Záznam z pátečního jednání Poslanecké sněmovny 31. ledna 2025 zachycuje hodinu a půl dlouhý obstrukční projev, kterým tehdejší předseda opozičního hnutí ANO a dnešní premiér Andrej Babiš blokoval vládní návrh na zvýšení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Sněmovna zvýšení nakonec schválila o dva měsíce později. S odstupem je zajímavý hlavně tím, jak úplně shrnuje repertoár tehdejší opozice, která dnes sedí ve vládě.
Obstrukce jako právo menšiny
Babiš začal obhajobou samotné obstrukce. Přiznal, že bude obstruovat, aby zabránil zvýšení koncesionářských poplatků, a dodal, že je na to hrdý. Jako důkaz použil vlastní slova tehdejšího premiéra Petra Fialy z ledna 2016, kdy ODS pod jeho vedením blokovala zavedení elektronické evidence tržeb. Fiala tehdy podle citovaného textu prohlásil, že cítí důvěru voličů, že blokování zákona je správná cesta a že občanští demokraté v obstrukcích vydrží klidně do konce volebního období. V témže rozhovoru připustil, že většina vzešlá ze svobodných voleb má právo prosadit své plány, ale současně platí, že i menšina má svá práva a k demokracii patří nadstandardní nástroje včetně obstrukce. Obstrukce mohou zdržet hlasování, ale nezmění cestu, kterou zákon musí sněmovnou projít.
Vládní straně vyčetl dvojí metr: pět koaličních klubů si podle něj v minulosti běžně brávalo dvouhodinové přestávky, které jednání protahovaly o celý den, a nikdo to nenazýval ohrožením demokracie. Rovnou také shrnul, proč obstruuje: kdyby se Česká televize a Český rozhlas spojily, ušetřily by podle jeho propočtu zhruba miliardu korun a provozní náklady by klesly téměř o dvanáct procent. Poplatky by se pak nemusely zvyšovat, ale naopak snížit.
Interpelace o rozvědce, na kterou nepřišla odpověď
Druhý blok projevu patřil interpelacím. Předsedkyně sněmovní komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace se podle Babiše ptala, co vláda udělá, aby zabránila destabilizaci civilní rozvědky. Premiér jí odpověděl, že fungování tajné služby se nemá probírat veřejně na plénu v přímém přenosu televize a že kontrola zpravodajských služeb je zajištěná.
Babiš tuto odpověď odmítl jako vyhýbavou a arogantní. Přečetl sérii mediálních titulků o trestním stíhání bývalého náměstka rozvědky kvůli penězům za odposlouchávací techniku, kde je spis v utajovaném režimu. Ptal se na kampeličku, u jejíhož vzniku podle něj stál člověk, který je dnes blízkým spolupracovníkem premiéra, a na nestandardní výdaj 5,7 miliardy korun vykázaný v prosinci 2024 u vojenského zpravodajství, přestože jeho běžný rozpočet se má pohybovat kolem dvou miliard. Šlo o otázky a obvinění pronesená z řečniště, ne o doložená zjištění.
Přidal také obecnější tezi: zpravodajské služby podle něj nemají spadat pod jednotlivé ministry, ale pod premiéra, aby si je resortní politici nemohli přizpůsobovat.
Bilance v miliardách a odpověď na útoky
Na výtku, že mu nejde o obyčejné lidi, odpověděl Babiš vlastním účetnictvím. Agrofert podle něj za posledních dvacet let odvedl do veřejných rozpočtů šedesát miliard korun, dalších dvaačtyřicet miliard vyjednal v Bruselu poté, co čtyři dny a čtyři noci blokoval jednání Evropské rady, a nadace Agrofertu se blíží miliardě rozdaných peněz. Dohromady tedy sto tři miliardy, které podle vlastního výčtu zemi přinesl.
Předpověděl také, jak bude vypadat předvolební kampaň: strašení tím, že bude jako Fico nebo Orbán. Odmítl to s tím, že si oba zvolili občané jiných zemí a že hnutí ANO svou pozici v NATO a Evropské unii nikdy nezpochybnilo. Chce ale mluvit i o něčem jiném než o zbrojení a válce a Evropskou unii měnit zevnitř ve prospěch jejích občanů.
Spor o kryptoměnovou konferenci
Premiér v podcastu prohlásil, že se Babiš na kryptoměnovou konferenci vecpal na poslední chvíli a že o kryptoměnách začíná mluvit teprve ve chvíli, kdy mu z průzkumu vyjde, že to někoho zajímá. Babiš namítl, že ho na konferenci pozvali organizátoři, že premiér mohl přijít a vystoupit také, a že v kryptoměnách sám nepodniká. Po konferenci se podle svých slov sešel se špičkami oboru a hnutí ANO připravuje program, který má do Prahy a do Brna přivést podnikatele dnes působící v Dubaji nebo v Portugalsku, s rychlým vydáváním licencí.
Upozornil přitom na rozpor uvnitř vlády: zatímco premiér si kryptoměnovou agendu přisvojoval, tehdejší ministr financí Stanjura ve stejné době kritizoval záměr České národní banky nakupovat bitcoin s tím, že centrální banka má být symbolem stability a bitcoin stabilní aktivum není. S tímto konkrétním hodnocením Babiš souhlasil.
Národní banka: prodané zlato a nevydělané miliardy
Z kryptoměn přešel k hospodaření centrální banky, které označil za dlouho přehlížené téma. Odvolal se na profesora Havránka, který v České národní bance dříve působil: role národních bank je i vydělávat peníze, ČNB mohla vydělat tisíc miliard a ročně by mohla přinášet dvě stě miliard, tedy potenciální příjem státního rozpočtu.
Místo toho podle Babiše banka za guvernéra Rusnoka nakoupila v nevhodnou dobu eura a na pohybu kurzu prodělala čtyři sta miliard, zatímco v roce 2024 vydělala dvě stě miliard a ztrátu zpola smazala. Nejostřeji mluvil o prodeji zlatých rezerv: v letech 1997 a 1998 banka prodala 55,78 tuny zlata celkem za 16,4 miliardy korun, přičemž při dnešní ceně kolem 67 569 korun za trojskou unci by totéž množství mělo hodnotu zhruba 121 miliard. Rozdíl 105 miliard přičetl tehdejšímu vedení banky a jmenovitě Luďku Niedermayerovi, který ve vedení banky v té době působil a později se stal europoslancem za TOP 09. Na závěr položil otázku, jak se nezávislost centrální banky snáší s tím, že její vedení jmenuje prezident.
Green Deal, emisní povolenky a Evropa bez lídra
Zásadní část projevu patřila evropské klimatické politice. Babiš trval na rozlišení, které se podle něj záměrně stírá: Green Deal byl obecná deklarace o emisích a životním prostředí, která měla zachovat konkurenceschopnost Evropy, zatímco balík Fit for 55 je až jeho realizace a s původní deklarací nemá mnoho společného. Za jeho vlády se podle něj podařilo prosadit, že padesátipětiprocentní snížení emisí je evropský průměr, ne závazek jednotlivé země.
Rozšíření emisních povolenek popsal jako hlavní hrozbu: od roku 2027 se podle něj promítne do ceny elektřiny, plynu, tepla i pohonných hmot. Hnutí ANO slíbilo, že to zruší, a pokud bude Brusel trvat na svém, půjde k soudu. Připomněl, že už v listopadu 2021 na klimatické konferenci v Glasgow varoval Evropu před zelenou sebevraždou, a vyčetl tehdejší vládě, že během českého předsednictví prošel zákaz výroby spalovacích motorů, přestože slibovala opak.
Evropě podle něj chybí lídr, který by dokázal odpovědět na Trumpovu nabídku levné energie americkým i světovým podnikatelům, zatímco ceny energií v Evropě jsou násobně vyšší. Frakce Patrioti pro Evropu, ke které se hnutí ANO hlásí, podle něj 28. ledna vyzvala EPP, ECR i další europoslance, aby Green Deal zastavili a podrobili revizi. Zmínil i podivnosti kolem sankcí, kdy se ruský zkapalněný plyn podle médií do Evropy dostává přeznačený, a evropské schválení moučky z larev potemníka.
Dopisy důchodcům, pivní kultura a zavřené hospody
Kratší blok patřil vládní komunikaci. Babiš ukázal dopis tehdejšího ministra Jurečky o důchodové reformě, který dostal jako důchodce, a označil ho za volební plakát placený z daní; částku, která se k nákladům objevila na sociálních sítích, sám uvedl s výhradou, že ji nemá ověřenou. Podobně se opřel do digitalizace stavebního řízení a do vládního tlaku vyřizovat vše elektronicky.
Následoval spor o pivo. Ministerstvo kultury zapsalo pivní kulturu na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury, což tehdejší ministr kultury Martin Baxa oznámil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. Babiš zápis podpořil, hned ale připomněl, že za jeho vlády klesla u piva daň z přidané hodnoty z jednadvaceti na deset procent, zatímco tehdejší vláda ji zvýšila a hospody na venkově zavírají. Zrušení elektronické evidence tržeb popsal nejen jako ztrátu desítek miliard v rozpočtu, ale i jako ránu pro malé hospody.
Jádro sporu: sloučit televizi s rozhlasem místo zdražení
Teprve po hodině se Babiš dostal k samotnému návrhu a rozebral ho v číslech. Rozpočet České televize na rok 2025 činí 7,493 miliardy korun, z toho provozní náklady 6,760 miliardy; Český rozhlas hospodaří s 2,358 miliardy. Po spojení obou institucí by podle jeho propočtu klesly provozní náklady televize o 754 milionů a rozhlasu o 300 milionů, dohromady tedy o víc než miliardu, což je 11,79 procenta. Místo zvýšení na 205 korun měsíčně za obě instituce by se podle něj daly poplatky o dvacet korun snížit.
Vadila mu i konstrukce návrhu. Platit má každá domácnost, která vlastní zařízení schopné přijímat signál veřejnoprávních médií, tedy nově i ta, kde nikdo nemá televizor ani rádio, jen tablet nebo mobilní telefon, a to bez ohledu na to, jestli tato média někdo sleduje. Firmy mají platit podle počtu zaměstnanců až dva tisíce korun ročně za službu, kterou jejich lidé v práci nevyužijí, a v zákoně je navíc inflační doložka. Argument o finanční destabilizaci veřejnoprávních médií odmítl otázkou, jestli někdo opravdu věří, že deset miliard korun nestačí.
Podepřel to i mezinárodním srovnáním. Poplatky podle jeho výčtu zrušilo Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Bulharsko, Makedonie, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Francie, Belgie i Nizozemsko, ve Španělsku nikdy nebyly. Trend podle něj míří k financování ze státního rozpočtu a Česko jde proti němu.
Kampaň České televize placená z poplatků
Nejostřejší pasáž mířila na samotnou televizi. Ve středu, tedy právě v den, kdy sněmovna debatu o poplatcích znovu otevřela, spustila Česká televize na sociálních sítích kampaň na podporu vládního zákona, včetně série memů poukazujících na to, že se poplatky nezvýšily od roku 2008 a že to vede ke zhoršení kvality obsahu. Tehdejší mluvčí České televize Vendula Krejčová podle Babiše otevřeně potvrdila, že jde o součást kampaně, kterou televize divákům vysvětluje nutnost navýšení poplatku.
Babiš to označil za propagandu placenou z peněz těch, kdo se zvýšením nesouhlasí, a za ztrátu nestrannosti veřejnoprávního média, které se stalo účastníkem politického boje. Vyzval vedení televize, aby zveřejnilo, kolik kampaň stála, kdo ji schválil a kolik lidí na ní pracovalo.
Hlas diváků a čísla z průzkumu
Zbytek času věnoval čtení diskuse pod článkem o té kampani. S ohledem na ochranu osobních údajů uváděl jen křestní jména. Opakovaly se v nich přirovnání k placeným streamovacím službám, návrhy, aby hospodaření televize kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad, požadavek na celostátní referendum o veřejnoprávních médiích souběžně s volbami i výtky, že se instituce má věnovat zpravodajství, ne zábavě. Myšlenku referenda Babiš rovnou podpořil.
Čtení doplnil daty agentury NMS Market Research. Se zvýšením poplatků podle nich nesouhlasí 71 procent lidí a s rozšířením okruhu plátců na domácnosti s připojením k internetu nebo s chytrým telefonem 70 procent. Jen čtyři z deseti Čechů souhlasí s tím, aby poplatky zůstaly hlavním zdrojem financování televize. Nejvýmluvnější je poslední dvojice čísel: 93 procent lidí považuje za zásadní, aby byla Česká televize objektivní a nestranná, ale jako nestrannou ji hodnotí jen 39 procent.
Závěr
Projev skončil odmítnutím návrhu jako nespravedlivého, neobhájitelného a nepodloženého veřejnou podporou. Sněmovna zvýšení poplatků přesto v březnu 2025 schválila. Po změně vlády se ale role obrátily: koncesionářské poplatky se ruší úplně a obě instituce mají přejít na financování ze státního rozpočtu, proti čemuž nyní protestuje opozice i vedení obou médií. Argumenty z tohoto obstrukčního projevu se tak z řečniště přesunuly do vládního programu.
