Noční jednání 34. schůze Poslanecké sněmovny z pátku 23. na sobotu 24. října 2026 se celé točilo kolem jediného bodu: vládního návrhu, který ruší rozhlasové a televizní poplatky a Českou televizi a Český rozhlas převádí na pevný příspěvek ze státního rozpočtu. Vládní koalice předem prosadila pevný čas hlasování na sobotu 4:36 ráno. Do té doby se debata vedla hlavně ve dvouminutových faktických poznámkách, v nichž ministři a koaliční poslanci hájili změnu financování jako parametrickou úpravu, ne jako útok na nezávislost médií.
Galerie, protesty a role policie
Večer provázely demonstrace na Malostranském náměstí a napětí na galerii pro veřejnost, odkud ochranná služba vyváděla lidi, kteří rozvinuli transparenty nebo pískali. První místopředseda Sněmovny Patrik Nacher popsal, že za mladými lidmi na galerii osobně šel a mluvil s nimi. Podle něj platí, že takové pokyny nedává ani koalice, ani vedení Sněmovny. Bezpečnostní opatření vyhodnocuje policie podle situace na ulici a v budově, Sněmovna ji nahrazovat nemůže.
Pravidla jsou podle Nachera jednoduchá: každý návštěvník je před vstupem poučen, že nemá dělat hluk a má si ztišit telefon. Kdo pravidla poruší, je nejprve upozorněn a teprve potom vyveden. Opozici vyzval, aby situaci uklidňovala, místo aby ji jitřila tvrzením o politickém zadání zavřít Sněmovnu před veřejností. To podle něj „prostě není pravda“.
Hubert Lang k tomu varoval před výzvami opozičních poslanců, aby lidé vyšli do ulic. Podle něj mohou skončit nepokoji jako v jiných evropských metropolích a koaliční poslanci se pak budou bát vyjít na náměstí a říkat své názory.
Plníme sliby, jde jen o financování
Za hnutí ANO zopakoval Denis Doxanský hlavní koaliční tezi: nikdo média nepřebírá ani jim neubírá svobodu, mění se pouze způsob financování, což je podle něj víceméně formalita. Pokud bude mít změna nějaký dopad, pak spíš na štědře placenou tvorbu a produkci filmů, ne na nezávislost zpravodajství. Opozice podle něj z návrhu udělala zbytečné drama na náměstí i v sále. K námitkám proti hlasování v pět ráno dodal, že mnoho lidí v téhle zemi pracuje v sobotu i v pět ráno, a důvodem k nepokojům to není.
Osobní rozměr dodal poslanec Josef Váňa. Lidem slíbil, že pokud se dostane do Sněmovny, poplatky za televizi a rozhlas zruší, a proto pro zrušení hlasuje. Ze své zkušenosti s natáčením popsal rozdíl v nákladech: soukromá televize pošle jednoho člověka s kamerou, který vše zvládne sám, Česká televize přijede někdy dvěma auty s celým štábem. Za efektivní to nepovažuje.
Pevný čas hlasování platí
Klíčovým procedurálním nástrojem koalice bylo usnesení z 23. října, podle něhož se o návrzích k bodu 34 (sněmovní tisk 231) bude hlasovat ve stanoveném čase, tedy v sobotu 24. října ve 4:36. Poslanec Karel Haas navrhl toto usnesení revokovat s tím, že rozprava nesmí skončit dřív, než vystoupí všichni přihlášení. Po technických potížích s hlasovacím zařízením a zpochybnění prvního hlasování Sněmovna návrh v opakovaném hlasování zamítla: pro bylo 78 poslanců, proti 82. Pevný termín tak zůstal v platnosti.
Lidové noviny 2009: zrušení poplatků navrhovala ODS
Vicepremiér Petr Macinka reagoval na stanovisko ODS, podle něhož chce vláda „šlápnout médiím veřejné služby na krk“. Přečetl perex článku Lidových novin z 30. srpna 2009 s titulkem, že ODS navrhuje zrušit poplatky za ČT i rozhlas a ekonomicky je zestátnit. Do tehdejších předčasných voleb šla ODS s plánem nahradit koncesionářské poplatky přímým příjmem ze státního rozpočtu. Tehdy to podle Macinky nebylo nic otřesného, dnes ano.
Opozici zároveň vyzval, aby nevolala veřejnost do ulic a k nepokojům. Nezávislost veřejnoprávních médií se podle něj násilím nevybojuje, zvlášť když ohrožena vůbec není.
Kompromis z programového prohlášení
Na výtky, že Motoristé před volbami poplatky hájili, odpověděl Macinka, že jeho strana kritizovala úpravu, kterou provedla minulá vláda. Ta podle něj rozšířila poplatky na firmy, výrazně zvýšila byrokracii i pro podniky, které platit nemusí, a dopadla i na domácnosti se zrakově nebo sluchově postiženými. Kdyby se tehdy poplatek jen mírně zvýšil, téma by se podle něj před volbami nezpolitizovalo.
Co se od voleb změnilo? Volební programy po volbách vystřídá programové prohlášení vlády. Motoristé rušení poplatků v programu neměli, dvě větší koaliční strany ano, a výsledkem je kompromis. Na citace koaličních partnerů dodal, že ministerstvo kultury je v gesci Motoristů a podobné výroky z jejich řad nezná.
Zpravodajka návrhu Gabriela Sedláčková připomněla, že už v předvolebních kulturních debatách říkala jediné: poplatky jsou Motoristé ochotni zachovat, jen pokud Česká televize bude hájit pluralitu názorů, k níž se sama zavázala. Voliči podle ní tehdy i dnes říkají, že ten pocit nemají. Demokracie je podle ní také kompromis.
Mandatorní výdaj a citát Miroslava Kalouska
Ministr kultury Oto Klempíř se ohradil proti tvrzení, že vláda ničí televizi. Mění se podle něj jediný parametr, přínos veřejnoprávních médií koalice nezpochybňuje a chce, aby zůstala nezávislá. Úkolem ministra není říkat, co má televize vysílat, a nikomu nic diktovat nebude. Na druhé čtení se prý těší, protože to bude „velká bitka bohatých slov“.
Později přečetl vyjádření Miroslava Kalouska z téhož dne: navržená změna není zestátnění, rozhlas i televize zůstanou nestátními subjekty a příspěvek bude mandatorním výdajem, který nejde každoročně měnit zákonem o státním rozpočtu. Změnit ho lze jen novelou zákona, což je stejně náročné jako změnit výši poplatku. Pokud by stát příspěvek včas a v plné výši nevyplatil, mohla by si ho obě média soudně vymoci jako kterýkoli jiný nestátní subjekt. Strašení státním médiem označil Klempíř za nefér hru s lidmi.
Poplatky za mobily, tablety a počítače
Ministr životního prostředí Igor Červený připomněl bývalému ministru kultury Martinu Baxovi jeho výrok z července 2022 z karlovarského festivalu, že televizní poplatky se zvyšovat nebudou. Volební program a koaliční smlouva jsou podle Červeného dvě různé věci, a kdo vyčítá nedodržené sliby, měl by se podívat i na vlastní.
Za jádro problému označil poplatky firem za mobilní telefony, tablety a počítače. Ze zkušenosti z korporátní sféry popsal, že zaměstnavatelé mají multimediální servery běžně zablokované, protože nechtějí, aby se zaměstnanci v práci dívali na televizi. Platit za to přesto musejí. Později ve faktické poznámce připomněl i zvýšení poplatků a rozšíření definice přijímačů za minulé vlády.
Utajené smlouvy, NKÚ a jistota příspěvku
Ministr Boris Šťastný odpovídal na požadavek, aby předkladatel přesně vyčíslil dopady a úspory. To se podle něj udělat nedá: podle dat Hlídače státu bylo v roce 2026 u České televize 31 procent smluv s utajenou cenou, v roce 2025 to bylo 35 procent, a registr eviduje přes tisíc smluv bez uvedené ceny. Nejvyšší kontrolní úřad do médií veřejné služby nesmí, smlouvy jsou začerněné a zákonodárci tak nemají data. V registru smluv přitom podle Šťastného najdete statisícové i milionové zakázky na reklamu a marketing, tedy peníze, které by se daly ušetřit.
Pochybnost, že stát peníze nakonec nedá, odmítl: příspěvek stanovený zákonem je mandatorní výdaj, nevyplatit ho by bylo stejné jako nevyplatit důchody nebo dávky, což je vyloučeno. Výše příspěvku je podle něj legitimní téma a Česká televize ji bude moci obhájit na výborech a ve druhém čtení. Opoziční podnět ke změně zákona o registru smluv označil za dobrý a připustil společný pozměňovací návrh, který by začerněné smlouvy odtajnil. Jako manažer, který vedl firmu podobné velikosti jako Česká televize s necelými třemi tisíci zaměstnanci, by podle svých slov nezačal propouštěním ani škrty ve službách, ale úsporami.
Večerníček jako citová kampaň
Opozice během noci opakovaně argumentovala ohrožením Večerníčku, regionálních studií a oblíbených pořadů. Místopředseda Sněmovny Jiří Barták to přirovnal k reklamě, která musí citově zasáhnout. Nikdo podle něj neví, které pořady se budou rušit, zda vůbec, nebo zda se jen omezí jejich počet. Taková rozhodnutí patří lidem, kteří za provoz televize a rozhlasu odpovídají, a každá firma se snaží ušetřit, i bez změny financování.
Barták později dodal, že částky stanovené v zákonech se stanou mandatorními výdaji a média je dostanou. Česká televize i Český rozhlas navíc mohou své pořady prodávat, rozhlas může vysílat na koncerty vlastní orchestr. Zdůraznil, že celou debatu nezaznělo jediné slovo o ohrožení zpravodajství, protože to podle něj nezávislé je a bude. Miroslav Krejčí doplnil, že schopný ředitel najde úspory a zvýší efektivitu, takže vše může běžet dál, a Večerníček se dnes s novými technologiemi dá vyrobit za zlomek dřívější ceny.
Hlasování ve 4:36: návrh míří do výboru
Přesně ve 4:36 předsedající podle usnesení ukončil obecnou rozpravu. Podle opozice tak nestihlo vystoupit 65 přihlášených poslanců. Návrh na znovuotevření rozpravy neprošel, stejně jako návrh vrátit předlohu předkladateli k dopracování a návrh na její zamítnutí; všechna tři hlasování skončila poměrem 81 pro a 96 proti. Návrh tak prošel prvním čtením.
Garančním výborem se poměrem 171 ku 1 stal výbor pro média a kulturu. Opozice pak navrhla přikázat tisk postupně i dalším výborům, od sociálního po kontrolní; žádný z těchto návrhů neprošel. Návrh na prodloužení lhůty k projednání ministr kultury jako navrhovatel odmítl, takže platí zákonná lhůta. Jak pokračuje legislativní proces dál, tedy druhé a třetí čtení, Senát a případné veto, shrnuje příloha Jak vzniká zákon. Schůze byla přerušena do úterý 3. listopadu 2026.
Závěr
Koalice prosadila první čtení zákona o zrušení poplatků přes nevoli opozice i demonstrace před budovou. Ministři opakovali, že veřejnoprávní média zůstanou nestátní a příspěvek bude mandatorním výdajem, že hospodaření bez kontroly NKÚ a s utajenými smlouvami se nedá přesně vyčíslit a že o výši peněz se ještě povede debata na výborech. Druhé čtení podle ministra kultury bude bitkou slov; koalice se do ní pouští s přesvědčením, že plní, co voličům slíbila.
