Třetí jednací den 30. schůze Sněmovny, čtvrtek 10. září, patřil hlavně kontrole vlády. Dopoledne ministři obhajovali odpovědi na písemné interpelace, kolem poledne poslanci dokončili druhé čtení novely, která má zastavit automatické zdražování dálničních známek, a odpoledne následovaly ústní interpelace. Premiér byl na zahraniční cestě, za vládu tak nejčastěji mluvili ministryně financí, ministr práce a ministr zdravotnictví.
Dálniční známka má zůstat na 2 570 korunách
Vládní novela zákona o pozemních komunikacích (sněmovní tisk 246) ruší automatickou valorizaci, kterou zavedla předchozí vláda. Vzorec každý rok přepočítával cenu podle inflace a přírůstku nových kilometrů dálnic. Roční známka má zůstat na letošních 2 570 korunách a každé další zdražení by vyžadovalo změnu zákona.
Ministr dopravy Ivan Bednárik, nestraník nominovaný SPD, zopakoval hlavní argument: cena dálničních známek za posledních pět let vzrostla o 71 procent, zatímco výběr mýta, které z velké části platí zahraniční kamiony, jen o 19,3 procenta. Vláda proto nechce dál zatěžovat řidiče automatickým vzorcem a vyšší příjmy hledá u nákladní dopravy. Hospodářský výbor do novely doplnil změnu, která se týká přímo řidičů: jednodenní známka má platit 24 hodin od zakoupení, ne jen do půlnoci. Změna má vyjít vstříc těm, kdo po dálnicích jezdí jen občas.
Zpravodaj Martin Kolovratník (ANO) odmítl, že by šlo o populismus. Už v minulém volebním období podle svých slov varoval před skokovým zdražením z 1 500 na 2 300 korun a navrhoval valorizaci zrušit. „Jsme si vědomi toho výpadku, který nás čeká,“ přiznal a dodal, že se s ním koalice vypořádá. Předchozí vládě vyčetl, že v dopravě nechala díru kolem 37 miliard korun. Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura označil zrušení valorizace za splnění dalšího bodu programového prohlášení: od ledna se známky zdražovat nebudou.
Opozice se opírala o čísla ze samotné vládní analýzy dopadů. Státní fond dopravní infrastruktury podle ní přijde v roce 2027 o 488 milionů a v roce 2028 o 739 milionů korun a výpadek bude s každým rokem narůstat. Táž analýza přitom každoroční zdražení o zhruba 130 až 140 korun hodnotí z pohledu domácností jako nepodstatný výdaj. Jeden z řečníků cenu přepočetl na průměrnou mzdu: 800 korun v roce 1998 odpovídalo 6,8 procenta tehdejší průměrné mzdy, letošní známka necelým pěti procentům. Opozice také připomínala, že kraje letos poprvé od roku 2015 nedostaly ze státního fondu nic na opravy silnic II. a III. třídy.
STAN podal dva pozměňovací návrhy. První vrací valorizaci a přidává regionální známku za polovinu ceny, platnou pro jednu zvolenou dálnici. Druhý, od poslanců Lucie Sedmihradské a Jana Papajanovského, má krajům přes rozpočtové určení daní přisoudit šest procent z výnosu spotřební daně z minerálních olejů, rozdělených podle délky silnic II. a III. třídy. Ministr v závěru rozpravy zopakoval, že nechce zatěžovat české řidiče a raději vybere vyšší mýto od kamionů. Sněmovna pak 66 hlasy proti 24 zkrátila lhůtu před třetím čtením na sedm dní. O pozměňovacích návrzích i celé novele se rozhodne až tam; jak se v této fázi mění znění zákona, ukazuje přehled legislativního procesu v praxi.
Zálohy na PET lahve ministr odmítá, u plechovek chystá pilotní projekt
Den otevřela písemná interpelace poslance Petra Hladíka (KDU-ČSL), bývalého ministra životního prostředí. Projednávání se opakovaně odkládalo, naposledy 2. července. Hladík se ptal, jak Česko splní evropské nařízení o obalech (PPWR): stát, který v roce 2026 nedosáhne odděleného sběru 80 procent u PET lahví i u plechovek, musí zavést povinné zálohování. Podle Hladíka to u plechovek Česko nestihne.
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) zálohování PET lahví odmítl. Česko podle něj vytřídí 82 procent PET lahví a zálohový systém za stovky milionů korun by sběr zvedl o necelých osm procent. Obcím by navíc vzal příjmy z tříděného plastu, z nichž financují sběrné dvory. Srovnání se Slovenskem nebo Rumunskem podle ministra nesedí, protože tam se bez záloh sbírala zhruba pětina lahví. Hladík počítání zpochybnil: Česko se podle něj dlouhodobě drží kolem 75 až 77 procent a do statistiky se započítávají i víčka a zbytky nápojů.
U hliníku ministr problém uznal, sběr se pohybuje mezi 30 a 35 procenty. Ministerstvo chystá v Moravskoslezském kraji pilotní projekt, v němž by lidé plechovky dál házeli do žlutých kontejnerů a zálohu dostali zpět elektronicky, třeba do telefonu. Pokud se osvědčí, není podle ministra důvod zálohování plechovek nezavést. Změnit se má i systém EKO-KOM, aby dával úplná data a obce nemusely vykazovat totéž dvakrát.
V jednom se ministr s Hladíkem shodli: potíž není v cílech nařízení, ale v jeho provedení a chybějících prováděcích předpisech. Ministr uvedl příklad malého výrobce jogurtů, který by k jednomu obalu potřeboval šest průvodních dokumentů. Česko podle něj za svými připomínkami sehnalo přes 600 firem z celé EU a Komise část pravidel přepisuje. Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Berenika Peštová (ANO) připomněla, že výjimku pro recyklaci hliníku do roku 2029 si Česko vyjednalo právě kvůli nízkému sběru, a vytkla ministerstvu z minulého volebního období, že nepokračovalo v osvětě o třídění plechovek. Téma se má dál probírat na kulatém stole výboru. Hladíkův návrh vyslovit s odpovědí nesouhlas neprošel, pro bylo 43 poslanců, proti 49.
Menší teplárny by mohly pálit palivo z odpadů
Věcnou a nekonfliktní debatu otevřel Karel Haas (ODS). Vyhláška ministerstva životního prostředí č. 169/2023 Sb. dovoluje palivo z tuhých odpadů spalovat jen ve zdrojích o výkonu nejméně 20 megawattů. Ministerstvo přitom v roce 2023 navrhovalo pět megawattů a stejný limit dnes platí pro paliva z kapalných a plynných odpadů. Mimo hranici tak zůstává téměř 500 menších licencovaných soustav, většinou obecních tepláren pro sídliště a menší města.
Ministr Červený s Haasem souhlasil. Hranice 20 megawattů podle něj vzešla z meziresortního řízení, kde se nižším číslům bránily hlavně kraje. Sám navrhne jít až na čtyři megawatty, protože řada tepláren má výkon kolem 4,5 megawattu. Argumentoval blížícím se koncem skládkování v roce 2030 i snahou o levnější teplo. S předsedkyní výboru pro životní prostředí chce svolat kulatý stůl se všemi, kdo se k vyhlášce v roce 2023 vyjadřovali. Peštová upozornila, že menší zdroje nemají ze zákona povinnost průběžně měřit emise, takže bude nejspíš potřeba sáhnout i do zákona o ochraně ovzduší. Haas ministrův příslib přijal, nesouhlas nenavrhl a bod skončil bez usnesení.
Právní pomoc žadatelům o azyl už jen přes advokáty
Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, zvolená na kandidátce Pirátů) kritizovala, že ministerstvo vnitra zajišťuje právní poradenství pro žadatele o mezinárodní ochranu jen přes veřejnou zakázku pro advokáty, placenou ze státního rozpočtu. Grantovou cestu přes neziskové organizace, kterou by ze tří čtvrtin hradil evropský fond AMIF, odmítlo. Povinnost poradenství podle ní plyne z evropského migračního paktu.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl, že by resort porušoval zákony. Přístup k právní pomoci podle něj zůstává zachován, ministerstvo jen ukončilo duplicitu. Do března pomoc souběžně poskytovala advokátní kancelář i neziskové organizace financované z AMIF. Celkové veřejné výdaje podle ministra klesnou z 36 milionů korun za oba souběžné systémy na nejvýše 23 milionů u nové smlouvy, placené podle skutečně odpracovaných hodin. Advokáti navíc podléhají České advokátní komoře, jejímu etickému kodexu a kárným postihům. Právo EU podle Metnara nevyžaduje bezplatné poradenství ve správním řízení ani to, aby ho zajišťovaly neziskovky. Uvolněné evropské peníze chce ministerstvo přesunout na integraci cizinců, sociální podporu a boj proti pracovnímu vykořisťování, přesun má projednat monitorovací výbor programu za účasti neziskových organizací.
Hubert Lang (ANO), bývalý policista cizinecké policie, zdůraznil úsporu i kontrolní mechanismy advokátní komory. Poslankyně nakonec navrhla vyslovit s odpovědí souhlas, výměnou za příslib kulatého stolu s koalicí i opozicí. Usnesení prošlo 82 hlasy, nikdo nebyl proti.
Opoziční návrhy na změnu programu neprošly
Po písemných interpelacích opozice navrhla patnáct změn programu schůze. Chtěla projednat pirátský rodinný balíček k dani z příjmů, dva evropské body (pravidla EU a takzvaný 28. právní režim pro firmy), datové schránky pro cizince pobírající sociální dávky, zrušení zákazu prodeje o svátcích ve velkých obchodech, zdravotně pojistné plány pojišťoven na rok 2026, fiskálně-strukturální plán, ceny nafty, národní a regionální partnerský plán i tři body k ministru obrany. Mezi návrhy byly i body, které navrhovatel označil za nekonfliktní: ratifikaci smlouvy se Slovenskem o policejní spolupráci, přílohu antidopingové úmluvy a zákon o mistrovské zkoušce. Koaliční většina všechny návrhy odmítla, pro hlasovalo 45 až 59 poslanců, proti 60 až 69.
Sněmovna pak bez diskuse, 121 hlasy, potvrdila výměny členů ve stálé komisi pro hybridní hrozby, v komisi pro kontrolu BIS a v delegaci do OBSE, na nichž se dohodly kluby ANO a Motoristů. Po druhém čtení dálniční novely navrhla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá vyřadit ze schůze všechny zbylé body kromě ústních interpelací. Návrh prošel 85 hlasy proti čtyřem, takže 30. schůze po odpoledních interpelacích skončila.
Schillerová: konsolidace bez plošných škrtů a bez zastavených staveb
Premiér Andrej Babiš byl omluven kvůli zahraniční cestě. Na více než dvacet ústních interpelací, mimo jiné k financování církevních a soukromých škol, schodku rozpočtu nebo podpoře v nezaměstnanosti, proto odpoví písemně; lhůtu 30 dní dává členům vlády čl. 53 Ústavy.
Ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (ANO) nejprve vysvětlila převod 3,3 miliardy korun z fondu zakladatele státního podniku Lesy ČR do státního rozpočtu. Odvod zatím proveden nebyl a podle novely lesního zákona, účinné od letošního ledna, lze peníze použít jen na lesní a vodní hospodářství a pozemkové úpravy.
Na otázky, jak chce vláda po roce 2027 snižovat schodek, odkázala na fiskálně-strukturální plán, který v červenci doporučila Evropská komise. Počítá se snižováním salda zhruba o půl procentního bodu HDP ročně. Rozpočet na rok 2027 by podle plánu vyšel se schodkem kolem 319 miliard, dalších zhruba 70 miliard přidávají výdaje na obranu. Umožňuje je evropská úniková doložka, o kterou požádala předchozí vláda. Veřejné finance tak mají skončit ve schodku 2,8 procenta HDP, s obranou 3,5 procenta, což je podle ministryně stále pod průměrem EU. Národní únikové doložky z nového zákona o rozpočtových pravidlech v rozpočtu na rok 2027 použít nechce.
Plošné škrty ani zastavení rozestavěných staveb podle ministryně nepřipadají v úvahu. Samotné zakonzervování staveb by podle ministra dopravy stálo kolem 60 miliard. Vláda chce stavět na reálném růstu ekonomiky, na rekordních investicích (v rozpočtu je 290 miliard) a hlavně na lepším výběru daní: EET 2.0, projekt Kobra, boj s převodními cenami a pravidla pro platformové zaměstnávání s právní domněnkou zaměstnání pro kontroly inspekce práce. Úniky na černé práci odhaduje NKÚ na 20 miliard, Evropská komise až na 90 miliard. Ministryně připustila vyšší daně ze závislostí, například z online hazardu, a dlouhodobě počítá s reformou mandatorních výdajů i s reformou třetího penzijního pilíře, která míří do prvního čtení. Opozice namítala, že konkrétní opatření na úsporu zhruba 140 miliard v roce 2028 z odpovědí nevyplývají.
Nižší podpora v nezaměstnanosti a miliarda pro sociální služby
Vláda schválila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) vrátit podporu v nezaměstnanosti blíž k parametrům před reformou z roku 2025. Schillerová to zdůvodnila stabilním trhem práce s nejnižší nezaměstnaností v EU. Strop podpory má klesnout zhruba z 38 500 na 29 000 korun měsíčně, což podle ní zůstává důstojnou záchrannou sítí. Příliš štědrá dávka může podle ministryně vést k tomu, že lidé začnou práci shánět až ke konci podpůrčí doby.
Juchelka předložil data. Reforma měla rozhýbat trh práce, to se ale podle něj nestalo: podíl krátkodobé nezaměstnanosti do šesti měsíců mezi březnem a srpnem mírně klesl ze 46 na 45 procent a průměrná délka ukončené evidence se v červenci prodloužila z 221 na 236 dní, u uchazečů s podporou z 86 na 97 dní. Úřady práce k 31. červenci evidovaly 367 346 uchazečů, o 37 845 víc než loni, přestože volných míst přibylo ze zhruba 95 tisíc na 101 tisíc. Výdaje na podporu loni činily necelých 15 miliard, predikce pro rok 2029 počítá s 30,5 miliardy. Ministr zvažuje výjimky pro ohrožené skupiny, například ženy nad 55 let, a rekvalifikace chce víc vázat na poptávku zaměstnavatelů; letos jich úřady zatím zrealizovaly 11 950.
Opozice oponovala analýzou ministerstva práce, podle které si lidé po krátké nezaměstnanosti najdou práci s o 8 až 12 procent vyšší mzdou. Podporu navíc pobírá jen zhruba čtvrtina nezaměstnaných. Upozorňovala také, že pro reformu v roce 2025 hlasovalo i hnutí ANO.
K dofinancování sociálních služeb Juchelka uvedl, že vláda letos přidá miliardu korun. Polovina jde z rozpočtu ministerstva práce a kraje už dostávají dodatky rozhodnutí, druhou polovinu pošle v říjnu a listopadu ministerstvo financí (440 milionů na krajskou síť služeb, 60 milionů na nadregionální). Zbytek mají dorovnat kraje. Krajům ministerstvo nabídlo i 1,4 miliardy z evropských fondů. Vláda podle ministra převzala rozpočet na sociální služby beze změny z roku 2025, přestože od dubna zvyšovala platy. Navýšení přijde až v roce 2027; kraje na něj požadují 43 miliard.
Zubaři pro regiony a složité operace jen v centrech
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) připustil, že zubaři chybějí hlavně na venkově a v okrajových regionech, jako je Karlovarsko, Liberecko nebo Ústecký kraj. Celkový počet zubařů se smlouvou se zdravotní pojišťovnou mezi lety 2023 a 2025 vzrostl zhruba o 200. Ministerstvo připravuje program podpory lékařských fakult podle vzoru všeobecného lékařství. Počítá s o 15 procent vyšším počtem studentů zubního lékařství od akademického roku 2027/28, peníze ale teprve vyjednává s ministerstvem školství. Dál chce posilovat síť stomatologických pohotovostí a legislativně umožnit mobilní zubní ordinace, které se zkoušejí v Moravskoslezském kraji.
Víc času zabrala centralizace nejsložitějších onkologických operací. Vojtěch zdůraznil, že jde jen o tři až čtyři procenta všech operací, zhruba 17 tisíc výkonů ročně. V onkourologii (prostata, ledviny, močový měchýř) se podle ministra už 74 procent výkonů provádí v centrech a přesunout se má zbylá čtvrtina, zhruba 2 000 výkonů z 55 pracovišť, tedy asi dva pacienti na centrum týdně. Opírá se o mezinárodní studie: u operace nádoru močového měchýře každých deset výkonů ročně navíc snižuje úmrtnost o pětinu. Na některých okresních pracovištích podle něj multidisciplinárním týmem prochází jen desetina pacientů. U operací slinivky a jater, centralizovaných od 1. září, musí centra každý týden hlásit čekací doby. Od diagnózy do operace smějí uplynout nejvýš tři týdny, jinak pacient putuje jinam.
Na obavy regionálních nemocnic ministr odpověděl, že je připraven jednat o druhé vrstvě center navázaných na regionální onkologická centra, a to u prostaty a ledvin, ne u močového měchýře. Nemocnice by také mohly vzdělávat lékaře ve sdílených akreditacích, aby každá nemusela splnit všechny podmínky sama.
Agrofert: Komise podle ministra zatím jen přerušila lhůty
Pirátský poslanec Ivan Bartoš se ptal, proč Státní zemědělský intervenční fond dál vyplácí dotace firmám z koncernu Agrofert, když Evropská komise kvůli premiérovu možnému střetu zájmů zadržela refundace. Ministr zemědělství Martin Šebestyán odpověděl, že Komise platby nepozastavila, jen přerušila lhůty. Týká se to jen fondu pro rozvoj venkova, ne záručního fondu, ze kterého jdou přímé platby a u kterého Komise podle ministra vidí jen minimální riziko. Stát dotace proplácí předem a Komise je následně refunduje; zadrženo je zhruba 77 milionů korun. Komise má teď asi půl roku na konečné stanovisko. Kdyby rozhodla o vyloučení z financování, fond by peníze okamžitě vymáhal, například započtením proti přímým platbám. Právní posudky, o které se ministerstvo opírá, považuje ministr za relevantní a doplňuje je analýzami dalších kanceláří.
Náhrady za omezení kvůli ochraně přírody čekají na peníze
Agentura ochrany přírody a krajiny od 20. srpna pozastavila výplatu zákonných náhrad vlastníkům lesů, zemědělcům a rybářům, kterým stát omezuje hospodaření kvůli ochraně přírody. Žádosti dál přijímá, peníze ale nemá. Ministr Červený uvedl, že letos se vyplatilo 160 až 200 milionů korun a dočerpat bude potřeba ještě zhruba 200 až 300 milionů podle posouzených žádostí. O penězích opakovaně jedná s ministryní financí. Stát podle něj závazky ze zákona dodrží.
Trať z Brna do Znojma: nejdřív územní rezerva
Poslední interpelace dne mířila na železniční spojení Brna a Znojma. Ministr dopravy Bednárik uvedl, že předpokládaná hodnota novostavby trati s napojením na Hrušovany nad Jevišovkou činí zhruba 20 miliard korun v cenách roku 2025. Prvním krokem musí být stabilizace územní rezervy v zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje; teprve pak může následovat projektová příprava a posouzení návratnosti na centrální komisi ministerstva. Mezitím se dokončuje příprava elektrizace a modernizace stávající trati Břeclav–Znojmo. Obchvat Znojma podle ministra čeká na stavební povolení.
Závěr
Koaliční většina ve čtvrtek ubránila svůj program: zmrazení dálničních známek míří do třetího čtení a opoziční body se na program nedostaly. Ministři v interpelacích obhajovali tři linie. U rozpočtu slibují konsolidaci přes lepší výběr daní místo škrtů, u podpory v nezaměstnanosti se opírají o data z úřadů práce a u zdravotnictví soustřeďují nejtěžší operace do center, s ochotou jednat o regionálních pracovištích. Nejkonkrétnější výsledek dne ale přinesla nenápadná debata o teplárnách: ministr životního prostředí slíbil snížit limit pro spalování paliva z odpadů, na čemž se shodl s opozicí.
