Rozšířené předsednictvo tripartity jednalo 24. srpna mimořádně o minimální mzdě pro roky 2027 a 2028. Jednání bylo rozdělené na dvě části: první o minimální mzdě se zástupci zaměstnavatelů i odborů, druhá už bez nich o platech ve veřejné sféře.
Minimální mzda vzroste v roce 2027 o 2500 korun
Mimořádné plenární zasedání svolal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka právě kvůli dohodě o navýšení minimální mzdy na roky 2027 a 2028. Mechanismus přijatý před několika lety zákonem postupně směřuje k tomu, aby minimální mzda dosáhla v roce 2029 hranice 47 procent průměrné mzdy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo stanovit koeficient pro rok 2027 na 44,6 procenta průměrné mzdy. V nominální hodnotě to znamená navýšení minimální mzdy o 2500 korun. Protože se koeficient stanovuje na dva roky dopředu, padl současně i návrh na rok 2028 ve výši 45,8 procenta, tedy o dalších 2000 korun. Na tomto bodě panovala podle ministra úplná shoda.
Otevřená otázka: co bude po roce 2029
Shoda skončila u roku 2029. Sociální partneři z řad odborů na jednání navrhli, aby minimální mzda po tomto roce rostla dál až k 50 procentům průměrné mzdy. Zaměstnavatelé naopak trvají na tom, že dohoda je uzavřená a končí u 47 procent.
Proč vzorec pro výpočet vůbec vznikl
Prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jan Rafaj uvedl, že jednání trvalo déle, než čekal, protože si obě strany potřebovaly znovu připomenout, proč vzorec vznikl. Téměř tři desítky let předtím se podle něj se střídáním pravicových a levicových vlád minimální mzda buď nehýbala, nebo skokově a pro zaměstnavatele nepředvídatelně narůstala.
Z toho důvodu se mnoho let vedla diskuse mezi zaměstnavateli a odbory o tom, zda se podaří shodnout na nějakém vzorci. Dohoda nakonec zněla, že minimální mzda poroste tempem růstu průměrných mezd a bude předvídatelná. Zaměstnavatelé přistoupili i na to, že poroste o něco rychleji a z původních zhruba 40 procent podílu na průměrné mzdě se postupně vyšplhá až na 47 procent v roce 2029. Věděli, že to bude bolestivé, vyměnili to ale za předvídatelnost a trvalost systému navázaného na skutečná data. Právě proto zaměstnavatele překvapilo, že se debata o parametrech otevřela znovu.
Zaměstnavatelé podpořili zrušení zaručených mezd
Ve stejné době se podle Jana Rafaje diskutovalo i o tom, zda zrušit zaručené mzdy. Zaměstnavatelé toto doporučení podpořili, přinejmenším pro soukromou sféru, s odůvodněním, že firmy vědí, jak si mzdy ve svých podnicích nastavit, a často to dělají se zástupci zaměstnanců. Vláda k tomu nakonec přistoupila bez dohody sociálních partnerů a podle Rafaje se ukázalo, že šlo o správný směr.
Příští rok poroste minimální mzda přes deset procent
Zrušení zaručených mezd podle zaměstnavatelů nijak nepoškodilo zaměstnance: mzdy od té doby rostly každý rok kolem 7 až 8 procent a v posledních letech výrazně předbíhají inflaci. Pro firmy je to naopak zásah do nákladů. Česká republika má podle Jana Rafaje mezi postkomunistickými zeměmi nejmenší problém s chudobou a obstojí i ve srovnání se západní Evropou, což ukazuje, že trh práce funguje a dohoda byla sjednaná dobře.
Protože se k tempu růstu průměrných mezd mezi 7 a 8 procenty přičítá ještě přibližování k hranici 47 procent, poroste minimální mzda příští rok velmi dramaticky, meziročně přes 10 procent. Zaměstnavatelé přesto chtějí vzorec ctít, protože jim dává jistotu a stabilitu výpočtu. Závěrem debaty bylo, že vláda bude postupovat podle sjednaného mechanismu.
Zaměstnavatelé žádají jednání o státním rozpočtu
Řádné jednání tripartity se mělo původně konat v červenci. Bylo zrušeno téměř na poslední chvíli a náhradní termín podle Jana Rafaje dodnes není. Proto zaměstnavatelé vyzvali ministra, aby tripartitu svolal v září.
Důvodů k vyjádření mají podle nich mnoho: příprava státního rozpočtu, a to jak kapitoly, které se jich přímo týkají a podporují výzkum, vývoj, strategické investice a obranu země, tak čerpání prostředků na mandatorní a provozní výdaje státu. Jak se rozpočet sestavuje a co v něm mandatorní výdaje znamenají, popisuje přehled o tom, kudy tečou státní peníze.
Odbory: kupní síla české minimální mzdy se propadla
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula označil českou minimální mzdu za bídnou a spoluzodpovědnost za její výši přisoudil jak vládám, tak zaměstnavatelům. Ocenil, že se strany na růstu dohodly, přestože je dynamičtější, než kdyby se mzda zvyšovala postupně, a potvrdil, že odbory dohodu o 47 procentech v roce 2029 ctí.
Zároveň ale odbory oznámily, že budou po roce 2029 požadovat další růst až k hranici 50 procent, kterou podle Středuly doporučuje Evropská komise ve směrnici přijaté Evropskou unií v době českého předsednictví. Považuje za nedůstojné, aby země, která patřila ekonomicky k nejlepším, měla tak nízkou minimální mzdu.
Odbory také poukázaly na to, že kupní síla české minimální mzdy byla za minulých vlád dramaticky znehodnocena extrémně vysokou inflací. Za důležité považují i návrat zaručených mzdových tarifů do soukromé sféry, byť Josef Středula připouští, že dohoda na tom nebude jednoduchá. Ambicí ČMKOS je předběhnout sousedy: Polsko má v přepočtu minimální mzdu o 200 eur vyšší.
Jak náročné bylo samotné vyjednávání
Na dotaz České televize, jak složité vyjednávání bylo, ministr odpověděl, že věcná část byla poměrně jasná a klidná, protože koeficient je jasně vypočtený na základě makroekonomických dat. Diskuse se vedla spíš o zaručených mzdách, jednotlivých mzdových stupních a o tom, kam má minimální mzda po roce 2029 směřovat. Sám ji jako předsedající pouze moderoval. Tripartita se podle něj sejde ještě během září, mimo jiné kvůli rozpočtu, který se se sociálními partnery projednává každoročně.
Josef Středula doplnil, že formát jednání byl trochu nestandardní: než dorazila vládní delegace, bavili se odboráři se zaměstnavateli neformálně o vážných tématech, například o podílu českých firem a českých zaměstnanců na dobudování jaderné elektrárny nebo o situaci v zaměstnanosti. Vládní straně tyto body zatím nepředložili, se zaměstnavateli v nich ale mají shodný cíl.
Ministr: zaručené mzdy ve čtyřech stupních vracet nechci
ČTK se zeptala, zda ministerstvo bude v tomto volebním období navrhovat další navyšování po roce 2030 nebo obnovení zaručených mezd a jaké návrhy chystá pro platy. Aleš Juchelka odpověděl, že do druhé části jednání jde s podobným návrhem, tedy s dorovnáním nejnižších tarifů a s navazováním platů na růst průměrného výdělku. Označil to za velkou systémovou změnu odměňování po desítkách let, která má být férovější a spravedlivější a navázat na evropskou směrnici o transparentním odměňování. Evropská unie podle něj kritizuje málo transparentní odměňování postavené na bonusech, odměnách a základním tarifu.
K dalšímu růstu minimální mzdy ministr uvedl, že o něm ještě neuvažovali, protože změna by nastala až za více než dva roky a mluvit do ní musí i koalice. Osobně ale zastáncem toho, aby se zaručené mzdy vrátily ve čtyřech stupních, není.
Tarify pod minimální mzdou a dopad na rozpočet
Server Echo24 se ptal na dopady na státní rozpočet a na to, zda na minimální mzdu dosáhnou všichni státní zaměstnanci. Podle ministra to je záležitost druhé části jednání, tedy změny platových tabulek. Každý rok totiž stoupá počet profesí, které v tabulkách začínají pod minimální mzdou a musí se jim mzda doplácet z jiných zdrojů. Pod minimální mzdou přitom podle něj začínají některé mzdy i v soukromé sféře. Návrh, se kterým vláda na jednání šla, má být z hlediska financí systémově transparentnější.
Minimální mzda není totéž co první tarifní stupeň
Jan Rafaj na závěr upozornil, že se často zaměňuje minimální mzda s prvním tarifním stupněm. Podle zaměstnavatelů není nic špatného na tom, když je první tarifní stupeň pod minimální mzdou, protože i člověk pracující za minimální mzdu může mít výkonnostní ukazatele. Zaměstnavatel mu musí do minimální mzdy doplatit bez ohledu na výkon, motivační složka ale znamená, že si nakonec může vydělat víc. Ve firmách je běžné, že pevná složka tvoří zhruba 50 až 70 procent celkové mzdy a zbytek se odvíjí od výkonu firmy a jejího zdraví. Méně než minimální mzdu nemůže dostat nikdo.
Josef Středula na to reagoval opačným pohledem: kdo pracuje v nejnižší tarifní třídě, měl by mít minimálně minimální mzdu, ne kombinaci nižšího tarifu a doplatku, což se bohužel dělo i ve veřejné správě. Odbory to podle něj požadují nejméně 15 let a od vlády čekají, s čím na jednání o platech přijde. Rozhodovat přitom nebudou jen tarify, ale celkový nárůst platů.
Závěr
Mimořádná tripartita potvrdila to, na čem se strany dohodly už dříve: minimální mzda poroste v roce 2027 o 2500 korun a v roce 2028 o dalších 2000 korun, až do roku 2029 dosáhne 47 procent průměrné mzdy. Spor se přesunul za tento horizont, kde odbory míří k 50 procentům a zaměstnavatelé považují dohodu za uzavřenou. Otevřená zůstává i otázka zaručených mezd a platových tarifů ve veřejné sféře, o kterých se jednalo hned po skončení této tiskové konference.
