Akcie velkých amerických operátorů ztratily za jediný den kolem 7 %, nový šéf Porsche chce vyrábět méně aut za vyšší ceny a viceprezident JD Vance obvinil Microsoft, že propouští Američany a nahrazuje je cizinci na pracovní víza. Čtyřčlenný panel k tomu přidal debatu o první veřejné popravě ve Spojených státech po devadesáti letech a o tom, zda by Starbucks mohl koupit řetězec Chipotle.
Starlink jako mobilní operátor
Musk se nespokojí s tím, že zaplní místa bez signálu – chce se stát mobilním operátorem. SpaceX se dohodl, že od firmy Grain Management koupí celostátní frekvence v pásmu 800 MHz za zhruba 8 miliard dolarů. Dohoda mu přinese až 14 MHz párového spektra a navazuje na dřívější nákupy, mimo jiné frekvencí od EchoStaru za zhruba 19,6 miliardy dolarů. Federální komise pro komunikace (FCC) už SpaceX schválila 15 tisíc satelitů Starlink druhé generace. Po oznámení odepsaly akcie Verizonu 7,3 %, AT&T 7,8 % a T-Mobile 7 %.
Samotný internet z oběžné dráhy novinkou není – o Starlink pro obyvatele i armádu už dřív žádal Zelenskyj. Trhy vyděsila jiná věta: frekvence se mají spojit s „pokročilou pozemní sítí“. Signál tak má k zákazníkům přicházet z vesmíru i ze Země, a kam satelit nedosáhne, například hluboko do betonových budov velkých měst, doplní ho pozemní vysílače. Pokles o 7 % přitom odráží hlavně obavy o budoucí tržby, protože cena akcie v sobě nese i sázku na to, co firma vydělá zítra. Musk se tak stal kombinací Thomase Edisona a makléřského domu E. F. Hutton, k němuž kdysi patřil slogan: když mluví Hutton, lidé poslouchají.
Diváci v anketě odpověděli jasně: 86 % by od svého operátora odešlo, kdyby Starlink odstranil všechna hluchá místa. Pro obchodníka, který celý den telefonuje, je přerušený hovor skutečný problém. Konkurence už podle panelu nemá jak odpovědět. Ostatní operátoři provozují pozemní sítě a satelitní telefony dosud sloužily hlavně pro nouzové a námořní spojení a byly drahé. Brzdou zůstává jen setrvačnost zákazníků, kteří od určitého věku nechtějí nic měnit. Musk navíc postupuje krok za krokem: nejdřív rozmístil nabíječky po celé zemi, pak se na jejich využívání dohodl s konkurenty, kteří kvůli nim upravili i konektory.
Telefon od Tesly a ostuda pro Apple
Dalším krokem může být vlastní telefon. Jeden z účastníků odhaduje pravděpodobnost na 70 % s tím, že každou minutou roste – prototypy podle něj existují a nejde jen o lákání pozornosti. Nejvíc by to zahanbilo Apple. Ten mohl jít stejnou cestou, zůstal ale jen u telefonů, zatímco Musk rozšiřuje svůj setrvačník: koupíte si Teslu, Starlink a telefon, který si rozumí s autem. Jeden z účastníků popisuje klienta, který s ním dvě hodiny jednal z vozu na plně autonomním řízení a celou dobu nechal auto řídit samo. Z takového ekosystému se odchází těžko.
Setrvačník – kruh, v němž každá část pohání další – tu tvoří rakety SpaceX, satelitní internet Starlink, mobilní síť a umělá inteligence. Tržby a růst se pak vracejí zpět na začátek. Firma, která si podobný kruh a ochranu před konkurencí nevybuduje, dělá podle panelu na dnešním rychlém trhu velkou chybu.
Musk nad prezidenty
Musk podle panelu buduje tak rozsáhlou říši, že se pomalu stává „světovým lídrem všech prezidentů“. Jeden z účastníků mluvil se šéfem kanceláře hlavy státu, jejíž země je ve válce. Ten mu řekl, že Trump tu bude ještě dva roky, kdežto Musk dalších dvacet třicet let – vyplatí se tedy dohodnout se s ním. Nemusí za nikým chodit, chodí za ním ostatní. Panel vidí i stinnou stránku: rakety, Boring Company, Neuralink, Tesla, budoucí telefony, roboti i síť X – Musk ovládá stále víc odvětví. Zatím se přiklání ke konzervativnímu pohledu a odmítá woke ideologii. Kdyby se ale rozhněval, mohlo by to skončit ošklivě a hodně rychle.
Apple mezitím přešlapuje. Poslední velkou novou kategorií před headsetem Vision Pro z roku 2024 byla sluchátka AirPods v roce 2016, rok před nimi hodinky Apple Watch. Teď chystá domácí centrum Home Hub, to ale za velkou kategorii považovat nelze. V žebříčku nejsilnějších setrvačníků přesto panel řadí na první místo stále Apple, na druhé Amazon s e-shopem a servery AWS. Musk je ale může velmi rychle předběhnout a někteří ho už dnes staví před Bezose. Disney do první desítky také patřil, posledních pár let ale chybuje.
Porsche: méně aut za vyšší ceny
Porsche si za generálního ředitele vzalo zpět muže, který v automobilce dřív pracoval řadu let. Pak odešel do Ferrari, kde se stal technickým ředitelem, a odtud do čela McLarenu. Teď chce Porsche „ferrarizovat“. Po katastrofálním roce 2025 chce výrobu snížit zhruba na 200 tisíc aut ročně. Nejdražší modely zdraží o 20 % – 911 Turbo S za 250 tisíc dolarů tak bude stát kolem 300 tisíc. Šestinásobně chce zvýšit tržby z vozů na zakázku z programu Sonderwunsch, v němž si zákazník za 600 až 800 tisíc dolarů navrhne v sídle automobilky vlastní jedinečný kus a čeká na něj šest až osmnáct měsíců. Na 15. října se čeká představení nového supersportu Mission S.
Spolu s tím přicházejí škrty. Porsche propustí zhruba 9 tisíc zaměstnanců, zruší 40 % manažerských míst a o pětinu sníží náklady na vývoj a prodej. Dlouhodobě míří na provozní marži 15 %, zatímco v roce 2025 dosáhla jen 1,1 % – po potížích s elektromobilní strategií, slabé Číně a restrukturalizaci. Elektrický Taycan panel označuje za velký propadák: krásné auto, jenže elektrické. Část fanoušků se bojí, že automobilka zruší levnější modely jako Boxster nebo Cayenne. Co by pak zbylo zákazníkovi, který si může dovolit auto za 70 tisíc dolarů, ale ne za 300 tisíc?
Návrat k čistotě značky
Jeden z účastníků, velký znalec aut, strategii vítá. Nový šéf vychází z rodokmenu Porsche a zná i zbytek trhu supersportů. Každá výkonná značka podle něj potřebuje vlajkovou loď pro hrstku vyvolených – Ferrari mělo F50, Enzo a LaFerrari. Objemové modely ať si nechají Mercedes-AMG třídy C nebo BMW řady 3. Porsche napravuje dvě chyby najednou. Snažilo se konkurovat objemem, a muselo proto s modelem Cayenne sestoupit níž na trhu. A uvěřilo evropským „nesmyslům“ o zelené budoucnosti a elektromobilech. Teď od elektřiny ustupuje, i když hybridy možná zůstanou, zužuje nabídku a ztenčuje management, aby bylo blíž zákazníkovi i produktu. Kdyby žil Ferry Porsche, usmíval by se. Porsche tak přežije a zachová si stejnou čistotu jako v 60., 70. a 80. letech.
Další z účastníků jezdí 911 Turbo S a každou novou generaci si koupí. Porsche je jeho nejoblíbenější auto vůbec: nabízí plný zážitek z jízdy rychlostí přes 300 km/h i každodenní pohodlí. Turbo bude mít v garáži, dokud Porsche „nezačne být woke“. V žebříčku luxusních značek ho panel řadí do první trojky až pětky.
Vance: Microsoft zneužívá pracovní víza
Microsoft loni propustil 6 tisíc amerických pracovníků a zároveň podal 6 tisíc žádostí o víza H-1B a získal zhruba 3 tisíce zelených karet. Osmdesát procent žádostí o H-1B přitom tvořila prodloužení nebo změny statusu stávajících zaměstnanců. Firma tvrdí, že držitelům víz platí stejně jako srovnatelným americkým zaměstnancům a že jejich mzdy patří k nejvyšším v technologickém odvětví. Viceprezident JD Vance jí to nevěří.
Vance prohlásil, že žádná firma ve Spojených státech systém nezneužívala víc než Microsoft. Podle jeho čísel firma propustila 6 tisíc Američanů a zároveň těžila z 6 300 víz H-1B a téměř 3 tisíc zelených karet. Za každého propuštěného tak přijala jednoho a půl „zahraničního nevolníka vázaného smlouvou“. Na základě probíhajícího vyšetřování proto Microsoftu pozastavili program PERM: firma už nebude moci pro držitele H-1B žádat o trvalý pobyt. Vzkaz Microsoftu i dalším domácím a zahraničním firmám podle Vance zní: chceme, abyste v Americe prosperovali a investovali, ale zaměstnávejte Američany.
Vízový setrvačník a šance pro Vance
Panel s Vancem souhlasí, jádro problému ale vidí jinde než v samotném Microsoftu. Firmy jdou tam, kam je táhnou pobídky, a podnikatelé volí cestu nejmenšího odporu – jako voda, která si na podlaze garáže vždy najde svou úroveň. Celý mechanismus funguje jako vízový setrvačník: držitel H-1B převede manželku či manžela na vízum H-4, ti založí firmu a ta pak Microsoftu dodává další pracovníky po dvaceti. Washington tedy nemá zastavovat jednu firmu, ale program, který se zneužívá. Proč se to dosud nestalo? Podle panelu jde o peníze a o „globalisty“, kterým zadní vrátka pro zahraniční pracovníky vyhovují.
Pro Vance je to ideální téma. Obama se zapsal jako prezident zdravotní reformy, Bush mladší jako válečný prezident s Patriot Actem a Trump jako prezident ochrany hranic. Kdyby Vance udělal z víz H-1B jedno ze svých tří hlavních témat, prosadil změny – zrušení víz H-4, konec obcházení přes vlastní firmy, nižší počet H-1B – a mohl se pochlubit tisíci pracovních míst pro Američany, odlišil by se od Trumpa a našel by si vlastní „modrý oceán“.
Jeden z účastníků Vanceovi vytýká, že v zahraniční politice nestačí na Marca Rubia, který kolem něj „krouží“. U víz mu ale dává zásluhu: přestože má manželku indického původu a většina držitelů H-1B jsou Indové, drží tvrdou linii. Výraz „nevolník vázaný smlouvou“, který Vance opakoval, popisuje postavení jen o stupeň lepší než otroctví. Pracovník je vázán na řadu let a nemůže přejít k jinému zaměstnavateli, protože vízum drží firma.
Poprava zastřelením ve Fort Hood
Ministr války Pete Hegseth potvrdil, že major Nidal Hasan, který 5. listopadu 2009 na základně Fort Hood v Texasu zabil 13 lidí a 32 zranil, bude popraven zastřelením. Popravu vykonají vojáci s puškami přímo ve Fort Hood, ve čtvrtek 3. prosince ve 13 hodin – ve stejnou hodinu, kdy útočil. Útok Hegseth označil za radikální islamistický teror v uniformě uvnitř armády a připomněl, že Obama ho nazval „násilím na pracovišti“. Takovou popravu armáda podle něj nevykonala od druhé světové války, a mentalita z té doby se mu líbí: když nepřítel zaútočí, je třeba stát pevně. Lidé ji podle něj budou moci sledovat, protože musí pochopit, že takový čin má vážné následky. Na otázku, zda měl Hasan nějaké poslední přání, odpověděl: „Je mi to jedno.“
Panel s popravou souhlasí. Hasan byl armádní psychiatr – měl pomáhat vojákům s duševními potížemi, a místo toho na ně za výkřiků „Alláhu akbar“ zahájil palbu. Většina obětí byla neozbrojená, mezi nimi jednadvacetiletá těhotná vojínka, která se právě vrátila z Iráku. Vyšetřovatelé zjistili, že byl před útokem v kontaktu s radikálním duchovním Anwarem al-Awlakím, a sám přiznal, že ve válce, kterou považoval za válku proti islámu, přešel na druhou stranu. Sedmnáct let pak žil ve vězení z peněz daňových poplatníků. Podle panelu jde o džihádistu, který zneužil americkou armádu, a veřejná poprava je jasný vzkaz každému, kdo zvažuje teroristický útok na Američany. Divácká anketa dopadla stejně: 86 % veřejnou popravu podporuje, 14 % ne.
Odstrašení, nebo podívaná?
Jeden z účastníků připomíná historii. Poslední veřejná poprava ve Spojených státech se konala 14. srpna 1936 v Kentucky. Dříve se popravovalo na náměstích, před věznicemi a v koloniálních dobách před soudní budovou, která často sloužila zároveň jako kostel a škola. Rodiče tam brávali i malé děti a ukazovali jim, kam vede špatný život. Davy ale bývaly hlučné a opilé a v Texasu se jednou zřítila shnilá šibenice a zranila i kata. Popravy se proto přesunuly za zdi věznic. Zůstali ale veřejní svědci, kteří o nich pak mluvili do novin, protože stát o odstrašující účinek přijít nechtěl. Jako první veřejné popravy zakázal Connecticut v roce 1830, během pěti let ho následovaly Rhode Island, Pensylvánie, New York, Massachusetts a New Jersey. Posledních deset veřejných poprav se v letech 1935 až 1937 týkalo hlavně vrahů a násilníků v Missouri a Kentucky.
Panel upozorňuje i na hrozbu zevnitř. Hasan nebyl řadový voják, ale major, který musel projít celou důstojnickou kariérou. Jeden z účastníků sloužil na základně jaderných raket a připomíná, že největším nebezpečím tam nebyl vnější nepřítel, ale člověk uvnitř. Jiný navrhuje důkladnější prověrky uchazečů o službu v armádě – podobně jako se debatuje o čínských státních příslušnících ve firmách vyvíjejících umělou inteligenci.
Odstraší veřejná poprava? Radikalizovaného člověka podle panelu nezastaví, protože ten věří ve slávu po smrti. Na ostatní ale působit může. Jeden z účastníků připomíná dokument Scared Straight, který mladým mužům ukazoval hrůzy vězení a to, jak jim zničí život. Dnešní vězení se podle něj stalo „univerzitou zločinu“ s vysokou recidivou a společnost ztratila zdravý strach z následků. Panel ale připouští i opačné riziko: pro někoho může být i poprava jen jeho patnáct minut slávy.
Koupí Starbucks řetězec Chipotle?
Na závěr přišly dvě byznysové zprávy. Joe Rogan podepsal se Spotify novou víceletou smlouvu, podle odhadů za zhruba 250 milionů dolarů, a část médií ho přitom dál označuje za kontroverzního moderátora podcastu. Druhou zprávou je spekulace, že by Starbucks pod vedením Briana Niccola mohl koupit Chipotle. Niccol přitom dřív vedl právě Chipotle a jeho hodnotu zvedl ze 7 na 71 miliard dolarů. Když oznámili jeho nástup do Starbucks, hodnota firmy za jediný den stoupla o 20 miliard dolarů.
Jeden z účastníků v tom vidí logiku, podobnou jako když Amazon koupil Whole Foods. Chipotle je o stupeň lepší než běžné rychlé občerstvení, Starbucks nabízí o stupeň lepší kávu než benzinka 7-Eleven. Obě firmy mají spoustu poboček a Niccol zná obě zevnitř – jak nakupují nemovitosti, kde otevírají provozovny a koho obsluhují. Spojit by se daly i věrnostní programy a k ranní snídani v Chipotle by mohla být káva ze Starbucks. Šlo by o jednu z největších fúzí v historii restaurací, větší než převzetí kanadské Tim Hortons společností Burger King. Trh na straně Starbucks zprávu přijal dobře.
Jiný účastník Niccola obdivuje, smysl spojení ale zatím nevidí. Připomíná, že se Starbucks potýká s potížemi, mimo jiné s navrhovanou hromadnou žalobou kvůli osmi nápojům s označením „bez cukru“, které podle žalobců obsahují 13 až 21 gramů cukru na velkou porci venti, tedy zhruba pět lžiček. Firma obvinění popírá.
Závěr
Hlavní zprávy spojuje stejný motiv: převahu získá ten, kdo propojí víc částí do jednoho kruhu. Musk spojuje rakety, satelity, auta a možná i telefony, Porsche se vrací k úzké nabídce s vlajkovou lodí a Starbucks zvažuje spojení s Chipotle. Vance chce naopak přerušit kruh vízový, který podle panelu firmám umožňuje nahrazovat domácí pracovníky levnějšími cizinci. Debata o popravě ve Fort Hood se pak točí kolem slova, které zaznívalo znovu a znovu: následky.
