zmíněná Frances Haugenová.
Musk na výhrůžky vyšetřováním: „Zpráva přijata“
Ostré tóny zazněly i kolem Elona Muska. Novinářka Kara Swisherová v rozhovoru prohlásila, že kdyby Donald Trump přišel o Sněmovnu reprezentantů i Senát, měl by se Musk bát bez ohledu na své bohatství. Agentury, které přes úřad DOGE oslabil nebo zrušil, ho podle ní vyšetřovaly, zastavil prý zhruba půl tuctu vyšetřování svých firem a na seznamu je hned vedle Trumpa, možná i nad ním. Podobně mluvila Hillary Clintonová: sledovat peníze, prověřit DOGE a co z něj Musk získal. Trumpa podle ní podpořil proto, že šlo o existenční krizi, a označila ho za jakéhosi stínového prezidenta.
Musk odpověděl stručně: „Zpráva přijata.“ A dodal, že kdo s ním začne boj, by měl vědět, že zjistí, kdo skutečně tahá za nitky, a půjde po něm – nejen po jeho loutkách.
Panel to bere vážně. Musk je podle diskutujících nejmocnějším člověkem planety díky Starlinku, bateriím, autům i síti X a světoví lídři se ho obávají víc než Trumpa. Z aféry se slavným tweetem „funding secured“, kdy kvůli ohlášenému odkupu Tesly za 420 dolarů za akcii zasáhla americká komise pro cenné papíry, se prý naučil, kdo stojí proti němu a jak se tahle hra hraje. Dnes může protivníky přeplatit a jít tvrdě po tématech, která jim vadí. Peníze ani obliba ho podle panelu nikdy příliš nezajímaly a za svými ideály jde až do konce – soupeři si tak vybrali špatného nepřítele.
Diskutující zároveň připomínají zabití Charlieho Kirka: den předtím si nikdo nedovedl představit, že by se mu mohlo něco stát. Musk by proto měl mít tu nejlepší ochranu a zároveň promyšlené nástupnictví – kdo by převzal X a jeho firmy, kdyby se mu něco stalo.
Bukele posílá vojáky pro zajaté krajany na Haiti
Čtyři Salvadořané, letečtí technici salvadorské jednotky působící na Haiti v rámci mezinárodní mise, zmizeli poté, co gangy v neděli přepadly jejich obrněné vozidlo v oblasti Croix-des-Bouquets u Port-au-Prince. Vůz začal hořet a muži z něj utekli. Prezident Bukele zdůraznil, že nejde o bojovníky: salvadorská mise se skládá jen z pilotů a technického personálu, kteří mají na starosti zdravotnické evakuace a mají zachraňovat životy, ne vést válku.
Bukele vyhlásil vojenskou operaci s jediným cílem – dostat krajany domů živé a nezraněné. Vůdcům gangů vzkázal, že dnešní útok není nic proti tomu, co přijde, pokud rukojmí nevrátí živé, a ať jeho slova neberou jako prázdné výhrůžky: „S gangy v Salvadoru jsme už skoncovali a můžeme skoncovat i s vámi.“
Panel je nadšený. Dobrý lídr stojí za svými lidmi a dává světu najevo, že útok na ně nezůstane bez odpovědi. Jeden z diskutujících to staví do kontrastu s Američany, které unesl Hamás: Spojené státy pro jejich návrat podle něj neudělaly dost a lidé v ulicích strhávali plakáty s jejich tvářemi, což považuje za problém americké identity. K obrazu Bukeleho jako lídra respektovaného ve světě patří podle panelu i jeho tažení proti gangům a reforma věznic.
Bukele se nedávno vyjádřil i k Francii. Slyšel prý, že Francie je ztracená, jenže pořád zůstává krásná a její velikost jen čeká na znovuzrození; Salvador podle něj za rok překonal problém stokrát vážnější, a to bez prostředků, jaké má Francie. Moderátor v tom vidí poselství, které je potřeba šířit: úkolem soupeře je přesvědčit vás, že ho nemůžete porazit, abyste přestali bojovat. Kdo uvěří, že se nic nezmění, prohrál bez boje – demoralizace je podle diskutujících polovina psychologické války.
Závěr
Z debaty zaměřené převážně na americké předvolební boje vychází jedno společné téma: moc a to, kdo nad ní má kontrolu. Daň z bohatství podle panelu nerovnost nevyřeší, jen rozpohybuje kapitál – nejdřív mezi americkými státy, později za hranice, odkud už cesta zpátky vést nemusí. Musk se proti politickým soupeřům chystá bránit vlastními prostředky a Bukele ukazuje, jak vypadá stát, který si za svými občany stojí i v cizině.
