Digitální měny centrálních bank, stablecoiny, digitální identita, tokenizované akcie a datová centra pro umělou inteligenci nejsou podle Catherine Austin Fittsové nesouvisející novinky, ale díly jedné ohrady. Bývalá náměstkyně amerického ministra pro bydlení a rozvoj měst a vydavatelka zpravodaje Solari Report varuje, že se kusy digitální kontrolní mřížky spojují rychleji než kdy dřív. Evropská centrální banka chystá digitální euro, jehož pilotní provoz s bankami a firmami má začít příští rok, a ve Spojených státech se od začátku roku 2027 naplno rozjíždí režim stablecoinů krytých dolarem. Fittsová vysvětluje, proč by o penězích nakonec mohl rozhodovat software místo člověka, proč považuje stablecoiny za nebezpečnější než digitální měnu centrální banky a jak se tomu lidé mohou bránit.
Automatický třetí zámek
Celou mřížku Fittsová přirovnává k ohradě kolem stáda. Staví se po kouscích, aby si toho stádo nevšimlo, a teprve nakonec se díly zaklapnou dohromady. Návrhy jsou podle ní dávno hotové. Klíčem je to, čemu říká automatický třetí zámek.
Při platbě v hotovosti má každý z obou účastníků obchodu vlastní zámek: kdokoli z nich může říct ne. U bezhotovostní platby přibývá třetí zámek, finanční instituce, která transakci zpracovává a může ji zastavit. Stát má navíc pravidla proti praní peněz a pravidla „poznej svého zákazníka“, podle kterých může bance nařídit, aby platbu nepustila, zdanila ji nebo peníze zabavila. Dnes je ten zámek většinou ruční. Když kanadská vláda odřízla od peněz protestující kamioňáky, musela bankám dodat dokumenty a některé banky odmítly spolupracovat, takže šlo o těžkopádný proces. Smyslem digitální kontrolní mřížky je podle Fittsové zámek zautomatizovat. S datovými centry a umělou inteligencí lze nastavit systém sociálního kreditu, v němž software člověka sleduje a pravidla vynucuje sám, bez účasti banky.
Jako příklad uvádí čtenářku, která si chtěla koupit lístek za 95 dolarů na večeři, kterou Solari pořádá ve Washingtonu. Platba přes Apple Pay neprošla a neprošla ani se čtyřmi kreditními kartami, ačkoli má čtenářka vysoké kreditní skóre. Když zavolala do společnosti Visa, dozvěděla se, že tam objednávka nikdy nedorazila, ani jako zamítnutá. Automatický třetí zámek tedy podle Fittsové zasáhl dřív, než se požadavek k Vise vůbec dostal. Řada předplatitelů po celém světě jí platí v hotovosti, protože jejich karty a banky platbu za předplatné odmítají. Fittsová v tom vidí cenzuru ukrytou v zákulisí platebního systému, který je postavený tak, aby nikdo za nic nemohl.
Solari proto poslalo americkému ministerstvu financí připomínky k provádění zákona GENIUS, který upravuje stablecoiny. Hlavní požadavek zní: má-li se transakce zablokovat, zastavit nebo mají-li se tokeny spálit, protože by platba mohla člověku či firmě uškodit, musí o tom rozhodnout člověk, ne automat. Ve společnosti se podle Fittsové právě zavádějí systémy, v nichž rozhoduje software nebo umělá inteligence. Je to o to nebezpečnější, že se blíží svět, v němž agenti umělé inteligence mohou vlastnit firmy a psát si vlastní software, a člověk se proti nim nemá jak zákonem bránit.
Peníze na vodítku místo táborů
Lidé se podle Fittsové bojí, že je kvůli kontrolní mřížce někdo nažene do koncentračních táborů. Tak to ale nebude. Nabídnou jim úrok přes šest procent a do pasti je nalákají. Všechny jejich peníze pak budou na vodítku a doopravdy jim patřit nebudou: kdo se nebude chovat podle pravidel, o peníze přijde. Lidé si přitom budou myslet, že vydělávají.
Odhad dvou odborníků s doktoráty z MIT, který Solari zveřejnilo, podle ní ukazuje, že budovaná kapacita datových center mnohonásobně převyšuje to, co společnost potřebuje. Takový výpočetní výkon potřebuje jen kontrolní systém. Datová centra navíc financují sami Američané, protože velká část jejich penzijních úspor na účtech IRA a 401(k) teče právě do nich. Kdo nesouhlasí s tím, co datové centrum dělá s jeho obcí, ať se podle Fittsové podívá do zrcadla, protože ho financuje on sám.
Čína podle lidí, kteří tam nedávno byli, používá umělou inteligenci hlavně ke zvýšení produktivity hospodářství. Spojené státy ji podle Fittsové využívají především ke kontrole, a to nejen nad 340 miliony svých obyvatel, ale nad celým dolarovým systémem.
Akcie v kryptopeněžence pro čtyři miliardy lidí
K nejdůležitějším změnám ve finančním systému patří podle Fittsové digitální tokeny. Zákon GENIUS z roku 2025 počítá s režimem stablecoinů, který naplno začne platit na začátku roku 2027. Stablecoiny se mají nabízet po celém světě zhruba čtyřem miliardám nových zákazníků, které chce Amerika přetáhnout od jejich místních měn k dolaru. Zákon CLARITY měl upravit tokeny pro obchodování s akciemi, dluhopisy a dalšími aktivy, v Kongresu se ale nedávno zasekl. Komise SEC a CFTC proto oznámily, že postaví regulatorní most, aby obchodování s tokenizovanými akciemi a dluhopisy mohlo začít i bez něj.
Depozitář DTC, který vede záznamy o vlastnictví akcií a dluhopisů, podle Fittsové převádí evidenci na distribuovanou účetní knihu. Newyorská burza ohlásila sérii partnerství a do konce roku chce obchodovat 63 amerických akcií v podobě digitálních tokenů. Šéf Coinbase podle Fittsové otevřeně řekl, že chtějí přes kryptoplatformy a kryptopeněženky přivést k obchodování s americkými akciemi čtyři miliardy lidí. Peníze tak mají proudit do bubliny umělé inteligence. Nasdaq i newyorská burza přecházejí na obchodování nonstop, sedm dní v týdnu, a některé firmy podle ní nabídnou až dvacetinásobnou páku. Obchodování s akciemi v mobilu se tak začne podobat sázkám na sport. Mnozí čekají, že bublina umělé inteligence splaskne. Fittsová si tím jistá není, když čtyři miliardy lidí dostanou možnost obchodovat bez přestávky s největšími americkými akciemi a s dvacetinásobnou pákou.
Ekonomika, která vychází jen jako drancování
Tolik lží a tak nehorázných Fittsová podle svých slov ještě nezažila. Solari zveřejnilo studii o tom, kolik peněz daňových poplatníků jde na datová centra a umělou inteligenci, a chystá druhou o tom, kolik do nich teče z penzijních úspor. Společnost do celé stavby posílá obrovský kapitál, aniž by lidé věděli, co financují.
Jako běžné podnikání se to podle Fittsové nevyplatí. V Číně ekonomika vychází, protože umělá inteligence zefektivňuje výrobu. V Americe je alokace kapitálu podle ní neuvěřitelně marnotratná a ani s masivními dotacemi si na sebe nevydělá. Smysl dává jen jako model drancování: kdo postaví systém kontroly finančních transakcí, který mu dá úplnou moc nad společností, může pak převzít veškerý majetek a lidi přitom dál držet pod přísnou kontrolou. Fittsová připomíná heslo Světového ekonomického fóra, že v roce 2030 nebudeme nic vlastnit, a ptá se, jak jinak by lidem chtěli všechen majetek vzít. Podle svých slov to nepovažuje za domněnku, ale za jistotu, na kterou by vsadila život.
Dějiny podle ní znají země, které promrhaly kapitál tak, že je to zničilo a skončily pod cizí kontrolou. Spojené státy teď sázejí všechno na to, že vybudují kontrolní systém, přes který budou prodávat státní dluhopisy a akcie čtyřem miliardám zákazníků po celém světě a udrží dominanci dolaru. Fittsová to přirovnává k nabídce převzetí, kdy jedna firma na trhu skupuje akcie druhé. Tady ale jedna země přes internet „skupuje“ občany ostatních zemí. Evropany chce dostat od eura k dolarovým stablecoinům a tokenům akcií, obyvatele Ekvádoru z místních bank ke stablecoinům a Američany z místních bank a družstevních záložen také. Peníze pak tečou na trh amerických státních dluhopisů. Podle Fittsové jde o nejagresivnější nabídku úvěru, jakou kdy kdo vymyslel, aby dostal lidi do nového systému vládnutí.
Spor zemí BRICS není o svobodu
Je to způsob, jak obejít odklon zemí BRICS od dolaru? Na nejvyšší úrovni vládnutí podle Fittsové žádný spor o svobodu neprobíhá. Banka pro mezinárodní platby (BIS) ve švýcarské Basileji vede se všemi zeměmi proces kolem digitálních měn centrálních bank. Na summitu G20 v roce 2024 se podle ní Indie, Čína i ostatní země BRICS k systému BIS přihlásily. Chtěly jen, aby jejich digitální měna a digitální identita zůstaly pod jejich kontrolou a aby národní vlády tvořily střední management centralizovaného systému.
Spor zemí BRICS se tedy podle Fittsové točí kolem toho, kdo bude střední management. Nechtějí, aby jím byla londýnská City. Ke svobodě se tím ale nezavazují. Má-li na planetě svoboda zůstat, musí se o ni podle ní bojovat a vyhrát ji na Západě.
Datová válka
Podle Fittsové jde o datovou válku. Ta nejdřív potřebuje velmi přesnou digitální identitu, aby systém spolehlivě poznal, kdo je kdo. K tomu podle ní směřovaly očkovací pasy i digitální identita. Pak je třeba dokonalý dohled: má-li systém sociálního kreditu určovat, co kdo smí a nesmí, musí člověka sledovat na každém kroku. Proto jsou potřeba všudypřítomné satelity, SpaceX a záznam pohybu všech lidí. Analýza datových center na webu Solari podle ní ukazuje, že nejvíc kapacity spotřebují prostorová data, protože kamerové systémy firem Flock a Axon produkují velké množství videa.
Data se pak musí zpracovávat v reálném čase a převádět na různé formy kontroly. Choval se člověk špatně? Systém mu vypne elektřinu přes chytrý elektroměr, zmrazí kreditní karty nebo spálí stablecoiny na jeho účtu. Na konci řetězce stojí automatický třetí zámek, který podle pravidel rozdává cukr i bič. Fittsová připomíná video, v němž tehdejší generální ředitel BIS Agustín Carstens říká, že centrální banka může centrálně nastavit pravidla, jak se smí používat to, čemu říká závazek centrální banky, a že má i technologii, jak je vymáhat. Peníze přitom ani nenazve penězi lidí. Znamená to podle Fittsové, že lze pro každého jednotlivě postavit automatické zámky, které určují, co smí se svými penězi dělat. Takovou technokracii s podrobnými pravidly umožnila až umělá inteligence. Umí rychle zpracovat obrovské objemy dat, zvlášť dat vyjádřitelných matematicky, a finanční transakce jsou pro ni jako stvořené.
Banka, které se dá věřit, je mezi lidmi
Komu si má člověk stěžovat, když za zámkem nestojí žádný člověk? Proto Fittsová lidem radí platit hotově a „oživit v sobě analogového člověka“. V takovém prostředí podle ní nakonec chrání jen vztahy mezi lidmi. Solari se proto snaží, aby se zákazník vždy dovolal živému člověku, a když ne hned, aby mu člověk zavolal zpátky.
Sama podle svých slov přežila jen díky lidem. Když proti její firmě zakročily federální úřady, měla rodině a přátelům půjčeno nebo darováno asi 250 tisíc dolarů. Ti ji navzdory výhrůžkám nenechali padnout, protože jim vždy pomáhala, a během následujících jedenácti let se jí ty peníze vrátily, buď jako splátky, nebo jako dary od jiných. Čtvrt milionu dolarů tak měla uložených v „lidové bance“, a to je podle ní jediná banka, které se dá věřit.
Polsko si nechalo zlotý, Portugalsko vyprázdnilo euro
Evropská centrální banka chystá digitální euro a pilotní transakce mají začít příští rok. Stává se Evropa zkušebním polem finančního dohledu? Podle Fittsové záleží na zemi. Nedávno se vrátila z Polska, kde všude platila hotově. Polsko po vstupu do Evropské unie zůstalo u vlastní měny. Leží na rovině mezi Německem a Ruskem, má velké nerostné bohatství a sousedé ho v dějinách opakovaně napadali. Po Hitlerovi a Sovětském svazu přešlo v roce 1989 k tržnímu hospodářství a ze zemí za bývalou železnou oponou si podle Fittsové vedlo zdaleka nejlépe. Varšava je čistá, parky jsou krásné a kultura výjimečná. Poláci jsou odhodlaní nevrátit se k totalitě ani k centrálnímu řízení. Právě lidé z východní Evropy patří podle Fittsové i ve Spojených státech k nejzarytějším bojovníkům za svobodu: tenhle film už jednou viděli a podruhé ho vidět nechtějí.
Portugalsko je naopak podle Fittsové eurem a Evropskou unií vyprázdněné. Země, které si nechaly vlastní měnu, jako Polsko nebo Švédsko, tím neprošly. Mladí talentovaní lidé z Portugalska odcházejí do velkých finančních center. Za hlavní příčinu úpadku regionů Fittsová považuje to, že obce draze vychovají a vzdělají děti a velké vlády a korporace pak talent odsají. Lidé navíc posílají penzijní úspory do finančních center, která za jejich peníze přetáhnou i jejich děti. Talent i peníze regionů tak podle ní financují jejich nepřítele.
Pojistky pro jakýkoli scénář
Evropská centrální banka ujišťuje, že digitální euro nebude programovatelnými penězi, které by lidem omezovaly, jak je smějí utrácet. Fittsová odpovídá scénářovým plánováním, jaké dělala pro investiční klienty. Budoucnost nikdo nezná, lze ale vybrat klíčové proměnné, rozepsat různé scénáře a připravit se tak, aby člověk uspěl v kterémkoli z nich. Solari sestavilo čtyři scénáře podle toho, zda centrální bankéři usilují o úplné centrální řízení, a na jednom ze svých legislativních setkání se zeptalo publika. Podle 68 procent o úplnou centrální kontrolu usilují, 32 procent si myslí, že by to nikdy neudělali. Zákonné pojistky, které by úplnou centrální kontrolu znemožnily, ale chtělo 98 procent. Důvod: doba se může změnit a k moci se mohou dostat zlí lidé nebo nekontrolovatelná umělá inteligence, která vlastní firmy.
Fittsová by na to, že bankéři o úplnou kontrolu usilují, vsadila všechno. I kdo s ní nesouhlasí, se podle ní může shodnout aspoň na tom, že by měly existovat zákony a infrastruktura, které to nikomu nedovolí. Kdo úplnou kontrolu nechce, nemá důvod proti takovým pojistkám cokoli namítat.
Tichý finanční převrat
Na námitku, že vlády předaly suverenitu nevoleným bankéřům, Fittsová odpovídá rokem 1913. Peníze v každé zemi běží přes dva systémy: měnový, který spravuje měnu a úvěr, a fiskální, který vybírá a utrácí daně. V roce 1913 Spojené státy svěřily měnovou politiku soukromým centrálním bankéřům. Dvanáct federálních rezervních bank, přes které jdou všechny transakce, jsou podle ní soukromé banky vlastněné svými členy. Mateřskou lodí je Federální rezervní banka v New Yorku, přes kterou běží celý systém půjček americké vlády. Fiskální politika ale zůstala Kongresu a zákonodárcům jednotlivých států.
Když jí v roce 1990 lidé z finančního světa řekli, že to se zemí vzdávají a stahují peníze, znamenalo to podle Fittsové, že bankéři přestali věřit Kongresu ve správě fiskální strany a chystají finanční převrat, kterým ji převezmou. Digitální měna centrální banky, stablecoiny nebo digitální tokeny s automatickým třetím zámkem znamenají, že pravidla nastavují a vymáhají bankéři, přesně jak to řekl Carstens. Zákonodárce k tomu nepotřebují. Až bude systém plně zaveden, přijdou zákonodárci i výkonná moc o veškerou moc. Banky navíc podle Fittsové převádějí vklady na distribuovanou účetní knihu, a jakmile se zámek zaklapne i tam, budou centrální bankéři ovládat i fiskální politiku.
Že se něco děje, se podle Fittsové ukázalo za finanční krize, kdy nejmocnější banky a instituce světa dostaly na darech a půjčkách 29 bilionů dolarů. Podle ní to nebyla záchrana, ale krádež bohatství jedné civilizace druhou. Bankéři o převratu mluvit nebudou: ke stádu se nikdo nepřiplíží, když mu svůj příchod předem ohlásí.
Místní měny a zázrak z Wörglu
Až se zámek zaklapne, ubrání se podle Fittsové ti, kdo budou dost organizovaní, aby si vypěstovali jídlo, postarali se o zdraví a domovy a obchodovali v okruhu důvěryhodných lidí bez velkých finančních institucí a bez federální vlády. Za velké hospodářské krize měly Spojené státy se svými 3 100 okresy zhruba 3 100 místních měn. Na vlastní měnu tedy podle ní není potřeba Fed ani vláda. Problém nastane, kdyby proti úspěšné místní měně vyrazil dohledový systém Starlinku a Palantiru s roboty a drony, které lidi zatknou nebo zastřelí.
Evropané podle Fittsové pochopili, že suverenita vyžaduje i suverenitu nad daty, a Švýcarsko si podle ní Palantir nepustilo. Fittsová, která půl roku žije v Nizozemsku a po Spojených státech hodně cestuje autem, dodává, že kvalita života je v Polsku i ve většině severní Evropy vyšší než v Americe.
O místních měnách se Fittsová poprvé dozvěděla z knih Toma Greca. Doporučuje i film o rakouském městečku Wörgl, jehož starosta za krize zavedl vlastní pracovní poukázky. Z beznadějně zadluženého města se stalo prosperující a na jeho postup se jezdili dívat starostové z celého Rakouska. Pak podle Fittsové zasáhli centrální bankéři a pokus ukončili. Na prosincové konferenci v Iowě chce vést workshop o tom, jak provozovat vlastní oběžný finanční systém. Klíčem k úspěchu je podle ní vymyslet, jak zabránit centrálním bankéřům, aby ho zavřeli.
Když taxík nepustí cestujícího ven
Jak to bude vypadat pro běžnou rodinu? Fittsová ve čtvrtletním shrnutí Solari ukázala simulaci vytvořenou umělou inteligencí. Muž nastoupí do samořiditelného taxíku, potřebuje do hotelu pro zavazadla a pak na letiště. Taxík mu oznámí, že na něm visí příznak kvůli záznamu na místní policii v Austinu z doby před patnácti lety, a místo do hotelu ho veze na policejní stanici. Muž namítá, že mu uletí letadlo, a chce vystoupit, auto ho ale nepustí ven. Je to jen simulace, přesně tohle se ale podle Fittsové stane.
Stačí si vzpomenout na pandemii. Když vláda nařídí, že všichni mají zůstat doma, může majitelům elektromobilů vypnout auto a všem vypnout peníze: kdo vyjde z domu, nezaplatí ani benzín. Kdo nepodstoupí nařízenou zdravotní léčbu, může přijít o peníze nebo o celý bankovní účet. To je automatický třetí zámek v praxi.
Nejde podle Fittsové jen o to, že stát uvidí každou transakci nebo ji bude moci zablokovat. Úplný dohled se dá využít i ke krádeži podílu na trhu. Za pandemie mohly firmy obchodované na burze zůstat otevřené, malé podniky ale musely zavřít, a díky dohledu měli silní hráči všechna data, aby zjistili, které podnikání chtějí převzít a jak. Fittsová líčí, jak ji na jedné konferenci celou dobu sledovali dva lidé z konkurenčních zpravodajů a zapisovali si každé její slovo. Pak nějak získali seznam předplatitelů Solari, podle Fittsové nejspíš od tajných služeb, a nabízeli jim své zpravodaje jejími slovy. I to je podle ní cenzura. Kdo nechce, aby se lidé dozvěděli o zmizelých státních penězích, nemusí nikoho zakazovat, stačí mu sabotovat jeho podnikání.
Nezávislá média jedno po druhém
Bude se cenzura nezávislých médií stupňovat? Podle Fittsové přijdou na řadu jedno po druhém a každé dostane ránu jinak: do hospodaření, do zdraví, nebo dokonce atentátem. Cituje film Gladiátor, v němž africký gladiátor říká, že dřív, než tě zabijí, musejí zabít tvé jméno. Cílem je, aby to vypadalo, že se médium zhroutilo samo, protože nebylo dost dobré.
Způsobů je podle ní tisíc a Solari jim věnovalo dvanáctidílnou sérii o taktikách hlubokého státu. Dřív se podle Fittsové osvědčovalo lidi koupit. Novinářka, která chtěla o jejím jedenáctiletém sporu se státem rok psát a nechala si poslat všechny dokumenty, náhle dostala od velké firmy zapletené do hypotečních podvodů nabídku 750 tisíc dolarů na financování vlastní firmy a příběh nenapsala. Podobně přišla Fittsová o účetní, která po půlroční rekonstrukci ztracených spisů dostala lépe placené místo s podmínkou, že si nesmí vzít klienty s sebou. Bez řádně podaného daňového přiznání by jí přitom mohli snadno zničit jméno.
Nezávislá média proto podle Fittsové musejí držet při sobě. Ryan Cristián dal dohromady Independent Media Alliance, jejíž je Fittsová členkou a jejíž členové si neformálně pomáhají. K největším položkám rozpočtu Solari dnes patří platby firmám, které pomáhají bojovat s podvodníky vydávajícími se za Fittsovou. Lákají lidi, kteří hledají pomoc s financemi, a obírají je o peníze. Síť X podle Fittsové takové podvodníky chrání. S rozvojem umělé inteligence se to podle ní ještě zhorší. Kdo chce mít dobrou mapu skutečnosti, musí si zpravodajství zaplatit: lidé musí financovat farmáře, lékaře, banky i média, kterým mohou věřit.
Stablecoiny jsou nebezpečnější než digitální měna centrální banky
Prezident Donald Trump se staví proti tomu, aby Fed vydal digitální měnu centrální banky, a jeho administrativa podporuje stablecoiny kryté dolarem. Mohou se stablecoiny stát zadními vrátky k digitální měně centrální banky? Podle Fittsové jsou stablecoiny podle zákona GENIUS z hlediska kontroly mnohem nebezpečnější. Připomíná Twitter: stát nesmí soukromé firmě říkat, co má dělat, ve skutečnosti jí to ale říká, a cenzura přes partnerství veřejného a soukromého sektoru je o to nebezpečnější. Se stablecoiny jde o stejnou hru. Lidé budou mít co dělat se soukromou firmou a jejími stopadesátistránkovými obchodními podmínkami, která nemá veřejnoprávní povinnosti Fedu.
Centrální banka, která vydá digitální měnu, podléhá Kongresu. Ten od ní může vyžadovat informace a volat ji k odpovědnosti a zákon jí ukládá povinnosti vůči veřejnosti. Fed se podle Fittsové ve většině situací aspoň navenek pozoruhodně snaží dodržovat zákon, i když zůstává otázkou, kam poslal oněch 29 bilionů dolarů a proč to neřekne. O digitální měně centrální banky nemá Fittsová dobrého slova, přesto by jí kdykoli dala přednost před tím, co se chystá se stablecoiny. K pochopení měnové politiky doporučuje sérii Johna Tituse War for Bankocracy.
Trumpa Fittsová viní, že od ledna 2025 staví digitální kontrolní mřížku závratnou rychlostí, a Solari tomu věnuje celou sbírku textů. Politika, který by víc pracoval na tom, aby lidi uvrhl do digitálního otroctví, podle svých slov ještě neviděla. Hned na začátku funkčního období ohlásil Trump s Larrym Ellisonem 500 miliard dolarů na datová centra pro umělou inteligenci, což Fittsová čte jako stavbu kontrolní mřížky.
Závěr
Proti digitální kontrolní mřížce podle Fittsové nepomůže jen čekat na volby, i když je nepodceňuje. Skutečná změna přijde, až lidé přesunou svůj čas a peníze: přestanou nepříteli věřit, pomáhat mu a financovat ho a začnou budovat síť lidí a institucí, kterým věřit mohou. Hotovost, místní obchod a důvěryhodní farmáři, lékaři, banky a média jsou podle ní tím, co automatický třetí zámek nezamkne. Dokud se zámek nezaklapne, mají podle Fittsové vzniknout zákonné pojistky, aby o zablokování něčích peněz vždy rozhodoval člověk.
