Tripartita se sešla poprvé po čtyřech měsících a oba body probrala najednou — návrh státního rozpočtu na rok 2027 a chystanou změnu odměňování platem. Zaměstnavatelé odešli s výhradou k celkovému schodku a k penězům na výzkum, odbory s varováním, že zpřesnění definice závislé práce otevře dveře švarcsystému. O rozpočtu má vláda jednat v pondělí 21. září, o objemu platů se s odbory teprve začne vyjednávat. Pravidla, podle kterých rozpočet vzniká, shrnuje přehled toho, jak se státní rozpočet sestavuje a kam jdou daně.
Nejnižší platový tarif se naváže na minimální mzdu
Reforma odměňování má vrátit platovému tarifu jeho základní funkci: má být předvídatelným, srozumitelným a spravedlivým základem platu, který lépe odpovídá náročnosti vykonávané práce. Nejnižší platový tarif se nově naváže na výši minimální mzdy a mezi platovými třídami má zůstat nejméně čtyřprocentní rozdíl.
Na tomto bodě je shoda i se sociálními partnery. Vláda návrh schválila, leží ve Sněmovně a čeká před prvním čtením jako součást transpozice evropské směrnice o platformové práci.
Ministr práce a sociálních věcí mluví o první skutečné změně platových tabulek po dvaceti letech a argumentuje čísly: bez reformy by v roce 2027 mělo tarif pod minimální mzdou 55 % lidí pracujících pro stát — od uklízečů přes úředníky a učitele až po bezpečnostní složky.
Zaměstnavatelé: investice ano, schodek a škrty ve výzkumu ne
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj ocenil, že vláda pokračuje v podpoře strategických investic. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury je rekordní, přesto by podle něj měl být ještě vyšší, mají-li se dohnat resty z minulosti. Zároveň žádá, aby rozpočet jasně odlišoval peníze na strategické investice od provozních a mandatorních výdajů.
Zaměstnavatelé vítají i podporu exportu — Česká exportní banka dostala o čtyři miliardy korun víc, podpořeny byly prostředky EGAP a přibylo peněz na humanitární pomoc a zahraniční rozvojovou spolupráci, která byla v minulosti zastavená. Rozvojové země jsou vstupní branou pro české exportéry a jejich daně se vracejí do rozpočtu. Obranné výdaje na úrovni spojeneckých závazků Rafaj podpořil s výzvou, aby se co nejvíc těchto peněz protočilo v zakázkách s českými firmami.
Ostře kritický byl u výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Jsou podle něj v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády i s Hospodářskou strategií 2.0, kde stojí, že vláda propadající se trend zastaví a obrátí. Děje se opak, a to i ve střednědobém výhledu — premiér na tripartitě namítl, že podstatný je jen návrh na rok 2027. Zaměstnavatelé připouštějí, že systém může být neefektivní a peníze v něm lze využívat lépe; na zlepšení jsou připraveni pracovat. Celkový objem peněz na vědu jde ale v evropském i světovém srovnání opačným směrem než v úspěšných zemích.
Druhá výhrada míří na aktivní politiku zaměstnanosti. Z toho, co se vybere od zaměstnavatelů a zaměstnanců, putuje na skutečné rekvalifikace jen asi půl miliardy korun — a trh práce přitom čeká transformace kvůli novým technologiím.
Nejtvrdší byli zaměstnavatelé u celkového rámce. Rozpočet by měl mít dlouhodobě nižší schodek, aby Česko plnilo kritéria, ke kterým se zavázalo; velké deficity jsou špatný signál investorům. Místo řešení problémů deficitem nebo zvyšováním daní volá Rafaj po strukturálních reformách a jmenoval, kde je vidí: centralizace zdravotní péče v zemi s jedním z nejvyšších počtů lůžek na obyvatele, policisté, kteří místo služby v ulicích přepisují protokoly u počítače, a nedigitalizovaná, rozbujelá samospráva. V takových krocích jsou zaměstnavatelé připraveni vládu podpořit.
U energií ocenil, že podpora firem při vysokých cenách bude pokračovat alespoň u poplatků, které stát ovlivní. Sám by koncept zúžil na energeticky náročné firmy a nízkopříjmové domácnosti; dostal odpověď, že takové dělení je velmi složité.
KOVO: drahé energie a hrozba omezení výroby v ocelářství
Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo poděkoval vládě za transparentní jednání o rozpočtu a ocenil, že poplatky za obnovitelné zdroje půjdou ze státního rozpočtu — považuje to za spravedlivé.
U vědy a výzkumu souhlasí se zaměstnavateli jen zčásti. Podporovat je má každá vláda, prostředky ale nešly vždy správným směrem a systém potřebuje určitou transformaci. Debata o rozpočtu proběhla v klidné atmosféře; číslo je opravdu velké, vláda ale podle Ďurča zaslouží ocenění za to, že dokončí rozestavěné projekty. Úspory vidí ve zdravotnictví, konkrétně ve slučování pojišťoven.
Nejnaléhavější je pro KOVO cena energií. Česko nedokáže konkurovat cenám v Americe ani mimo Evropskou unii, přestože patří k nejprůmyslovějším zemím Evropy. Od energeticky náročných firem už přicházejí signály, že se bude omezovat výroba v ocelářství, nebo že budou žádat další kompenzace či nějakou formu kurzarbeitu. Vláda slíbila, že řešení najde, a Ďurčo věří, že rychle.
Odbory varují před legalizací švarcsystému
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula označil redefinici závislé práce za věc, která z potřeb směrnice o platformové práci nevychází. Obava odborů je jednoduchá: podle nich jde de facto o legalizaci švarcsystému. Kdyby do tohoto režimu přešlo půl milionu zaměstnanců, teoretický dopad na veřejné finance by mohl být až desetkrát větší než zrušení superhrubé mzdy. Studie zveřejněná tento týden podle Středuly mluví o tom, že by se takto mohlo zlegalizovat 70 až 90 % dnes skrytě existujících švarcsystémů. Ministryni financí na to ČMKOS upozornila dopisem už na konci května.
Ministerstvo práce a sociálních věcí to odmítá. Nejde podle ministra o věcnou ani koncepční změnu, ale o zpřesnění definice; podstata závislé práce zůstává stejná. Zpřesnění má zvýšit právní jistotu a předvídatelnost pro zaměstnance i zaměstnavatele, zmenšit prostor pro obcházení zákona a pomoci Státnímu úřadu inspekce práce při kontrolní činnosti. Úprava je podle něj potřebná i pro startupy, kterým dnešní zákoník práce předvídatelná pravidla nedává. Legislativní rada vlády k návrhu dala souhlasné stanovisko, prošel vládou a rozpor k němu měla jediná organizace — ČMKOS.
Zaměstnavatelé vidí ve sporu dvě smíchané věci. Rozevírající se nůžky mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ jsou samostatná debata, ke které přispěly všechny vlády posledních let včetně současné svými prvními kroky. Platformové zaměstnávání je něco jiného: trh práce se dramaticky proměňuje a přeregulovaná Evropa podle Rafaje tlačí část lidí do šedé ekonomiky. Zaměstnavatelé pro ně chtějí jasný rámec, ve kterém budou odvádět daně a zároveň si udrží flexibilitu.
Středula odpověděl, že odbory budou vždy proti jakémukoli typu nevolnictví včetně digitálního. Ministr konferenci uzavřel tím, že smyslem úpravy platforem je právě vložit do nich lidský prvek a kontrolu.
Deficit je podle odborů systémový z 300 miliard
Výše schodku sama o sobě pro ČMKOS zásadní není — podstatné je, proč vznikl. Pokud jde o investice, je to v pořádku; na tripartitě se mluvilo třeba o penězích pro lesy, vodu a ochranu proti suchu. Problém je, že systémových je z deficitu zhruba 300 miliard korun.
Odbory proto znovu vyzvaly k debatě o celém daňovém systému. Ne k debatě ukončené za dva měsíce — klidně na několik let, aby se vše dobře spočítalo. Důvod je jeden: zaměstnanci a důchodci hradí souhrnně 87 % všech příjmů veřejných rozpočtů a takové rozložení zátěže odbory považují za neúnosné.
Zaměstnancům se navíc daňová zátěž i pro rok 2027 zvyšuje studenou progresí. Odčitatelná položka od základu daně se už několik let nevalorizuje, takže odvedená daň roste. Zaměstnanec přitom nemá daňový ráj ani možnost optimalizovat: platí zálohy a na konci období se mu daň zúčtuje.
Celé stanovisko zveřejnila ČMKOS týž den ve 13 hodin. Obsahuje i připomínku, že opatření pro zvýšení příjmů státu navrhovaly odbory i za minulé vlády. Hledat je na úkor nezaměstnaných nebo nemocných podle nich cesta není.
Inflace a položka, na kterou odbory nedostaly odpověď
Druhé varování se týká inflace. Konflikty v okolí trvají, ceny základních komodit rostou a v kombinaci s válkou na Ukrajině to dopadá i na automobilový průmysl. Odbory ocenily, že vláda použila zákon o cenách a začala regulovat, a vyzvaly ji, aby byla na podobné zásahy připravená i dál. Jakmile se inflace znovu rozjede, doplatí na to průmysl, zaměstnanci i ekonomika jako celek.
Bez odpovědi zůstala jedna položka rozpočtu. Ve střednědobém výhledu klesají peníze na sociální služby z 29 miliard korun v návrhu na rok 2027 na 14,7 miliardy v roce 2028 a na pouhé 2,3 miliardy v roce 2029. Premiér na tripartitě odpověděl, že se řeší rok 2027, ne další roky. Pro odbory je ten rozdíl natolik závažný, že se k němu chtějí vrátit na dalších jednáních s ministerstvem práce — takový propad musí mít nějaký důvod.
Prezidentské veto zákona o státních zaměstnancích
Do tiskové konference vstoupilo i téma mimo tripartitu. Prezident vetoval zákon o státních zaměstnancích: podle něj neproběhla dostatečná debata a návrh oslabuje záruky politicky neutrální státní správy. Pochybnosti má i o souladu s ústavou u části, která prezidentovi odebírá pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.
Ministr to odmítl. Diskuse podle něj byla hluboká a dlouhá, zákon prošel prvním, druhým i třetím čtením ve Sněmovně i Senátem a doprovodila ho řada politických jednání. Vláda si za ním stojí a ve Sněmovně má podle ministra dost hlasů na to, aby veto přehlasovala.
Podpora v nezaměstnanosti a karenční doba
Změny v podpoře v nezaměstnanosti jsou vloženy do téže transpozice evropské směrnice o platformovém zaměstnávání, která má příští týden jít do prvního čtení. Ministr obhajuje úpravu daty: pět miliard korun, o které se podpora v nezaměstnanosti navýšila, nezaměstnanost nesnížilo. Ta se drží kolem pěti procent a evidováno je 367 000 lidí bez práce. Nenaplnil se ani předpoklad předkladatelů, že člověk, který zůstane dva měsíce na úřadu práce, si najde lépe placené místo a mzdy díky tomu vzrostou o 8 až 12 %.
Ve druhém čtení se má ještě hledat, koho změna zasáhne nejvíc. Podle dat úřadu práce chce ministerstvo vytáhnout konkrétní skupiny — třeba lidi s dvaceti lety praxe nebo starší 52 a 55 let. Jedná o tom s Ďurčem, který ministrovi přinesl příklady velkého propouštění na severní Moravě i věkovou strukturu propuštěných zaměstnanců; oba avizovali, že v kontaktu zůstanou a že ve druhém čtení může ke změně ještě dojít.
Odbory zároveň řadí snížení podpory v nezaměstnanosti mezi nápady, které mohou podseknout růst hrubého domácího produktu, na kterém rozpočet stojí. U karenční doby dostaly ujištění, že se k ní nepřistoupí. Návrh na její návrat předložil za Motoristy ministr Boris Šťastný, podle dohody z dnešního rána je ale ze stolu — řekl to i vicepremiér Macinka.
Kolik je na platy: 36 miliard, v rozpočtu vidět 15,3 miliardy
Nejkonkrétnějším sporem dne byl objem peněz na platy. Ministryně financí podle ministra na tripartitě řekla, že prostředky v rozpočtu jsou, a vyjednávat se o nich bude v týdnu, kdy vláda rozpočet schválí, tedy po pondělí 21. září. Obrysy vládní představy vzešly z koaličního jednání téhož rána.
Středula to čte jinak. Ve viditelné části rozpočtu se 36 miliard korun nenajde — je tam asi 15,3 miliardy, a po odečtení zhruba 700 nových pracovních míst započtených do rozpočtu by to znamenalo nanejvýš 0,3 % nad předpokládanou inflaci. Zbytek je podle ministryně financí ve vládní rezervě, jejíž výši nespecifikovala. Odbory proto chtějí nejdřív vidět tabulky podle nového systému a slyšet, s jakými východisky jde vláda do vyjednávání. Termín zatím nemají; ideální by byl příští týden, záleží na vytíženosti obou ministrů.
Pro odbory nejde jen o několik set tisíc zaměstnanců. Jestliže rozpočet stojí na růstu, bez růstu mezd a platů ho podle Středuly nelze naplnit. Makroekonomický výhled ministerstva financí počítá s růstem objemu mezd a platů o 6,2 % a odbory chtějí, aby se to promítlo do mzdové i platové sféry.
Zaměstnavatelé mají vlastní podmínku. Platová sféra nemá předbíhat tempo růstu v soukromé sféře ani tempo výběru daní a má být provázaná s vyšší efektivitou výkonu, tedy s modernizací státní a veřejné správy. Ve firmách se podle Rafaje daří zvedat mzdy, aniž rostou celkové mzdové prostředky, právě díky vyšší efektivitě.
Daně: dvě pásma, nebo přesun zátěže z práce na majetek
Závěr tiskové konference patřil daním. Ministr práce a sociálních věcí rozumí tomu, že odbory dlouhodobě tlačí na jejich zvýšení, otázka podle něj ale patří spíš ministerstvu financí, které vidí celý balík. U každého pohybu je nutná opatrnost — může se vymstít v sociální oblasti, v zaměstnanosti i v cenách. Jasné stanovisko neřekl.
Odboráři to odmítli rovnou na místě: superhrubou mzdu vracet nechtějí a zvyšovat daně zaměstnancům také ne. Jejich opatření míří jinam a debatu je nutné otevřít, i kdyby trvala dlouho — běžný zaměstnanec dnes daňový systém drží nad vodou.
Rafaj připomněl, že progresivní zdanění v Česku existuje: dvě daňová pásma tu dnes jsou a zapomíná se na to. Před francouzskou cestou varoval; vyhánět podnikatele se nevyplácí a daně samy o sobě k úspěšnějším ekonomikám nevedou. Volba je podle něj mezi zefektivněním systémů a zdaňováním.
Středula chce naopak vyosení směrem ke zdanění práce zmírnit a zatížit víc třeba majetek. Na srovnání se zdaněním sportovců v Kanadě a Spojených státech odpověděl jednou větou: „V Čechách běhají po hřišti OSVČ.“
Závěr
Z tripartity odešly tři strany se třemi prioritami. Vláda má shodu na platové reformě a část peněz na platy drží ve vládní rezervě. Zaměstnavatelé chtějí nižší schodek, víc peněz na výzkum a reformy místo vyšších daní. Odbory chtějí jistotu, že rozpočet nestojí na zmrazených platech a že zpřesnění závislé práce nevyprázdní veřejné rozpočty. Rozhodne se po schválení rozpočtu, u jednacího stolu o platech a ve druhém čtení zákona ve Sněmovně.
