V prvním čtení státního rozpočtu na rok 2027 vystoupil ve Sněmovně předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala s projevem, který byl z velké části účtováním s minulou vládou. Rozpočet, který koalice převzala, podle něj nebyl pravdivý: chyběly v něm desítky miliard na dopravu, důchody i zemědělství a skutečný schodek byl o sto miliard vyšší, než stálo v kolonce. Opozici, která dnes kritizuje zadlužování, vzkázal, že sama hospodařila stejně – jen to nepřiznala.
Rozpočet bez peněz pro dopravní fond
Na podzim, kdy vláda Petra Fialy po prohraných volbách odcházela ze Strakovy akademie, se podle Radima Fialy rozhodla, že už nemusí plnit všechny zákonné povinnosti – a to právě v rozpočtové politice. V zákonném termínu vůbec nepředložila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, ačkoli to měla udělat současně se státním rozpočtem do 30. září. Poslanci ho dostali až v listopadu, po několika urgencích.
Fond navíc počítal pro rok 2026 s příjmem ze státního rozpočtu o 37,2 miliardy korun vyšším, než kolik mu přiděloval návrh tehdejšího ministra financí Stanjury a premiéra Fialy. „To není můj poznatek,“ zdůraznil Radim Fiala – konstatovala to Národní rozpočtová rada, která návrh rozpočtu fondu označila za neschválitelný. Nová koalice musela peníze „naškrtat“ jinde, protože si na ně nechtěla půjčovat.
Právě půjčky podle Fialy přikrášlovaly čísla předchozí vlády. Tehdejší ministr dopravy Martin Kupka si na stavbu silnic a dálnic vzal úvěr u Evropské investiční banky ve výši zhruba 50 miliard. Peníze nešly přes státní rozpočet, takže schodek vypadal nižší. Současný ministr dopravy Ivan Bednárik teď podle Fialy musí za minulou vládu splácet 6,5 miliardy ročně.
Díry po minulé vládě: důchody, zemědělství, nadsazené příjmy
Doprava nebyla jedinou dírou. Rozpočtová rada tehdy upozorňovala i na „krajně problematické“ využití výjimky pro obranné výdaje a na obcházení zákonných fiskálních limitů. Chyběly peníze na důchody a některé sociální dávky – Fiala si vzpomíná, jak se kolegové zhrozili, že jim na důchody schází přes 30 miliard. Ministr zemědělství Martin Šebestyán zase po nástupu zjistil, že ze zákona musí vyplatit osm miliard, které v rozpočtu nebyly. „Prostě pan ministr Výborný mi je tady nenechal,“ citoval ho Fiala.
Podobně to podle něj vypadalo na školství nebo u obnovitelných zdrojů. Na straně příjmů byl naopak nadsazený odhad výběru sociálního pojištění a dividend. Celkem šlo o rozdíl téměř 100 miliard korun. Návrh posledního rozpočtu předchozí vlády proto Fiala nazval „prakticky nezákonným a hlavně totálně nepravdivým“.
„Vy jste si do kolonky namalovali 286 miliard a teď říkáte, jak my to tady zadlužujeme,“ obrátil se k opozici. Po připočtení chybějících peněz vychází reálný schodek 386 miliard – zhruba tolik, kolik činí schodek v návrhu na rok 2027. „Chtěli jste se snažit, dávali jste 200 miliard na Ukrajinu. Vám se to prostě nepovedlo,“ dodal.
Vysoký schodek a slib dalších úspor
Radost z čísla Fiala nepředstíral. Schodek takové výše je podle něj obrovský a špatný, koalice to ví a říká to nahlas. Ministr Boris Šťastný, který mluvil před ním, už popsal další kroky: kromě tří miliard škrtnutých hned chce koalice v roce 2027 ušetřit dalších 20 miliard a v roce 2028 dalších 60 miliard na výdajích. Kde přesně, Fiala zatím neprozradil – podklady se teprve dopracovávají, a dokud nebudou hotové do detailu, vyvolaly by jen další otázky.
Ministryni financí Schillerové naopak přiznal jednu věc: rozpočet, který předložila, je „absolutně pravdivý“. Nejsou v něm nadsazené příjmy ani podhodnocené výdaje. Kdyby opozice vládu převzala, nemusela by se bát, že jí bude chybět na zemědělství, na sociálních věcech nebo na dopravní infrastruktuře.
Mandatorní výdaje svazují ruce
Největší část výdajů tvoří mandatorní výdaje, tedy ty, které stanoví zákon. Jejich podíl na HDP podle Fialy zhruba deset let neroste, je ale vysoký: asi 21 % HDP, na příští rok přibližně 1,7 bilionu korun. K tomu se přidávají výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, tedy téměř 200 miliard, které podle Fialy prosazuje hlavně opozice.
Dvě stě miliard na obranu: platby za pořadník
U obrany se Fiala zastavil a výslovně řekl, že jde o jeho osobní názor, který s nikým nekonzultoval: 200 miliard na obranu jsou podle něj vyhozené peníze. Stát si za ně kupuje místo v pořadníku zbrojních firem. Z toho, co objednala minulá vláda, podle něj zatím nic nedorazilo – Česko platí zálohové faktury a zboží dostane „kdoví kdy“. Výrobců je málo a objednávky sedmadvaceti států Evropské unie najednou jejich kapacity nezvládnou.
Fialovi by nevadilo, kdyby se nákupy řádně vysoutěžily a jeden rok šlo na obranu 50 miliard a druhý třeba 300. Prioritou koalice je protivzdušná a protidronová obrana: stát nakoupil několik baterií izraelských systémů Spyder, protože konflikty od Íránu po Ukrajinu se dnes vedou hlavně drony. Zbytek je podle Fialy jen „čárka“ za splněný závazek – z minulého volebního období přitom stát ještě nemá ani kuchyně, které objednala předchozí vláda.
Kde se dá škrtat a proč ne na investicích
Po připočtení kvazimandatorních výdajů, hlavně platů státních zaměstnanců, je stát nad dvěma biliony korun z celkových zhruba 2,5 bilionu. Volných zůstává necelých 500 miliard, a ani s nimi se nedá hýbat rychle – i velkou část z nich váže zákon a jeho změna v parlamentu trvá. Část provozních a investičních výdajů navíc určují vládní nařízení a vyhlášky, takže ani ty nejde škrtnout ze dne na den.
Investice koalice škrtat nechce, protože jsou motorem ekonomiky. Výdaje na ně jsou podle Fialy historicky nejvyšší, a to přímo z rozpočtu, ne z úvěru jako za minulé vlády. Každé procento růstu HDP přináší řádově 80 miliard příjmů navíc. Růst kolem tří procent by schodek výrazně snížil, jenže mu brání válka v Íránu, drahá fosilní paliva a stagnující Německo. Konsolidace má podle Fialy trvat celé čtyři roky; podstatné je nastavit trajektorii, po které bude schodek klesat.
Škrty SPD na obraně a peníze pro zemědělce
SPD podle Fialy začala u sebe: místo „hraběcích rad“ koaličním partnerům navrhla škrty v resortech, které sama řídí, hlavně na ministerstvu obrany. Šlo o 7,5 miliardy z plánovaných, nikoli akutních investic a hnutí bylo ochotné jít až k deseti miliardám. Peníze mohly snížit schodek, nebo pomoci zemědělcům. Na tento návrh ale nebyl souhlas celé koalice. „V tomto bodě jsme prohráli, ale to se stává,“ přiznal Fiala.
Rozpočet ministerstva zemědělství je podle něj už léta stejný, zatímco ostatní kapitoly rostou. Stát tím hazarduje s potravinovou bezpečností. Polští, slovenští i maďarští zemědělci dostávají vyšší národní dotace a čeští podniky prodávají do zahraničí. I znojemské okurky, na kterých vyrostl, jsou dnes podle Fialy turecké, ubývá sadů a trh zaplavují dotovaná jablka z Polska a Španělska. Ministerstvo proto potřebuje peníze, zvlášť v době sucha.
Neziskovky, dary do zahraničí a dotace podnikatelům
Další škrty mířily na položky, které by stát z daní platit neměl vůbec, i když nejde o desítky miliard. Fiala jmenoval transformační spolupráci ministerstva zahraničí, z níž se podle něj financují přednášky politických neziskovek v Africe nebo Jižní Americe. Dále příspěvky mezinárodním organizacím a dary zahraničním institucím ve výši zhruba dvou miliard, z velké části „naprosto nesmyslně a zbytečně“ vynaložené, a rozvojovou spolupráci na různých ministerstvech.
Největší část navržených úspor představovaly dotace soukromým firmám na podnikání, nikoli na služby ve veřejném zájmu – například v „nechvalně proslulé“ fotovoltaice nebo na čistě komerční aktivity v resortu kultury. SPD předložila dvě varianty, 8 a 25 miliard. Hned bez změny zákonů se škrtly tři miliardy, dalších zhruba 23 miliard se má ušetřit v první polovině roku 2027 po schválení potřebné legislativy. Celkové škrty koalice se tak v roce 2027 přiblíží 30 miliardám – podle Fialy žádná sláva, ale ani zanedbatelná částka.
Výdaje se mají řídit příjmy, ne naopak
Veřejné finance lze ozdravit vyššími příjmy, nižšími výdaji nebo kombinací obojího. Pokud jde o příjmy, Fiala preferuje lepší výběr daní bez zvyšování sazeb a hospodářský růst tažený investicemi. Představu části opozice, že se příjmy musí přizpůsobit výdajům, rázně odmítl: znamenalo by to zvýšit daně „a někoho obrat“. Stát nemá jiné peníze než peníze občanů a firem, a výdaje se proto musí řídit příjmy.
Peníze mají jít hlavně na povinné sociální výdaje – důchody, podporu rodin a porodnosti či lidi se zdravotním postižením – a na veřejné služby, na kterých panuje společenská shoda: zdravotnictví, mateřské a základní školy, veřejnou dopravu, sociální služby a nezbytnou infrastrukturu. Minulá vláda slibovala detailní audit činnosti státu a veřejné správy, který by ukázal, kde šetřit na provozu. Nedodržela to, a tak ho podle Fialy bude muset udělat nová koalice. Ruce jí přitom svazují i zákonné limity a nutnost schválení Evropskou komisí, bez níž dnes stát podle Fialy nemůže udělat skoro nic.
Závěr
Projev Radima Fialy hájil rozpočet se schodkem, který sám označil za špatný, argumentem, že je aspoň poctivý. Předchozí vládě vyčetl schované díry za téměř 100 miliard, koalici slíbil úspory v řádu desítek miliard v dalších letech a připustil, že SPD svůj návrh na škrty v obraně neprosadila. Konkrétní seznam dalších úspor koalice teprve připravuje.
