Primárním protokolem dnešní společnosti jsou peníze. Od nich se odvozuje moc, vláda i nezodpovědnost. Poznání v takové společnosti nemá žádné místo, nanejvýš účelové: kdyby se věda opravdu zaměřila na poznání, musela by odhalit architekturu souvislostí. Proto podle profesora Staňka medicína nezkoumá příčiny nemocí, ale jen klinická řešení. Na příčinách se nezbohatne, na operačních technologiích a lécích ano. Z tohoto úhlu rozebírá v rozhovoru světové finance, námořní trasy, umělou inteligenci, transhumanismus i potraviny.
Skutečná moc: banky se stříbrem a ratingové agentury
Pořád dokola se mluví o Rockefellerech, Rothschildech a fondech jako BlackRock a Vanguard. Nejsou to jen povolené mediální slepé uličky, zatímco skutečná moc leží u starých italských rodů, jako jsou Orsiniové nebo Borghesové? Ty sice v renesanci zakládaly první banky v Itálii a financovaly expanzi Benátčanů do středomořského obchodu, jenže to je minulost.
Dnes je podstatné, které banky mají reálnou hodnotu. Například Chase Manhattan nebo JP Morgan. JP Morgan má podle Staňka ve svých trezorech 52 % fyzicky vytěženého stříbra. Vypadá to jako bláznovství, ale stříbro sice nekolísá jako zlato, zato jednou za deset až dvanáct let jeho hodnota vyskočí o tisíc procent. Pak se ukáže, že to, co leží v trezorech, nemá hodnotu deset miliard, ale sto miliard.
Druhým problémem je, že ocenění finančních aktiv závisí na ratingových agenturách. Před patnácti lety jich bylo osm, pak čtyři podivnou náhodou zmizely. Zbývající čtyři oceňují všechno kolem a k nim přistupuje ještě pátá, londýnský Lloyd's, která určuje míru pojištění námořní dopravy.
Kdo drží průlivy, drží energii
Na námořní dopravu připadá podle Staňka z 80 % přeprava energetických surovin: LNG, ropy, plynu a ropných produktů. A námořní doprava závisí na trasách. Když Hútíové uzavřou Bab al-Mandab, je tím zavřený i Suezský průplav. Pak přijde uzavření Hormuzského průlivu, k tomu Malacký průliv v Indonésii.
V tomto světle se vysvětluje i to, proč se velmoci tolik angažují kvůli Tchaj-wanu. Tchajwanským průlivem mezi pevninskou Čínou a ostrovem prochází podle Staňka 67 % světové námořní dopravy.
Severní mořská cesta a ruské ledoborce
Do toho Rusové naplno rozbíhají severní mořskou cestu. Klimatičtí alarmisté tvrdí, že led v Arktidě roztál, takže by tam doprava měla jezdit bez potíží. Oficiální stanoviska klíčových institucí ale podle Staňka konstatují opak: arktický led netaje, naopak zesílil a měří v průměru čtyři metry. Zvládnou ho jen ruské ledoborce. Rusko jich má 65 atomových, schopných prorazit led silný až osm metrů, zatímco Spojené státy a Kanada mají dohromady tři. Další si objednaly u Dánů, kteří jediní je umějí stavět, jenže funkční budou až v roce 2032.
Obraz doplňuje obrovská čínská kontejnerová loď, která severní mořskou cestou doplula do evropských přístavů. Trasa vede podél ruského pobřeží, tedy v ruských pobřežních vodách. A kdyby prezidenta Macrona nebo nového britského premiéra napadlo zadržovat sankcionované lodě, je tu příkaz prezidenta Putina tichomořské flotile z minulého týdne: zadržet nepřátelské lodě na kterémkoli světovém oceánu a jejich náklad prodat, přesně tak, jak to schválila Evropská unie.
Mořské cesty se staly klíčovými, protože energie je krevním oběhem současné společnosti. Bez ní se zastaví všechno.
Umělá inteligence: stovky miliard bez efektu
Podle Staňka se dnes 38 % elektrické energie spotřebuje na cloudová úložiště dat a výpočetní kapacity umělé inteligence. Firmy, které se na umělou inteligenci vrhly, z ní přitom žádný zisk nemají. Propustily sice pracovníky a ušetřily na mzdách, jenže umělá inteligence toho moc neumí. Zpracuje množství dat a zvládne základní algoritmy, ale s lidským uvažováním se nedá srovnat. Palantir nebo Anthropic dělají všechno pro to, aby dokázaly, že je geniální a lepší než člověk, ale tyhle marketingové finty jim nevycházejí.
Do oblasti se podle Staňka nainvestovalo 48 bilionů dolarů bez viditelného efektu a funguje tu kruhové financování: jedna firma, třeba Anthropic, si u druhé, třeba Microsoftu, objedná výpočetní čas za desítky miliard, druhá si u ní objedná produkty z tohoto výpočetního času, a přitom ty miliardy nemá ani jedna. Teoreticky jde o podvodné financování a americké dozorové orgány kapitálových trhů by měly zasáhnout. Za prezidenta Trumpa se ale žádné kontroly nedějí. Trump prohlásil umělou inteligenci za základ vojenské i jiné úspěšnosti Spojených států a nalije se do ní 500 miliard. Kdo by se mu odvážil postavit?
Rozumní lidé už říkají, že jim to připomíná roky 1999 a 2000 a krach takzvaných dotcomových firem. Tehdy stačilo vyrábět dámské vložky, dát si do názvu firmy „.com“ a akcie letěly do stratosféry. Až do března 2000, kdy se zhroutil Neuer Markt v Evropě i Nasdaq ve Spojených státech. Někdo shrábl 6,8 bilionu dolarů a drobní investoři plakali nad výdělkem. Dnes to bude 48 bilionů. Technologicky jsme se posunuli a menší částka by byla pro umělou inteligenci a celé PR kolem ní skoro urážkou.
Kde se umělá inteligence opravdu používá
Paradoxně nejvíc se umělá inteligence používá ve vojenství. Nejde jen o humanoidní vojáky, jejichž výrobu rozběhla Čína, nebo o humanoidní systémy typu Terminátor, které mají Rusové, ale i o plánování vojenských operací. Potichu se přiznává, že programy umělé inteligence naprojektovaly úspěšnou americkou ofenzivu proti Íránu. Nakolik byla úspěšná, ať posoudí každý sám. Prezident Trump sice prohlásil, že Írán je zničený, zadupaný, vrácený do doby kamenné a vlastně už neexistuje, skutečnost je ale podle Staňka poněkud jiná.
Bublina praskne a digitální euro ji má zakrýt
To všechno vede k jediné úvaze o finančním světě: je to bublina, která jednoho dne praskne. Pak se u Rothschildů v londýnské City, u Rockefellerů ve Spojených státech, u JP Morgan a dalších ukáže, že jejich reálné bohatství je jen zlomek toho, co uvádějí statistiky. Nastane to, čemu se říká odstranění entropie ve finančním sektoru. Ukázkou byla krize roku 1929, tehdy šlo ale ještě o relativně malé měřítko. Tentokrát bude podle něj odstranění entropie hodně velké.
Aby se to překrylo, začne se mluvit o digitální identitě, digitálním euru, digitálních tokenech a kontrolách národními bankami a o tom, že takto postavený finanční sektor bude odolný. Skončí to tak, jak řekl Klaus Schwab: nic nebudete vlastnit a budete šťastní. Nebudete se bát, že vás o majetek okradou, protože si budete půjčovat a pronajímat i příbor, kterým jíte nechutný steak z umělého masa.
Bílé límečky umělá inteligence nenahradí
Automatizace prý tentokrát nelikviduje manuální práci, ale bílé límečky: účetní, právní koncipienty, analytiky a střední management, tedy střední třídu. Kolik takových míst do deseti let zmizí? Podle Staňka především nezmizí, protože firmy, které propouštěly, zjistily, že je umělá inteligence nenahradí. Úvahy Altmana o tom, že v příštích pěti letech zmizí 480, 650 nebo 800 milionů pracovních míst, stojí ve vzduchu.
Velká část manuálních i tvořivých profesí nezanikne. Kapající kohoutek vám žádná umělá inteligence neopraví a nepošle ani humanoidního robota, který se na vás usměje umělou kůží, potřese vám rukou, vymění těsnění a s úsměvem odejde. Umělá inteligence nemá vědomí ani myšlení.
Největší slabina: data, která neodrážejí svět
Největší slabina umělé inteligence je velice prostá: realita dat, se kterými pracuje. Objektivní analýza ukáže, že 80 až 90 % dat neodráží reálný svět. Z virtuální informace žádný reálný efekt nevznikne, spíš další virtuální debilita. Cloudová úložiště navíc shromažďují data ideologicky, vědomě i jinak upravovaná.
K tomu přistupují temná data. Nejde o kriminální síť, ale o data, která nemáte, a proto ani neumíte odhadnout, jakou roli by v celé struktuře zpracování hrála. Nemůžete vědět, jestli právě chybějící data nejsou klíčem k objektivnímu pochopení procesu, který umělou inteligencí modelujete. Neobjektivní data, chybějící temná data a nepochopení architektury souvislostí v tak složitém jevu, jako je lidská společnost, vedou k tomu, že umělá inteligence vám doporučí, s kým chodit, co jíst a kterému místu se vyhnout. Kreativně myslet místo vás ale nedokáže, a to ani za padesát, ani za sto let. Nejdřív by bylo potřeba pochopit, jak funguje vědomí a informační architektura lidského těla.
Nerozumíme ani vlastní buňce
Když se Staněk zabýval informačním modelem lidského organismu, vypadal geniálně složitě a dokonale. Poslední lékařské výzkumy ale ukazují, že každá jednotlivá buňka je sama o sobě nesmírně složitým vesmírem. Má cytoskelet, drobná vlákna, která přesouvají bílkoviny podle jejich povahy do jednotlivých částí buňky. Obsahuje čtyři druhy mitochondrií, každý s jinou délkou života, a přesto zůstávají v dynamické rovnováze.
Největší šok čeká genetiku. DNA není stabilní, neustále se rozkládá a znovu skládá a existuje enzym, který dokáže vytvořit nové sekvence a vložit je do genetické výbavy. K tomu přistupují genetické smyčky: DNA v každé buňce je dlouhá dva metry a v buňce mikronových rozměrů se musí ohnout tak, aby do sebe zapadly části, které k sobě patří. Nerozumíme planetě, ekonomice ani společnosti, nerozumíme vlastnímu tělu a dokonce ani vlastní buňce, z nichž se tělo skládá v počtu 41 bilionů. A přesto máme tu drzost tvrdit, že víme, co pomocí umělé inteligence uděláme.
Transhumanismus: tělo bez mozku a zmražení na splátky
Technologičtí lídři otevřeně mluví o splynutí člověka se strojem. Musk má Neuralink, Altman píše o sloučení člověka s umělou inteligencí, Kurzweil čeká singularitu kolem roku 2045 a transhumanisté to prodávají jako osvobození od nemocí, stárnutí a limitů těla. Čeká nás vylepšený člověk, nebo člověk kontrolovaný a zbytečný?
Staněk odpovídá příkladem amerického startupu, který už dostal 31 miliard: chce vytvořit lidské tělo bez mozku, vložit do něj mozek třeba některého z Rockefellerů a nechat ho žít věčně, aby oblažoval planetu svou altruistickou koncepcí. Člověk by řekl, že je to nesmysl, jenže ten nesmysl už dostal 31 miliard. Tolik k vládě rozumu v investicích.
Ještě lepší je kryogenika, provozovaná už třicet let. Máte rakovinu, kterou neumíme léčit, tak vaše tělo zmrazíme dusíkem na minus 186 stupňů, uložíme do kryogenní schránky a počkáme, až se vaše nemoc léčit bude. Zaplatíte drobných 76 tisíc dolarů na začátku a 16 tisíc každý rok, protože provoz dusíkové schránky něco stojí. A protože léčba takových nemocí není na obzoru, je zajištěný průběžný zisk. Problém finančního světa tedy podle Staňka není v tom, kolik máte majetku, aktiv a pasiv, ale jak máte nastavené PR. Proto jsou odborníci na PR v bankách a na kapitálových trzích oceňováni podstatně výš než tvůrci umělé inteligence.
Příroda je lepší inženýr
Transhumanisté vycházejí z představy, že lidské tělo je vadný hardware, který je třeba vylepšit nebo rovnou vyměnit za robotický. Staněk naopak dlouhodobě upozorňuje, že příroda i lidský organismus jsou sebeorganizující systémy s bezpečnostními protokoly dokonalejšími, než jaké dokáže navrhnout kterýkoli inženýr. Co udělá příroda s druhem, který si myslí, že ji může přeprogramovat?
Odpověď dává rozsáhlý výzkum japonské lesní medicíny. Deset stromů vysazených kolem obytného bloku sníží riziko rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění o 40 až 50 %. Dvě hodiny chůze lesem zvýší výkonnost imunitního systému o 30 až 40 %. Neumíme zjistit, jakou informaci nám příroda poslala, vidíme jen vedlejší efekt: imunitní systém ji přečetl a zvýšil aktivitu.
Každý orgán navíc obsahuje zvláštní buňky, které nejsou kmenové, ale opravují jeho strukturu. V srdci opravují věnčité tepny i srdeční sval. V každém klíčovém orgánu je i jakýsi minimozek, srdce nevyjímaje, který řídí jeho činnost. Je to něco, co Staněk s profesorem Maříkem složitě vytvářeli u kybernetických systémů Průmyslu 4.0 a co se nazývá agentní systém v rámci superkomplexního celku. Příroda nás tedy vybavila samoopravnými mechanismy. Podle posledních výzkumů je organismus navržen na zdravých 300 let, ne na 120 nebo 140. Proč tedy umíráme v sedmdesáti nebo osmdesáti?
Dlouhověkost je dnes obrovský byznys. Jedni radí silově cvičit, druzí jíst tohle či ono, deset tisíc kroků denně se mění na čtyři tisíce. Genetika přitom tvoří jen pět až sedm procent. Klíčových 50 % dlouhověkosti zajišťuje sociální komunikace, kognitivní schopnosti, láska k životu a láska k lidem. Jak byste dávkovali lásku k lidem, pět deka, nebo deset? Japonka, která se ve zdraví dožila 117 let, pila Coca-Colu a jedla zákusky. Zdravou ji udržely kontakt s lidmi, dobrosrdečnost a to, že celý život dělala, co ji naplňovalo.
Společnost, jejímž protokolem jsou peníze
Tím se rozhovor dostává ke klíčové otázce: je tahle společnost logická? A pokud není, jak může být logický její finanční systém? Primárním protokolem jsou peníze, od nich se odvozuje moc i vláda a poznání slouží jen účelově. Medicína nezkoumá příčiny nemocí, protože na nich se nevydělá.
Ukázkou je obezita, kterou podle Staňka trpí 70 % Američanů. Málo se hýbou, sledují dementní seriály a chodí do rychlého občerstvení typu KFC. V jídle z takových podniků jsou podle něj takzvané věčné chemikálie, které působí na mozek a trávicí soustavu tak, že člověk má neustále pocit hladu. Pořád jí, pohybuje se čím dál méně a sedí u obrazovky, kde ho reklama zve na další superburger. Přitom stačí přirozené potraviny. Klidně i vepřo knedlo zelo, pokud je zelí z přirozených zdrojů, to pomůže. Když je ale konzervované všemožnými glutamáty, udělá v těle paseku. Jak je společnost nelogická ve stravě a ve svém fungování, je nelogická i ve finančním sektoru.
Výroba do šrotu a ničení potravin
Kolik výrobků se vyrobí zbytečně, nikdy se neprodá ani nepoužije, skončí na hromadách v poušti nebo ve šrotu? V textilním průmyslu je to podle Staňka 50 %, ve farmaceutickém k všeobecnému údivu přes 20 %, v automobilovém 20 %. Proč se to vyrábí? Protože kdyby firmy snížily výrobu, jejich akcie by se na kapitálovém trhu propadly, akcionáři by utrpěli obrovské ztráty a nebyly by dividendy. Zase jsme u financí.
A tak když chybějí umělá hnojiva, chystá Evropská unie podle Staňka doporučení hnojit lidskými exkrementy a močí a straší se nedostatkem potravin, ba hladomorem i v EU. Přitom se v Evropské unii ročně zničí 160 až 180 milionů tun potravin a podle FAO se loni na planetě zničilo 1,6 miliardy tun. Nejde tedy o potravinovou krizi, ale spíš o otázku přerozdělování.
Evropská unie k tomu uzavřela dohodu s Mercosurem: jihoamerická pšenice, fazole, sója z Argentiny, maso. Evropské zemědělce to sice zlikviduje, ale to prý nevadí. Jenže sucho v Brazílii snížilo úrodu obilovin, rýže, fazolí i sóji o 30 %, v Argentině zmenšují stáda dobytka, protože pro ně nemají vodu, a evropští zemědělci počítají s úrodou nižší o 30 až 40 %. Příroda se podle Staňka dobře baví nad hloupostí lidské společnosti.
Závěr
Nelogičnost je kořenovým systémem dnešní společnosti: vyrábí se do šrotu, potraviny se ničí, zatímco se straší hladem, do umělé inteligence tečou biliony bez efektu a ceny drží spíš PR než skutečná hodnota. V takovém světě je otázka logiky ve finančním sektoru podle profesora Staňka irelevantní. Až bublina praskne, mají její dopad překrýt digitální euro, digitální identita a kontrola národních bank.
