Vláda poslala do sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2027 s příjmy 2 198,6 miliardy korun, výdaji 2 584,6 miliardy a schodkem 386 miliard. Ministryně financí ho v prvním čtení označila za rekordně investiční, prorůstový a poctivý: bez fixlování, bez skrytých mimorozpočtových půjček, bez nadhodnocených příjmů a bez uměle podhodnocených výdajů.
Rozpočet na rok 2027 v kostce
Rozpočet je podle ministryně „zákonem roku“ a tentokrát má přinést hned několik rekordů. Vrací zdravotnictví do černých čísel, dává historicky nejvíc peněz na obranu a obsahuje největší platovou reformu od zrušení superhrubé mzdy. Ekonomika má díky němu příští rok podle dostupných predikcí růst citelně rychleji než většina ekonomik Evropské unie.
Rodinám s dětmi se vrací školkovné, pracujícím studentům sleva na dani. Až 5,2 milionu zaměstnanců znovu získá nárok na zaměstnanecké benefity a životní úroveň se zvýší 2,3 milionu důchodců. Zhruba 200 tisíc lidí v gastronomii nebude platit daň a pojistné z dobrovolného spropitného. Podnikům v pohostinství klesne DPH na nealko nápoje, aby se jim znovu vyplácel byznys, který jim podle ministryně rozvrátil daňový balíček minulé vlády.
Česko má podle návrhu hospodařit s výrazně nižším schodkem veřejných financí než sousedé i průměr celé sedmadvacítky. Věřitelé to oceňují: domácnosti rekordním zájmem o dluhopis republiky a agentura Standard & Poor's zlepšením výhledu ratingu na pozitivní, poprvé po patnácti letech. Nižší schodek by si ministryně přála také, ale za necelých dvanáct měsíců nešlo smazat zděděné problémy: zdravotnictví na hraně kolapsu, druhé nejdražší energie v EU, propad reálných platů o 30 procent a účetní podvody za více než 95 miliard korun.
Investice, zdravotnictví a platová reforma
Investice dosáhnou 291 miliard korun, z národních zdrojů o 50 miliard víc než letos. Příjmy veřejného zdravotního pojištění vzrostou o více než 50 miliard na 605 miliard korun. Pokračuje úleva domácnostem i firmám na platbách za obnovitelné zdroje, která stojí rozpočet zhruba 18 miliard ročně a drží inflaci mezi nejnižšími v EU. Národní výdaje na vědu a výzkum stoupnou o 2 miliardy.
Reforma odměňování ve veřejné správě, společné dílo s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou, vyjde celkem na 34 miliard korun. Přinese spravedlivější tarify a základní plat vyšší o tisíc korun měsíčně. Končí doplatky do zaručené a minimální mzdy ve veřejném sektoru; například ve finanční správě se jimi podle ministryně běžně obcházel zákoník práce.
Obrana poprvé na dvou procentech HDP
Výdaje na obranu státu jsou v rozpočtu navrženy ve výši 194,6 miliardy korun, tedy 2,04 procenta nominálního HDP. Samotná kapitola ministerstva obrany se 190,8 miliardy korun poprvé v historii splní alianční závazek dvou procent HDP.
Schodek pod evropským průměrem
Schodek ve výši 3,5 procenta HDP patří k nejlepším výsledkům v EU. Polsko se blíží 7 procentům, Slovensko je na 5,4 procenta, Německo i Rakousko na 4,1 procenta a Česko zůstane jasně pod unijním průměrem. Vláda zároveň vyjednala přísný fiskálně-strukturální plán, který má zemi udržet mezi rozpočtovými premianty i v dalších letech. Schválila ho Evropská komise a minulý týden i Rada EU; komisař Dombrovskis při jeho předložení ministrům financí ocenil spolupráci s českými úřady.
Kritiku opozice, která mluví o rozpočtové apokalypse a dluhové spirále, ministryně odmítá: minulá vláda podle ní hospodařila se stejnými nebo vyššími schodky, jen je maskovala triky a mimorozpočtovými půjčkami, které teď splácí nový rozpočet. Výhled ratingu se poprvé od roku 1998 zhoršil právě za ní, nejprve u agentury Fitch a pak u Moody's.
Úspory a tvrdší boj s šedou ekonomikou
Hned po nástupu v prosinci 2025 vláda ušetřila na provozu státu 11 miliard korun ročně. EET má veřejným rozpočtům přinést až 15 miliard ročně. Akce Kobra 26 míří na nelegální práci, kde podle střízlivého odhadu Nejvyššího kontrolního úřadu uniká 20 miliard ročně; Evropská komise odhaduje až 90 miliard. Kontrol probíhá nejméně třicet měsíčně a první výsledky představí tři resorty na společné tiskové konferenci.
Inspektorátům práce i správě sociálního zabezpečení dosud chyběla legislativa. Typický případ: kontrola přijde do firmy a zaměstnanec tvrdí, že právě nastoupil. Zákon o platformové práci, který prošel prvním čtením, proto zavádí právní domněnku, že takový člověk ve firmě pracuje rok. Největší úniky jsou totiž na sociálních odvodech.
Rafinérská daň a levnější nafta
Rafinérská daň má do rozpočtu přinést 5,5 miliardy korun v jediném roce. Rafinériím podle ministryně spadly zisky do klína, aniž by si je zasloužily, zatímco stát vynakládá peníze na pomoc lidem. Spotřební daň na naftu vláda prominula už podruhé: na jaře to stálo 3,7 miliardy, za říjen to bude 1,1 miliardy. Opatření zatím nekončí, protože ceny pohonných hmot zůstávají vysoko. Česko má sedmé nejnižší ceny pohonných hmot v EU a spolu s úlevou na obnovitelných zdrojích to brzdí inflaci.
Transferové ceny, neřesti a silnější celníci
Ministerstvo znovu zpřísňuje dohled nad transferovými cenami, tedy nad vyváděním peněz přefakturací mezi dceřinou firmou v Česku a mateřskou v zahraničí. Finanční správa se digitalizuje, zavádí pokročilé modely umělé inteligence a vzniká digitální daňová kobra.
Na řadě je zdanění kratomu a mají následovat další neřesti, například HHC. Ministerstvo připravuje i zdanění online hazardu, kam se přesunulo hraní z heren zrušených zákonem o hazardu za první vlády Andreje Babiše. Celní správa dostane pravomoc případy, které dnes prověřuje podle trestního řádu, také vyšetřovat. Dosud je musela předat policii, která začínala od nuly. Na rozšíření kompetencí ministerstvo financí spolupracuje s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem; cílem jsou úniky na nelegálních cigaretách a alkoholu.
Jednotné inkasní místo po dvaceti letech
Česká správa sociálního zabezpečení dostane legislativní nástroje, aby mohla účinně vymáhat nedoplatky a podvody na sociálním pojištění. Zákon o platformové práci zároveň pokládá základy jednotného inkasního místa, na které se čekalo dvacet let. Finanční správa je technicky připravena převzít vymáhání sociálního a později i zdravotního pojištění. Subjekty, u kterých dnes vymáhá finanční správa i správa sociálního zabezpečení, se zhruba z 90 procent překrývají, takže dvojí práce nedává smysl. Odpor lobbistických skupin, které vymáhání dnes zajišťují, ministryně nepřipouští jako důvod k ústupu.
Štíhlejší ministerstvo, dluhopisy a penzijko
Ministerstvo financí se vrátilo z jedenácti sekcí na sedm, tedy o čtyři vrchní ředitele, služební auta s řidiči a sekretářky méně, a podle ministryně funguje lépe. Dluhopisů republiky se prodalo už za více než 90 miliard korun, další emise přijde na konci listopadu.
Projekt Likvidita 2 vznikl společně s Českou národní bankou: obce a kraje si mohou uložit peníze na účty u centrální banky s úrokem aktuálně 3,7 procenta, bez limitů a s možností kdykoli je vybrat. Municipality mají dnes na účtech 205 miliard korun, které převážně leží u komerčních bank. Lepší penzijko prošlo prvním čtením a mladým lidem má do důchodového věku přinést v dnešních cenách milion korun navíc. Vláda tak důchodovou reformu začíná třetím pilířem.
Predikce a hlavní čísla rozpočtu
Návrh stojí na srpnové makroekonomické predikci ministerstva financí. Nominální HDP má v roce 2027 dosáhnout 9,5 bilionu korun, tedy růst o 6,3 procenta, reálně o 2,4 procenta, hlavně díky domácí poptávce. Průměrná inflace má být 2,7 procenta a objem mezd a platů má vzrůst o 6,2 procenta. Výbor pro rozpočtové prognózy posoudil predikci příjmů 27. srpna a 5. října 2026 a v obou případech ji označil za realistickou, což je nejvyšší stupeň hodnocení.
Daňové příjmy bez pojistného se odhadují na 1 099,3 miliardy korun, o 51,6 miliardy víc než letos. Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti má vynést 923,4 miliardy, o 55,7 miliardy víc, z toho důchodové pojištění 810,7 miliardy. Ostatní příjmy činí 175,9 miliardy, z toho 106,8 miliardy tvoří peníze z Evropské unie a finančních mechanismů a 17,5 miliardy zvláštní účet privatizace. Jak se státní rozpočet sestavuje a kam daně tečou, shrnuje přehled státních peněz a schodku.
Kam půjdou výdaje
Národní kapitálové výdaje dosáhnou rekordních 226,9 miliardy korun, o 48,8 miliardy neboli 27,4 procenta víc než letos. Obranné výdaje jsou rozpočtovány v jedenácti kapitolách; po připočtení dalších výdajů souvisejících s obranou a bezpečností podle definice NATO, včetně krajů a obcí, má Česko na obranu státu vynaložit 3,93 procenta HDP.
Na platy půjde 426,3 miliardy korun, o 33,9 miliardy víc. Přibude 6 375 míst, z toho 5 539 pedagogů v regionálním školství a 1 650 vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. Průměrný plat vzroste o 3 709 korun na 58 130 korun, tedy o 6,8 procenta. Do rozpočtu se promítá reforma odměňování, navázání platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, valorizace platů vojáků, policistů, soudců a státních zástupců a peníze na 1 592 dosud nekrytých míst u policie a hasičů.
Na důchody půjde 762,8 miliardy korun, o 23,2 miliardy víc. Od 1. ledna 2027 vzroste průměrný starobní důchod o 304 korun, tedy o 1,4 procenta. Platba státu za státní pojištěnce dosáhne 174,2 miliardy korun, o 16,5 miliardy víc, a příjmy zdravotního pojištění vzrostou o 50,2 miliardy, což je jeden z nejvyšších nárůstů v historii. Výdaje na obsluhu státního dluhu se přiblíží 130 miliardám a meziročně porostou o 20 miliard.
Závěr
Rozpočet na rok 2027 kombinuje rekordní investice, peníze pro zdravotnictví a obranu na dvou procentech HDP se schodkem 386 miliard korun, který má být mezi nejnižšími v Evropské unii. Vláda ho chce krýt úsporami na provozu státu, EET, tvrdším bojem s nelegální prací a novými daněmi z rafinérií a neřestí. Ministryně financí ho předložila jako realistický a odpovědný rozpočet, který má být aktivním nástrojem hospodářské politiky, a požádala poslance o podporu.
