Zpola prázdné kancelářské budovy v amerických městech narážejí na další problém: úvěry na ně dobíhají a podíl nesplácených hypoték na kanceláře přerůstá úroveň z krize roku 2008. Sazby hypoték na bydlení jsou znovu nad 7 %, státní dluh USA dosáhl 40 bilionů dolarů a centrální banka sazby nesnižuje, ale zvyšuje. Řítí se ekonomika ke kolapsu, nebo jde o běžnou korekci? Na varovné signály se dívá Edward Dowd, bývalý profesionál z Wall Street, autor knihy Cause Unknown o vlně náhlých úmrtí v letech 2021 a 2022 a autor pravidelných textů na Substacku.
Recese, která měla přijít už před dvěma lety
Co je vlastně ekonomický kolaps? Pro člověka, který v recesi přijde o práci, je kolapsem už recese. Ta měla podle Dowda přijít v letech 2023 a 2024, jenže se problém odsunul. Bidenova administrativa utrácela s deficitem kolem 8 % HDP, tedy na úrovni, jakou známe z krizí – během velké finanční krize to bylo 10 %. Peníze podle Dowda z velké části posloužily k tomu, aby do země přišlo na 20 milionů nelegálních migrantů, kteří dostávali podporu, a právě to ekonomiku v letech 2023 a 2024 drželo nad vodou. Štafetu pak převzala výstavba infrastruktury pro umělou inteligenci.
Reálná ekonomika a běžný člověk na tom ale dobře nejsou. Podíl lidí zapojených na trhu práce klesá, mnozí mají tři zaměstnání, aby vyžili, trh s bydlením se láme a mileniálové si dům nemohou dovolit. Vzniká příběh dvou měst: superbohatí a všichni ostatní. Potíže „všech ostatních“ se dřív nebo později propíšou do celé ekonomiky. „Jsme na pokraji ošklivé recese,“ míní Dowd. Jestli přeroste v celosvětový kolaps, neví, cyklus je ale podle něj v pozdní fázi. Akciový trh je nadhodnocený a bublina kolem umělé inteligence je skutečná bublina – otázkou zůstává jen to, kdy praskne. S tímto názorem už podle Dowda zdaleka není sám.
Soukromé úvěry jako nové stínové bankovnictví
Úvěr je krví ekonomiky a soukromé úvěry (private credit) se staly novým stínovým bankovnictvím, které převzalo štafetu po hypoteční krizi. Jde o trh velký dva až tři biliony dolarů, který v letech 2024 a 2025 narostl o polovinu a byl jedním z motorů úvěrového cyklu. Potíže přišly na podzim 2025: zkrachoval řetězec s autodíly First Brands a poskytovatel rizikových úvěrů na auta Tricolor. Obě firmy stály na běžném spotřebiteli, a když padly, investoři se začali ptát, jestli fondy soukromých úvěrů nepodepsaly příliš mnoho špatných obchodů. Z fondů začaly odtékat peníze.
Tady se obě linie protínají. Banka Morgan Stanley počítala s tím, že zhruba polovinu financování výstavby pro umělou inteligenci obstarají právě soukromé úvěry. Když se tento trh zadrhává, financování datových center prudce zdražuje. Mnoha investorům navíc dochází, že mezi penězi, které výstavba spolkne, a zisky, které má přinést, může zet propast. Kdo vlastní index S&P 500, sází podle Dowda především na umělou inteligenci: připadá na ni 40 až 45 % tržní kapitalizace indexu. Podobnou koncentraci trh zažil v době internetové horečky a částečně i před krizí roku 2008. Na konci cyklu se kapitalizace soustředí do posledních pár jmen, která ještě fungují – jenže tento růst je poháněný dluhem a dluhové trhy ho začínají zpochybňovat.
Čísla o zaměstnanosti nesedí už dva roky
Oficiální údaje o zaměstnanosti jsou podle Dowda už dva roky k ničemu. Měsíční odhad nových pracovních míst mimo zemědělství se pokaždé dodatečně reviduje směrem dolů, jakmile vyjde čtvrtletní sčítání zaměstnanosti a mezd, které přichází se zpožděním devíti měsíců. Za celou Dowdovu kariéru na Wall Street se tímto pozdním sčítáním nikdo nezabýval, protože se odhad od reality lišil jen málo. Poslední dva roky se ale rozcházejí o čtyři až osm směrodatných odchylek. Skutečný průměr za tu dobu je podle Dowda 16 000 nových míst měsíčně, tedy ekonomika na přístrojích, kterou do minusu stačí poslat pár vln propouštění. Za rozdílem vidí kombinaci neschopnosti a možná i podvodu.
Totéž ukazují akcie. Index S&P 500 vypadá, jako by šlo všechno skvěle, táhnou ho ale jen firmy kolem umělé inteligence. Akcie maloobchodníků a firem zaměřených na spotřebitele padají na roční minima, McDonald's je na tom bídně a oslabují i stavebníci. Ceny domů na jihovýchodě USA klesají a „modrá“ města to podle Dowda čeká také. Zatím je drží boomeři s více nemovitostmi, kteří necítí potřebu zlevňovat – pokud ale akciový trh dostane ránu, začnou ceny snižovat i oni.
Fed zvýšil sazby a podle Dowda chyboval
Fed 16. září zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů. „Špinavé tajemství Fedu je, že následuje trh,“ říká Dowd. Řídí se výnosem tříměsíčních státních pokladničních poukázek: když se dostane 25 bazických bodů nad střed cílového pásma, Fed zvyšuje, když o 25 bodů pod něj, snižuje. Dva týdny před zasedáním výnos poukázek vyskočil. Trhy podle Dowda usoudily, že ropný šok vyvolaný válkou s Íránem se stává strukturálním: válka potrvá déle, než se čekalo, a mírová dohoda do amerických voleb do Kongresu nebude.
Dowd to považuje za falešný signál. Fed trh následovat nemusí a za posledních 40 až 50 let byly případy, kdy trh žádal zvýšení, Fed ho ignoroval a udělal dobře. Nový předseda Fedu si ale potřeboval vybudovat důvěryhodnost a postavit se trhu by pro něj mohlo být katastrofou. Až se jednou bude hodnotit zpětně, půjde podle Dowda o chybu měnové politiky. Sazby začne Fed snižovat teprve ve chvíli, kdy se škody projeví na finančních trzích – a pak to půjde rychle, včetně mimořádných snížení.
Paralela s rokem 2008 je nasnadě. Fed tehdy snižoval sazby už od roku 2007, v létě 2008 ale zaznívaly hlasy pro zvýšení, protože ropa podražila z 80 na 150 dolarů za barel kvůli nenasytné poptávce Číny. Evropská centrální banka v roce 2008 sazby skutečně zvýšila, pak se začalo všechno hroutit, banky rychle snižovaly a přišly nouzové nástroje, jaké svět do té doby neznal, včetně kvantitativního uvolňování. Kdy se to stane tentokrát, neumí Dowd odhadnout: může to být letos na podzim, nebo na jaře. Vidí ale tři velká rizika – bydlení, které tvoří pětinu americké ekonomiky, bublinu umělé inteligence financovanou dluhem místo zisků a Čínu v akutní fázi krize, jejíž dopady se z Asie přelijí do USA.
Bydlení: ceny musí spadnout o čtvrtinu
Vyšší sazby ještě víc přiškrtí spotřebu domácností a nepomohou ani hypotékám, takže dostupnost bydlení se dál zhorší. Trh s bydlením je podle Dowda dva roky mrtvý. Nějakou dobu ho podle něj drželi nelegální migranti, které úřady ubytovávaly v nájemních domech a dávaly jim peníze – to vytvořilo podlahu pod nájmy, a tím i pod cenami domů. Od chvíle, kdy Trump uzavřel hranici, nájemné pro nové nájemníky klesá, ceny domů v jižních státech začínají padat a vlna se přelije i do „modrých“ měst.
Největší potíž je dostupnost: aby se trh mohl zotavit, musely by ceny domů klesnout o 25 až 30 %. Je to možné, v některých regionech se to stalo během velké finanční krize. Druhá cesta je pomalé „uzdravení“, kdy reálné ceny klesají díky inflaci a lidé roky čekají, než si dům budou moci dovolit. Dowd by byl raději, kdyby se náplast strhla rychle: ceny prudce dolů a pak rychlé oživení, kdy domácnosti začnou zakládat rodiny a ekonomika se znovu rozjede. Nejhorší je podle něj zachovat současný stav. Mzdy totiž nedrží krok s inflací – a ekonom Lacy Hunt, Dowdův přítel, ukazuje, že pokaždé, když reálné mzdy klesnou o 2 %, Američané vymění vládu. Tak se k moci dostal Reagan v roce 1980, Clinton v roce 1992 i Trump v roce 2024.
Co praskne první: financování umělé inteligence
Kde ekonomika praskne nejdřív? To se podle Dowda dopředu nikdy neví, protože soustavou procházejí zpětné vazby. Krach firem, které stojí na spotřebiteli, vyvolal pochybnosti o soukromých úvěrech, z nich začaly odtékat peníze, a to zase zdražuje financování umělé inteligence. Většina lidí sleduje akciový trh jako ukazatel stavu ekonomiky, jenže ten se to dozví vždy jako poslední. Všechno začíná na úvěrových trzích, a ty právě teď financování umělé inteligence prodražují: rozpětí u těchto obchodů se dál rozšiřují. Nvidia, která sama velkou část výstavby financuje, podle Dowda zvažuje pojistné struktury, v nichž by pojišťovny ručily za ztráty, aby se rozpětí snížila. Financovat výstavbu je čím dál těžší.
Varování firem OpenAI a Anthropic před bezpečnostními riziky umělé inteligence považuje Dowd za snahu získat monopol, protože tyto firmy nejsou ziskové. Umělá inteligence se podle něj ukazuje jako komodita – stejně jako optická vlákna položená do zásoby za internetové horečky, železnice nebo elektrárenské sítě. Vždy to probíhá stejně: obrovská výstavba infrastruktury, nadšení z nové technologie, přestřelené investice, komoditní ceny a smetená první vlna investorů. Open-source modely přebírají zákazníky a ceny tokenů se hroutí, proto se OpenAI a Anthropic snaží utéct do náruče státu.
Že by zisky jednou pokryly všechny dluhy, považuje Dowd za málo pravděpodobné. Řada firem umělou inteligenci vyzkoušela a zjistila, že se jim investice nevracejí. Navíc je dráždí, že jejich data skončila u OpenAI a Anthropicu. Šéf Palantiru Alex Karp podle Dowda mluvil s mnoha velkými korporacemi, které jsou nespokojené s tím, jak jim firmy s umělou inteligencí „vysávají“ interní data. Korporace si proto stavějí vlastní systémy na open-source modelech za zlomek ceny. A přibližně 90 % tržeb umělé inteligence pochází od 10 % zákazníků, převážně od samotných technologických firem. Meta například utrácela obrovské částky za tokeny a zároveň celé odvětví financovala – had, který si žere vlastní ocas.
Oracle, vyšší moc a elektřina, která chybí
Zvlášť zajímavý je případ firmy Oracle. Půjčky ji stojí čím dál víc a u jednoho projektu datového centra vyhlásila vyšší moc. Ta se obvykle týká živelních pohrom nebo války, ne projektového rizika – jenže důvodem je, že se nedaří získat povolení pro plynovod, který má datovému centru dodávat energii. To je podle Dowda čisté projektové riziko.
Lidé si navíc začínají spočítat, že plánované investice nemají kam zapojit. Do roku 2028 by datová centra potřebovala výkon šesti energetických soustav velikosti New Yorku, a to se nestane. U podobných investičních vln se nakupuje dopředu: čipy od Nvidie mohly být objednány s tím, že se zapojí později. Pokud zapojit nepůjdou, z vybavení, které mělo běžet, se stanou zásoby ve skladu, a nedostatek se přes noc změní v přebytek. Stejné to bylo za internetové horečky: vybavení se kupovalo dopředu, pak ekonomika zpomalila, financování zdražilo a chyběli lidé, kteří by stavěli. Výrobci polovodičů hlásí rekordní tržby, zákazníci ale objednávají dvakrát. Až fyzická omezení výstavbu přibrzdí, propady zisků dopadnou na ty, kdo prodávají „krumpáče a lopaty“ – Nvidii, Micron, Dell. Zatím jsou jedinými, kdo na boomu vydělává; firmy, které čipy používají, jako OpenAI a Anthropic, peníze nevydělávají.
Příliš velké na pád? Hrozba znárodnění
Stanou se firmy kolem umělé inteligence „příliš velkými na pád“, jako kdysi velké banky? Dowd připomíná, že velkou gorilou je Fed a ten se stará o bankovní systém. Banky zachrání, soukromé firmy s umělou inteligencí ne – tisknout peníze pro OpenAI a Anthropic nebude. Musela by to udělat vláda, a cokoli, co by vypadalo jako záchranný balík, by bylo katastrofou. Dowd se spíš obává, že by vláda krachující firmy znárodnila s odkazem na národní bezpečnost: investoři by přišli o všechno, stát by aktiva získal za hubičku, ostatní by byli vytlačeni z trhu regulacemi a vznikl by de facto státní monopol. Důkazy pro takový vývoj zatím nevidí.
Vidí ale, že OpenAI a Anthropic chtějí, aby je stát reguloval, a zbavily se tak konkurence – učebnicové ovládnutí regulátora. Bezpečnostní poplach, se kterým přišly po Svátku práce na začátku září, už mnozí označují za psychologickou operaci a zpochybnili ho i prezident Trump a David Sacks. Umělá inteligence regulaci potřebuje, nesmějí si ji ale psát samy firmy, kterých se týká. Na druhé straně stojí akceleracionisté, kteří chtějí stavět co nejrychleji a porazit Čínu. Dowd hledá střední cestu: u stolu musí sedět i běžní občané. Mnohé místní komunity datová centra nechtějí – nejsou to žádní čínští špioni, ale lidé s oprávněnými obavami o energetickou soustavu, kterou bez nových jaderných elektráren nebo jiného rozšíření nebude čím napájet. Výstavba se podle Dowda zpomalí sama a přinese korekci akciového trhu, protože pokud na umělou inteligenci připadá 40 až 45 % tržní hodnoty, jinak to dopadnout nemůže.
Bubliny jsou vlastnost kapitalismu, ne chyba
Zastánci umělé inteligence takové varování odbývají jako katastrofické vidění světa. Dowd odpovídá, že není odpůrce pokroku: umělá inteligence tu zůstane a časem přinese velký nárůst produktivity. „Bubliny jsou vlastností kapitalismu, ne jeho chybou,“ říká. Nová technologie vždy vyvolá nadšení a závod o prvenství. V 19. století vznikla železniční bublina: lidé byli nadšení, nasbíralo se obrovské množství kapitálu, konkurence pak srazila ceny a první vlna investorů přišla o všechno. Železnice ale zůstaly postavené a skutečný růst produktivity přišel až potom.
Stejně dopadla bublina elektrárenských společností ve 20. letech minulého století, po níž přišel investiční skandál a zákon o holdingových společnostech veřejných služeb. Za internetové horečky se položilo množství optických vláken, mnoho firem zbankrotovalo – a z levného širokopásmového internetu pak těžily firmy, které vstoupily na burzu až po krachu, jako Google, nebo Facebook. Ani chytré telefony Applu by se neprodávaly, kdyby data stála 500 dolarů měsíčně. S umělou inteligencí to bude stejné: postaví se obří infrastruktura, přijdou komoditní ceny a skutečné bohatství vznikne až potom. „Ten film už jsem viděl a pro první vlnu investorů končí špatně. Skutečné bohatství se rodí z popela.“
Umělá inteligence práci hromadně nevezme
Nemusí jít o podvod, firmy byly podle Dowda zkrátka nadšené. Facebook počítal s tím, že díky umělé inteligenci zruší spoustu míst, a podle zpráv teď lidi nabírá zpátky, protože technologie na to zatím není připravená. Takzvané halucinace jsou jen úhledný název pro chyby a s 25% chybovostí se firma řídit nedá. Samy firmy s umělou inteligencí přitom strašily: šéf Anthropicu ještě před pár měsíci předpovídal, že úřednická místa do roka zmizí. To je podle Dowda nesmysl. Žádná korporace svůj byznys umělé inteligenci jen tak nepředá, otevřené jsou právní i bezpečnostní otázky. Za internetové horečky měla každá firma z žebříčku Fortune 500 internetový pilotní projekt, a přesto zavádění trvalo roky, rozhodně ne tempem, jaké si přáli prodejci.
A kam se tedy práce posune? Žijeme ve fyzickém světě. Za internetové horečky se tvrdilo, že kamenné obchody zmizí, a nezmizely. Roboti podle Dowda svět jen tak neovládnou: energeticky je lidský pracovník mnohem úspornější než robot, pokud by roboti nedostali každý vlastní fúzní reaktor, a robot za pokladnou se nevyplatí. Dowd je optimista: věří, že umělá inteligence ekonomice v součtu prospěje a uvolní práci i kapitál pro jiné činnosti. Po recesi tak podle něj přijde spíš tvorba pracovních míst než jejich zánik.
Elektřina a voda: proč se místní brání datovým centrům
Datová centra se stavějí rychleji, než stihnou USA postavit elektrárny a sítě. Ceny elektřiny proto rostou. Až bublina praskne, mnoho projektů se zpomalí, síť výstavbu časem dožene a ceny elektřiny se ustálí, případně mírně klesnou. Fyzická omezení ale podle Dowda rozdrtí tempo, s jakým se dnes počítá – tak to bývá u každého boomu.
Velkým tématem je i voda, a proto narůstá odpor místních obyvatel. Dowd přiznává, že není odborník, ale objevují se tvrzení, že se do vody dostávají takzvané věčné chemikálie, a mluvili o tom i lidé z americké agentury pro životní prostředí. Je potřeba to prošetřit, aby se z datových center nestala budoucí ohniska rakoviny se znečištěnou vodou v okolí. I proto podle něj musí mít běžní občané slovo.
Nadúmrtí po covidu: posun od starých k mladým
Kniha Cause Unknown přitáhla k Dowdovi velkou pozornost. V roce 2020 bylo v USA podle něj 500 000 nadúmrtí, a to hlavně kvůli nemocničním protokolům a odpírání časné léčby, která fungovala – tomu Dowd říká „místo činu číslo jedna“. Jeho kniha se věnuje „místu činu číslo dvě“, tedy očkování proti covidu. V roce 2021 bylo nadúmrtí opět zhruba 500 000, jejich skladba se ale posunula od starých lidí k mladým. Starých umíralo méně, protože mnoho z nich zemřelo už v roce 2020, mladí však začali umírat nad očekávání. To byl pro Dowda hlavní signál: virus nezmutuje tak, aby si vybíral určitý věk.
Stejný signál zachytily pojišťovny ve skupinových životních pojistkách. U lidí v produktivním věku zaznamenaly o 40 % víc úmrtí, zatímco v celé populaci USA bylo nadúmrtí 32 %. Zaměstnanci s přístupem k pojištění jsou přitom obvykle zdravější a umírat by měli méně než zbytek populace. Dowd to přičítá povinnému očkování, které přišlo v září 2021 – tehdy vyvrcholilo nadúmrtí ve skupinových pojistkách na 80 % ve věkové skupině 25 až 44 let. Dobrou zprávou je, že nadúmrtí od roku 2021 klesá, stále se ale drží mezi 5 a 10 % ročně. Zajišťovna Swiss Re před pár lety varovala, že nadúmrtí v tomto rozsahu může přetrvat až do roku 2030, připsala ho ovšem covidu, ne očkování. Samotná čísla podle Dowda nikdo nezpochybňuje, spor je o příčinu.
Invalidita roste jako růstová akcie
Horší zprávou je invalidita. Počet Američanů se zdravotním postižením se zlomil v únoru 2021, ne v roce 2020 během covidu, a změna trendu dosáhla tří až čtyř směrodatných odchylek. V letech 2016 až 2019 se počet držel kolem 30 milionů, v srpnu letošního roku to bylo 37 milionů, tedy o 7 milionů a 23 % víc. Graf podle Dowda roste „jako růstová akcie“. Stárnutí silné poválečné generace takový zlom nevysvětluje, protože lidé do invalidity přibývají postupně, a nelegální migranti se průzkumů nezúčastňují, protože se státem nechtějí mít nic společného.
Dowd teď znovu upozorňuje na britská data. Na rozdíl od USA, kde se člověk jen označí za postiženého, eviduje britský systém dávek PIP i postižený orgánový systém a příčinu. Nárůst začal po roce 2021: poruchy krve souběžně s očkováním, svalové a kosterní poruchy o něco později, srdeční onemocnění a rakovina zpočátku pomalu, ale se zrychlujícím tempem. Studie z roku 2023, která na to upozornila, byla podle Dowda silně cenzurována.
Na námitku, že korelace neznamená kauzalitu, odpovídá Dowd zkušeností portfoliového manažera: analytik skládá mozaiku z dostatku dat, a kdo čeká na úplnou informaci, propásne pohyb ceny. Dat se souběžným načasováním je podle něj dost – invalidita se zlomila v roce 2021, ne 2020, nadúmrtí se přesunulo od starých k mladým, dělo se to v různých zemích a přibývá rakovin. Přinejmenším by se to mělo prošetřit. Sám je o roli očkování přesvědčen na sto procent. Zatímco na začátku na to upozorňoval jen on a hrstka dalších, dnes přibývají vědecké studie i svědectví před Kongresem. Úřady v USA i izraelská vláda podle něj bezpečnostní signál znaly a ignorovaly. Když australští odborníci nedávno vysvětlovali rostoucí výskyt rakoviny u mladých tím, že stárnou rychleji než rodiče, Dowd jen ironicky poznamenal, že za tím jistě nemůže experimentální injekce, ale „kouzelné stárnutí“.
Digitální měna jako nástroj kontroly
Sledovací stát a digitální měna centrální banky spolu podle Dowda souvisejí a zlom pro něj přišel s covidem. V dubnu 2020 vystoupil tehdejší prezident Fedu v St. Louis James Bullard v televizním pořadu Face the Nation, kde se mluvilo o otevření ekonomiky z lockdownů. Bullard tehdy podle Dowda zmínil nové sledovací technologie, testy imunity a vydávání odznaků – rok předtím, než se o očkování vůbec začalo mluvit. Dowdovi tehdy došlo, že očkovací průkazy budou propojeny s digitální identitou a posilujícími dávkami každých šest měsíců a že s tím přijde i digitální měna centrální banky.
V USA to podle něj nevyšlo hlavně díky variantě omikron, která v zimě 2021/2022 nakazila i očkované a pohřbila iniciativu s posilujícími dávkami. Plán se ale vrátí, nejspíš během hospodářského propadu nebo po kybernetickém útoku, při kterém zmizí peníze z bank. Catherine Austin Fittsová upozorňuje, že dnes se o platbě dohodnou jen dvě strany. Digitální měna centrální banky – a stablecoiny jako zadní vrátka – mají přidat třetí stranu, zámek řízený umělou inteligencí, který rozhodne, jestli transakce smí proběhnout. Jeden z vysoce postavených představitelů Banky pro mezinárodní platby podle Dowda otevřeně řekl, že by šlo o způsob, jak ovlivňovat chování. Dowd nabízí představu: za deset let nová vláda zavede příděl hovězího, deset gramů na měsíc, a kdo už ho vyčerpal, tomu pokladna nákup automaticky zablokuje.
Polykrize: co může být spouštěčem
Co by se mohlo stát spouštěčem? Dowd připomíná, že Světové ekonomické fórum skoro nikdo neznal, dokud se za covidu nepředvedlo veřejnosti. Jeho zakladatel Klaus Schwab nebo Harari Dowdovi tehdy připomínali padouchy z bondovek. Fórum psalo o takzvané polykrizi, v níž se sejdou kybernetický útok, války a ekologické pohromy. Spouštěčem tedy může být kybernetický útok. Dowd zbystří, kdykoli Reuters, Financial Times nebo jiná hlavní média začnou nějakou myšlenku nadhazovat – připadá mu to jako připravování trhu. V posledním roce či dvou vyšla řada článků o tom, že finanční krizi by mohl způsobit kybernetický útok nebo vymknutí umělé inteligence, a to ještě před nejnovějším poplachem ze strany šéfů samotných firem. Pokud k něčemu takovému dojde, bude Dowd podezíravý.
Spouštěčem může být také válka: konflikt s Íránem se může rozhořet, Ukrajina a Evropa se mohou dostat do války, ve hře jsou i jaderné zbraně. Dowd počítá zhruba s pěti možnými spouštěči a varuje, že „ďábelský padouch z bondovky“ by nejspíš zvolil zahlcení – pustit jich na svět několik najednou.
Banky přežijí, hotovost je pojistka
Obavy, že vklady v bankách nejsou kryté a že si lidé své peníze v krizi nevyberou, Dowd zčásti tlumí. Předpovídá ošklivou recesi, ale ne systémovou krizi jako v roce 2008. Riziko se tentokrát z bank přesunulo na pojišťovny, soukromé investory a penzijní fondy, které se navíc potácejí už delší dobu. Pokud budou zpětné vazby dost silné, některé regionální banky padnou a dojde k další konsolidaci bankovního sektoru.
Sám Dowd platí co nejvíc v hotovosti a totéž dělá čím dál víc jeho přátel – s postupem času totiž podle něj vypadají méně a méně bláznivě. Čím víc lidí bude hotovost používat, tím těžší bude digitální měnu prosadit. Termín odhadovat nechce, k pokusu ale podle něj dojde v hloubce příští krize: lidé bez práce a v zoufalé situaci dostanou nabídku nepodmíněného základního příjmu, který půjde čerpat jen v digitální měně centrální banky nebo ve stablecoinu, nikoli v hotovosti. Tak se podle Dowda zoufalí lidé uzamknou do systému. Jestli to vyjde, se teprve ukáže.
Závěr
Dowdova diagnóza je jednoduchá: americká ekonomika žije na dluh, oficiální čísla ji ukazují lepší, než je, a jediným motorem růstu je výstavba umělé inteligence, kterou financují vratké soukromé úvěry. Fed podle něj zvýšil sazby v nejhorší chvíli a ošklivá recese je blízko – bez systémového kolapsu bank, ale s bolestivým pádem cen domů a akcií. Bublinu kolem umělé inteligence přitom nevidí jako konec technologie, ale jako běžnou fázi cyklu, po které přijde skutečný přínos. Mimo ekonomiku varuje před nevysvětleným nadúmrtím a invaliditou po roce 2021, před digitální měnou propojenou s digitální identitou a před polykrizí, která by se mohla stát záminkou k jejímu zavedení. Jeho rada je prostá: používat hotovost, dokud to jde.
