Platové tabulky ve veřejném sektoru čeká první systémová změna po patnácti letech. Vláda po jednání tripartity předložila odborům návrh, podle kterého se nejnižší platový tarif od 1. ledna 2027 vždy vyrovná aktuální minimální mzdě, rozdíl mezi platovými třídami bude minimálně čtyři procenta a počet platových stupňů klesne z dvanácti na osm. Zaručená mzda se má zrušit bez náhrady. Odbory chtějí návrh posoudit do čtvrtka, o objemu peněz v rozpočtu rozhodne mimořádné jednání vlády v pondělí ráno.
Tarify se poprvé po letech mění systémově
Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky se jednání tripartity točilo především kolem reformy platů ve státní správě. O samotném objemu navyšování platů se bude pokračovat až příští týden — dnešní dohoda se týkala systému, ne částek.
Platové tarify se dosud zvyšovaly nepravidelně, a to formou nařízení vlády; kde v české právní hierarchii stojí nařízení vlády vůči zákonu a vyhlášce, ukazuje přehled pěti vrstev právního řádu. Minimální mzda mezitím rostla rychleji a řada tarifů se propadla pod ni. Protože nikdo nesmí vydělávat méně, než kolik činí zákonné minimum, musely se takové platy dorovnávat do úrovně zaručeného platu.
To je podle Juchelky záplata, nikoli systémové řešení. Nová úprava má zajistit, že žádný tarif a žádná platová třída už pod minimální mzdou neskončí.
Nejnižší tarif 24 900 korun, mezi třídami minimálně čtyři procenta
Účinnost je navržena od 1. ledna 2027. Nejnižší platový tarif bude vždy odpovídat aktuální minimální mzdě — pro rok 2027 tedy 24 900 korun, což je částka, kterou tripartita téhož dne schválila. Pro rok 2028 by šlo o 26 900 korun, tedy o dva tisíce více. Růst minimální mzdy tím zároveň garantuje spodní hranici každoročního zvyšování platových tarifů.
Rozdíl mezi platovými tarify v jednotlivých třídách bude stanoven na nejméně čtyři procenta; výjimkou jsou pedagogové a akademici. Zjednodušuje se také postup podle odpracované praxe: místo dvanácti platových stupňů jich bude osm, s pravidelným posunem po pěti letech.
Změna má ocenit i dlouholeté zaměstnance. Přibývají stupně pro praxi do třiceti a do třiceti pěti let a nový nejvyšší stupeň nad třicet pět let — dosud odstupňování končilo na dvaatřiceti letech. Hlavní přínosy shrnul ministr do tří bodů: tabulkové platy už nikdy nebudou nižší než minimální mzda, osobní příplatky a odměny se vrátí ke své motivační funkci místo dorovnávání základního platu a zvyšování minimální mzdy bude fungovat jako automatická každoroční valorizace platů.
Zaručená mzda končí, objem peněz projedná vláda v pondělí
Ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová označila reformu za obrovsky významnou a připomněla, že po ní odbory samy volaly a někteří jejich zástupci se na přípravě podíleli — návrh tedy neslyšeli poprvé. Velké procento lidí ve veřejném sektoru podle ní dnes pracuje za minimální nebo zaručenou mzdu a rozdíl se jim stejně musí doplácet.
Vedle navázání nejnižšího tarifu na minimální mzdu a automatické valorizace tabulek obsahuje návrh zrušení institutu zaručené mzdy, a to bez náhrady. Upraví se rovněž rozpětí započitatelné praxe: první platový stupeň bude do pěti let, další přechody rovněž po pěti letech a poslední, osmý stupeň se stanoví na pětatřicet let praxe.
Objem prostředků na platy v rozpočtu ale zatím otevřený zůstává. Vláda se k němu sejde na mimořádném jednání v pondělí v sedm hodin ráno a výsledná částka bude podle Schillerové záviset na tom, zda se do reformy půjde: pokud ano, objem bude vyšší, protože je nutné zabezpečit vzniklé disproporce; pokud ne, bude o něco nižší. Nechtěla to podle svých slov podávat jako vyhrožování, spíš jako kontext, ve kterém se odbory rozhodují.
Zaměstnavatelé: tři čtvrtiny tarifů v první příloze jsou pod minimem
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký upozornil, že se změna netýká jen státní správy, ale i veřejných služeb — školství, zdravotnictví, kultury nebo sociálních služeb. Dohromady jde o necelý milion zaměstnanců.
Podle jeho čísel je v první příloze platových tabulek 75 procent základních platových tarifů pod minimální mzdou nebo zaručeným platem. Zaměstnancům se rozdíl dorovnává buď doplatkem, nebo osobním příplatkem — a ten tím přestal plnit svou původní funkci, tedy odměnu za zvlášť kvalitní práci.
Zaměstnavatelé podle Horeckého poslední rok hledali společně s Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a sdružením tajemníků model, který by byl funkční a zároveň neměl destruktivní dopad na veřejné rozpočty. V prvním roce účinnosti bude podle návrhu možné použít k narovnání i osobní příplatek, tedy přesunout ho do základního platového tarifu. Součástí je i garance, že žádný zaměstnanec by v roce 2027 neměl jít se svou odměnou meziročně dolů.
Zrušení zaručeného platu je podle něj logickým důsledkem zbytku návrhu: když se začíná na minimální mzdě a mezitřídní rozdíly jsou nejméně čtyři procenta, zaručený plat ztrácí smysl. Ve veřejném sektoru přitom pracuje řada lidí pětatřicet, čtyřicet i více let, zatímco dnešní odstupňování praxe končí na dvaatřiceti letech.
Odbory mluví o revoluční změně, odpověď dají do čtvrtka
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula označil jednání za velmi pozitivní a poděkoval oběma ministrům za to, že odpověděli na většinu otázek. Systémovou změnu odbory podle něj vítají: volaly po ní více než patnáct let, žádná vláda na to neslyšela, žádný ministr financí nebyl ochoten se do toho pustit a žádný ministr práce a sociálních věcí neměl odvahu ji předložit.
Dosavadní systém popsal jako bizarní a nedůstojně flikovaný, bez principů spravedlivého odměňování. Do budoucna podle něj hrozilo, že u první tabulky by se pod úrovní zaručené mzdy a zaručeného platu ocitlo 85 procent zařazených zaměstnanců. Ano, reforma bude znamenat nárůst prostředků — investice do lidí jsou ale podle Středuly správným směrem a perspektiva zaměstnanců veřejné správy včetně nově příchozích by měla být garantována. Ocenil také garanci, že příjem zaměstnanců v roce 2027 nepodkročí současnou úroveň, a příslib transparentnosti ze strany obou ministerstev.
Jednání se za odbory účastnila vyjednávací skupina třinácti odborových svazů. Ve středu v deset hodin projdou materiál kompletně za účasti zástupců jednotlivých ministerstev a nejpozději ve čtvrtek slíbili dát vládě zpětnou vazbu. Atmosféra je podle Středuly pozitivní, ale — jak dodal — ďábel bývá skryt v detailech.
Koho se reforma týká a co udělá s rozpočtem
Na dotaz České televize, jakých profesí se změna typově týká, vyjmenoval Juchelka sociální pracovníky, pracovníky v sociálních službách, referenty na úřadech práce, uklízeče, nepedagogické pracovníky, civilní zaměstnance u bezpečnostních sborů i orchestry, divadla a živé umění. Propočet označil za velmi komplikovaný s tím, že cílem je udělat ho férově a transparentně.
Rozpočtová čísla zůstala zatím stranou. Ministerstvo práce očekává odpověď odborů do čtvrtka a teprve pak půjde spolu s ministerstvem financí na vládu, kde se bude objem finančních prostředků odvíjet právě od toho, zda odbory reformu přijmou.
Schillerová konkrétní částku odmítla specifikovat před pondělním mimořádným jednáním vlády. Připomněla, že na veřejný sektor v minulých letech dolehla inflace a nárůsty platů byly nízké nebo v některých letech vůbec žádné. Vláda už má podle ní uzavřené dohody na ozbrojené složky a na pedagogy; ti mají vlastní tabulku, takže čtyřprocentní rozdíl mezi třídami se u nich neuplatní. Objem v rozpočtu bude větší, pokud se do reformy půjde, protože je třeba pokrýt existující disproporce.
Jak si veřejný sektor stojí na trhu práce
Druhá část dotazu mířila na to, jak je veřejný sektor konkurenceschopný, když reálné výdělky státních úředníků loni poprvé od roku 2020 vzrostly. Podle Schillerové by odpověď vyžadovala hlubší rozbor, ale čtyři roky inflační a energetické krize se na platech ve veřejném sektoru podepsaly — v některých letech nerostly vůbec a reálné mzdy propadly. V jednom materiálu tehdejšího ministra kultury podle svých slov četla, že v kultuře šlo o propad zhruba 25,7 procenta.
Hodně přitom záleží na místě: v Praze a dalších velkých městech jsou platy v soukromém sektoru výrazně vyšší, takže konkurence pro veřejný sektor tam roste. Často se podle ní zapomíná, že zhruba šedesát až pětašedesát procent míst ve veřejném sektoru vyžaduje vysokoškolské vzdělání, které zaměstnanci mít musí. Chce-li stát kvalitní služby, musí ty lidi zaplatit.
Deficit z minulých let se podle Schillerové dorovnává postupně, protože rozpočet má své limity, závazky ale vláda dodrží — u ozbrojených složek slíbený nástupní plat 50 000 korun i postupné zvyšování u pedagogů. Ocenila také, že s Juchelkou nesoutěží, ale spolupracují, a že právě z té spolupráce návrh vzešel.
Proč odborům vadí přidávání ad hoc
Středula doplnil, že veřejná správa zahrnuje obrovské množství velmi odlišných profesí — civilní zaměstnance armády, bezpečnostní složky nebo hasiče, tedy práce, které se v soukromém sektoru nedají najít. Pokud by takový civilní zaměstnanec bral v průměru 36 000 korun hrubého, hrozí podle něj ohrožení vnitřní bezpečnosti státu.
Právě proto odbory dlouhodobě kritizovaly přidávání ad hoc. Ne že by lidem přidání nepřály, ale vzniká tím vnitřní konkurence uvnitř veřejné správy: jeden zaměstnanec dostane přidáno výrazně, jiný vůbec, a specializovaní lidé pak přecházejí od jednoho bezpečnostního sboru ke druhému za lepší nabídkou. Systémové řešení je podle Středuly lepší než asymetrické přidávání podle přání některého z ministrů, jak se to v minulosti dělo.
Odbory budou chtít mít vyřčené garance výslovně promítnuté do textu návrhu, aby s nimi mohly seznámit zaměstnance a nevznikala nedorozumění. Jeden rozpor už je zřejmý: vláda chce změnu provést v jednom kroku, odbory preferovaly rozdělení na dva, protože vysvětlit ji nebude jednoduché. I to bude předmětem středečního jednání. Změna je podle Středuly revoluční, ne kosmetická — jde o zásadní zásah do odměňování ve veřejné správě po dvou dekádách.
Postup po pěti letech a šest problémových tarifů
Na dotazy ČTK obě strany upřesnily klíčové parametry. Praxe se nově bude uznávat vždy po pěti letech, nikoli jako dnes do jednoho, do dvou a do čtyř let; po každých pěti letech se zaměstnanec posune do vyššího platového stupně. Rozdíl čtyř procent se přitom týká platových tříd, nikoli stupňů — stupňů bude osm místo dvanácti. Učitelé mají vlastní tabulku a platí pro ně výjimka.
Na otázku, zda se někomu při přepočtu tabulek výdělek sníží, zněla odpověď ne: příjem bude garantován, v případě potřeby i doplatkem. Problém podle ministerstev vzniká pouze u šesti tarifů ze zhruba 720 a je přesně zmapováno, kde se nacházejí. Pokud u těchto zaměstnanců úhrn platového tarifu a osobního příplatku nedosáhne nejnižší úrovně zaručeného platu dosažené v roce 2026, bude zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.
Zaznělo ale i to, že část lidí přidáno nedostane a zůstane jim letošní výdělek — s upozorněním, že řeč je o tarifu a osobním ohodnocení, nikoli o platu se všemi ostatními složkami. Rozdíl mezi třídami je navíc minimálně čtyři procenta, někde může být vyšší: u státní služby je odstupňování konvexní, takže ve vyšších třídách roste rychleji. Změna se netýká jen prvních tří příloh, ale i pedagogů, kde se snižuje o jednu platovou stupnici, a státní služby — a tabulky by pro ni platily i poté, co by se zákon o státní službě upravil či zrušil.
Co bude dál
Harmonogram je krátký. Ve středu ráno projdou odborové svazy návrh do detailu, nejpozději ve čtvrtek dají vládě odpověď a v pondělí v sedm ráno se mimořádně sejde vláda, aby projednala objem platových prostředků v rozpočtu. Teprve pak přijde na řadu vlastní vyjednávání o tom, o kolik platy ve veřejném sektoru v roce 2027 vzrostou. Bez souhlasu odborů zůstane systém tak, jak je — a peněz bude podle vlády méně.
