Páteční jednací den 34. schůze Poslanecké sněmovny (23. října 2026) patřil jedinému tématu, které vládní koalice postavila na první místo programu: vládnímu návrhu zákona, jímž se ruší rozhlasové a televizní poplatky a Česká televize i Český rozhlas přecházejí na příspěvek ze státního rozpočtu (sněmovní tisk 231, první čtení). Než se k němu poslanci dostali, uplynulo od ranního zahájení téměř deset hodin vyplněných spory o program, projevy s přednostním právem a přestávkami. Koalice nakonec prosadila pevný termín hlasování i zkrácení řečnické doby.
Koalice přeskládala program dne
Ráno otevřela jednání předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá s návrhy na úpravu pořadu. Za pevně zařazený bod o podnikání na kapitálovém trhu přesunula třetí čtení související novely a hned za ně blok prvních čtení: novelu zákona o výzkumu, novelu občanského zákoníku, školského zákona, zákona o technických požadavcích na výrobky a zákona o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce. Do bloku zařadila také dva tisky o odčerpání majetku nevysvětleného původu a novelu trestního zákoníku.
Sněmovna všechny tyto přesuny schválila zhruba v poměru 85 hlasů proti 43. Opoziční návrhy na předřazení vlastních bodů většinou neprošly.
Šťastný: seminář o Blízkém východě a pravidla pro akce ve Sněmovně
Ministr pro sport, prevenci a zdraví a předseda klubu Motoristů Boris Šťastný se ozval k semináři „Izrael a Palestina: mezinárodní právo, odpovědnost EU a role České republiky“, který se ve Sněmovně konal 19. října pod záštitou dvou opozičních poslankyň. Podle něj šlo o politicky jednostrannou akci, z níž místo odborného posouzení konfliktu vyšla obžaloba Izraele a kritika České republiky za to, že stojí při dlouholetém spojenci.
Na semináři podle Šťastného chyběl Hamás, teroristický útok ze 7. října 2023, rukojmí i raketové útoky na izraelská města a nedostal se ke slovu nikdo s odlišným právním výkladem. Netvrdí, že kritika izraelské vlády je antisemitismus, a nevolá po zákazu debat o Palestině. Sněmovna ovšem podle něj není stranická klubovna a místo konání propůjčuje akci autoritu nejvyššího zákonodárného sboru. Navrhl proto nový bod o pravidlech pro pořádání akcí a odborných seminářů pod záštitou poslanců. Na program se nedostal – koaliční veto na všechny nově navržené body se vztáhlo i na něj.
Poplatky na první místo, jednání i v sobotu a po půlnoci
Předseda klubu SPD Radim Fiala se nejdřív Šťastného zastal: skupina přátel Česka a Izraele podle něj jen hájí svůj pohled, stejně jako pořadatelé semináře ten svůj, a to k demokracii patří. Pak navrhl předřadit zákon o zrušení poplatků jako první bod dne a jménem klubů SPD, ANO a Motoristů vetoval zařazení všech nově navržených bodů.
Fiala dále navrhl, aby jednacím dnem byla i sobota 24. října a aby Sněmovna věcně i procedurálně hlasovala i po 19., 21. a 24. hodině. Oba návrhy prošly (80 a 82 hlasů pro, 43 proti), předřazení poplatků schválilo 83 poslanců proti 59.
Opoziční přestávky narazily na koaliční většinu
Opozice čas před otevřením bodu vyplnila projevy s přednostním právem a odpoledne začala žádat o dlouhé přestávky na jednání klubů. Boris Šťastný namítl, že přestávky jsou určeny k jednání klubů, ne k zablokování Sněmovny, a navrhl o každé z nich hlasovat. Koaliční většina to odsouhlasila (83 proti 60) a další přestávky postupně zamítla. Opakované námitky proti postupu předsedajícího a zpochybňování hlasování výsledek nezměnily.
Klempíř: poplatek za přístroj ztratil logiku
Ministr kultury Oto Klempíř uvedl návrh slovy „Konečně jsem se dočkal“. Princip poplatků podle něj vznikl v době, kdy v kuchyni hrálo jedno rádio. Dnes nosí každý v kapse telefon, který je zároveň bankou, navigací i pracovním nástrojem, a stát z toho vyvozuje povinnost platit televizi a rozhlasu. Evropský akt o svobodě médií způsob financování nepředepisuje, žádá jen přiměřené, udržitelné a předvídatelné peníze a ochranu redakční nezávislosti. To podle ministra nový zákon splňuje. Většina států Evropské unie už média veřejné služby bez poplatků financuje z rozpočtu nebo z daní.
Námitku ztráty nezávislosti Klempíř odmítl. Z rozpočtu se platí soudy včetně Ústavního soudu i Nejvyšší kontrolní úřad a nikdo je kvůli tomu nepovažuje za závislé. Výši poplatků ostatně vždy určovali politici zákonem a stejně tak bude zákonem daný příspěvek, který ministr nemůže ráno upravit podle toho, jak se mu líbilo včerejší zpravodajství. Nezávislost podle něj nedělá cesta peněz, ale novináři a editoři.
Současný systém je podle ministra nespravedlivý. Osvobození pro nejchudší vyžaduje, aby o něm lidé věděli a doložili podmínky, z dluhu se snadno stane vymáhání s dalšími náklady. Firmy platí podle počtu zaměstnanců bez ohledu na to, zda někdo vysílání sleduje, a evidence, upomínky a vymáhání spotřebovávají peníze, které chybějí na pořady. Kontrola rad České televize a Českého rozhlasu se nemění. Veřejnoprávnost podle Klempíře není výsada těch, kdo peníze dostávají, ale závazek vůči těm, kdo je platí.
Zpravodajka: mandatorní výdaj se zákonnou valorizací
Zpravodajka pro první čtení Gabriela Sedláčková připomněla, že zrušení poplatků slibuje programové prohlášení vlády spolu se zachováním nezávislosti obou médií. Místo jednotlivě vybíraných poplatků dostanou Česká televize a Český rozhlas pravidelný příspěvek ze státního rozpočtu. Půjde o mandatorní výdaj, jehož výši i navyšování stanoví přímo zákon. Podle zpravodajky se příspěvek automaticky zvýší o 10 %, jakmile míra inflace za příslušné období překročí desetiprocentní hranici. Obě média si dál mohou vydělávat vlastní podnikatelskou činností včetně reklamy.
Zákonný příspěvek podle Sedláčkové není každoroční politická almužna: rozpočtovým hlasováním ho změnit nelze, ke změně je potřeba nový zákon, stejně jako dosud u poplatků. Pokud by ho stát nevyplatil řádně a včas, mohou se média domáhat svého nároku soudně. „Veřejnoprávní neznamená státní,“ shrnula. Návrh je teprve v prvním čtení – cestu zákona od návrhu přes Senát po Sbírku má ještě před sebou.
Okamura: exekuce, kontrola NKÚ a evropská zkušenost
Obecnou rozpravu otevřel předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura, pro jehož hnutí patří zrušení poplatků k hlavním předvolebním slibům. Zákon podle něj neruší veřejnoprávní média ani veřejnou službu, mění jen způsob financování. Domácnost, která dnes platí oba poplatky, ušetří 2 460 Kč ročně. Odpadnou také náklady na vymáhání: počet exekucí na domácnosti a firmy se podle Okamury od roku 2023 zvýšil o 198 % a za tři roky poslala Česká televize do exekuce přes 41 tisíc dlužníků. Inkaso a vymáhání poplatků stály televizi v letech 2023 a 2024 dohromady zhruba 292 milionů korun.
Pro rok 2027 počítá návrh s 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,07 miliardy pro Český rozhlas, s valorizací a měsíční výplatou, takže vedení nebude muset s vládou každý rok vyjednávat. Okamura zároveň hájil návrh, aby hospodaření obou médií kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad: kontrola účetnictví a zakázek podle něj není cenzura ani zásah do redakční nezávislosti. Jako příklad uvedl země, které poplatky zrušily nebo nahradily – Francii, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko a Švédsko. Českou televizi přitom označil za nevyváženou; tento problém ale podle něj nový zákon neřeší, vyřešit ho má důsledné vymáhání platných pravidel.
Pevné hlasování na sobotu 4:36 a kratší řečnická doba
Na závěr projevu Okamura s odkazem na ohlášenou obstrukci opozice navrhl pevné hlasování o návrzích podaných v rozpravě, a to v sobotu 24. října ve 4:36 ráno, aby na rozpravu zbylo devět hodin. Druhým návrhem omezil řečnickou dobu v obecné rozpravě na 10 minut, u stanovisek klubů, zpravodaje a dalších oprávněných řečníků na 30 minut, a nejvýš dvě vystoupení k téže věci.
Opoziční protinávrhy na pozdější termíny a delší řečnickou dobu neprošly. Pevné hlasování schválilo 88 poslanců proti 63, omezení řečnické doby 88 proti 64. Následovaly faktické poznámky a stanoviska klubů; samotné hlasování o návrhu záznam z pátečního jednání nezachycuje.
Závěr
Koalice v pátek ukázala, že zrušení poplatků bere jako prioritu: předřadila ho, protáhla jednání do noci a na sobotu a stanovila pevný čas hlasování. Ministr, zpravodajka i předseda Sněmovny opakovali tentýž argument: peníze pro média veřejné služby určí zákon stejně jako dosud, jen místo zvláštní platby s exekucemi a evidencí přijdou z rozpočtu. Zda tato pojistka nezávislosti obstojí, rozhodne další projednávání zákona.
